ani_nova.gif (2304 bytes)IKONOGRAFIE
maleb ve Znojemské rotundě
Ikonografická problematika románské výmalby Znojemské rotundy
Petr ŠIMÍK

Malby a stavba rotundy 1
LEGENDA
Konec strany
IKONOGRAFIE –
Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb – 14. část.
Petr Šimík – 20. 7. 2000
Volné pokračování ikonografie maleb 3. pásu
Chronologický přehled hypotéz od roku 1820
1. část (1820-1945) • 2. část (1946-1990) • 3. část (1991-dnes)
Hypotézy [ J. Zástěra | L. Konečný ]
[ P. Šimík 1a 1b 2a 2b 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b 10c 10d 11 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ]
[ Plášť moravských králů | Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Malby a stavba rotundy – volné pokračování ikonografie maleb 3. pásu

LEGENDA: čísla v hranatých závorkách označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. „Přemyslovskou scénou“, 8 postav v plášti [01-08], které pokračují ve čtvrtém pásu devíti postavami bez pláště [09-17] a deseti postavami v plášti [18-27]. Postava s pořadovým číslem [26] s korunou a žezlem je jedinou postavou, na jejímž určení se shoduje zatím většina hypotéz – král Vratislav I. (dle O. Votočka Přemysl Otakar I.).
ZPĚT na začátek strany
Začátek strany
Malby v kupoli
Konec strany
Čísla v hranatých závorkách.
Doposud jsme se zabývali převážně 3. a 4. pásem maleb ve Znojemské rotundě. Obraťme však nyní svoji pozornost na malby v kupoli a v ní zejména na postavy cherubínů.
A. Merhautová (1983, s. 21): „Podle Bible je Duch sv. i silou, která soudcům a králům uděluje jejich moc a vede je k spravedlivému plnění této funkce, k překonávání lidských chyb a ke křesťanské vládě. Podle umístění symbolu holubice lze soudit, že Duch sv. je hybnou silou činností nejen evangelistů, jejichž figury jsou umístěny v kupoli, ale i Přemyslovců, zřejmě proto situovaných bezprostředně pod kupoli“.
A. Merhautová (2000, s. 65): „Cherubíni ve znojemských malbách byli chápáni nejspíše jako strážci nebes. Je možné, že vyjadřovali i sílu a působení sv. Ducha do všech světových stran“.
Mezi symbolem Ducha svatého ve středu kupole a Přemyslovci ve 4. pásu maleb jsou v kupoli umístěni čtyři cherubíni, každý s třemi páry křídel. Ti vyplňují prostor mezi evangelisty umístěnými rovněž v kupoli. Prostřednictvím cherubínů působil Duch svatý svou silou do všech čtyř světových stran. Podle „Slovníku biblických obrazů a symbolů“ (s. 78) cherubové ohlašují přibližování nebo přítomnost Boha, „usedá na ně (2S 2, 11), sídlí nad nimi (2Kr 19, 15)“. Ve vidění Ezechielově jsou v lidské podobě se čtyřmi tvářemi a čtyřmi křídly živým trůnním vozem Božím (Ez 1, 5n). I serafové jsou znamením Boží přítomnosti. V umění jsou vždy představováni s šesti křídly (Iz 6, 2), z nichž dvě směřují vzhůru, aby stínila před Boží slávou.
saraf hebr. = hořet (láskou k Bohu)
Cherubíni či serafové v rotundě tedy měli zřejmě zprostředkovávat působení Ducha svatého na „Přemyslovce“ umístěné pod nimi.
ZPĚT na začátek strany
Čísla v hranatých závorkách
Cherubové mezi evangelisty
Konec strany
Malby v kupoli.
Holubice – symbol Ducha svatého, čtyři evangelisté a čtyři cherubíni.
Anežka Merhautová: Ikonografie znojemského přemyslovského cyklu, s. 21. In: Umění XXXI-1, Praha 1983, s. 18-26.
Anežka Merhautová: Znojemská rotunda a její nástěnné malby, s. 65. In: B. Krzemieńska, A. Merhautová, D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, Praha 2000, s. 51-66.
Manfred Lurker
: Slovník biblických obrazů a symbolů, Praha 1999, s. 78.
kopule_c.jpg (19925 bytes)
Pohled do kupole hlavní lodi rotundy. Vstup do apsidy je vlevo.
ZPĚT na začátek strany
Malby v kupoli
PhDr. Zuzana Všetečková
Konec strany
Cherubové mezi evangelisty.
Pohled vzhůru do kupole rotundy – orientace světových stran je proto osově převrácená: S nahoře, J dole, ale Z vpravo a V vlevo a zde je také vstup do apsidy. Cherubínovi dole, podanému výrazně světlejšími barvami, chybí ohnivé kolo. Uprostřed je holubice – symbol Ducha svatého. Podrobnější popis zde vyobrazených figur najdete na schématu níže, jehož orientace vůči světovým stranám je totožná.
Z. Všetečková (1997, s. 96): „Domníváme se, že malířům mohly sloužit za předlohy různé liturgické rukopisy, ale vzhledem k výzdobě kaple, v níž dominují čtyři píšící a sedící evangelisté se svými symboly a čtyři cherubíni je zřejmé, že vedle monumentálních maleb a mozaik ovlivnily výzdobu iluminované Evangeliáře. ... Znojemští evangelisté překvapují poměrnou výškou a štíhlostí figurálního pojetí. ... Zřejmě nejvýraznější postavou je sv. Jan Evangelista, jenž obrací hlavu ke svému symbolu, přilétajícímu orlu z mraků, který evangelistu, podle Carla Nordenfalka, inspiroval při psaní evangelia. Z dnes dochovaných symbolů evangelistů jednoznačně určíme ještě sv. Matouše s polopostavou anděla a zřejmě sv. Lukáše s hlavou býka. Čtveřici evangelistů doplňují čtyři cherubové, z nichž tři podle Vidění Ezechiela (Ez 1, 1-18; 10, 1-22) stojí na kolech s loukotěmi, u čtvrtého se kolo pravděpodobně nedochovalo. Cherubové jsou oproti profilovému zobrazení evangelistů podáni v přísné frontalitě, jejich štíhlé vysoké postavy určuje šest křídel, které malíř od sebe odlišil různou kresbou v jejich podání a barevnosti. Bezpochyby nejdůležitější místo ve vrcholu kupole přináleželo holubici Ducha svatého, která zastupuje Božskou přítomnost v podobě Ducha svatého ve smyslu, že Bůh je vládnoucí silou a nikoliv světská velmoc, kterou právě ve Znojmě tak významně představuje do výjimečné šíře rozvinutý genealogický cyklus.“
ZPĚT na začátek strany
Cherubové mezi evangelisty
Kupole s cherubíny
Konec strany
Zuzana Všetečková: Christologický cyklus v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, s. 96. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání. Sborník vědecké konference, Znojmo 1997, s. 92-101.
chervac1.jpg (3995 bytes) cherbre1.jpg (3970 bytes) cherbor1.jpg (4018 bytes) chersob1.jpg (3969 bytes)
Václav [12] Břetislav I. [18] Bořivoj II. [23] Soběslav I. [27]
ZPĚT na začátek strany
PhDr. Zuzana Všetečková
Duch sv. hybnou silou Přemyslovců
Konec strany
Kupole s cherubíny.
Cherubíni na ohnivých kolech nad jednotlivými „přemyslovskými“ panovníky 4. pásu maleb. Cherubín umístěný nad Bořivojem II. ohnivé kolo postrádá.
Snímky v UV světle pořídil v roce 1999 restaurátor ak. mal. František Sysel a K. Dvořáková.
Duch svatý nepůsobil na všech devatenáct „Přemyslovců“ ve 4. pásu maleb stejně. Nejvíce působil asi na ty z nich, nad kterými malíř cherubíny umístil, pokud jejich umístění není zcela náhodné. Ale vidíme, že malíř jednoho z cherubínů zcela jasně odlišil od ostatních – jistě ne jen samoúčelně. Pomocí tohoto „jinak“ podaného cherubína chtěl malíř odlišit i konkrétního panovníka stojícího pod ním, je to jediné možné logické vysvětlení. Svědčí také o tom, že ani postavení ostatních cherubínů asi nebude náhodné. Duch svatý zde zřejmě má být hybnou silou především těm „Přemyslovcům“, nad nimiž cherubíni stojí na „ohnivých“ kolech s loukotěmi, která sloužila k jejich přemísťování, potažmo k přemísťování Boha, jehož na svých křídlech nesli (mají být živým trůnním vozem Božím – viz výše). V případě knížete Bořivoje II. [23] však Boží přítomnost či působení Ducha svatého postrádáme, resp. důsledky jeho působení byly odlišné. e_matouc.jpg (10918 bytes)„Ohnivé“ kolo Bořivojovu cherubínovi chybí. Ne, že by se nedochovalo kvůli tomu, že zde zapracoval zub času (viz výše Z. Všetečková). Podle cherubínových nohou protažených přes rozhraní kupole a 4. pásu (viz obr. nahoře) lze usoudit, že tento cherubín o své kolo nepřišel jen náhodou, ale záměrně. Buď jej nikdy neměl (nikdy však neříkejme „nikdy“), anebo malíř z původní malby tohoto „Bořivojova“ cherubína později odstranil pouze kolo a protáhl mu nohy i křídla. Ani tuto druhou možnost, i když se může jevit jako méně pravděpodobná, nebudeme pouštět zcela ze zřetele. Tak jako dodatečně zmizela z maleb Rostislavova kniha, mohlo zmizet i ohnivé kolo cherubína nad Bořivojem II. Později se k této možnosti ještě vrátíme. 
ZPĚT na začátek strany
Kupole s cherubíny
Evangelisté na denárech
Konec strany
Duch svatý hybnou silou „Přemyslovců“.
Nezvyklé spojení čtyř evangelistů s postavami cherubínů.
P. Černý
: Zobrazení přemyslovské genealogie v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě a některé aspekty její interpretace. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání. Sborník vědecké konference, Znojmo 1997, s. 86.

 

Pražskou větev rodokmenu Mojmírovců zde nazýváme „Přemyslovci“ jen kvůli dosavadní zvyklosti.

V každém případě můžeme konstatovat, že v roce 1134, kdy byla výmalba rotundy dokončena, ohnivé kolo Bořivojova cherubína na malbách již nebylo. Malíř zřejmě chtěl Bořivoje II. od dalších tří přemyslovských knížat, nad nimiž jsou umístěni cherubíni i se svými koly, odlišit úmyslně. A to se mohlo stát, jak již bylo uvedeno, nejdříve a také nejpozději v letech 1131-1134, kdy se na malbách objevil i Bořivoj II.
V této souvislosti je nutné upozornit, kromě již citované Z. Všetečkové (profilové zobrazení evangelistů × přísná frontalita cherubínů), na zmínku P. Černého (1997, s. 86) o „nezvyklém spojení čtyř evangelistů s postavami cherubínů“. Na první pohled je zde vidět markantní rozdíl mezi štíhlými drobnějšími postavami evangelistů s malými hlavami a mohutnými postavami cherubínů, jejichž hlavy jsou téměř 2× větší (viz obr. evangelistů Jana a Matouše níže). Nepochybně se jedná o práci dvou malířů (O. Votoček, A. Friedl), a to asi nikoliv současnou.
ZPĚT na začátek strany
Duch sv. hybnou silou Přemyslovců
Zmizelé ohnivé kolo
Konec strany
Evangelisté na denárech.
den328a.gif (3313 bytes)den328b.gif (3067 bytes)den351.gif (7370 bytes)den444.gif (7220 bytes) J. Šmerda: Denáry české a moravské. Brno 1996:
328 – Ota I. Sličný (1054-1055, 1061-1087),

351 – Svatopluk Olom. (1095-1107),

444 – Oldřich Brněnský (1092-1097, 1100-1113).

Je zřejmé, že vzhledem k naprosté výjimečnosti maleb co do námětu a obsahu (ale i co do vlastního provedení), byla Znojemská rotunda v centru pozornosti Přemyslovců a podle některých námětů na jejich denárech lze dovodit, že je mohli (ale některé museli) čerpat právě zde: sv. Václav v přilbě s kopím a se štítem, sv. Václav se šikmo pruhovaným štítem (důkaz v 7. části práce), sv. Václav sedící na duze, čtyři hlavičky evangelistů. Denáry s výše popisovanými motivy jsou jen další indicií, dalším nepřímým důkazem, že v době jejich ražby musely příslušné malby v rotundě existovat.

Malby v rotundě jako vzor pro obrazové náměty na denárech.

Vraťme se nyní znovu k chybějícímu „ohnivému“ kolu cherubína stojícího nad postavou knížete Bořivoje II. [23]. Na připojených obrázcích níže si můžeme tento detail ještě jednou prohlédnout. Při detailním zkoumání třetího obrázku opravdu vidíme přesně uprostřed výřezu světlejší kruhovou „skvrnu“ (se středem vlevo vedle malíčku pravé nohy), která spodní polovinou svého obsahu zasahuje do dělícího pásu a částečně překrývá prsty a nárt pravé (z našeho pohledu levé) nohy cherubína. Výrazný obrys, který překrývá obě paty nohou, by potom mohl odpovídat původní špičce levého chodidla. Původní poloze pravého chodidla odpovídá dolní špička cherubínova levého křídla (křídla jsou před tělem překřížena). Tzn., že nohy tohoto cherubína mohly být dodatečně prodlouženy a namalovány (z našeho pohledu) mírně posunuty vpravo. Ověřit toto naše zjištění může jen nový detailní průzkum tohoto místa.
ZPĚT na začátek strany
Evangelisté na denárech
Ohnivá kola
Konec strany
Zmizelé „ohnivé“ kolo.
Václav [12] Břetislav I. [18]
Bořivoj II. [23] Soběslav I. [27]
ZPĚT na začátek strany
Zmizelé ohnivé kolo
Hlava cherubína
Konec strany
Ohnivá kola.
Cherubíni na ohnivých kolech nad jednotlivými přemyslovskými panovníky 4. pásu maleb. Cherubín nad Bořivojem II. [23] ohnivé kolo postrádá.
Snímky pod UV světlem pořídil v roce 1999 restaurátor ak. mal. František Sysel a K. Dvořáková.
Evangelisté se v kupoli objevili patrně již v I. etapě výmalby, která proběhla nejpozději za Břetislavovy správy Moravy (1019/1020-1034).  Cherubíni včetně svých kol pak mohli být mezi evangelisty doplněni nejdříve v II. etapě za Břetislavovy pražské vlády (1035-1055). Při domalbě 9 knížat [19-27] za Soběslava I. v letech 1131-1134 (III. etapa) pak bylo Bořivojovu cherubínovi kolo dodatečně odstraněno.
ZPĚT na začátek strany
Ohnivá kola
Evangelisté mezi cherubíny
Konec strany
Kdy kolo zmizelo?
Patrně při domalbě jižní poloviny 4. pásu maleb v lodi.
Pokusme se nyní pro popisovanou symboliku ohnivých kol cherubínů, která má zřejmou spojitost s rotundou, najít nějaké logické vysvětlení.
e_jang.jpg (14867 bytes) e_matoug.jpg (13901 bytes)
Evangelista Jan. Evangelista Matouš.
ZPĚT na začátek strany
Hlava cherubína
Ohnivá kola cherubínů
Konec strany
Evangelisté mezi cherubíny.
Evangelisté Jan (SZ) a Matouš (JV) se svými symboly orlem a andě- lem nad hlavou mezi dvojicemi cherubínů s třemi páry křídel. Evan- gelista Jan sedící na lavici, která je o třetinu vyšší, než jeho kolegů, otočen o 180° ukazuje rukou vzhůru. Je umís- těn právě nad postavou knížete Bořivoje I., kte- rým horní 4. pás maleb začíná. Můžeme se proto domnívat, že zde původně také začínalo pokračování mariánské- ho cyklu ze 2. pásu.
Co vlastně o výše jmenovaných čtyřech pražských Přemyslovcích umístěných pod cherubíny víme? Jaký byl jejich vztah k rotundě?
  • Václav [12] – o jeho spojitosti s rotundou kromě maleb samotných nic nevíme, žádné informace v tomto smyslu nemáme.
  • Břetislav I. [18] – nechal pravděpodobně ještě před rokem 1034 rotundu zaklenout, omítnout a vymalovat (I. etapa) vč. 3. pásu se scénou z období Rostislavovy vlády, osmi panovníky v pláštích a oběma donátory. Mariánský cyklus, ve 2. pásu obrazem „Útěk do Egypta“ zjevně neukončený, zřejmě pokračoval ve 4. pásu (přibližně stejně širokém jako 2. pás) dalšími scénami (vzhledem k původnímu patrociniu rotundy snad se závěrečným obrazem „Nanebevzetí P. Marie“, umístěným na západní stěně lodi na čestném místě proti vyobrazení Krista v konše apsidy). V kupoli pak malby pokračovaly čtyřmi evangelisty a ve vrcholu klenby holubicí – symbolem Ducha svatého. 
    Po roce 1035 dal Břetislav I. přemalovat severní polovinu 4. pásu maleb (II. etapa) postavami prvních desíti „Přemyslovců“: od Bořivoje po svoji osobu – sám je zde zobrazen jako první z „Přemyslovců“ ve 4. pásu v plášti (Vladivoje a Jaromíra vynechal, naopak Václava nechal vymalovat 2×). V jižní polovině 4. pásu snad byly ponechány obrazy původního mariánského cyklu se závěrečným obrazem Nanebevzetí P. Marie. Tehdy snad byli v kupoli mezi evangelisty doplněni i čtyři cherubíni.
  • Bořivoj II. [23] – v roce 1100 měl ve Znojmě svatbu, předtím ve Znojmě nějakou dobu pobýval (nejméně 2 roky). Má jediný z panovníků ve 4. pásu ozdobný vzor na lemu pláště.
  • Soběslav I. [27] – v letech 1131-1134 nechal doplnit (resp. překrýt) malby v jižní polovině 4. pásu dosud chybějícími devíti postavami „Přemyslovců“ v pláštích od Spytihněva II. po svoji osobu „včetně obrazu krále“ (Vratislav II. zobrazen 2×) (III. etapa). Původní zasvěcení rotundy Nanebevzetí P. Marie bylo změněno či rozšířeno o královské patrocinium sv. Kateřiny a nakonec byla rotunda stavebně upravena (v tomto pořadí – viz rytý nápis). Přitom byl obraz Nanebevzetí P. Marie nahrazen postavami prvního českého krále Vratislava I. a jeho nejmladšího syna Soběslava I., zadavatele domalby.
ZPĚT na začátek strany
Evangelisté mezi cherubíny
Mohl být kníže Václav zakladatelem znojemské rotundy?
Konec strany
Ohnivá kola cherubínů
symbolizují zřejmě odlišné působení Ducha svatého na vybrané „Přemyslovce“. Jiná kvalita tohoto působení se projevila tím, že takto pověření panovníci dali vybudovat a vymalovat ve Znojmě rotundu k větší slávě Boží.
Z tohoto stručného přehledu vidíme jasně, čím se Bořivoj II. [23] od ostatních panovníků liší – se stavbou rotundy ani s její výmalbou neměl asi nic společného. Jinak je tomu v případě knížete Václava [12]. Jestliže mu malíř přiřadil cherubína s „ohnivým“ kolem, tak jako Břetislavovi [18] a Soběslavovi [27], lze z toho usoudit, že i Václav se nějakým způsobem na stavbě Znojemské rotundy mohl podílet (jinak by i u něj, podobně jako u Bořivoje II., „ohnivé“ kolo u „jeho“ cherubína vynechal). Působení Ducha svatého na tyto tři „Přemyslovce“ se zřejmě projevilo tím, že vybudovali Boží stánek a náležitě o něj pečovali a zkrášlovali jej k větší slávě Boží (a samozřejmě trošku i své). Ovšem, co se knížete Václava jako stavebníka rotundy týče, je to zatím pouze čirá spekulace. Mohl vůbec být kníže Václav prvním „fundátorem“ – zakladatelem Znojemské rotundy? Snad bychom mohli říci, že nalézáme pouze jisté indicie, které to přímo nevylučují.
V každém případě byl stavitelem rotundy sv. Víta na Pražském hradě, kde byly použity, podobně jako ve Znojmě, opracované kamenné kvádříky kladené do řádků. Václavova svatovítská rotunda měla původně také pouze východní apsidu, ostatní byly přistavěny dodatečně (J. Frolík 2001). Průměr lodi (13 m) byl proti Znojmu 1,9× větší.
ZPĚT na začátek strany
Ohnivá kola cherubínů
Původ kněžny Drahomíry
Konec strany
Mohl být kníže Václav prvním zakladatelem znojemské rotundy?
Nalézáme jisté indicie, které to přímo nevylučují.

Jan FrolíkNejstarší církevní architektura na Pražském hradě – současný stav poznání, s. 107-113. 
In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště, Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001.

Poznámka: O původu Václavovy matky Drahomíry se zmiňuje Kosmas (I., 15): „... Vratislav, jenž pojal za manželku jménem Drahomiř z tvrdého kmene lutického – i ona sama byla k víře křesťanské tvrdší než skála – z kraje Stodoranů“.
Jak ale uvádí František Borák (1998, s. 147): „Již při popisu panství Slavníkova jsme zjistili, že Kosmas promítá např. Litomyšl a Dudleby do 10. století, ačkoliv jejich vznik spadá až do 1. poloviny 11. století. Totéž můžeme pozorovat v listině pražského biskupství. Např. Litoměřice od kořene moravskopanonského »liut« mohly vzniknout až v době župana Prkoše, stejně tak až po roku 1000 mohli vzniknouti Trebované ve Slezsku. Zrovna tak neexistovali v Čechách a tím méně v Povislí v 10. století Charváti. A dále (s. 148): „Obojí Charváti v Čechách mezi Pšovany a Slezany jsou dolnomoravští kolonisté z 1. poloviny 11. století“. ... „V Dolnomoravském úvalu nutno hledati Charváty, do nichž se uchýlila po smrti sv. Václava kněžna Drahomíra, ukazuje sem už příslušnost ke kmeni Luticů, který je nepochybně totožný s dolnomoravským rodem »Liutů«. Drahomíra hledala záchranu ve svém rodném kraji a tu ji mohl poskytnout jen kníže moravský. Tohoto můžeme spatřovat v knížeti-kmotru, který byl při Václavových postřižinách. Biskupové s ním přítomní, a zvlášť jmenovaný Notar, jsou biskupové moravští.“ 
V pozn. 51 (s. 158) pak uzavírá: „Notar by byl jedním z nástupců Metodějových. Václav by byl potom mučedníkem pro slovanskou liturgii“.
ZPĚT na začátek strany
Mohl být kníže Václav zakladatelem znojemské rotundy?
Schema kupole hl. lodi
Konec strany
Původ kněžny Drahomíry.

F. Borák: Bánov. In: Moravský historický sborník, Ročenka MNK 1996-98, Brno 1998, s. 147, 148 a pozn. 51 na s. 158.

Biskup i notarij – nemusí se nutně jednat o biskupa jménem (imeněm) Notar, ale o moravského biskupa-notáře, popřípadě o osoby dvě, biskupa a jeho notáře.

VDZKČ (I. sv., 1999, s. 277): „Po vraždě (knížete Václava 28. září 935 – pozn. aut.) následovalo velmi krvavé převzetí moci, Boleslav nechal zavraždit nejen příznivce svého bratra, ale i celé jejich rodiny, včetně nemluvňat, zřejmě z obavy z budoucí (krevní) msty. Ohrožen byl dokonce i život matky obou knížat, kněžny Drahomíry, které se však nakonec podařilo emigrovat. Morava, jako její nové útočiště, se zdá být celkem přijatelná (viz následující strana) – pozn. aut. Drahomíra ve skutečnosti nebyla matkou „obou knížat“, ale nejspíš jen Boleslava.
Myší vyber oblast a klikni!
A = [06] – král Rostislav,
B – jeho manželka (snad dalmatská kněžna Miloslava),
C – opat Metoděj,
D – Konstantin Filosof (portréty těchto postav najdete v naší minigalerii)
ZPĚT na začátek strany
Původ kněžny Drahomíry
Václavův cherubín
Konec strany
Schéma lodi rotundy.
Pohled z prostoru lodi vzhůru do kupole. Orientace světových stran (V-Z) je proto osově převrácená.
LEGENDA:
A, B, C, D – jednotlivé postavy z tzv. „Přemyslovské scény“ a donátoři;
S,
S1, S2, S3 – stromy života ve 2. a 3. pásu maleb;
01 až 08 – prvních osm panovníků v pláštích ve 3. pásu maleb;
0917 – devět panovníků bez pláště ve 4. pásu maleb;
18 až 27 – deset panovníků v plášti ve 4. pásu maleb.
Kroužky mezi jmény evangelistů provedené plnou čarou ukazují umístění ohnivých kol cherubínů.
Co však můžeme z maleb 4. pásu vyčíst, a co je potvrzeno i umístěním cherubínů v kupoli ve vztahu k jednotlivým „Přemyslovcům“, je fakt, že malíř velmi přesně rozlišoval mezi knížetem Václavem [12] a sv. Václavem [13] v přilbě a s obráceným štítem. Jak jsme si již řekli, Duch svatý působil prostřednictvím cherubínů do všech čtyř světových stran. Položíme-li si ve vrcholu kupole kolmý osový kříž tak, aby jedna osa procházela postavami Břetislava I. [18] a Soběslava I. [27] umístěnými proti sobě (přibližně V-Z), pak druhá na ni kolmá osa bude procházet postavami Bořivoje II. [23] a sv. Václava [13] (přibližně J-S). 
To vcelku odpovídá i postavení cherubínů v kupoli nad těmito „Přemyslovci“ s jedinou výjimkou. Cherubín, který by měl směřovat ke sv. Václavovi [13], je z kolmého osového kříže vychýlen a je umístěn nad knížetem Václavem [12] (viz schéma). Jaký k tomu mohl mít malíř důvod? Vysvětlení je prosté. Duch svatý nepochybně mohl působit prostřednictvím cherubínů na „přemyslovská“ knížata za jejich pozemského života. Tzn. na knížete Václava [12], nikoliv již na sv. Václava [13]. Tento detail potvrzuje, že jsme postavu sv. Václava [13] na znojemských malbách podle jeho přilby určili správně, tak jako jej podle přilby „spolehlivě rozpoznal“ v roce 1986 badatel J. Zástěra, což se hned v následujícím roce stalo trnem v oku D. Třeštíkovi.
ZPĚT na začátek strany
Schema kupole hl. lodi
Pokračování ...
Konec strany
Václavův cherubín
vybočuje z kolmého osového kříže.
Téma MALBY A STAVBA ROTUNDY
je dokončeno na další straně ...
ZPĚT na začátek strany
Václavův cherubín
Dokončení ...

DOKONČENÍ ...ani_sipl.gif (699 bytes)

Chronologický přehled hypotéz od roku 1820
1. část (1820-1945) • 2. část (1946-1990) • 3. část (1991-dnes)
Hypotézy [ J. Zástěra | L. Konečný ]
[ P. Šimík 1a 1b 2a 2b 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b 10c 10d 11 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ]
[ Plášť moravských králů | Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu