ROSTISLAV, KONSTANTIN A METODĚJ

IKONOGRAFIE ROSTISLAV a KONSTANTIN s METODĚJEM vyobrazeni v r o t u n d ě ! Petr Šimík Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb		Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb ve Znojemské rotundě. Petr Šimík – prosinec 1999 (průběžně aktualizováno).
Úvodní část: stručný obsah hypotézy
Po takřka detektivním pátrání v nejstarší části Kosmovy Kroniky české (I. kn., kap. 5-9) a jejím srovnáním s příslušnými partiemi na středověkých románských malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, které byly dosud považovány za její téměř doslovný obrazový přepis, si Vám nyní dovoluji předložit výsledky své práce, shrnuté do jediné věty: Tzv. „Přemyslovská scéna“ není přemyslovská! Nebyla namalována až v roce 1134 podle Kosmy, ale nejpozději v letech 1019-1034 za Břetislavovy správy Moravy, tzn. ještě před Kosmovým narozením (*1045) a představuje také zcela jiný příběh. Shoda některých detailů maleb s Kosmovým textem je způsobena tím, že Kosmas před započetím své Kroniky nutně musel malby v rotundě alespoň jednou vidět. A nechal se jimi „inspirovat“.		Kosmova kronika a tzv. „Přemyslovská scéna“ v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě.
Pro čtenáře, kteří se zajímají o malby ve Znojemské rotundě a nejsou spokojeni s jejich dosavadním „oficiálním“ výkladem, jsem připravil následující stránky v podobě vlastního pohledu na ikonografii 3. pásu maleb v návaznosti na starší práce Jaroslava Zástěry (1986, 1990). K tomuto kroku jsem se odhodlal po prostudování hypotéz Anežky Merhautové (1983) a Barbary Krzemieńské (1985), které jsou snad doposud v odborných kruzích přijímány jako „jediné správné“, a zejména po napadení hypotézy J. Zástěry z pera Dušana Třeštíka (1987). S mnohými Třeštíkovými argumenty, kterými vyvrací J. Zástěrou předpokládané velkomoravské stáří části maleb, lze souhlasit. S čím však souhlasit nelze je jeho snaha za každou cenu zpochybnit Zástěrův výklad ikonografie 4. pásu maleb (viz Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem). Rovněž Třeštíkova (i jiných vědeckých kapacit) interpretace tzv. „Přemyslovské scény“ ve 3. pásu maleb jako povolání pohana „Přemysla-Oráče“ od pluhu na knížecí stolec, ve smyslu obrazového přepisu Kosmovy kroniky, svědčí o zřejmém nepochopení nebo záměrném zastírání skutečného obsahu maleb (viz Pohan v církevní stavbě?!).		Petr Šimík 1999. Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb ve Znojemské rotundě a nové datování jejich vzniku (průběžně aktualizováno). Křesťané na Moravě si prý v 11. a 12. století malovali po stěnách kaplí a kostelů pohany!? Pohan v církevní stavbě?! To snad NE! Klikněte ZDE.
Jen střet a porovnávání různých názorů může vést k vyřešení problému. Při formulování své hypotézy jsem vycházel z předpokladu, že malíř (resp. malíři) musel mít nějakou ucelenou koncepci, určitý záměr, jak znázornit posloupnost velkomoravských panovníků, následně pak pražských „Přemyslovců“, a jejich společné rodové kořeny. Ale přitom srozumitelně pro své současníky, zároveň však s jistou nadčasovostí, aby při další změně na knížecím stolci neztratily malby na aktuálnosti a především sdělnosti. Po pečlivém prostudování maleb a dostupné literatury se domnívám, že J. Zástěra (1986, 1990) má pravdu v tom, že malby představují vývoj našich nejstarších dějin v podobě systematického sledu obrazů historických panovníků, že nejsou jen jakýmsi nahodilým seskupením anonymních postav, ale že mají opravdu pevný řád a koncepci, jsou komponovány promyšleně a velmi přesně a logicky na sebe navazují. Že ve 3. pásu jsou namalována knížata velkomoravská a předvelkomoravská, ve 4. pásu pražští „Přemyslovci“. Na základě jednotlivých ikonografických prvků v malbách (např. vzory na ozdobných lemech plášťů, přilba sv. Václava, kopí šikmo napří č Boleslava I., nízké biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II., náramky knížat, knížecí štíty, plášť moravských králů) a známých historických souvislostí lze většinu panovníků, nejen prvního českého krále Vratislava I., zcela jednoznačně identifikovat.		Střet a porovnávání názorů. „Přemyslovci“ nazvala tuto pražskou větev mojmírovského rodokmenu až česká romantizující historiografie v 19. století. Termín „Přemyslovci“ pro pražskou vládnoucí dynastii je tu proto užíván jen kvůli dosavadní zvyklosti i když je věcně nesprávný.
Stručný obsah: V první řadě si musíme rozhodnout, zda v případě Znojemské rotundy se jedná o jakousi pohanskou svatyni, nebo o křesťanskou kapli. Na základě výmalby apsidy (s Kristem-Pantokratorem, P. Marií a sv. Janem Křtitelem v uspořádání Deesis a dvanácti apoštoly pod nimi) i lodi rotundy (s mariánským cyklem ve 2. pásu, v kupoli se čtyřmi evangelisty a cherubíny, s holubicí – symbolem Ducha svatého) a dle znění rytého nápisu objeveného v roce 1949 na západní stěně lodě (proti apsidě) dnes víme, že byla zasvěcena Nanebevzetí P. Marie, že v roce 1134 v ní byl doplněn obraz krále, patrocinium rozšířeno o sv. Kateřinu, a že byla stavebně upravena. Můžeme proto první variantu zcela vyloučit. Námětem maleb je výhradně křesťanská symbolika a proto také v tzv. „světské části“ (3. a 4. pás maleb) mohou být vyobrazeni pouze křesťanští panovníci. Protože se jedná o církevní stavbu a křesťanskou kapli, můžeme také rezolutně odmítnout tvrzení některých pražských vědců, Gottwaldových pohrobků a nadšených marxistických propagátorů pohanství, a jejich učenlivých odchovanců, kteří až s dojemnou psí věrností toto tvrzení o vyobrazení pohanské pověsti v jejím interiéru po nich opakují a někteří i iniciativně „vylepšují“ (viz tlačítko RECENZE). Tento pyramidální nesmysl pak při nejrůznějších příležitostech jako flašinetáři až do omrzení znovu a znovu omílají, aniž by se kdokoliv z jejich kolegů z Historického ústavu, Ústavu dějin umění a Ústavu pro klasická studia AV ČR či z FF UK v Praze, MU v Brně či PU v Olomouci této očividné zrůdné demagogii veřejně postavil na odpor. A kdo mlčí, souhlasí.		Stručný obsah hypotézy. Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb ve Znojemské rotundě a nové datování jejich vzniku.
Jaký div, že se s tímto „výdobytkem“ totalitní vědy ještě dnes setkáváme od školních učebnic až po odborný výklad v samotné rotundě, zde dokonce v několika světových jazycích, aby si i zahraniční návštěvníci mohli udělat obrázek o kulturní úrovni naší současné „vědecké elity“. V neposlední řadě ovšem i o kulturní úrovni našich moravských předků, kteří v dobré víře nechali rotundu vyzdobit výhradně křesťanskými náměty a obrazy z vlastní slavné velkomoravské minulosti. I z nich tak tito „vědci“ udělali naprosté kulturní barbary. Oni se však této zvůli již sami bránit nemohou. A to nemluvím o pražských výstavách z poslední doby: „Deset století architektury“ (2001) nebo „Střed Evropy okolo roku 1000“ (2002) a cizojazyčných sbornících při těchto příležitostech vydaných. Toto opakované a cílené vymývání mozků pohanem Přemyslem je třeba s okamžitou platností skončit. Jestliže ostatní odborná veřejnost (státem placení vědci) k tomu ze strachu či pohodlnosti přispívá nebo jen mlčí, pokud přímo netleská, aby náhodou nebyl ohrožen jejich příjem, musí se tohoto úkolu ujmout odborná veřejnost státem neplacená. Jak se jej zhostila, posuďte nyní sami.		Úspěšný vývoz demagogie do zahraničí.
Schéma lodi rotundy (P. Šimík 1999). Uprostřed kupole je vyobrazena holubice – symbol Ducha svatého. Pod mezikružím s byzantským vzorem (čtyřlístek v kosočtverci) a nad panovníky ve 4. pásu maleb jsou vyobrazeni čtyři píšící evangelisté Matouš, Marek, Lukáš a Jan (vždy čelem k podélné ose rotundy) a mezi nimi čtyři cherubíni, každý s třemi páry křídel. Kroužky mezi jmény evangelistů v kupoli provedené plnou čarou ukazují umístění „ohnivých kol“, na nichž cherubíni stojí. Cherubínovi nad panovníkem [23] ohnivé kolo chybí, bylo zřejmě dodatečně úmyslně odstraněno. V přízemním pásu se střídají jednotlivá pole žlutě a červeně malované drapérie. Ve 2. pásu jsou jednotlivé obrazy úvodní části mariánského cyklu: Zvěstování P. Marii, Navštívení P. Marie, Narození Ježíše Krista, Sen sv. Josefa, Zvěstování pastýřům, Klanění tří králů, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta (dnes již setřený). Cyklus obrazů je neúplný a původně zřejmě pokračoval v některém z vyšších pásů maleb, pravděpodobně ve čtvrtém (jeho výška by tomu odpovídala), protože dnes zde postrádáme významné obrazy: Kristův křest, Nanebevstoupení Krista, Seslání Ducha svatého, Nanebevzetí P. Marie.		Schéma lodi rotundy. Pohled z prostoru lodi vzhůru do kupole. Orientace světových stran je proto zrcadlově převrácená. LEGENDA: 3. pás maleb A, B, C, D – tzv. „donátoři“ a jednotlivé postavy z tzv. „Přemyslovské scény“; S1, S2, S3 – stromy života; 01 až 08 – prvních osm panovníků v pláštích; 4. pás maleb 09 až 17 – devět panovníků bez pláště a mezi nimi 13 – sv. Václav v přilbě s obráceným štítem; 18 až 27 – deset panovníků v plášti a mezi nimi 19 a 20 – Spytihněv II. a Vratislav II., každý s nízkou biskupskou mitrou a 26 – král Vratislav I., přesunutý mimo časo- vou posloupnost na nej- čestnější místo proti ap- sidě po pravici nejmlad- šího syna Soběslava I. [27] a současně nad prvním králem Slovanů Sámem [01].
Ve spodním třetím pásu maleb je v tzv. „Přemyslovské scéně“ (správněji „Rostislavské“) zachycen příchod Konstantina [D] a Metoděje [C] na Moravu na pozvání krále Rostislava [A], vznik vlastní samostatné moravské zemské církve, založení mocné dynastie „Přemyslovců“ králem-oráčem Rostislavem s kněžnou (snad) Miloslavou [B] a založení Metodějova arcibiskupství. Dále osm panovníků v pláštích se štíty a praporci na kopích od krále Sáma [01] přes předvelkomoravské panovníky po historicky doložená velkomoravská knížata Mojmíra I. [05], Rostislava [06], Svatopluka [07] a Mojmíra II. [08] (posledního knížete Velké Moravy), která 3. pás maleb uzavírají. Jako dvojice donátorů po obou stranách vítězného oblouku nad vstupem do apsidy zde figurují král Rostislav [A] s modelem kostela s věží v rukou, zakladatel Metodějova moravsko-panonského arcibiskupství, a proti němu jeho manželka [B], (snad) dalmatská kněžna Miloslava, v dlouhém bílém svatebním rouchu s liturgickým kalichem v rukou jako „primiční nevěsta“ – symbol nové moravské zemské církve.		Třetí pás maleb. Hlavním motivem a námětem maleb nebyla čísi svatba a nějaké smlouvy o nástupnictví, jak dosud čteme v konkurenčních hypotézách. Důvod jejich vzniku byl daleko závažnější, ba přímo státotvorný.
V horním čtvrtém pásu je namalováno devatenáct pražských „Přemyslovců“ od Bořivoje [09] po Soběslava [27]. Vynecháni jsou Vladivoj a Jaromír, naopak Václav [12, 13] a Vratislav II. [20, 26] jsou vyobrazeni dvakrát (potvrzení hypotézy J. Zástěry 1986, 1990). Prvních devět pražských knížat vládnoucích pouze v Čechách je bez pláště, teprve desátý Břetislav, „jenž tu zemi (Moravu) první podrobil svému panství“ (Kosmas III, 34), a za ním také dalších devět panovníků je zobrazeno v plášti. V plášti jsou v rotundě vedle Konstantina s Metodějem a krále Rostislava s partnerkou vyobrazena pouze knížata vládnoucí na Moravě. Z předložené interpretace maleb jasně vyplývá, že nejstarší historie Moravanů a Čechů je společná.		Čtvrtý pás maleb.
Současně malby vyjadřují postupně: • vznik samostatné moravské církve, založení mocné dynastie „Přemyslovců“ a založení Metodějova arcibiskupství (3. pás) – I. etapa výmalby; • přenesení moravského křesťanství do Čech (symbolicky z 3. pásu maleb do 4.) a Břetislavovo navázání na vládu moravských králů (severní polovina 4. pásu) – II. etapa výmalby; • přenesení koruny moravských králů a království z Moravy do Čech (translatio regni) (symbolicky z 3. pásu maleb do 4.), první český král se tak vyrovnal svým velkomoravským předchůdcům (jižní polovina 4. pásu) – III. etapa výmalby.		Jednotlivé etapy výmalby rotundy.
Malby, které dnes můžeme v rotundě vidět, nevznikly najednou a současně až v roce 1134 (dosavadní převládající názor), resp. v roce 1091 (L. Konečný), ale postupně nejméně ve dvou (J. Zástěra), pravděpodobněji však ve třech výše popsaných etapách, jak o tom svědčí i rytý nápis pod konsekračním křížem na západní stěně lodi proti apsidě. První etapa výmalby (loď i apsida) neproběhla za Rostislava roku 870 (J. Zástěra), ale nejspíš až za Břetislavovy správy Moravy v letech 1019-1034, druhá (přemalba severní poloviny 4. pásu) poté, co Břetislav usedl na pražský stolec, v letech 1035-1055 (viz 7. část hypotézy), poslední potom (přemalba jižní poloviny 4. pásu) za Soběslava I. v letech 1126-1140, nejspíše však v letech 1131-1134, kdy již byla v majetku biskupa Jindřicha Zdíka. Ve zmíněném roce 1134 pak byla posvěcena (viz Rytý nápis a Malby a stavba rotundy). Celý 4. pás maleb tak vznikal postupnou přemalbou motivů z první etapy výmalby.		Datování maleb.
Na rozdíl od polských Piastovců a uherských Arpádovců mohli pražští „Přemyslovci“ znojemskými malbami doložit, že jejich skutečné historické rodové kořeny jako křesťanských panovníků sahají až na Velkou Moravu, že jsou asi o sto let starší, že pouze oni jsou oprávněnými nástupci a pokračovateli moravského státu a navazují také na jeho církevní organizaci. To bylo důležité při zřízení pražského biskupství (973/976), při pozdějším (nezdařeném) pokusu o založení Vojtěchova pražského arcibiskupství a zejména po vyhnání polských posádek z Moravy v roce 1019/1020. V roce 1000 (1001) polský i uherský stát získaly arcibiskupství podřízené přímo papeži a jejich panovníci královskou korunu od císaře Oty III., zatímco Morava a Čechy se musely spokojit s obnoveným moravským a ve druhém případě nově založeným pražským biskupstvím z roku 976. Prvořadou snahou Břetislava proto bylo vyrovnat se oběma okolním státům. Kdo „držel“ centrální část bývalého moravského království se sídlem arcibiskupa, měl podobnou šanci. Na královskou korunu z rukou císaře si „Přemyslovci“ museli počkat až do roku 1086. Získat pro Prahu arcibiskupství se jim však přes veškerou snahu nepodařilo nikdy. To bylo dílem až Karla IV.		Proč malby vznikly právě na Moravě, ve Znojmě? A kde také jinde, když měly dokládat kontinuitu starého „přemyslovského“ státu s Velkou Moravou? Svoji roli zde nepochybně sehrála církevní tradice.
Z tohoto prostého důvodu veškeré poukazy našich „profesionálních odborníků“ – historiků i uměnovědců – na pohanský přemyslovský mýtus na znojemských malbách (pokud by vůbec bylo možné v křesťanské kapli glorifikovat pohany) jsou mj. výrazem jejich naprostého nepochopení tehdejší situace ve střední Evropě. „Přemyslovci“ by se tím Moravy i jejího dědictví naopak zřekli a za taková politická embrya je sotva můžeme považovat.		Politická embrya! Kdo? „Přemyslovci“, anebo představitelé naší současné historické vědy zabývající se raným středověkem?

1a. Motto. Legenda. Místo úvodu. Hypotéza J. Zástěry. Přilba sv. Václava. Kopí šikmo napříč Boleslava I. Biskupské mitry. Portréty Spytihněva II. a Vratislava II. Jak nízká biskupská mitra se závěsy vypadala. Denár Vratislava II. č. 163. Moravské denáry Oldřicha Brněnského č. 442 a Litolda Znojemského č. 446. Iluminace ze svatovítské Apokalypsy. Slonovinová řezba byzantské císařovny. Revers denáru Václava (II.) č. 285b s vyobrazením sv. Vojtěcha s křížem, biskupskou berlou a biskupskou mitrou. 1b. První porušení Břetislavova nástupnického řádu Břetislavem II. Portréty Břetislava II. a Bořivoje II. Porušení Břetislavova nástupnického řádu Svatoplukem Olomouckým a Vladislavem I. Portréty Svatopluka a Vladislava. Svatoplukovo svržení Bořivoje II. Hodnost říšského arcičíšníka pro Vladislava I. Ozdobné tuniky Spytihněva II. a Vratislava II. Dvojí vyobrazení Vratislava II. Kopí s praporcem – atribut panovníka-suveréna. Plášť moravských králů. 4. pás maleb – výchozí předpoklad.		Z obsahu první části práce (číslování denárů dle katalogu J. Šmerdy: Denáry české a moravské, Datel, Brno 1996). Klikněte ZDE.
Podrobné zpracování této hypotézy včetně důkazů, citací, obrazové dokumentace a odkazů na literaturu naleznete ZDE. Než tuto hypotézu shlédnete, doporučuji Vaší pozornosti třináctidílnou exkurzi po malbách ve Znojemské rotundě (tlačítko MALBY), vývoj názorů na interpretaci rytého nápisu na západní stěně rotundy, objeveného v roce 1949 (tlačítko NÁPIS), chronologický přehled vývoje názorů na ikonografii maleb od roku 1820 do dnešních dnů, vzájemné porovnání hypotéz některých badatelů se jmenovitým určením jednotlivých figur a předpokládanou dobou vzniku maleb, doplněné posloupností panovníků dle Kosmovy kroniky a dle nejnovějších Velkých dějin zemí Koruny české (I. sv., 1999, s. 740), a systematické utřídění stávajících hypotéz do skupin se společnými nebo podobnými prvky (tlačítko IKONOGRAFIE). Pro úplné dotvoření vlastního názoru nevynechejte ani článek „Pohan v církevní stavbě?!“ (tlačítko POHAN) či „Bořivojův moravský původ“ a „Bořivoj a hrob K1“ (tlačítka BOŘIVOJ a HROB K1) a stránky pod tlačítky DOTAZY a NÁZORY zaslané našimi čtenáři.		Podrobnosti ZDE.
UPOZORNĚNÍ: Hypotéza P. Šimíka o ikonografii maleb ve Znojemské rotundě je výhradně jeho výkladem jejich obsahu a smyslu a není tudíž nějakým většinovým názorem členů Klubu přátel Znojemské rotundy. Klub mu pouze poskytl na svých internetových stránkách prostor k jejímu zveřejnění, tak jako to již dříve učinil v případě hypotéz J. Zástěry a L. Konečného.		UPOZORNĚNÍ
Členění hypotézy: [ 1a • 1b • 2a • 2b • 2c • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ] Přílohy: [ Porovnání hypotéz \| Systematické utřídění hypotéz \| Pohan v církevní stavbě?! \| Plášť moravských králů \| Bořivojův moravský původ 1 • 2 • 3 \| Bořivoj a hrob K1 \| Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat \| Boleslav I. – kníže a bratrovrah? \| Odznak hodnosti Vladislava I.? \| Denáry moravských údělníků \| Sinajský klášter \| Kamenné kříže z Dobšic \| Levá, nebo pravá? \| Kniha \| Náramky knížat \| Knížecí štíty \| Malby a stavba rotundy 1 a 2 \| Egregiae virtutis ]		Pokračování ...

Grafické zpracování: Studio COMET Brno