JAROSLAV PAZOUR DONÁTOŘI 3

Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě nese stavební znaky raně románské stavby s byzantskou výmalbou.
DONÁTORSKÝ PÁR
Příspěvek ing. Jaroslava Pazoura k ikonografii maleb ve Znojemské rotundě.

Ing. Jaroslav Pazour. Donátorský pár po stranách vítězného oblouku při vstupu do apsidy – 3. část.
Brno 31. října 2001.

3. MOŽNÉ INSPIRAČNÍ ZDROJE ZNOJEMSKÝCH TVŮRCŮ

Posouzení možnosti inspirace tvůrců původního provedení stavby a výmalby Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě na Moravě byzantským církevním uměním podle objektivních kriterií uvedených v 2. části: „Základní znaky byzantského umění“ – dle Dějin umění vydaných nakladatelstvím Hachette v Paříži (1995).
3.1 Stavba – architektura
3.1.1 Vnější tvar: Stavba kostela s centrálním (kruhovým) půdorysem a polokruhovou apsidou jednoznačně odpovídá raně byzantským církevním stavbám (obr. 3 vpravo). Neodpovídá však použitým materiálem.
3.1.2 Vnější povrch stavby kostela – odkrytý: jednoznačně odpovídá byzantské architektuře církevních staveb.
3.1.3 Vnitřní povrch stavby kostela – pokrytý vrstvou omítky s freskovou výzdobou: jednoznačně odpovídá byzantským církevním stavbám menší okázalosti.
3.1.4 Závěr: stavba Znojemské rotundy odpovídá (kromě použitého materiálu) byzantské architektuře církevních staveb.

Srovnání stavby a výmalby Znojemské rotundy s kritérii byzantského ikonografického „řádu“.

Obr. 3. Pohled na Znojemskou rotundu od jihovýchodu.

3.2 Výzdoba – ikonografický řád
3.2.1 Obecné srovnání výmalby znojemské rotundy s byzantským pevným ikonografickým řádem aplikovaným ve stavbách na půdorysu řeckého kříže, od 11. století důsledně dodržovaným.

Ikonografický řád – obecné srovnání.

Tabulka 1	Byzantské církevní stavby na půdorysu řeckého kříže od 11. století s pevným ikonografickým programem	Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě – provedení božské části maleb
A. Kupole	Kristus Pantokrator	Holubice – symbol Ducha svatého, 4 evangelisté, 4 cherubíni (andělé posledního soudu)
B. Klenba v apsidě	Panna Marie	Kristus Pantokrator v byzantském seskupení Deesis s Marií a Janem
C. Zpředu v apsidě	hetimasie	není patrno
D. Zbývající prostory chrámu	postavy svatých	biblické výjevy, zakladatelská scéna státu, obrazy světských panovníků

Přehledná srovnávací tabulka 1.

3.2.2 Konkrétní srovnání obrazů hlavních postav v apsidě byzantského chrámu San Vitale v Ravenně a při triumfálním oblouku apsidy Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě a jejich symboliky u postav nalevo (obr. 4 a obr. 5) a u postav napravo (obr. 6 a obr. 7).

Ikonografický řád – konkrétní srovnání.

Obr. 4: Císař Justinián na levé straně apsidy.

Obr. 5: Kníže Rostislav vlevo od vítězného oblouku při vstupu do apsidy v UV světle.
Obr. 6: Jeho manželka vpravo od vítězného oblouku při vstupu do apsidy v UV světle.

Obr. 7: Císařovna Theodora na pravé straně apsidy.

Tabulka 2	Chrám San Vitale v italské Ravenně, mozaiková výzdoba apsidy ze 6. století	Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě – provedení božské části maleb
E. Levá stěna apsidy, resp. část vlevo od vstupu do apsidy	císař Justinián držící v rukou paténu s průvodem zástupců moci světské (po své pravici) a moci církevní (po své levici); celkově: symbol světské moci	kníže Rostislav v rukou s modelem církevní stavby symbolizující založení samostatné moravské církve (mikulčická bazilika); celkově: symbol světské moci
F. Pravá stěna apsidy, resp. část vpravo od vstupu do apsidy	císařovna Theodora s průvodem drží v rukou kalich na mešní víno; celkově: symbol církve	kněžna, manželka knížete Rostislava drží v rukou kalich na mešní víno; celkově: symbol církve
G. Výzdoba boč- ních stěn apsidy, resp. postranních částí vítězného oblouku	symbolika splynutí církve a státu v byzantské říši	symbolika splynutí církve a státu v byzantské říši

Přehledná srovnávací tabulka 2.

3.2.3 Závěr k porovnání obrazů hlavních postav nalevo.
V případě postav nalevo v apsidě (obr. 4) nebo na levé (z pohledu diváka) boční části triumfálního oblouku apsidy (obr. 5) jsou zobrazeni představitelé světské moci. V případě chrámu San Vitale v Ravenně císař Justinián, v případě Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě kníže Rostislav.

Důvody tvrzení:

obě mužské postavy jsou umístěny na levé straně apsidy z pohledu diváka, ale současně po pravé straně z pohledu boha (božského oblaku, resp. oltáře)
obě mužské postavy drží v rukou předmět, i když rozdílný; císař Justinián drží v rukou paténu – misku pro posvěcenou hostii, kníže Rostislav chrám – symbol moravské církve, kterou božská ruka z božského oblaku světícím gestem světí
obě mužské postavy mají oblečení vládce, i když rozdílného provedení
obě mužské postavy jsou k divákovi otočeny čelem a mají vznešený strnulý výraz, velké oči jakoby diváka hypnotizovaly
obě mužské postavy jsou zobrazeny plošně, beze stínů, jakoby pluly mimo čas

Závěrečné porovnání – levá strana.

3.2.4 Závěr k porovnání obrazů hlavních postav napravo.
Jestliže hlavní ženská postava na pravé straně apsidy (z pohledu diváka) v chrámu San Vitale v Ravenně (obr. 7) symbolizuje církev – nemůže být pochyby o tom, že je tomu naprosto stejně i u ženské postavy na pravé straně triumfálního oblouku apsidy Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě (obr. 6), která rovněž symbolizuje církev, protože svojí formou i obsahem jsou obě postavy identické.

Důvody tvrzení:

obě ženské postavy jsou umístěny na pravé straně apsidy z pohledu diváka, ale současně po levé straně z pohledu boha (božského oblaku, resp. oltáře)
obě ženské postavy drží v rukou kalich na mešní víno, který chtějí chrámu (bohu) věnovat
obě ženské postavy jsou oblečeny v dlouhý šat a plášť panovnice (i když každá v jiný)
obě ženské postavy jsou k divákovy otočeny čelem a mají vznešený strnulý výraz (i když je každá výrazově jiná), velké oči jakoby diváka hypnotizovaly
obě ženské postavy jsou zobrazeny plošně, beze stínů, jakoby pluly mimo čas
obě ženské postavy jsou vyšší v dané scéně, než pozemské bytosti

Závěrečné porovnání – pravá strana.

3.3 Závěrečné vyhodnocení
3.3.1 Umístění a symbolika hlavních postav v apsidě byzantského chrámu San Vitale v Ravenně stejně jako umístění a symbolika postav u triumfálního oblouku apsidy Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě je shodná a znamená, že:
zástupci boží na zemi (panovník a církev) jsou symbolem splynutí církve a státu v byzantské říši
3.3.2 Úplné nedodržení ikonografického programu v božských prostorách byzantského chrámu při jeho aplikaci na Rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě platného až od 11. století znamená, že stavba Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě a základní výmalba včetně 3. pásu musely být realizovány:
po ukončení krize ikonoklasmu (v polovině 9. století), ale před 11. stoletím, kdy už byl pro byzantské chrámy stanoven přesný a závazný ikonografický program.
3.3.3 Na základě ikonografické výzdoby v božské části Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě je možno tvrdit, že původní provedení stavby a výmalby Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě odpovídá provedení byzantského chrámu před 11. stoletím.
3.3.4 Pochopení symbolického významu ženské postavy v triumfálním oblouku apsidy Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě jako církve – dává vysvětlení komunikačním gestům mezi církví a poselstvem v zakladatelské scéně Moravského státu, stejně jako mezi církví a postavou zakladatele a také mezi církví a první historickou postavou panovníka ve třetím pásu výmalby Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě na základě historických událostí následovně:

Závěrečné vyhodnocení.

3.4 Identifikace postav v rotundě
3.4.1 Poselstvo
Byzantská církev (v jednotě s byzantským státem) vysílá poselstvo Konstantina-Filosofa a Metoděje na Moravu na základě žádosti moravského panovníka Rostislava v roce 863, aby hlásali moravskému lidu křesťanskou víru a zákon ve slovanském jazyku a písmu. Přijetí křesťanství a vytvoření moravské církve se pak stane základním pilířem k vytvoření prvního samostatného slovanského státu Velké Moravy s historickou kontinuitou, vyjádřenou řadou panovníků.
3.4.2 Oráčská scéna
Se souhlasem byzantské církve (v jednotě s byzantským státem) zakládá kníže Rostislav Moravský stát (postava zakladatele, jak známo, drží původně v levé ruce i desky zákona), podle dříve popsaného řádu má vládce po levé ruce zástupce církve (v těsné blízkosti) a po své pravé ruce mírně v pozadí vládního hodnostáře.
3.4.3 První dva panovníci
Byzantská církev (v jednotě s byzantským státem) dává pokyn a stojí v pozadí za vytvořením nejprve svazu slovanských kmenů pod vládou krále Sáma v 7. století. Na pokyn církve předává slovanský vládce bez insignií symbol vlády – plášť – prvnímu historickému slovanskému králi v Podunají – Sámovi, jehož následovníci přicházejí na Moravu přes Znojmo – a stávají se panovníky. Nedojde však k založení státu, přestože panovníci jsou křesťany, chybí samostatná církev. Ta je založena s pomocí Byzance až za Rostislava a s ní také první samostatný slovanský stát Velká Morava.

Identifikace postav v rotundě (3. pás).

Pokračování ...

Obsah:

Úvod
Základní znaky byzantského umění
Možné inspirační zdroje znojemských tvůrců
Historická data – datování stavby a výmalby rotundy
Ritus západořímské církve a vyobrazení božské části maleb v rotundě
Závěrečné posouzení
Použité prameny

Obsah.

Jaroslav Pazour

ZPĚT na stranu NÁZORY

Další stránky, které byste neměli vynechat.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno