JAROSLAV PAZOUR DONÁTOŘI 5

Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě nese stavební znaky raně románské stavby s byzantskou výmalbou.
DONÁTORSKÝ PÁR
Příspěvek ing. Jaroslava Pazoura k ikonografii maleb ve Znojemské rotundě.

Ing. Jaroslav Pazour. Donátorský pár po stranách vítězného oblouku při vstupu do apsidy – 5. část.
Brno 31. října 2001.

5. RITUS ZÁPADOŘÍMSKÉ CÍRKVE
A VYOBRAZENÍ BOŽSKÉ ČÁSTI MALEB V ROTUNDĚ

Zdůvodnění, proč vyobrazení božské části Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě nemohla být provedena ve smyslu ritu západořímské církve.
5.1 Historická data
5.1.1 V roce 800 přijímá franský král Karel Veliký z rukou papeže v Římě císařskou korunu. Je založena křesťanská říše římská. Karel Veliký spolu s papežem zavádějí reformu liturgie a kněžského úřadu.
Koncem 9. století se Karolinská říše pod útoky Maďarů, Vikingů a Saracénů rozpadá.
5.1.2 V roce 962 korunuje v Římě papež Otu I. na císaře. Vzniká Svatá říše římsko-německá.
Duchovní život v tomto údobí se uzavírá do klášterů a opatství, kde se soustřeďuje podstatná část kléru. Římská církev je naprosto závislá na laické moci, která si přisuzuje právo jmenovat opaty, biskupy a dokonce i papeže. Nemůže se vůbec jednat o jednotu církve a státu, jako v říši byzantské.
Je vyloučeno, aby se v kostelech a církevních stavbách vůbec objevovaly symboly jednoty státu a církve.
5.1.3 Teprve v 11. století se papež pokusí vymanit z područí moci císaře.
5.1.4 V době od 10. do 12. století se po celé západní Evropě rozšiřují velké církevní řády. Řád benediktinů se vyznačuje bohatstvím svých klášterů, řád cisterciáků vyhlašuje návrat k prostotě, poslušnosti a chudobě. Stavby vybudované těmito řády hrají prvořadou úlohu v šíření románského umění.
5.1.5 V roce 1122 konkordát ve Wormsu vyhlašuje nezpůsobilost laických úřadů jmenovat představitele kléru a církev potvrzuje svoji všeobecnou moc. Církev je sjednocena pod jedinou autoritu, kterou představuje papež.
Ani po roce 1122, kdy na čas dominuje církev a papež, nemůže být v církevních stavbách zobrazen symbol jednoty církve a státu.

Důležitá historická data.

5.2 Románské umění
5.2.1 Karolinské období
Architektura: přebírají se vzory staveb antiky s centrálním, nebo bazilikálním půdorysem, ale obohacené o druhou apsidu na západní straně. Ve stavbách jsou krypty k uložení ostatků, kolem nichž mohou procházet věřící. K vnitřní výzdobě se používají hlavně hlavice a sloupy.
Výtvarné umění: Hlavním dědictvím karolinského období je knižní malba.
5.2.2 Otónské období
Architektura: centrální stavby jsou na ústupu. Velký úspěch slaví stavby s dvěma symetrickými chóry (presbytáři). V 9. století získávají tyto stavby na mohutnosti, kterou podtrhují na vnější straně věže a zvonice.
5.2.3 Raně románské období (10.-11. století)
Architektura: První románské kostely mají jednoduchý půdorys, od jedné do tří lodí zakončené apsidou. Stavitelé věnují velkou péči struktuře zdiva. Proto vznikají menší stavby převážně z kamenných kvádříků, které imitují cihlovou konstrukci. Největší pozornost je věnována zastřešení, dřevěný krov, který podléhá požárům je nahrazován kamennou klenbou – nejprve u apsidy, kde je použití klenby technicky jednodušší.
Výtvarné umění: Na výzdobě architektury se podílejí četné vlivy: raně křesťanské, karolínské, germánské, byzantské nebo orientální.
5.2.4 Regionální varianty románského umění
Země východní Evropy v té době nemají křesťanskou kulturní tradici a jejich románské umění zpracovává významné podněty z Itálie, Francie, Německa nebo Byzance.

Románské umění.

Pokračování ...

Obsah:

Úvod
Základní znaky byzantského umění
Možné inspirační zdroje znojemských tvůrců
Historická data – datování stavby a výmalby rotundy
Ritus západořímské církve a vyobrazení božské části maleb v rotundě
Závěrečné posouzení
Použité prameny

Obsah.

Jaroslav Pazour

ZPĚT na stranu NÁZORY

Další stránky, které byste neměli vynechat.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno