MANDLOVÝ TVAR ŠTÍTŮ

MALBY
ve Znojemské rotundě
Obsah referátů a diskusních příspěvků přednesených na odborném semináři 18. 2. 1999 v Brně:
PhDr. Jaroslav Zástěra
Původ mandlového tvaru štítů

Seminář 18.2.1999.
J. Zástěra – Původ mandlového tvaru štítů.

IKONOGRAFIE detailní rozbor: [ Porovnání hypotéz | Systematické utřídění ]
Hypotéza [ J. Zástěry | L. Konečného ]
Hypotéza [ P. Šimíka • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 ]

Kde vzali malíři Znojemské rotundy vzor pro mandlový tvar štítů, které vymalovali u jednotlivých knížecích postav? Pro možné nejstarší datování maleb v rotundě byly po dlouhou dobu určující normanské štíty mandlového tvaru na koberci z Bayeux (obr.1) pocházejícího z 11. století.

Normanské štíty.

Obr. 1. Detail koberce z Bayeux.

Obr. 1.
Detail koberce z Bayeux (Museum v Bayeux).

Koberec z Bayeux, nazývaný také tapisérie královny Matyldy (manželky normanského vévody Viléma). Označení tapisérie není správné, neboť jde ve skutečnosti o výšivku jehlou na plátně (o rozměrech 0,5 × 70 metrů). Byla provedena v letech 1067-1077 a zavěšovala se ve velké lodi katedrály v Bayeux o svátcích relikvií. Znázorňuje v padesáti osmi obrazech dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem (normanská těžká rytířská jízda porazila dobře vyzbrojené a vycvičené pěší družiny anglosaského krále Harolda).
Její líčení historických událostí, značně odlišné od podání dějepisců, není bez zajímavosti. Jsou tu znázorněny všechny náhlé zvraty bitvy u Hastingsu (1066), v níž se Anglie zmocnili francouzští Normané, s bohatými podrobnostmi a průvodními latinskými texty – téměř na způsob kreslených seriálů moderní doby.

Koberec z Bayeux.

Při listování v „Knize o Bibli – Nový zákon“ však nalezl dr. Zástěra na straně 150 ilustraci zpodobňující reliéf římského setníka z 2. století. Tento výjev jakoby z oka vypadl znojemským malbám: stojící postava v plášti držící v jedné ruce kopí a v druhé ruce štít mandlového tvaru (obr. 2).

Obr. 2. Římský setník.

Obr. 2.
Reliéf římského setníka z 2. století s kopím a štítem mandlového tvaru. Vyobrazení pochází z publikace „Kniha o Bibli – Nový zákon“, s. 150, Albatros 1991, převzaté z francouzského nakladatelství Gallimard, Paříž 1990.

Tímto zjištěním se posouvá hranice pro datování možného vzniku 3. pásu maleb, daná dosud datem zhotovení koberce z Bayeux, o několik století zpět. Není proto vyloučeno, že výmalba prvního (drapérie), druhého (mariánský cyklus) i třetího pásu maleb (tzv. „Přemyslovská scéna“ a prvních 8 panovníků včetně tzv. „donátorů“ v triumfálním oblouku) opravdu mohla vzniknout již v druhé polovině 9. století po příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, jak ve své hypotéze předpokládá dr. Zástěra (J. Zástěra: Původ péřové koruny 1984).
Pro dokreslení toho, že tento typ štítu byl na našem území běžný, uvádím ještě kamenný reliéf řadového pěšího bojovníka (obr. 3) z doby, kdy Vratislav II. podporoval Jindřicha IV. v jeho zápase s papežem Řehořem VII. Císař v tomto zápase přes pokoření v Canosse nakonec zvítězil, takže mohl svého spojence odměnit královskou korunou. Do této doby spadá vytvoření iluminovaného Vyšehradského kodexu, který také obsahuje vyobrazení mandlového tvaru štítů (obr. 4a, b, c).

Třetí pás maleb.

Obr. 3. Pěší bojovník.

Obr. 3.
Řadový pěší bojovník z doby, kdy Vratislav II. podporoval Jindřicha IV.

Josef Žemlička:
Čechy v době knížecí, Praha 1997, s. 105.

Obr. 4a. Vyšehradský kodex.

Obr. 4a.
Vyšehradský kodex: Korunování trním, Ukřižování, Kladení do hrobu, fol. 42r (r. 1085).

Vyšehradský kodex – slavný evangelistář, vytvořený pro korunovaci Vratislava II. dne 15. června 1085, kodv42d1.jpg (2991 bytes)

nazývaný proto též Korunovačním evangelistářem. Tento velký kodex rozměrů 340×415 mm o 108 pergamenových listech ve středověké, nikoliv však původní, vazbě je poměrně bohatě iluminován. Kromě strany s obrazy čtyř evangelistů a třemi stranami s polopostavami Kristových předků v kosočtverečných polích nebo medailonech obsahuje čtyři starozákonní předobrazy Kristova příchodu a na třicet obrazů z Nového zákona, buď rozvržených do dvou až tří horizontálních pásů na stránce, anebo celostránkových. Do jedné z jeho iniciál je vkomponována postava trůnícího sv. Václava, do jiných symboly evangelistů. Některé ornamentální iniciály, tvořené rozvilinami a průplety, jsou oživeny dračímí monstry, maskami nebo květy. výtvarně hodnotné jsou rovněž malované rámy objímající každou stránku textu.

Obr. 4b, 4c.
Vyšehradský kodex: Detail římských strážců se štíty u Kristova hrobu ze spodní části fol. 42r – Kladení do hrobu (r. 1085).
Karel Stejskal: Vyšehradský kodex a jeho místo v ottónském umění, In: Královský Vyšehrad, sborník, Praha 1992.

Obr. 5. Kristovi žalářníci.

Obr. 5.
Detail bronzových dveří katedrály v Novgorodě (1152–1156).

Na obr. 5 potom detail z bronzových dveří katedrály v Novgorodě (dílo magdeburských kovolitců z let 1152 až 1156) zobrazující ve scéně Kristova žalářování sveřepé strážce v těžkém odění se štíty mandlového tvaru s puklicí stojící na kamenném opevnění západního typu.
S dalšími příklady použití štítů mandlového tvaru se můžeme setkat v západní Evropě (obr. 6), ale také přímo u byzantského vojska (obr. 7).

Další výskyt mandlového tvaru štítů.


Obr. 6a. Celek.	Obr. 6b. Detail.

Obr. 6.
Vizigótský král, přemožitel Svébů. V 5. století založili Vizigóti království v Akvitánii. Slonovinová řezba z 11. století. Archeologické muzeum, Madrid.

Obr. 7. Boj mezi Byzantinci a Araby před branami Konstantinopolu.

Obr. 7.
Boj mezi Byzantinci a Araby. Arabové stanuli pod praporcem své víry dvakrát před branami Konstantinopolu (677 a 717). Nikdy však město nedobyli.
Časové zařazení zdroj neuvádí. Národní knihovna, Madrid.

Závěr.

S použitím diskusního příspěvku PhDr. J. Zástěry předneseného na semináři Malby ve Znojemské rotundě 18. února 1999 na PdF MU Brno, volně zpracoval a doplnil Petr Šimík. Obr. 3 a 5 převzaty z publikace J. Žemlička: Čechy v době knížecí, Praha 1997, s. 105, 145.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno