ani_nova.gif (2304 bytes)IKONOGRAFIE
maleb ve Znojemské rotundě
Ikonografická problematika románské výmalby Znojemské rotundy
Petr ŠIMÍK

Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb
LEGENDA
Konec strany
IKONOGRAFIE –
Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb – 11. část.
Petr Šimík – 23.12.1999
11. část – Rostislavovo město
Hypotézy [ J. Zástěra | L. Konečný ]
[ P. Šimík 1a 1b 2a 2b 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b 10c 10d 11 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ]
[ Plášť moravských králů | Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Ikonografie 3. pásu maleb – 11. část: Rostislavovo město

LEGENDA: čísla v hranatých závorkách označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. „Přemyslovskou scénou“, 8 postav v plášti [01-08], které pokračují ve čtvrtém pásu devíti postavami bez pláště [09-17] a deseti postavami v plášti [18-27]. Postava s pořadovým číslem [26] s korunou a žezlem je jedinou postavou, na jejímž určení se shoduje zatím většina hypotéz – král Vratislav I. (dle O. Votočka Přemysl Otakar I.). Literaturu, na niž se tato hypotéza odvolává, najdete přehledně zpracovánu v abecedním uspořádání dle jednotlivých autorů pod tlačítkem PUBLIKACE. Číslování denárů v textu dle katalogu J. Šmerda: Denáry české a moravské, Brno 1996.
ZPĚT na začátek strany
Začátek strany
Heidentempel?
Konec strany
Čísla v hranatých závorkách.
Zajímavá může být i otázka, jaká liturgie byla v rotundě používána. Je možné připustit, že na počátku by to mohla být i slovanská liturgie? Péče, kterou Břetislav I. věnoval sázavskému klášteru, by tomu mohla nasvědčovat. Mohl by to ukazovat, kromě doložené přítomnosti Konstantina a Metoděje na malbách, i nález snad části základu oltářní tumby uprostřed apsidy (B. Novotný 1967, 53-54. In: B. Klíma: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů. Brno 1995, s. 66 d.). I zbytky nápisu nalezené v klenbě vítězného oblouku: 
„V ... TO DE FONDI ...“ (J. Zástěra 1990, s. 160, 161, 173, 176, 204), v našem případě ve smyslu reminiscence na založení nové samostatné zemské církve králem Rostislavem, v jejímž čele stanul arcibiskup Metoděj, by tuto variantu mohly potvrzovat (viz také strana MALBY 3. část). 
Že by i odtud mohl pramenit pozdější lidový název pro rotundu: „Heidentempel“ pohanský chrám? Způsobil to její kruhový půdorys připomínající antické svatyně, zamalování Rostislavovy levé ruky s Písmem v „oráčské scéně“, takže bylo možné ji pak interpretovat i jako „povolání pohana Přemysla na knížecí stolec“, nebo to bylo označení latiníků pro kaple, v nichž se sloužila staroslověnská liturgie?
ZPĚT na začátek strany
LEGENDA
Nápis v apsidě
Konec strany
„Heidentempel“?
n_metodp.jpg (5927 bytes)
n_metodn.jpg (5921 bytes)
Detail nápisu z pravé strany vítězného oblouku – pozitiv a negativ.
ZPĚT na začátek strany
Heidentempel
Vzájemné vazby ve svislém směru.
Konec strany
Nápis v apsidě.
Detail nápisu z pravé strany vítězného oblouku (při pohledu z lodi) – pozitiv a negativ. Foto v UV světle VÚZORT.
Po pečlivém prostudování maleb a dostupné literatury se domnívám, že J. Zástěra má pravdu v tom, že malby představují vývoj našich nejstarších dějin v podobě systematického sledu obrazů panovníků, že nejsou jen jakýmsi nahodilým seskupením anonymních postav, ale že mají opravdu pevný řád a koncepci, jsou komponovány promyšleně a velmi přesně na sebe navazují. Podle detailů na malbách můžeme i dnes velmi dobře identifikovat jednotlivé panovníky, jak jsem již uvedl na začátku práce. Kromě vazeb v rovině horizontální, které podrobně popsal již J. Zástěra ve své ikonografii 4. pásu a především ve své publikaci Znojemská rotunda a Velká Morava, můžeme v malbách nalézt i vazby ve vertikálním směru mezi 2. a 3. pásem (Zvěstování a Navštívení P. Marie – příchod Konstantina a Metoděje na Moravu po předchozí Rostislavově žádosti; Narození Páně – vznik vlastní moravské zemské církve a založení mocné dynastie Přemyslovců) i mezi 3. a 4. pásem (král Sámo [01] – král Vratislav I. [26]; třetí strom života mezi králem-oráčem Rostislavem a kněžnou s diadémem – Bořivoj [09] – evangelista Jan; král Rostislav [06] – kopí – sv. Václav [13]) – viz schéma na obr. 9 (J. Zástěra 1990: král Sámo – král Vratislav I., podobně i L. Konečný 1997: výjevy „Proroctví“ a „Zvěstování“ i „Investitura Přemysla“ a „Narození Páně“).
ZPĚT na začátek strany
Nápis v apsidě
Vzájemné vazby ve svislém směru – pokračování
Konec strany
Vzájemné vazby ve svislém směru mezi jednotlivými pásy maleb.
Další vertikální vazbu (mezi 2. a 3. pásem) můžeme spatřovat mezi obrazem Sen sv. Josefa a postavou krále Rostislava (jako oráče). Z. Všetečková (1997, s. 94) k tomu říká: „Výjev lze již chápat jako Sen Josefův, neboť z pravé strany přilétající anděl mu zvěstuje budoucí nebezpečí, které hrozilo od krále Heroda“. Podobně i Rostislav byl předem varován před zradou Svatoplukovou (L. E. Havlík 1994, s. 30n.). Lze tedy oprávněně předpokládat, že i závěr 3. pásu maleb, kde je jako poslední panovník zobrazen Mojmír II., je zřejmě v nějakém vztahu k poslednímu předpokládanému obrazu mariánského cyklu ve 2. pásu maleb – Útěk do Egypta. Zánik Velké Moravy je často spojován s prohranou bitvou Bavorů s Maďary u Bratislavy (4. července 907), kde měl snad padnout i Mojmír II., ale jak zaznamenal L. E. Havlík v Kronice o Velké Moravě k roku 907 (s. 257), „neúčast Moravanů (v bitvě u Bratislavy – pozn. aut.) je patrná ze všech pramenů“. Můžeme se proto domnívat, že chybějící zmínky o moravských knížatech a o jejich účasti na dění v této oblasti po roce 906 mohou také znamenat, že vládnoucí elita odešla jinam (snad dále na západ a na sever?).
Podle D. Třeštíka (1997, s. 286) Maďaři udeřili na Velkou Moravu roku 905 či 906. „Pravděpodobně v jediné bitvě, která se odehrála někde na Slovensku (snad u Nitry), bylo moravské vojsko úplně zničeno. Při této katastrofě nejspíš zahynul i Mojmír II. ...“.
ZPĚT na začátek strany
Vzájemné vazby ve svislém směru.
Kopí sv. Václava
Konec strany
Vzájemné vazby ve svislém směru mezi jednotlivými pásy maleb – pokračování.
Zuzana Všetečková: Christologický cyklus v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, s. 94. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání. Sborník vědecké konference, Znojmo 1997, s. 92-101.
Lubomír E. Havlík
: Svatopluk Veliký – král Moravanů a Slovanů, 1994, s. 30n.

 

Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, 1997, s. 286.

„Nověji badatelé již vícekrát upozornili, že právě od roku 925 (do roku 927) se jakýsi »hrabě Mojmír« objevuje jako svědek na listinách salcburského arcibiskupa a souběžně též právě od roku 925 (do roku 931) se tam taktéž jako svědek vyskytuje i jakýsi »Svatopluk«. Byla vyslovena domněnka, že šlo o příslušníky mojmírovské dynastie, snad Mojmíra II. nebo spíše jeho syny, kteří v letech 924-925 uprchli z Moravy. Podle jiných úvah jsou pokládáni za syny onoho »vznešeného a urozeného« Svatopluka z let 898-903, který je někdy ztotožňován se Svatoplukem II.“ (L. E. Havlík 1992, s. 264). Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Brno 1992, s. 257, 264.
Správné určení postav 3. a 4. 06kopi13.jpg (5928 bytes)pásu maleb by mohly dobře dotvrzovat dvě zmíněné vertikální vazby: knížete Bořivoje [09] nacházíme právě nad nejvyšším výhonkem 3. stromu života; srovnej také (Za 6, 12) nebo (Ez 17, 22n).
Nad Bořivojem [09] je umístěn evangelista Jan (proti ostatním sedící na vyvýšené lavici) v nezvyklé pozici ukazující rukou vzhůru, jako by nám chtěl naznačit, kde hledat pokračování řady panovníků ze 3. pásu (původně naznačoval začátek pokračování mariánského cyklu ve 4. pásu). Dalším zajímavým detailem je umístění krále Rostislava [06] na čestném místě nad vchodem do rotundy na severní straně, nad něj malíř umístil knížete Václava [12] a sv. Václava [13] v přilbě. Abychom nepovažovali tento fakt za pouze náhodný, namaloval malíř kopí sv. Václava [13] přesně v přímém prodloužení kopí Rostislavova [06] – viz obr. vlevo. To může vyjadřovat shodné poslání či úděl. Oba panovníci se zasloužili o rozšíření křesťanství, oba zemřeli jako mučedníci. Že umístění knížete Václava i sv. Václava v přilbě nade dveřmi rotundy byl zřejmý úmysl autora návrhu, lze usoudit ze souvislosti s Kristiánovou legendou. Zatímco ve staroboleslavském kostelíku byl Václavovi azyl za známých okolností odepřen (zamčené dveře kostela), ve Znojemské rotundě mu malíř tento azyl poskytl. Souvislost s „Kristiánem“ je očividná. Jak přilba sv. Václava [13], tak i umístění postavy knížete Václava [12] právě nade dveřmi.
ZPĚT na začátek strany
Vzájemné vazby ve svislém směru – pokračování
Bořivoj II. nad králem Rostislavem
Konec strany
Kopí sv. Václava v přímém prodloužení kopí krále Rostislava.
23_orac.jpg (4969 bytes)Krále Rostislava [06], předpokládaného otce Bořivoje [09], jsme určili na základě ozdobného lemu pláště také jako ústřední postavu tzv. „Přemyslovské scény“ a zakladatele dynastie Přemyslovců. Je to jen „podivná shoda náhod“, že právě jmenovec Bořivoje, kníže Bořivoj II. [23], se nalézá nad postavou krále Rostislava? Viz také schéma na obr. 9 v desáté části práce. Na další zajímavé skutečnosti, týkající se možných vazeb mezi jednotlivými vyobrazenými panovníky v rotundě upozornil ing. Mirko Kadeřávek (člen Klubu), po předložení první verze této hypotézy – viz „Podivné shody náhod pokračují“.
ZPĚT na začátek strany
Kopí sv. Václava
Podivné shody náhod pokračují
Konec strany
Kníže Bořivoj II. je umístěn přímo nad Rostislavem.
Je to jen podivná shoda náhod nebo to tak prostě vyšlo?
stit23cl.jpg (2985 bytes)stit09cl.jpg (3000 bytes)st07svat.jpg (2955 bytes)st24svat.jpg (2978 bytes)Další podivnou shodou náhod je štít Bořivoje II. [23] (zcela vlevo), který je vybarven stejně jako štít Bořivoje [09] (vlevo): zelený se žlutým okrajem. Stejná náhoda zřejmě způsobila, že i štít Svatopluka Olomouckého [24] (vpravo) ve 4. pásu je půlený bíločervený jako štít moravského krále Svatopluka [07] ve 3. pásu (zcela vpravo).
ZPĚT na začátek strany
Bořivoj II. nad králem Rostislavem
Proč je Rostislav 4x?
Konec strany
Podivné shody náhod pokračují.
Štíty knížat Bořivoje II. a Bořivoje, štíty knížete Svatopluka Olomouckého a krále Svatopluka I. Velikého.
Ruka skrytá pod pláštěm.
07rukapl.jpg (3952 bytes)24rukapl.jpg (2991 bytes)Ale co je nejzávažnější, je skutečnost, že tak jako má Svatopluk Olomoucký [24], který svrhl Bořivoje II. [23] z trůnu, levou ruku držící štít zahalenu pláštěm (což značí nečestné jednání či utajení svých záměrů) a palec trčí vzhůru (obr. vlevo), stejně tak i král Svatopluk [07], který svrhl krále Rostislava [06] z trůnu, má levou ruku držící štít zahalenu pláštěm a palec trčí vzhůru (obr. vpravo). Svatopluk zradil krále Rostislava a vydal ho Frankům. Tento haneb- ný čin je zachycen i na znojemských malbách. Zadavatelem maleb proto musel být někdo, kdo stranil králi Rostislavovi. U jeho vzdáleného potomka Břetislava to lze jistě předpokládat.
Poznámka: Proč Břetislav – pražský Přemyslovec – (a on byl zřejmě zadavatelem maleb 3. pásu) nechal moravského krále Rostislava zobrazit čtyřikrát? – viz malá galerie portrétů a statistický přehled. Důvod může být snad jen jediný: Břetislav věděl, že Rostislav je Bořivojův otec – zakladatel dynastie Přemyslovců a že na jeho pozvání přišli Konstantin a Metoděj na území království Moravanů. Byl to klíčový moment v Břetislavově politické koncepci. Od něj chtěl zřejmě odvodit své právo na znovuzískání moravské koruny.
Koncepce vícenásobného zobrazení jen vybraných postav je i dalším důkazem, že v rotundě nemohou být vyobrazeni moravští údělníci, protože těm z nich, kteří dosáhli pražského trůnu, by se dostalo výsady dvojího zobrazení neoprávněně (srovnej L. Konečný 1997). Kromě toho v době, kdy tato část maleb vznikla (II. etapa výmalby po roce 1035, kdy Břetislav získal pražský stolec, tzn. severní polovina 4. pásu s panovníky bez pláště), ještě nemůže být o moravských údělech (tedy ani údělnících) vůbec řeč. Ty vznikly až na sklonku Břetislavova života (1054).
ZPĚT na začátek strany
Podivné shody náhod pokračují
Proč 4× právě ve Znojmě?
Konec strany
Proč je král Rostislav vyobrazen v rotundě celkem 4×?
Proč Břetislav nechal krále Rostislava zobrazit v rotundě právě ve Znojmě, když sám měl sídlo pravděpodobně v Olomouci či snad v Břeclavi (názor, že za své sídlo nezvolil Znojmo může podpořit i jednobarevný nezdobený lem jeho pláště – viz možný význam ozdobného lemu pláště). Důvod může být zase snad jen jediný: Břetislav tušil nebo věděl, že Znojmo (resp. Znojmo-Hradiště) bylo Rostislavovým sídelním městem (urbs Rastizi), jak nám to mohou napovídat i ozdobné lemy plášťů u čtyř panovníků, o kterých jsme se již zmínili v úvodu. A v tom případě pravděpodobně také mohlo být městem opevněným tou nejpevnější hradbou fuldských letopisů (855), onou nevýslovnou a nepředstavitelnou Rostislavovou pevností, nepodobnou i všem nejstarším (869), starým Rostislavovým městem, do kterého vstoupil Svatopluk po dočasné internaci Karlomanem (871) (Znojmo-Hradiště bylo prvním velkým velkomoravským centrem, které měl Svatopluk na cestě při svém návratu z Bavorska na Moravu – viz mapka), i když někteří badatelé jej kladou do Mikulčic (L. E. Havlík: Kronika o Velké Moravě, Brno 1992, s. 156), tzn. blatného říčního hradiska. J. Zástěra (1990, s. 46) k tomu poznamenává: Takové malby mohly vzniknout pouze v církevní stavbě sídelního města moravských knížat. Jinde by byl jejich smysl těžko pochopitelný. Je proto třeba správně vidět význam a funkci Znojemské rotundy včetně maleb z tohoto zorného úhlu“. Viz také „Malby a stavba rotundy“. 
Zcela mimořádné postavení Znojma může souviset i s tím, že právě zde byly položeny základy křesťanství na Moravě (kostel sv. Hypolita na stejnojmenném velkomoravském hradišti) a že právě zde bylo založeno moravské arcibiskupství. Že právě zde po svém návratu z Říma sloužil nově vysvěcený arcibiskup Metoděj svoji první mši na Moravě (viz „Primiční nevěsta“ v části 2b). 
Viz také příloha Sinajský klášter.
ZPĚT na začátek strany
Proč je Rostislav vyobrazen 4×?
Růst počtu pohřbů na pohřebišti Na valách
Konec strany
Proč je král Rostislav vyobrazen 4× v rotundě právě ve Znojmě?
pohrbyuh.gif (8394 bytes)Počet pohřbů na pohřebišti Na valách, který dramaticky narůstá až v poslední třetině 9. století za vlády krále Svatopluka I. Velikého, může nasvědčovat tomu, že ve druhé třetině 9. století za vlády krále Rostislava (846-870) bylo centrum Velké Moravy umístěno jinde. Statistika pohřbů z dalších velkomoravských center (Mikulčice – cca 2000 hrobů, pohřebiště Na pískách u Dolních Věstonic – min. 2000 hrobů) nebyla dosud zpracována. Přesto se v publikaci J. Poulíka: Mikulčice (1975, s. 88) můžeme dočíst: „Velká část zemřelých příslušníků knížecího rodu byla kolem chrámu (trojlodní baziliky v Mikulčicích – pozn. aut.) pohřbena v poslední třetině 9. století a zemřelí sem byli ukládáni ještě v prvé polovině 10. věku. Čili situace podobná, jako uvádí graf z pohřebiště Na valách. Proto se domnívám, že zatímco Svatoplukovo sídlo (871-894) můžeme hledat v Pomoraví – v Mikulčicích či ve Starém Městě (a zde asi také působil arcibiskup Metoděj po svém návratu z Říma), Rostislav zvolil za centrum království jiné místo. Mohlo by to být i Znojmo-Hradiště či Děvín (Dowina, id est puella) na soutoku Svratky, Jihlávky a Dyje.
Silně opevněné staroslovanské hradiště sv. Hypolita se svojí rozlohou okolo 20 ha řadilo k nejrozsáhlejším svého druhu. Zcela jedinečné nálezy, které jsou stejně hodnotné, jako nálezy z pomoravských center – Mikulčic, Starého Města a Pohanska, podtrhují velký význam pevnosti Znojemu v období 8.-10. století jako ústředního, velmi silného mocenského, hospodářského a také kulturního centra celé jihozápadní Moravy (B. Klíma jr. 1999). Význam této pevnosti ještě podtrhl nález základů dvou velkomoravských kamenných církevních staveb: kostela a rotundy. O první z nich hovoří B. Klíma jako o jednom z nejstarších kostelů na Moravě (B. Klíma 2001). Vznik této stavby (kostel I – jednolodní s pravoúhlým kněžištěm) předpokládá někdy v počátku 9. století. Na základě orientace osy stavby (toto sole oriente) určil L. Havlík (MHS 1998, s. 23) pravděpodobné zasvěcení kostela sv. Hypolitovi a jeho založení před rokem 837. Druhé takové zasvěcení nacházíme už jen v dalším velkomoravském centru – Nitře (V. Richter: Znojmo, Praha 1966, s. 13. In: J. Zástěra 1986, s. 12; 1990, s. 168-169). Předpokládá se, že patrocinium sv. Hypolita se na Hradiště dostalo z lokality ve Východní marce, nesoucí jméno tohoto světce – St. Pölten. Místo se pod jménem „Treisma“ (Třísov – pozn. aut.) připomíná již roku 823, avšak teprve v dalším století se dovídáme, že šlo o tržní osadu či město kláštera sv. Hypolita: 976 – Treisma, forum s. Ipoliti; 985-991 – Treisma, civitas monasterii s. Ypoliti martyris (L. E. Havlík 1998, s. 19).
ZPĚT na začátek strany
Proč 4× právě ve Znojmě?
Znojmo křižovatkou cest
Konec strany
Grafické znázornění růstu počtu pohřbů na ústředním pohřebišti Na valách. Uherské Hradiště – Staré Město.
Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký – král Moravanů a Slovanů, 1994, s. 74.
Bohuslav Klíma jr.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací PdF MU Brno, řada spol. věd č. 17, Brno 1999, s. 3-65.
Týž: Objev prvního velkomoravského kostela na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací PdF MU Brno, řada spol. věd č. 18, Brno 2001, s. 3-24.
L. E. Havlík: Dějiny královského města Znojma a znojemského kraje, Brno 1998, s. 19.
mapreqvm.gif (20790 bytes)
Znojmem procházely dvě dálkové stezky: Haberská a Jantarová (jedna z větví).
ZPĚT na začátek strany
Růst počtu pohřbů na pohřebišti Na valách
Kamenné kříže z Dobšic
Konec strany
Znojmo křižovatkou cest. Znojmo mělo od nepaměti značný strategický význam jako křižovatka obchodních cest.
LEGENDA:
cesta4.gif (824 bytes) Dunajská
cesta3.gif (854 bytes) Jantarová
cesta2.gif (866 bytes) Haberská
cesta1.gif (881 bytes) ostatní stezky
Mapka dle Radana Květa. In: R. Květ: Staré stezky v České republice, 1997, příloha. Doplněno dle mapky L. E. Havlíka. In: L. E. Havlík: Dějiny královského města Znojma a znojemského kraje, 1998, s. 202.
dobsmapm.gif (12872 bytes)Po jedné z těchto cest asi dorazili do Znojma také oba věrozvěsti Konstantin a Metoděj se svým průvodem. Před brány hlavního města jim vyjel vstříc král Rostislav s obrovským množstvím jásajícího lidu a zde je slavnostně uvítal jako představitele křesťanské misie byzantského císaře Michala III.
ZPĚT na začátek strany
Znojmo křižovatkou cest
Fotografie z roku 1907
Konec strany
Kamenné kříže z Dobšic.
dobsmapn.gif (11623 bytes)Převzal od nich jednak písemnou zprávu, jednak bohaté dary, které mu císař osobně posílal (mezi nimi asi také Písmo, zlatý liturgický kalich a královský diadém). Jak jsme se již zmínili, o této události hovoří jejich osobní známý biskup Gaudenrich z Velletri pouze v římském rukopisu „Italské legendy“ z 9. století, dnes uloženém ve Vatikánském archivu. Pouze v tomto římském originálu je uvedeno Rostislavovo jméno. V pražském rukopisu této legendy, upravené Lvem Ostijským (†1150), je místo Rostislava uveden již Svatopluk (J. Zástěra 1990, s. 209). Umístění křížů dle popisu F. Přikryla 1907, s. 182.
Místo slavnostního setkání bylo pak patrně na památku tohoto okamžiku označeno před stovkami let dvěma kameny ve tvaru křížů – jsou to tzv. „Baby“. dobkrizm.jpg (5917 bytes)Na jednom z nich je vytesán kříž (symbol církevní moci), na druhém dva zkřížené meče (symbol moci světské). Podobné kamenné kříže nacházíme v terénu při starých cestách, většinou mimo dnešní komunikace, ale vždy individuálně. Jedinou výjimkou je stará cesta ze Znojma přes Dobšice na dnešní Dyji (Mühlfraun), která vede jako polní cesta přes třešňový sad. Zde asi 300 kroků od dnešní silnice na Brno v blízkosti viaduktu dráhy (na mapce označeno červeně) se nacházely zmíněné dva kamenné kříže (obr. vlevo). František Přikryl: SS Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, díl II., Týn u Lipníka 1907, obr. č. 73, s. 182. In: J. Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava, 1990, s. 209-210 a s. 247, pozn. 48. 
Jak je z obrázku patrné, autor fotografie dodatečně retuší zvýraznil určité partie a linie, nepočínal si však vždy zcela v souladu se skutečností. O tom, jaký je dnešní stav těchto kamenných svědků minulosti a jaký motiv je na nich ve skutečnosti vytesán, se můžete přesvědčit na samostatné straně „Kamenné kříže z Dobšic“.
ZPĚT na začátek strany
Kamenné kříže z Dobšic
Bořivojův Levý Hradec
Konec strany
Fotografie z roku 1907.
Snad označovaly místo, kde došlo k historickému setkání krále Rostislava a jásajícího lidu s představiteli byzantské misie císaře Michaela III. – Konstantinem a Metodějem s jejich průvodem.

 

 

Kamenné kříže z Dobšic – jaký motiv je na nich ve skutečnosti vytesán?
Klikněte SEM.
ani_sipl.gif (699 bytes)

pl_lehra.gif (5552 bytes)Signifikantní by mohl být i fakt, že Bořivoj zvolil za své první sídlo v Čechách právě Levý Hradec (nazývaný Hradec), který svojí polohou, tvarem i terénním profilem spíš připomíná znojemskou hradní ostrožnu, než nížinné říční hradiště, kterým byly Mikulčice. Hradec (ve významu hrad) byl vybudován na plochém ostrohu sevřeném hlubokým kaňonovitým údolím Vltavy i roklí Žalovského potoka. Hradiště, které měří 6,4 ha, je velmi vzácného typu. Je dvoudílné, obě části jsou zcela samostatně opevněné. Nejstarší slovanské nálezy na vnitřním hradišti pocházejí z 8. století a v první polovině 9. století vzniká na zbytcích pravěkého opevnění hradisko. Pod dnešním gotickým a barokním kostelem sv. Klimenta jsou zachovány základy malé předrománské rotundy (objevené v roce 1939), o vnitřním průměru až 4,7 m, s podkovovitou apsidou, zbořené v 17. století (K. Sklenář 1994). Dnes stojí na bývalé akropoli hradiště zaujímající plochu 3,6 ha část obce Žalov (N. Profantová 1996).
ZPĚT na začátek strany
Fotografie z roku 1907
Levý Hradec
Konec strany
Bořivojův Levý Hradec.
Svojí polohou se velmi podobá znojemské hradní ostrožně.
Karel Sklenář a kol.: Archeologické památky. Čechy, Morava, Slezsko. Opava 1994, s. 121-23.
Naďa Profantová: Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. 1996, s. 59.
levyhra2.jpg (12892 bytes)
Levý Hradec. Zde založil kníže Bořivoj rotundu sv. Klimenta.
ZPĚT na začátek strany
Bořivojův Levý Hradec
Pokračování ...
Konec strany
Levý Hradec.
Zde na skalním ostrohu nad řekou Vltavou založil kníže Bořivoj rotundu sv. Klimenta, snad první kamennou (?) stavbu zděnou na maltu v Čechách. Červená střecha uprostřed snímku patří dnešnímu gotickému a baroknímu kostelu, pod jehož podlahou byly objeveny základy původní rotundy (snad ze 70. let 9. století).
Druhý pražský biskup sv. Vojtěch byl do svého úřadu volen nikoli v Praze, ani na Budči, ale na Levém Hradci (19. 2. 982). Na Levém Hradci stál totiž nejstarší kamenný (?) kostel v Čechách – rotunda sv. Klimenta, kterou měl postavit Bořivoj podle velkomoravských vzorů. 
Patrně jedním z nejstarších kamenných kostelů na Moravě byl podélný kostel s pravoúhlou apsidou, jehož základy odhalil archeologický výzkum na rozsáhlém velkomoravském hradišti sv. Hypolita, se stejnojmenným zasvěcením. Autor výzkumu B. Klíma jej datuje do počátku 9. století. Jestliže kostelík v Modré, jehož vznik je datován kolem roku 800, je dáván do souvislosti s působením iroskotských, resp. bavorských misií (které iroskotské prvky převzaly) přicházejících na Moravu přes Bavorsko, je jen logické, že se nejdříve musely zastavit na Znojemsku. A to i v případě, že se nejednalo o iroskotské mnichy, ale již bavorské, kteří tento typ kostela přenesli koncem 8. století dál na Moravu. 
Nesouvisí náhodou skutečnost, že právě ve Znojmě byl na stěnách rotundy namalován král Rostislav spolu s Konstantinem a Metodějem a znovu král Rostislav s modelem kostela v rukou, s tím, že arcibiskup Metoděj byl králem Rostislavem uveden do svého úřadu ve Znojmě-Hradišti, že právě zde bylo založeno první moravské (arci)biskupství, protože zde stál (snad) nejstarší kamenný kostel na Moravě, kostel sv. Hypolita? (Srovnej volbu sv. Vojtěcha biskupem). Viz také „Svaté místo“.

Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb s ukázkami pokračuje:

Dvanáctá část – Rekapitulace panovníků

ZPĚT na začátek strany
Levý Hradec
Pokračování ...
Rekapitulace panovníků. Translatio regni. Jednotlivé etapy výmalby. Praporce některých panovníků směřují vzhůru. Zdůvodnění. Malá galerie portrétů hlavních postav. Nakonec trochu statistiky. Poselství malíře (malířů) budoucím generacím. Příloha: Apoštolský list papeže Jana Pavla II. „Egregiae virtutis“. Odpovědi na tyto otázky najdete snad v další části práce.
Klikněte ZDE.
ani_sipl.gif (699 bytes)
Hypotézy [ J. Zástěra | L. Konečný ]
[ P. Šimík 1a 1b 2a 2b 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b 10c 10d 11 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ]
[ Plášť moravských králů | Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu