IKONOGRAFIE 4. pásu maleb Obsah referátů a diskusních příspěvků přednesených na odborném semináři MALBY ve Znojemské rotundě 18. 2. 1999 v Brně: PhDr. Jaroslav Zástěra Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II. |
Seminář 18.2.1999. Dr. J. Zástěra – ikonografie postav IV. pásu maleb. |
|||||||||
IKONOGRAFIE MALEB [ Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy ] | ||||||||||
IKONOGRAFIE detailní rozbor: [ Porovnání hypotéz | Systematické
utřídění ] Hypotéza [ J. Zástěry | L. Konečného ] Hypotéza [ P. Šimíka • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 ] |
||||||||||
V další části svého příspěvku bych chtěl navázat na digitální snímky, promítnuté pracovníky Ústavu pro klasická studia při AV ČR. Na dvou za sebou jdoucích postavách panovníků v pláštích ve čtvrtém pásu maleb (druhé a třetí) jsou jasně zřetelné nízké biskupské mitry z 11. století (obr. 1a, 1b a obr. 3a, 3b). Jak je nám známo z historických pramenů, jedná se o knížata Spytihněva II. [19] a Vratislava II. [20]. | Spytihněv II. a Vratislav II. | |||||||||
Od dnes známého tvaru se původní mitra podstatně
lišila: býval to nízký bílý čepec s mělkým příčným vyhloubením a jemnými
špicemi nad spánky. Jak taková mitra vypadala nám přibližuje obr.
2. Ve 12. století došlo k jejich zvýraznění a především k
pootočení, takže výběžky se ocitly nad čelem a temenem. Mitra měla zdůrazňovat sepětí svých nositelů s Římem. Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, Praha 1997, s. 85 u. |
Jak mitra vypadala? | |||||||||
Poznámka: čísla v hranatých závorkách označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. Přemyslovskou scénou, 8 postav v plášti [01-08], které pokračují ve čtvrtém pásu devíti postavami bez pláště [09-17] a deseti postavami v plášti [18-27]. Postava s pořadovým číslem [26] je jedinou postavou, na jejímž určení se shodují zatím všechny hypotézy – král Vratislav I. | Čísla v hranatých závorkách. | |||||||||
|
Obr. 1. Spytihněv II. Detail hlavy ze 4. pásu maleb v lodi rotundy – postava knížete v plášti druhá zleva [19]. Porovnání snímků pořízených při normálním a UV světle: a) při normálním světle, b) při UV světle (foto F. Sysel 1999). |
|||||||||
Kníže Spytihněv II. získal v r. 1059 anebo 1060 od
papeže Mikuláše II. (1058-1061) právo nosit při slavnostních příležitostech
obřadní pokrývku hlavy, biskupskou mitru. Jaký význam pocta měla, jen odhadujeme.
Šlo o vyznamenání? O projev papežské přízně? O nepatrnou náhradu za požadovaný
královský titul? O odbytí žadatele, který marně očekával povýšení Prahy na
arcibiskupství? Není to jasné. V každém případě musel Spytihněv za privilegium
platit, a hodně, 100 hřiven stříbra ročně. Petr Hora: TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ 1, s. 221 n. Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, s. 84 d. Překvapivé ovšem je, že Kosmas se ve své Kronice o této mitře nezmiňuje (uvádí jen „Biskupský plášť s kožíškem a kněžskou sukni“), přestože Spytihněva II. poctil jinak mimořádnou přízní. Jejím důvodem by mohlo být, kromě založení kapituly v Litoměřicích (1057) a rozsáhlé přestavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě (1060) i Spytihněvovo vypuzení slovanských benediktinských řeholníků ze Sázavy a jejich nahrazení latinským sborem v čele s opatem německého původu. |
Biskupská mitra Spytihněva II. | |||||||||
|
Obr. 2. Mitra Spytihněva II. Detail z iluminované Svatovítské apokalypsy (pol. 11. stol.). |
|||||||||
|
Obr. 3. Vratislav II. Detail hlavy ze 4. pásu maleb v lodi rotundy – postava knížete v plášti třetí zleva [20]. Porovnání snímků pořízených při normálním a UV světle: a) při normálním světle, b) při UV světle (foto F. Sysel 1999). |
|||||||||
Kníže Vratislav II. si právo nosit biskupskou mitru
dal schválit papežem Alexandrem II. (1061-1073) za stejný roční poplatek 100 hřiven
stříbra, jako Spytihněv II., a od papeže Řehoře VII. (1073-1085), na začátku jeho
pontifikátu, znovu potvrdit. Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, s. 87 d. Bylo by na místě i zde se zmínit o tom, jaký postoj k tomuto knížeti a pozdějšímu králi zaujal náš první kronikář. Kupodivu přesně opačný, než tomu bylo u Spytihněva II., přestože zřídil olomoucké biskupství (1063) a založil kapitulu na Vyšehradě (1070). Analogicky se jako hlavní důvod nabízí opětovné povolání slovanských mnichů z uherského exilu do Sázavského kláštera (1064). |
Biskupská mitra Vratislava II. | |||||||||
|
Obr. 4. Denár Vratislava II. (VII. typ), Praha, před r. 1086: a) avers, b) revers (J. Hásková: K ikonografii českých mincí Vratislava II., in: Královský Vyšehrad, sborník, Praha 1992). (J. Šmerda: Denáry české a moravské. Brno 1996, denár 163). |
|||||||||
Na první pohled je patrno, že tato mince (obr. 4a, 4b, resp. 5a, 5b) je dílem dvou zřetelně se odlišujících osobností, z nichž každá vytvořila jednu stranu mince. Zatímco obraz hlavy v mitře na lícní straně byl zhotoven velkými a jednoduchými punci podle starých schémat, byzantizující hlava na rubu je netradičně „vymodelována“ pomocí drobných punců a rydla. Vyobrazení sv. Václava v podobě Kristovy hlavy (?) na Vratislavově denáru mělo však zřejmě širší smysl, idealizovalo nadpozemskou moc svatého knížete jeho ztotožněním s nebeským vládcem Ježíšem Kristem a plně zapadalo do promyšleného programu panovnické reprezentace, na němž se od 80. let podílel již význačnou měrou dvorský umělecký okruh. Důvod k použití byzantské předlohy pro zpodobnění sv. Václava na minci lze hledat v jeho specifikách, z nichž známe pouze jedinou – mimořádné postavení sázavského opata a znamenitého umělce Božetěcha na knížecím dvoře (J. Hásková, 1992). Sv. Václav zde však není vyobrazen jako Kristus (zřejmý autorčin omyl), jedná se opět (tak jako na averzu mince) o nízkou biskupskou mitru, kterou Vratislav II. získal od papeže Alexandra II. | Sv. Václav v podobě Krista podle byzantské předlohy. Povšimněte si nápadné podoby pokrývky hlavy (nízké biskupské mitry) sv. Václava na rubu mince Vratislava II. s vyobrazením mitry Spytihněva II. (obr. 1a, 1b) a Vratislava II. (obr. 3a, 3b) v rotundě. | |||||||||
|
Obr. 5. Denár Vratislava II. před r. 1086: a) avers, b) revers (A. Merhautová–D. Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 68). (J. Šmerda: Denáry české a moravské. Brno 1996, denár 163). |
|||||||||
Tím jsme získali klíč k rozpoznání dalších postav. Postava, která předchází Spytihněva II., musí být Břetislav [18] a postava následující po Vratislavovi II. musí být jeho bratr Konrád Brněnský [21]. Další postavy pak určují historicky známé Přemyslovce tak, jak jdou za sebou. Poslední postava v plášti je kníže Soběslav [27], který stojí v čele maleb. Po své pravé ruce má 9 postav v plášti, po levé ruce 9 postav bez pláště. Tyto neopláštěné postavy však nemohou být knížaty vedlejší větve moravských Přemyslovců – moravskými údělnými knížaty (A. Merhautová 1983, B. Krzemieńska 1985), ani možnými následníky knížecího stolce (L. Konečný 1997), vzhledem k tomu, že drží jako suveréni kopí s praporci. Důkazem pro toto tvrzení jsou denáry moravských údělníků, na kterých jsou sice vyobrazeni se štítem, ale mají kopí bez praporců. | Určení dalších postav. | |||||||||
Proto v případě postav bez plášťů se nejedná o údělná knížata, ale o pražské Přemyslovce – Bořivoje [09], Spytihněva [10], Vratislava [11], Václava (knížete) [12] a znovu Václava (svatého) s přilbou [13], což dokazuje otočený štít, jak vysvětluji ve své knize „Znojemská rotunda a Velká Morava“ (vysvětlení najdete také na samostatné straně „Otočené štíty“). Dále následují Boleslav I. [14], Boleslav II. [15], Boleslav III. [16] a poslední postava bez pláště – otec Břetislava – kníže Oldřich [17], kterým se kruh uzavírá. Jaromír v rozporu s historickými prameny vyobrazen není, protože jako kleštěnec nemohl být suverénním knížetem. Jistě však byl údělníkem v Čechách, jak dokazují jeho mince. Postavy od Bořivoje po Oldřicha jsou bez pláště, protože jejich důstojenství bylo menší, než knížat, která měla kromě Čech vládu i nad Moravou a později i nad Nitranskem. Logika maleb, pokud vycházíme ze správné premisy, je neúprosná, ač s tímto názorem někteří odborníci nesouhlasí. | Postavy bez pláště. | |||||||||
Další doplňující informace, tentokrát k postavě knížete Vladislava I. [25], naleznete ZDE. | Vladislav I. | |||||||||
IKONOGRAFIE MALEB [ Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy ] | ||||||||||
IKONOGRAFIE detailní rozbor: [ Porovnání hypotéz | Systematické
utřídění ] Hypotéza [ J. Zástěry | L. Konečného ] Hypotéza [ P. Šimíka • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 ] |
||||||||||
ZPĚT program semináře |
S použitím diskusního příspěvku PhDr. J. Zástěry, předneseného na semináři Malby ve Znojemské rotundě 18. února 1999 na PdF MU Brno, volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno