SEMINÁŘ – PŘÍSPĚVKY

MALBY
ve Znojemské rotundě
Stručný obsah referátů a diskusních příspěvků přednesených na odborném semináři 18. 2. 1999 v Brně

Seminář 18.2.1999.
Stručný obsah referátů.

Zásadní slovo k otázce původu, stáří a stavebního vývoje rotundy sv. Kateřiny řekla zatím pouze archeologie. Její závěry jsou podloženy množstvím konkrétních památek hmotné kultury, a lze tvrdit, že jsou přesvědčivé a v základních tvrzeních definitivní. Můžeme uvažovat jen o dílčích doplněních a upřesněních.
Na rozdíl od archeologie však přes zveřejnění několika monografií (např. A. Friedl) a řady studií našich předních historiků umění (např. A. Merhautová ad.) zůstává určitý volný prostor pro detailní umělecko-historický výzkum především maleb a jejich ikonografický výklad.
S novou iniciativou v tomto směru přišlo několik badatelů, kteří na semináři představili svoje závěry opřené o nejnovější technické výzkumy maleb ve Znojemské rotundě.

Úvod.
Dr. Bohuslav Klíma

Dr. J. K. Kroupa, vědecký pracovník Ústavu pro klasická studia AV ČR v Praze, podrobně popsal postup dokumentačních prací při novém digitálním snímání maleb (fotoaparátem SINAR E/LEAF s objektivy SINARON DIGITAL 60, 80 a 105 mm a se zábleskovým světlem BRONCOLOR) v rotundě sv. Kateřiny v roce 1996. Současně se svým kolegou také představili dílčí výsledky této práce (celek tvoří téměř 5 GB obrazových dat na 6 CD ROM), které prezentují naprosto dokonalou dokumentační metodu a jsou ideálním základem pro podrobný umělecko-historický výzkum.

Digitální snímky.
Dr. J. K. Kroupa

Obr. 1. Tzv. Přemyslovská scéna.

Obr. 1.
Tzv. Přemyslovská scéna v 3. pásu maleb v hlavní lodi rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě.
Foto F. Fišer 1949.

Řada snímků, především „přemyslovská scéna“ (obr. 1) a následná genealogická řada knížat, byla potom znovu promítána při zajímavém referátu dr. L. Konečného z Muzea města Brna, který hovořil o ikonografickém výkladu nástěnných maleb. Zaměřil se na nový výklad základní přemyslovské scény – povolání Přemysla Oráče od pluhu na knížecí stolec, ale dotkl se také galerie Přemyslovců, obrazů donátora a jeho manželky na okrajích triumfálního oblouku i maleb archandělů, holubice jako symbolu sv. Ducha a čtyř evangelistů v kupoli lodi rotundy.
Na základě ikonografického studia dospěl referent k závěru, že malby by měly pocházet již z konce 11. století (tzn., že by měly předcházet Kosmovu kroniku) a vztahovat se nikoli ke Konrádovi II. a jeho manželce Marii Srbské, nýbrž již ke Konrádovi I.
Podrobnou zprávu naleznete ZDE.

Ikonografie maleb,
Dr. Lubomír Konečný.

Zajímavé tvrzení se však opírá pouze o diskutabilní ikonografický výklad a nenachází oporu v důležitém archeologickém materiálu. Hmotné památky, pocházející z lodi rotundy, které byly překryty původní románskou litou podlahou, položenou v závěrečné fázi stavebních úprav chrámu a těsně po jeho vymalování, totiž dokládají nemožnost tak časné datace. Naopak potvrzují provedené stavební úpravy a výmalby rotundy k roku 1134, který je zmiňován ve vyrytém nápisu do omítky v západní části lodi chrámu (B. Klíma 1995, 1997).

Bohuslav Klíma: Znojemská rotunda
ve světle archeolo- gických výzkumů, MU Brno 1995, s. 218,
resp. týž: Sborník vědecké konference, JMM Znojmo 1997, s. 16.

Restaurátor ak. mal. František Sysel z Kroměříže hovořil o svém snímkování maleb pod ultrafialovým osvětlením. Zatím provedené fotografie několika postav pomohly rozlišit dnes v některých partiích již značně setřelé původní malby od následných restaurátorských zásahů. Představená metoda dokumentace a šetření pod UV světlem je významná i potřebná. Měla by být doplněna zkoumáním maleb i pod infračerveným světlem s různou frekvencí. Užití těchto metod je však podmíněno dostatkem finančních prostředků, které zatím bohužel chybějí.
Podrobnou zprávu naleznete ZDE.

Zkoumání maleb pod UV světlem,
restauráror ak. mal. František Sysel.

Na referáty navázala věcná a rezolutní diskuse. Posluchače zaujalo především vystoupení dr. Jaroslava Zástěry, který již řadu let věnuje rotundě velkou pozornost. Právě on se v druhé polovině 80. let zasloužil o popularizaci rotundy v souvislosti se svými někdy až příliš odvážnými hypotézami. Zasadil se však o zahájení etapy vědeckovýzkumných prací (archeologických, geologických, umělecko-historických) i technických měření (např. geofyzikálních).
Dr. Zástěra i tentokrát překvapil novou hypotézou o Přemyslu Oráči. Opřel ji o snímek F. Sysla, zhotovený pod UV světlem. Z této fotografie je patrné, že levá „Přemyslova“ ruka (obr. 2a) patří asi vedle stojící postavě (obr. 2b). Kde je ale potom chybějící ruka? Vysvětlení této záhady naleznete na samostatné straně (klikněte SEM).

Diskuse.
Dr. Jaroslav Zástěra


Obr. 2a. Před odstraněním přemaleb.	Obr. 2b. Po odstranění přemaleb.

Obr. 2.
Výřez z tzv. „přemyslovské scény“ v 3. pásu maleb v lodi rotundy. Porovnání snímků pořízených při UV světle
a) před odstraněním přemaleb (foto F. Fišer 1949),
b) po jejich odstranění při posledním restaurování maleb (foto F. Sysel 1998).

Další „záhada“ je tedy na světě. A není vyloučeno, že se v tomto značně setřelém místě obrazu, za pomoci jiných technik, podaří ještě zachytit přesvědčivější stopy, které by potvrdily naznačenou hypotézu. Vysvětlení „zapůjčené“ ruky se však díky snímku při UV světle jeví již nyní jako jasné.
Dále dr. Zástěra seznámil přítomné s vlastní hyptézou ikonografie postav čtvrtého pásu maleb, s původem mandlového tvaru štítů a s možnými inspiračními zdroji autorů maleb.

Závěr.

V závěru semináře vystoupil ještě Stanislav Smékal ze Znojma s vlastním ikonografickým výkladem maleb.

Stanislav Smékal

Z další diskuse s restaurátorem ak. mal. F. Syslem a s pracovníky Ústavu pro klasická studia AV ČR vyplynulo, že je nezbytně nutné, na základě využití soudobých technických možností, provést kompletní digitální nasnímání obrazové výzdoby hlavní lodi i apsidy rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě při UV i IR světle, aby byl získán obraz původních maleb v pravé podobě bez vlivu pozdějších přemaleb. Realizovat tento záměr znamená soustředit finanční prostředky ve výši cca 500 tis. Kč. První kroky k zajištění této částky Klub přátel Znojemské rotundy, pobočka Brno, již učinil.

František Sysel

Organizátoři semináře děkují přednášejícím i všem zájemcům z řad odborníků i široké veřejnosti za účast.

Katedra historie PdF MU v Brně
společně s Klubem přátel Znojemské rotundy, pobočka Brno
a Nadací sv. Hypolita při KHi PdF MU

Zase příště!

Zpět PROGRAM semináře

S použitím článků B. Klímy Malby ve znojemské rotundě přitahují pozornost odborníků a Levá ruka knížete patří vedlejší figuře uveřejněných ve čtvrtek 11. března 1999 v příloze deníku ROVNOST (strana pět) volně zpracoval a doplnil Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno