4.1 Důležitá historická data údobí možného vzniku Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě:

1. V roce 603 Slované dobývají Balkán a za pomoc Byzanci proti Avarům jim zůstává.

2. V roce 623 Byzanc stojí v pozadí za vytvořením první Slovanské říše na západě v Podunají a Podyjí pod vládou krále Sáma.

3. V roce 863 vysílá byzantský císař Michal III. soluňské bratry Konstantina a Metoděje na Moravu. Oba byli vzděláni v bazilianském klášteře na hoře Olympu a vysvěceni za kněze. Zde se později Metoděj stal opatem, kdežto mladší Konstantin pro teologické spory s pozdějším patriarchou Fotiem odešel hlásat křesťanství do země Chazarů (Kozárů) v Chersonu na pobřeží Azovského moře v letech 860-862. Měl obrovský úspěch – jednak se naučil jejich slovanskému jazyku, obrátil zemi na křesťanství a jednak nalezl ostatky papeže Klimenta a přenesl je do hlavního metropolitního chrámu v Chersonu.

4. V roce 867-868 v Římě osvědčena pravost hlásaného křesťanství liturgií slovanskou a roku 869 oba bratři vysvěceni římským papežem Hadrianem II. na biskupy.

5. V roce 869 v únoru Konstantin umírá. Metoděj se stává arcibiskupem a je mu přidělena arcidiecéze moravská a panonská (Kocelova). Sídlem nové arcidiecéze se stává moravský Velehrad. Tím je založena samostatná moravská církev, podléhající přímo papežské stolici – k obrovské nevoli arcibiskupa pasovského a salcburského.

6. Před rokem 885 na sklonku svého života byl arcibiskup Metoděj pozván byzantským císařem Basilem I. Makedoncem do Cařihradu. Metoděj byl císařem i patriarchou s velkou poctou přijat a obdarován a jeho učení bylo schváleno.

7. V roce 886 – jeden rok po smrti arcibiskupa Metoděje – z rozhodnutí krále Svatopluka dochází k vyhnání Metodějových církevních nástupců (Gorazda) se slovanskou liturgií a křesťanská církev na Velké Moravě přechází do mocenské sféry západořímské církve s latinskou liturgií (Viching biskupem v Nitře si usurpuje právo ovládat moravskou církev).

8. V roce 895 – jeden rok po smrti Svatopluka – se odtrhují Čechy z nadvlády Velké Moravy a žádají o uznání samostatnosti u východofranského císaře Arnulfa.

9. V roce 899 na žádost Mojmíra II. vysílá římský papež na uvolněný stolec moravské arcidiecéze arcibiskupa Jana, biskupy Benedikta a Daniela (zde je možno ještě uplatňovat i poslední časový úsek přímého vlivu Byzance v trvání 10 – 15 let).

10. V roce 906 po vnitřních rozporech a bojích o trůn mezi Svatoplukovými syny, neblahém vlivu násilného odchodu moravských kněží se slovanskou liturgií, nájezdech Maďarů a útoků Poláků končí zprávy o Velké Moravě a vlastní Morava je rozdělena. Jižní část spadá pod nadvládu Maďarů a severní část pod nadvládu Poláků. Nejdéle odolává útokům a nájezdům – právě velkomoravské hradiště nad Znojmem – včetně zřejmě dobře opevněné hradní ostrožny, spojené s hradištěm podzemní chodbou – i když archeologické nálezy to zatím úplně nepotvrzují. Důvodem je i poloha Znojma v jihozápadní části Moravy, mimo hlavní vládní střediska v Pomoraví. Důvodem, proč v Rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě je vyobrazen v 3. pásu vznik státu s genealogií moravských panovníků – je příchod Sámových nástupců na Moravu přes Znojmo a Znojmo je také patrně posledním vládním místem Mojmíra II. Svůj díl určitě hraje i první fáze Louckého kláštera pod Znojmem (archeologické nálezy z 9. století s možnou kněžskou i malířskou školou – dosud nedoloženo). Zde bych chtěl upozornit na staroslovanský název   l a u k a   ve významu lávka tedy přechod přes řeku – v něm. překladu se později uvádí Kloster-brücke).

11. V letech 911-918 vláda posledního východofranského krále Konráda I., Východofranská říše se rozpadá.

12. V roce 955 na hlavu poraženi Maďaři na Lechu německým králem, pozdějším císařem Otou I. (na jeho straně bojoval i český kníže Boleslav I.). Maďaři se musí stáhnout do vyhrazených míst mezi Dunajem a Tisou. Vláda ve Východní marce (Rakousku) svěřena Otou I. Babenberkům – počátek Rakouského státu.

13. V roce 972 – počátky založení maďarského státu.

14. V roce 973 je v Praze založeno biskupství.

15. V roce 1029 definitivně český kníže Břetislav dobývá Moravu a ta se stává součástí Českého království.

16. V roce 1054 vrcholí boj o hlavu katolické církve mezi římským papežem a cařihradským patriarchou, obě strany se navzájem exkomunikují a nastává východní schizma.

Pokračování ...

1. Úvod
2. Základní znaky byzantského umění
3. Možné inspirační zdroje znojemských tvůrců
4. Historická data – datování stavby a výmalby rotundy
5. Ritus západořímské církve a vyobrazení božské části maleb v rotundě
6. Závěrečné posouzení
7. Použité prameny

Jaroslav Pazour

ZPĚT na stranu NÁZORY