JAROSLAV PAZOUR DONÁTOŘI 6

Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě nese stavební znaky raně románské stavby s byzantskou výmalbou.
DONÁTORSKÝ PÁR
Příspěvek ing. Jaroslava Pazoura k ikonografii maleb ve Znojemské rotundě.

Ing. Jaroslav Pazour. Donátorský pár po stranách vítězného oblouku při vstupu do apsidy – 6. část.
Brno 31. října 2001.

6. ZÁVĚREČNÉ POSOUZENÍ

Porovnáním stavebního provedení Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě a její vnitřní výzdoby v božské části chrámu (včetně 3. pásu) dle objektivních zákonitostí uvedených v Dějinách umění, vydaných v Paříži nakladatelstvím Hachette v roce 1995, s historickými známými daty, týkajícími se oblasti Moravy, je možno konstatovat:
6.1 Architektura
Stavba Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě nese znaky raně románské a datováním je ji možno zařadit na počátek 10. století.
6.2 Vnitřní výzdoba božské části Rotundy sv. Kateřiny (včetně 3. pásu)
Ikonografické provedení výmalby nese znaky byzantského umění z konce 9. a počátku 10. století. Nemůže se jednat o byzantské církevní umění 11. a dalších století, protože v té době už platil pro byzantské uspořádání výmalby v božské části chrámu závazný ikonografický řád (viz odstavec 2.4).
Vzhledem k tomu, že země východní Evropy neměly v té době vlastní dlouhou křesťanskou tradici, je spojení architektury raně románské stavby s byzantskou ikonografickou vnitřní výmalbou v uvedeném časovém období dobře možné. Stavba počátek 10. století, výmalba božské části 9.-10. století.

Architektura a vnitřní výzdoba.

Výzdoba vítězného oblouku při vstupu do apsidy.
Vlevo kníže Rostislav s modelem mikulčické baziliky v rukou – symbol světské moci, vpravo jeho manželka s mešním kalichem v rukou – symbol církve. Uprostřed nad vrcholem oblouku boží oblak s žehnajícíma rukama.

6.3 Archeologické nálezy
6.3.1 Datování nálezů z hradní ostrožny
Otázkou zůstává datování archeologických nálezů v Rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě a jejím okolí, které zatím 9. a počátek 10. století nepotvrzují. Nicméně archeologické nálezy (viz: Morava v 10.-13. století, publikace PF MU v Brně, redakce B. Klíma, červen 2000) potvrzují nálezy z doby eneolitické kultury, vetéřovské kultury, všechna údobí doby bronzové až po starší dobu železnou. V roce 1999 zde byly arch. průzkumem prokázány střepy z pozdní doby římské (4. století). Na toto navazují dle B. Klímy až nálezy z 11. století.
6.3.2 Rotunda postavena na místě starého kultovního objektu?
Laikovi chybějící nálezy připadají nelogické, protože nalezené keramické zlomky a další předměty ze všech údobí svědčí právě o tom, že hradní ostrožna byla trvale osídlena a samozřejmě také opevněna (navíc ve skalním masivu hradní ostrožny podzemní chodby starého provedení). Je také asi logické, že na tomto vyjímečném místě byly i kultovní objekty různých kultur.
Jak je známo z činnosti mise Konstantina a Metoděje, při šíření křesťanství právě na takovýchto místech bylo nutno vybudovat nejdříve křesťanské objekty, aby staré kulty byly lidu vymýceny z mysli. Jistěže na místě Rotundy sv. Kateřiny mohl stát i předchozí dřevěný kultovní objekt se sloupovou konstrukcí. Dokládají to kruhové jamky ve skalním podlaží uvnitř po obvodu podlahy Rotundy sv. Kateřiny, které jsou zatím interpretovány pouze jako zahloubené jamky pro sloupy lešení při stavbě rotundy a to až v 11. resp.12. století.
6.3.3 Co a jak dál?
Zůstává úkolem pátrat při eventuálních dalších stavebních činnostech na hradní ostrožně dál třeba poddomním archeologickým průzkumem, jak ho nazývá a uplatňuje na hradišti sv. Hypolita doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.

Archeologické nálezy.

Pokračování ...

Obsah:

Obsah.

Jaroslav Pazour

ZPĚT na stranu NÁZORY

Další stránky, které byste neměli vynechat.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno