DOTAZ:
Vážený pane Šimíku,
právě jsem si zběžně přečetl Vaši hypotézu a jedna věc mi tam nesedí: „Proč by v roce 1134 někdo vymazával pásky s titulaturou velkomoravských a ještě dřívějších panovníků, a dokonce by šel tak daleko, že by je vymazal i u vlastních Přemyslovců? Co by tím získal? Proč, pokud by Přemyslovci byli potomci Mojmírovců, by měli tento fakt tajit? Naopak, takovým původem mohli jen získat.“ 
ODPOVĚĎ: klikněte ZDE

DOTAZ:
V několika posledních dnech jsem si podrobně prostudoval Vaši hypotézu o znojemské rotundě, a uznávám, že je pro mě coby laika poměrně dost přesvědčivá. Ale jedna věc se mi tam nezdá:
„Pokud je první panovník ve 3. pásu Sámo [01] (626-658/661) a pátý Mojmír I. [05] (820-842), potom se musí panovníci [02, 03, 04] roztáhnout do období 160 let. Na každého by tak vyšlo cca 53 let vlády – i kdyby to byla léta života, je to na tu dobu asi příliš. Dále píšete, že panovníky [02, 03, 04] nelze zatím jednoznačně určit. Máte nějakou představu o tom, jak by to jednou někdy později mohlo jít?“ 
ODPOVĚĎ: klikněte ZDE

DOTAZ:
Našel jsem stránky věnované rotundě sv. Kateřiny a přiznám se, že se mi líbí zpracování i způsob Vaší argumentace. Společně s profesionály se zabývám exp. archeologií se zaměřením na 12. a 13. století. Ale mám také praktické zkušenosti s výrobou a užíváním replik historických zbraní, zbrojí ap., tedy i mandlových štítů. Uvádím proto několik detailů k zamyšlení:
„1. Pro uchycení štítu stačí jedno madlo – kožené, dřevěné či kovové, popřípadě další kožený řemen k úchytu. Více úchytů (4, 6 ap.) proto naprosto postrádá význam.“
„2. Uvážíme-li, že se štít drží v levé ruce, a to buď vertikálně nebo mírně šikmo, pěstí vzhůru, pak mají zobrazené pruhy přesně opačný sklon.“
„3. Pokud jsou zobrazené pruhy skutečně řemeny, pak jsou na úchyt příliš dlouhé a tedy i volné – na uchycení stačí kratší a většinou křížové.“
„4. Mandlový štít je příliš těžký na ovládání jedinou rukou – zavěšoval se na další pomocný řemen kolem krku, který pomáhal nést jeho váhu a přenášel ji na tělo bojovníka – zde podobný řemen chybí úplně, a to u všech štítů, ačkoli by měl být na rubu vidět.“
„5. Dále nelze vyloučit pobíjení a zesilování štítu z vnější strany řemeny či pásy kovu – efekt by byl dost plastický, aby vysvětlil držení prstů na jednom z těchto pruhů“
„6. Pokud by se štít vyrobil s podobnými úchyty, byl by v boji skutečně nepoužitelný. Uvážíte-li smysl pro detail a celkové poměrně realistické ztvárnění výjevů v rotundě (např. jařmo nebo radlice oráče), bylo by takové hrubé porušení reality přinejmenším zvláštní.“
Osobně se domnívám, že máte pravdu pokud jde o zdvojení knížat i jednotlivé výjevy, ale po opětovném shlédnutí štítů, zvážení všech mně dostupných ikonografických pramenů, údajů a argumentů jsem došel k názoru, že se skutečně nejedná o revers štítu, ale prostě o štít jiného typu (nebo to alespoň vidím jako pravděpodobnější a prostě jednodušší vysvětlení).
ODPOVĚĎ: klikněte ZDE

DOTAZ:
Dotaz položený v závěrečné diskusi 27. 4. 2001 na přednášce „Malby ve Znojemské rotundě“:
„Jak lze vysvětlit a doložit zdvojení postav knížete Václava a Vratislava II. ve 4. pásu maleb? Existují nějaké analogie?“
ODPOVĚĎ: klikněte ZDE

DOTAZ:
Zúčastnil jsem se 27. 4. 2001 Vaší přednášky „Malby ve Znojemské rotundě“ a prosím Vás o odpověď na zásadní otázku:
„Když je přítomnost pohanů v rotundě nepřípustná (o to více nad Narozením Páně), jak je možné, že po přemalbě Rostislavovy levé ruky dostala »oráčská scéna« význam zcela pohanský? V tom je přece zásadní spor!“ Děkuji za Vaši odpověď.
ODPOVĚĎ: klikněte ZDE