OTOČENÉ ŠTÍTY

IKONOGRAFIE
4. pásu maleb
Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem:
Petr Šimík
Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí pláště

• 1. část: Obrácené štíty • 2. část: Přilba sv. Václava • 3. část: Knížecí pláště •

Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí pláště.
Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem.

1. část

LEGENDA: čísla v hranatých závorkách označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. „Přemyslovskou scénou“, 8 postav v plášti [01-08], které pokračují ve čtvrtém pásu devíti postavami bez pláště [09-17] a deseti postavami v plášti [18-27]. Postava s pořadovým číslem [26] s korunou a žezlem je jedinou postavou, na jejímž určení se shoduje zatím většina hypotéz – král Vratislav I. (dle O. Votočka Přemysl Otakar I.). Literaturu, na niž se tato práce odvolává, najdete přehledně zpracovánu v abecedním uspořádání dle jednotlivých autorů pod tlačítkem PUBLIKACE. Číslování denárů dle katalogu J. Šmerdy: Denáry české a moravské, Brno 1996.

Čísla v hranatých závorkách.

„Problematikou maleb ve Znojemské rotundě se během posledních 170 let zabývalo mnoho vědců. Z našich to byl především Antonín Friedl v publikaci Přemyslovci ve Znojmě (1966), která téměř vyčerpávajícím způsobem řešila také ikonografii jak mariánského cyklu, tak především cyklu přemyslovského. Druhou významnou prací byla kniha Jiřího Mašína Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě (1954), v níž se Mašín, mimo jiné, zabývá rovněž řešením ikonografie znojemských maleb. Ani Friedlovi, ani Mašínovi se však nepodařilo identifikovat jednotlivé postavy přemyslovského cyklu, mimo Přemysla Oráče a krále Vratislava II., i když především Friedl se již téměř dotýkal jejich vysvětlení.“
Takto Jaroslav Zástěra uvádí II. kapitolu své publikace „Původ péřové koruny – postavy panovníků na českých a moravských denárech“ (1986). Zde na základě podrobného studia maleb vypočítává jména devatenácti pražských přemyslovských panovníků ve 4. pásu zobrazených:

Úvod.
J. Zástěra: Původ péřové koruny, Znojmo 1986, kap. II.: Analýza čtvrtého pásu a určení knížat, s. 3-4.

Devět knížat bez pláště: Bořivoj [09], Spytihněv [10], Vratislav [11], Václav [12], sv. Václav [13], Boleslav I. [14], Boleslav II. [15], Boleslav III. [16], Oldřich [17].
Deset knížat v plášti: Břetislav [18], Spytihněv II. [19], Vratislav II. [20], Konrád Brněnský [21], Břetislav II. [22], Bořivoj II. [23], Svatopluk Olomoucký [24], Vladislav [25], král Vratislav I. [26], Soběslav [27].

Na výše uvedenou publikaci J. Zástěry: Původ péřové koruny (1986) reagoval D. Třeštík článkem: Objevy ve Znojmě (1987; 2000), ve kterém se snaží ikonografii 4. pásu maleb podle hypotézy J. Zástěry vyvrátit. Bude proto zajímavé a jistě i poučné si oba texty položit vedle sebe a ověřit si tak, nakolik se mu to podařilo:

D. Třeštík: Objevy ve Znojmě, Praha 1987; Praha 2000.

Otočené štíty

Jaroslav Zástěra

Dušan Třeštík

Oba autoři (Friedl i Mašín) si dobře všimli pátého knížete v postavách bez pláště, který měl na hlavě přílbu, velmi podobnou šišáku sv. Václava, Friedl pak dokonce i toho, že tato postava má obrácený štít. Všiml si i stejně obráceného štítu u třetího knížete v plášti. Měl prakticky v rukou klíč k vyřešení celého cyklu, protože právě tyto skutečnosti nebyly v koncepci malíře náhodné.

Stačí si příslušné štíty prohlédnout, aby bylo jasné, že vůbec nejsou obráceny. Za to, co Friedl považoval za konstrukci štítu viděnou ze zadní strany, by nemohl být štít nošen ani za normálních okolností, natož v boji. Chybí tu především nezbytná držadla, jak je máme například dobře zachována v knížecím hrobě č. 93 ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě (s. 552/s. 71).

Otočené štíty?
J. Zástěra: Původ péřové koruny, kap. II.: Analýza čtvrtého pásu a určení knížat, s. 4, Znojmo 1986.
D. Třeštík: Objevy ve Znojmě, s. 552, resp. 71. In: ČsČH XXXV-4, s. 548-576, Praha 1987, resp. in: A. Merhautová-B. Krzemieńska-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, Praha 2000, s. 67-108.

Jak to tedy s těmi štíty vlastně je? Jsou otočené nebo nejsou obráceny? Prohlédněme si je, jak nám to radí D. Třeštík:

Otočené? Neobráceny?


Obr. 1.	Obr. 2.	Obr. 3.

Obr. 1.
Druhá postava bez pláště Spytihněv [10].
Obr. 2.
Pátá postava bez pláště sv. Václav [13].
Obr. 3.
Třetí postava v plášti Vratislav II. [20].
Detaily štítů se šikmými pruhy ze 4. pásu maleb.

Na obrázcích 1, 2 a 3 vidíme namalovány tři navzájem podobné štíty se šikmými pruhy. Při bližší prohlídce můžeme vidět, že druhý a třetí štít se od prvního zásadně liší. Na prvním štítu vidíme pouze na lícní straně namalované široké tmavé pruhy. Na dalších dvou však světlé šikmé pásky tmavě konturované – mírně esovitě prohnuté – představující patrně kožené řemeny na rubové straně, za něž je možné štít držet (obr. 2) a které překrývají střední svislou zvýrazněnou linii dělící štít na dvě poloviny.
A. Friedl popisuje tyto dva štíty poněkud jinak: „Druhý a třetí mistr, kteří malovali pořadí třetí (4. pás – pozn. aut.), ve snaze po variaci motivu štítů podali štít ve dvou případech z pohledu na jeho zadní stranu. Dokonce dovedli, celkem se zdarem přesto však schematicky, malířsky znázornit jeho konstrukci. Byla to dřevěná kostra obvodu, kolmé osy a příčných břeven (?). Dokonce třetí malíř, jehož dílem je řada panovníků bez pláště, dovedl jednoho z nich na obraze vylíčit tak, jako by držel štít, zadní stranou obrácený k divákovi, podpírající za příčné břevno (?) jeho konstrukci. Vynikla tím všechna mechanika a fysiologie pohybu, kterou musel každý štítonoš vynaložit, aby nesl svůj štít“. A dále: „... nejde tu o tendenci naturalisticky deskriptivní, nýbrž zevšeobecňovací, typisační“.
Až na ona „příčná břevna“ lze s Friedlovým popisem souhlasit. Je ale také možné, že zde užil v heraldice běžného termínu a jednalo by se pak o „břevna pošikem“ (M. Buben 1997, obr. 7 na s. 18).

Kožené řemeny na rubové straně štítů.

Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Praha 1966, s. 63.

Milan Buben: Encyklopedie heraldiky. Praha 1997, s. 18.

Poznámka: Jako důkaz uvádím citaci z práce O. Votočka, který se rovněž podílel na průzkumech při Fišerově restauraci v letech 1947-49, tu část, kde hovoří o panovnících bez pláště ve 4. pásu maleb: „... jeden z nich, v levici štít obrácený vnitřní stranou se řemením k divákovi, má na hlavě přilbu ...“ – (O. Votoček: Přemyslovská rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě. In: Zprávy Památkové péče, ročník IX, Praha 1949, s. 125).

Otakar Votoček (1949)

Obr. 4.

Na obrázku č. 4 vlevo vidíme detail ruky knížete z obr. 2, která právě za jeden z řemenů štít přidržuje.
Poznámka: „Štíty knížecích postav mají podobu normanskou z XI. a XII. století. Dole špičaté a nahoře uzavřené polokruhem se držely připevněné dvěma nebo třemi řemeny na dolní paži“ – Mořic Trapp: Nástěnné malby kaple (pohanského chrámu) markrabského hradu ve Znojmě. Brno 1862, s. 29.

Obr. 4.
Pátá postava bez pláště sv. Václav [13].
Detail ruky z obr. 2 přidržující štít za řemen na rubové straně.

Mořic Trapp (1862)

Opravdu stačí si tento detail prohlédnout – zejména prsty zasunuté pod horní řemen, aby bylo jasné, že štít na obr. 2 je obrácený i když nemá kovová držadla. Autor maleb patrně netušil, že je bude D. Třeštík vyžadovat. Vždyť ani u skutečných štítů nebyla kovová držadla nezbytná, i když se u některých typů vyskytovat mohla. Ostatně kovová držadla štítu podle D. Třeštíka údajně nalezená v hrobě č. 93 ve svatojiřské bazilice nejsou nic jiného než držadla rakve či jejího víka.
Malby v rotundě nejsou technický výkres, podle něhož by bylo možné zhotovit přesnou repliku štítu, ale o umělecké dílo. A protože „identický prvek musíme přece vykládat identicky“ (D. Třeštík: Znojemská odhalení podruhé, 1984, s. 381), musí být i štít na obr. 3 obrácený. Jak jsme si právě ukázali, nejsou obrácené štíty s řemením „očividným omylem“ M. Trappa, O. Votočka, A. Friedla, J. Zástěry a dalších, jak tvrdí D. Třeštík (Objevy ve Znojmě, 1987, s. 553; 2000, s. 73), mýlí se tedy „očividně“ D. Třeštík.
S jiným podobným „důkazem“ (?) přišla již v roce 1983 A. Merhautová: „Tato poslední restaurace nepotvrdila ... ani otočené štíty u některých postav, jak to předpokládal A. Friedl (jde jen o odlišnou výzdobu štítů) ...“. (A. Merhautová-Livorová: Ikonografie znojemského přemyslovského cyklu, 1983, s. 24, pozn. 2). Věta, která má vypadat (rádoby) učeně, odborně a vědecky, je ale ve skutečnosti naprosto nesmyslná. Jako kdyby restaurace mohla potvrdit nebo vyvrátit něco, co je otázkou výkladu. Stejně tak bychom mohli říci, že restaurace nepotvrdila krále Vratislava (jde jen o odlišně podaného knížete)!
Co z toho vyplývá pro ikonografii postav 4. pásu maleb? J. Zástěra se domnívá, že tyto obrácené štíty jsou znakem knížete zobrazeného 2×, jakoby vždy v jiné kvalitě, což bychom mohli připodobnit averzu a reverzu téže mince; ostatně právě na reverzu mincí nalézáme jméno sv. Václava již od dob Jaromírových (J. Šmerda 1996, č. 102, 103), od nástupu knížete Oldřicha se zde objevuje i jeho vyobrazení (J. Šmerda 1996, č. 134 ad.). Spojitost je zřejmá: obrácený štít (revers) – obrácená mince (revers) – sv. Václav. Jedná se v prvním případě o pátou postavu bez pláště s obráceným štítem a s vojenskou přilbou – šišákem na hlavě (sv. Václav) [13] – jde o druhé zobrazení předchozí čtvrté postavy bez pláště (kníže Václav) [12].
Ve druhém případě byla symbolika obráceného štítu pro dvojí vyobrazení téhož panovníka zvolena u Vratislava II. Jedná se o třetí postavu v plášti s obráceným štítem a s nízkou biskupskou mitrou na hlavě (kníže Vratislav II.) [20] – podruhé zobrazen jako devátý panovník v plášti (král Vratislav I.) [26] na čestném místě proti apsidě – viz také „Biskupské mitry“.

Význam otočených štítů.
Obrácené štíty jsou znakem panovníka zobrazeného 2×.

A. Merhautová: „restaurace nepotvrdila ani otočené štíty“;
a my můžeme autorku doplnit, že „restaurace dokonce nepotvrdila ani pohana Přemysla za pluhem“ (jde o zcela jinou postavu)!



Kníže Vratislav II. [20].		Král Vratislav I. [26].

Důkaz.
Třetí postava v plášti kníže Vratislav II. [20] s obráceným štítem a devátá postava v plášti král Vratislav I. [26] s korunou a žezlem. Detaily panovníků ze 4. pásu maleb. Jedná se o tutéž osobu, což dokazuje nejen stejná barva pláště a jeho lemu, ale i stejné gesto rukou a pozice prstů držících kopí, resp. žezlo, a štít.

Poznámka: Že se jedná o téhož panovníka, dokazují, kromě stejného pláště a jeho lemu, gest rukou a pozic prstů, i pokrývky hlavy obou postav. U první z nich nízká biskupská mitra (J. Žemlička 1997, s. 87) jednoznačně určuje knížete Vratislava II. [20], u druhé královská koruna krále Vratislava I. [26]. Proto obrácený štít knížete Vratislava II. [20] nás upozorňuje, že tato postava je v rotundě vyobrazena dvakrát. Jednou na svém místě v chronologické řadě panovníků jako kníže s nízkou biskupskou mitrou, podruhé – s královskými insigniemi (královský titul získal až po 24 letech knížecí vlády) – vyčleněna z této řady na čestné místo proti vstupu do apsidy vedle svého syna Soběslava I., zadavatele domalby rotundy.
Podobně je tomu i v případě knížete Václava [12] a sv. Václava [13]. Jednou je vyobrazen jako kníže na čestném místě nad vstupními dveřmi do rotundy, podruhé s obráceným štítem jako sv. Václav v přilbě (protože světcem se stal až po skončení světské vlády).

Josef Žemlička:
Čechy v době knížecí (1034-1198), 1997, s. 87.

Můžeme tedy dát za pravdu A. Friedlovi a J. Zástěrovi – štíty na obr. 2 a 3 patřící sv. Václavovi [13] a knížeti Vratislavovi II. [20] jsou opravdu obrácené a znamenají zdvojení postavy. Později se k tomu ještě vrátíme.
Následuje 2. část:

Šišák sv. Václava

2. část:
Šišák sv. Václava.

• 1. část: Obrácené štíty • 2. část: Přilba sv. Václava • 3. část: Knížecí pláště •

Hypotézy [ J. Zástěra | L. Konečný ]
[ P. Šimík • 1a • 1b • 2a • 2b • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ]

S použitím diskusního příspěvku PhDr. J. Zástěry, předneseného na semináři Malby ve Znojemské rotundě 18. února 1999 na PdF MU Brno, publikace Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny, Znojmo 1986, Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava, Brno 1990 a článku Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě, ČsČH, XXXV-4, s. 548-576, Praha 1987, volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.
Použitá literatura: Mořic Trapp: Nástěnné malby kaple (pohanského chrámu) markrabského hradu ve Znojmě, Brno 1862, Otakar Votoček: Přemyslovská rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě, in: Zprávy Památkové péče, ročník IX, Praha 1949, Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě, Praha 1966, Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu, Praha 1996, s. 142-143, Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, Praha 1997, s. 128, Pavel Černý: Zobrazení přemyslovské genealogie v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě a některé aspekty její interpretace, Sborník, Znojmo 1997, s. 91, Lubomír Konečný: Ikonografická problematika románské výmalby znojemské rotundy, Sborník, Znojmo 1997, s. 66, Tomáš Krejčík: Ikonografie moravských denárů, in: Denárová měna na Moravě, Sborník prací z III. numismatického symposia 1979, Brno 1986, s. 369-378, Josef Žemlička: Čechy v době knížecí, Praha 1997, s. 84-87, 125, 226, 349, 382-383, 487 pozn. 18, Jan Šmerda: Denáry české a moravské, Brno 1996, Josef Ehm: Josef Václav Myslbek, Praha 1954, s. 53, Zora Dvořáková: Josef Václav Myslbek, Praha 1979, s. 213, Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha 1983, s. 34, 96 a 146, Pavel Spunar: Kultura českého středověku, Praha 1987, s. 130-131, obr. 58, Anežka Merhautová-Livorová: Ikonografie znojemského přemyslovského cyklu, in: Umění XXXI, Praha 1983, Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, Ostrava 1985, Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, Praha 2000.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno