![]() maleb ve Znojemské rotundě Ikonografická problematika románské výmalby Znojemské rotundy Petr ŠIMÍK Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb |
![]() ![]() ![]() ![]() |
IKONOGRAFIE – Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb – 1. část (a). Petr Šimík – 23.12.1999 |
1. úvodní část | ||
Hypotézy [ J. Zástěra | L.
Konečný ] [ P. Šimík ] [ 1a • 1b • 2a • 2b • 2c • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ] [ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ] |
||
[ Plášť moravských králů | Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ] | ||
Užitečnější jest, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech, nežli abychom mluvíce pravdu – a pravda vždy plodí nenávist – neměli z toho nějakou škodu. Kdybychom se však uchýlili od pravdy a psali jinak, než jak se věci mají, upadli bychom nicméně ve výtku pochlebenství a lži, poněvadž jde o poměry skoro obecně známé. Vždyť lidé naší doby, jsouce svlečeni ze cností, touží býti oblečeni samými chválami, a to je největší jejich pošetilostí, chtít se těšit z projevů uznání, a nečiniti to, co zasluhuje uznání. Dříve arci nebývalo tomu tak. Neboť kníže míval v úctě nejvíce toho, kdo pro spravedlnost nastavil štít proti nespravedlnosti a kdo zlé rádce a takové, kteří se uchylovali z cesty práva, zakřikl jediným slovem pravdy. Takových dnes není, nebo jest jich jen málo, a jsou-li, když mlčí, jako by jich ani nebylo. Neboť stejně se uznává za vadu zamlčeti pravdu, jako přisvědčiti nepravdě. | ![]() ![]() ![]() ![]() |
Motto. Úryvek z předmluvy ke třetí knize Kosmovy Kroniky Čechů. |
LEGENDA: čísla v hranatých
závorkách označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích
postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Čísla
v hranatých závorkách.
První pražský Přemyslovec, který získal královský titul (pouze pro svou osobu), byl kníže Vratislav II. (jako král ovšem I.) (1061-1092). Korunován byl v roce 1086 v Praze. |
![]() Kroužky mezi jmény evangelistů v kupoli provedené plnou čarou ukazují umístění ohnivých kol cherubínů. Cherubínovi nad panovníkem [23] ohnivé kolo chybí. U panovníků [13], [19], [20] a [26] lze rozeznat pokrývku hlavy. Dva z nich, [13] a [20], drží v ruce obrácený štít. Jmenovité určení knížat najdete na straně „Porovnání hypotéz“. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Schéma lodi rotundy. Pohled z prostoru lodi vzhůru do kupole. Orientace světových stran je proto zrcadlově převrácená. LEGENDA: 3. pás maleb A, B, C, D – donátoři a jednotlivé postavy z tzv. „Přemyslovské scény“; S1, S2, S3 – stromy života; 01 až 08 – prvních osm panovníků v pláštích; 4. pás maleb 09 až 17 – devět panovníků bez pláště a mezi nimi 13 – sv. Václav v přilbě s obráceným štítem; 18 až 27 – deset pa- novníků v plášti a mezi nimi 19 – Spytihněv II. s mitrou, 20 – Vratislav II. s mitrou a obráceným štítem a 26 – král Vratislav I. |
Tato hypotéza si nečiní nárok být
srovnávací analýzou nebo uměleckohistorickou studií (to již dříve a lépe udělali
jiní), chce jen poukázat na vlastní zjištění na základě stávající
dokumentace (Trappovy akvarely, černobílé snímky maleb) a některá nová
zjištění na základě barevných UV snímků maleb v
rotundě, které pořídil v roce 1999 restaurátor ak. mal. František Sysel z
Kroměříže. Na základě těchto starších i nových poznatků a po kritickém zhodnocení dosud
publikovaných hypotéz o ikonografii maleb se pokouší určit jednotlivé postavy ve 3.
a 4. pásu maleb – „who is who“. K tomu si musíme nejdříve něco říci o 4. pásu maleb. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Místo úvodu. Stávající dokumentace a nové snímky maleb. |
Zjištění Jaroslava Zástěry o 4. pásu maleb p o t v r z e n a
Již hypotéza
Jaroslava Zástěry předpokládá, že Přemyslovci, počínaje Bořivojem
[09], který jako první zvolil za své sídlo Prahu, a konče Soběslavem I.
[27], jsou zobrazeni ve čtvrtém pásu maleb s tím, že Václav [12,
13] a Vratislav II. [20, 26] jsou zobrazeni 2× (obrácené štíty). Naopak
polský Vladivoj a kníže Jaromír jsou vynecháni. Nemá smysl ji zde celou opakovat.
Jen si připomeňme, že pouze tato hypotéza se skutečně zabývá detaily
maleb a ne pouze rozdělením panovníků do skupin podle toho, zda mají,
anebo nemají plášť. ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Hypotéza
J. Zástěry.
4. pás maleb dle hypotézy Jaroslava Zástěry. Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny – postavy panovníků na českých a moravských denárech, Znojmo 1986. Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava, Brno 1990. |
Poznámka: Jiní badatelé v této dvojici (sv. Václav [13] v přilbě, Boleslav I. [14] s kopím šikmo napříč) vidí neurčitelné členy dvora (O. Votoček), knížata znojemského údělu (J. Mašín), neurčitelné moravské údělníky (A. Friedl, A. Merhautová), moravské údělníky Oldřicha Brněnského a Litolda Znojemského (B. Krzemieńska, D. Třeštík), dva zástupce v době vzniku maleb žijícího členstva přemyslovského pokolení (L. Konečný) nebo dva z devíti v době vzniku maleb žijících následníků – Břetislava (II.) a Litolda (V. Tatíček, A. Novotný). Vysvětlení těchto dvou ikonografických prvků (přilba a kopí šikmo napříč) u jiné dvojice panovníků, než sv. Václava a Boleslava I., je však nemožné. Proto se jimi většina hypotéz nezabývá – nebere je prostě na vědomí. Některé se o svatováclavské přilbě sice zmiňují (A. Friedl, A. Merhautová), ale postavu s přilbou [13] se sv. Václavem nespojují jen proto, že nemá plášť. Jiné se pokoušejí z přilby spasení (Ef 6, 17) udělat symbol „odbojníka a rebela“ Oldřicha Brněnského (B. Krzemieńska) nebo Břetislava II. (V. Tatíček, A. Novotný). | ||
Kromě královské koruny [26], podle níž byl většinou badatelů v této postavě identifikován první český král Vratislav I. (jako kníže II.), a svatováclavské přilby [13], která naopak stejným badatelům v jednoznačné identifikaci sv. Václava brání, nalezl J. Zástěra na malbách pokrývku hlavy u dalších dvou postav. | Ve
4. pásu nalezl J. Zástěra pokrývku hlavy u čtyř postav. |
Nízké biskupské mitry
![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Biskupské mitry. 4. pás maleb dle hypotézy J. Zástěry – pokračování. Nepřehlédněte široký střední dělící pruh na mitrách obou knížat. Potvrzuje se, že Vratislav II. je na malbách zobrazen 2x. Jednou jako kníže s mitrou [20], podruhé jako král s korunou a žezlem [26]. |
Biskupskou mitru získal Spytihněv II. od
papeže Mikuláše II. v roce 1059 anebo 1060 za roční poplatek 100 hřiven
stříbra. (Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, 1997, s. 84 n.). Kníže Vratislav II. si právo nosit biskupskou mitru dal schválit papežem Alexandrem II. (1061-1073) za stejný roční poplatek 100 hřiven stříbra, jako Spytihněv II., a od papeže Řehoře VII. (1073-1085), na začátku jeho pontifikátu, znovu potvrdit. (Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, 1997, s. 87 n.). |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Co říkají prameny? Josef Žemlička: |
||||
Udělení římské mitry (mitra romana) v roce 1049 papežem Lvem IX. (1049-1054) trevírskému arcibiskupovi Eberhardovi bývá považováno za první bezpečný doklad o biskupské mitře, vzápětí poté následovalo ještě udělení mitry arcibiskupům v Besanconu, Mohuči, Hamburku a biskupovi v Bamberku. Ale máme ještě jeden ještě starší doklad – tzv. Vojtěchovu studnu (viz níže). | Josef Gelmi: Papežové, Od svatého Petra po Jana Pavla II., Praha 1994. | |||||
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Revers denáru Vratislava II. s vyobrazením sv.
Václava s biskupskou mitrou se závěsy č. 159a (před r.
1073).
Jan Šmerda: Denáry české a moravské. Datel, Brno 1996. |
||||
S podobným vyobrazením biskupské mitry se setkáváme i na mladším denáru Vratislava II. č. 163 (Cach 352) na následujících dvou fotografiích, zde již i na hlavě panovníka. Zatímco na averzu mince (vlevo) jsou panovníkova tvář i mitra podány jen velmi schematicky s použitím velkých a jednoduchých punců (srovnej s výše popisovaným denárem č. 159a), portrét sv. Václava na reverzu (vpravo) je vymodelován pomocí drobných punců a rydla. Zaujme především velmi realistické vypodobení Vratislavovy nízké biskupské mitry se třemi závěsy po obou stranách, kterou je zde ozdoben sv. Václav (v opisu WENCEZLVS). Podoba mitry na této straně mince vznikla nepochybně podle skutečnosti. | ||||||
|
![]() ![]() ![]() ![]() |
Denár Vratislava II. s vyobrazením nízké biskupské mitry (před r. 1086) č. 163: a) avers – Vratislav II., b) revers – sv. Václav. (A. Merhautová–D. Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 68). Jan Šmerda: Denáry české a moravské. Brno 1996, denár 163. |
||||
![]() J. Háskovou nenapadlo, že i na rubové straně denáru (VII. typ, s. 65 – v textu jej chybně popisuje jako typ osmý) by se mohlo jednat o znázornění Vratislavovy nízké biskupské mitry, nechala se zřejmě příliš ovlivnit zobrazením Krista, jak je známe např. z rubové strany zlatého solidu Michala III. (viz obr. vlevo níže). |
Denár Vratislava II. (č. 163 – revers, před rokem 1086), s obrazem sv. Václava. Podle J. Háskové (1992, s. 65) se jedná o vyobrazení Kristovy hlavy a autorem této strany mince by mohl být opat sázavského kláštera a znamenitý umělec Božetěch. | |||||
![]() |
Vlevo
zlatý solid císaře Michaela III.![]() Ostrogótská královna Amalasvintha, okolo roku 500, Řím, Muzeum Paláce konzervátorů. |
|||||
Vyobrazení nízké biskupské
mitry i se šesti závěsy najdeme také na některých moravských denárech.
![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jan Šmerda: Denáry české a moravské.
Datel, Brno 1996, č. 442 a č. 446 na s. 115. Oldřich Brněnský Litold Znojemský A. Merhautová–D. Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 86. |
||||
![]() ![]() (Výstava SEOR 1000 – Střed Evropy okolo roku 1000, Praha 2002). Na tomto vyobrazení Vojtěchovy biskupské mitry jsou opět jasně patrny závěsky, které jsme našli již na denárech Oldřicha Brněnského a Litolda Znojemského výše. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Tzv.
Vojtěchova
studna. Jak vypadala mitra se závěsky biskupa Vojtěcha kolem roku 1000? Dušan Třeštík: Bratro- vrahův syn, mnich Kristián, s. 10. In: DaS 6, 1999, s. 6-10. Ute Dercks: |
||||
Jiný
příklad, tentokrát knížecí biskupské mitry, uvádí iluminace z rukopisu „svatovítská Apokalypsa“ z
pol. 11. století s vyobrazením Spytihněva II. s mitrou a kopím s
praporcem (viz obr.
vpravo). ![]() A. Friedl (1966, s. 57): „Byl to již český kníže Spytihněv II. (1055-1061), který žádal papeže Mikuláše II. za povolení nosit mitru, tj. nový typus knížecí distinkce dosud neužívané. Papež dal toto svolení za poplatek 100 hřiven stříbra ročně. O totéž povolení žádal i Spytihněvův nástupce Vratislav II. (1061-1092), dříve ještě než se stal králem. Papež Alexander II. dal rovněž souhlas, který roku 1073 potvrdil znova papež Řehoř VII.“. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Svatovítská Apokalypsa. Jak vypadala knížecí nízká biskupská mitra v polovině 11. století? Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966, s. 57, 58 a obr. 76 a 88. |
||||
A. Friedl (1966, s.
92, pozn. 61a):
„Bylo shora
řečeno, že na obraze (svatovítská Apokalypsa z poloviny 11.
století – pozn. aut.) ![]() Proto i v rotundě mohli být Spytihněv II. [19] a Vratislav II. [20] namalováni s mitrou až po tomto datu (1059/1060) – Vratislav s královskými insigniemi [26] až po roce 1085 – v poslední, III. etapě výmalby v letech 1131-1134 za Soběslava I., který je vyobrazen jako poslední v řadě [27]. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Spytihněvova
mitra.
Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966, pozn. 61a na s. 92, obr. 17, 26a). |
||||
![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Horologium
olomouc- ké (po roce 1136).
Vlevo biskup Jan, vpravo biskup Jindřich Zdík.
Josef Žemlička: |
||||
|
Reliéf z
hnězden- ských dveří, 12. století. Biskupská mitra sv. Vojtěcha s mělkým příčným vyhloubením. (Jiří Sláma: Český kníže Boleslav II. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000, Praha 2000, s. 25). |
|||||
Výše citované „mělké příčné vyhloubení“ – dobře patrné zejména na vyobrazení denáru Vratislava II. (č. 163), na moravských denárech jeho synovců Oldřicha a Litolda (č. 442 a 446) nebo na fresce kardinála Hugolina v Subiacu (níže) – představuje asi příčný pruh látky (směřující od čela k temeni), který prošitím udržoval okolní materiál mitry zřasený do podélných záhybů. Srovnej také s vyobrazením Spytihněva II. [19] a Vratislava II. [20] v rotundě (pozn. aut.). „Jemné špice nad spánky“ dokumentuje zase vyobrazení biskupa sv. Vojtěcha na jednom z reliéfů na hnězdenských dveřích, na reverzu denáru Václava (1191-1192) č. 285b níže nebo vyobrazení již zmíněného kardinála Hugolina (ze 13. století). Je otázka, zda byla v těchto případech biskupská mitra zobrazena z bočního pohledu, aby byly jasně patrny obě „špice“ a nemohla být zaměněna např. s přilbou, anebo byla skutečně tímto způsobem nošena. | ||||||
|
Reliéf z
hnězdenských dveří, 12. století. Biskupská mitra sv. Vojtěcha s výběžky nad spánky a se stuhami splývajícími přes uši na ramena. (Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha 1996, s. 185). |
|||||
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Revers denáru Václava (1191-1192) č. 285b s vyobrazením sv. Vojtěcha na trůně zpříma s křížem, biskupskou berlou a biskupskou mitrou. | ||||
![]() ![]() |
Tvar mitry koresponduje s Vojtěchovým
vyobra- zením na hnězden- ských
dveřích výše. J. Šmerda: Denáry české a moravské, Brno 1996, 285, s. 93. Vlevo kardinál Hugolin,
pozdější papež Řehoř IX., freska v klášteře Subiaco (13.
století). |
|
![]() ![]() ![]() ![]() |
Slonovinová řezba (1) byzantské císařovny (1. část diptychu) z doby kolem roku 500. Představuje patrně císařovnu Ariadnu, která zemřela roku 515 (vídeňské Kunsthistorisches Museum). Srovnej s vyobrazením sv. Václava s nízkou biskupskou mitrou na reverzu denáru č. 163 Vratislava II. (viz výše) |
||||
Slonovinová řezba byzantské císařovny, snad Ariadny, pocházející z doby kolem roku 500. Existuje též domněnka, že může jít o portrét císařovny Konstantiny, čímž bychom se dostali do 6. století, anebo císařovny Ireny, to už by bylo kolem roku 800. Nicméně stylem se řezba silně podobá jiným, vyrobeným kolem roku 500. Zajímavá a pozoruhodná je pokrývka hlavy skrývající vlasy, na níž teprve je vložena císařská koruna. Po obou stranách hlavy však nejsou vidět náušnice (jak text chybně uvádí), ušní lalůčky by takovou zátěž sotva vydržely, ale závěsky (cataseistae) našité na tuto pokrývku hlavy – odznak nejvyšší moci. Rozhodně se ani zde nejedná „o byzantizující hlavu císařovny personifikovanou do podoby Krista“, jak by se snad mohla domnívat J. Hásková (srovnej s vyobrazením denáru č. 163 nebo s portrétem ostrogótské královny Amalasvinthy výše – pozn. aut.). | Nance Fyson: Nejkrásnější poklady civilizace. Praha 1996, s. 42. | |||||
|
![]() ![]() ![]() ![]() |
Slonovinová řezba (2) byzantské císařovny (2. část diptychu) z doby kolem roku 500. Představuje snad císařovnu Ariadnu, dceru Lva I., jejímž prvním manželem byl Zeno a druhým Anastasios I. (Museo del Bargello, Florencie). Srovnej s reverzem denáru č. 163 Vratislava II. (viz výše). José Pijoan: Dějiny umění 3, Praha 1983, s. 96, obr. 124. |
||||
![]() ![]() |
Jakých změn
během tří století tvar mitry doznal ukazuje rozdílné vyobrazení mitry biskupa a
panovníka ze 14. století.
Nepřehlédněte široký střední dělící pruh na čapce Spytihněva II. |
|||||
|
![]() ![]() ![]() ![]() |
Portrét císařovny Theodory, matky Michaela III., a její pokrývka hlavy (uprostřed dělící pruh se třemi závěsky – symbolem nejvyšší moci), která by mohla být předobrazem knížecí biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II. | ||||
Tvar mitry se v Byzanci a v západní Evropě
dále vyvíjel, ale zejména po církevním schizmatu (1054), zcela odlišným způsobem. ![]() ![]() |
Jsou to knížecí nízké biskupské mitry! | |||||
Poznámka: Podle jiných hypotéz výše uvedená dvojice panovníků – Spytihněv II. [19] a Vratislav II. [ 20], oba s nízkou mitrou – by měla představovat neidentifikovatelné pražské Přemyslovce (O. Votoček, J. Mašín), Spytihněva I. a Vratislava I. (A. Friedl), Břetislava I. a Spytihněva II. (A. Merhautová), Oldřicha a Břetislava I. (B. Krzemieńska, D. Třeštík) nebo Boleslava I. a Boleslava II. (L. Konečný, V. Tatíček, A. Novotný). Domněnky výše uvedených badatelů jsou ovšem v rozporu s historickými prameny. | ||||||
Nízké biskupské mitry Spytihněva II. [19] a Vratislava II. [20] dokazují nejen, že Vratislav II. je v rotundě namalovaný dvakrát, jednou jako kníže s mitrou [20], podruhé o šest pozic dál jako král s korunou a žezlem [26], ale také, že jeho druhé vyobrazení je umístěno mimo posloupnost knížat na význačné místo proti apsidě po pravici jeho nejmladšího syna Soběslava I.! Viz schéma výše. | Vratislav II. – jeho druhé vyobrazení s královskými insignie- mi je vyčleněno z posloupnosti knížat a umístěno na význač- né místo proti apsidě. |
Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb s ukázkami pokračuje: |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pokračování ... |
První porušení Břetislavova nástupnického řádu Břetislavem II. Portréty Břetislava II. a Bořivoje II. Porušení Břetislavova nástupnického řádu Svatoplukem Olomouckým a Vladislavem I. Portréty Svatopluka a Vladislava. Svatoplukovo svržení Bořivoje II. Hodnost říšského arcičíšníka pro Vladislava I. Ozdobné tuniky Spytihněva II. a Vratislava II. Dvojí vyobrazení Vratislava II. Kopí s praporcem – atribut panovníka-suveréna. Plášť moravských králů. 4. pás maleb – výchozí předpoklad. | Odpovědi na
všechny tyto otázky najdete v další části práce. Klikněte ZDE. ![]() |
Hypotézy [ J. Zástěra | L.
Konečný ] [ P. Šimík ] [ 1a • 1b • 2a • 2b • 2c • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ] [ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ] |
||
[ Plášť moravských králů | Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ] | ||
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno