ROTUNDY na Moravě, v Čechách a na Slovensku Přehled stojících i zaniklých staveb – 2. část: 10. století Petr Šimík |
Rotundy na Moravě, v Čechách a na
Slovensku – dosud stojící i zaniklé. 2. část: 10. století. |
|||||
Předkládáme Vám seznam moravských,
českých a slovenských rotund v chronologickém uspořádání. U staveb zaniklých je
připojen půdorys, stavby dosud stojící jsou představeny fotografií. Některé z
uvedených staveb budou postupně zpracovány podrobněji na samostatných stránkách.
Případný odkaz najdete vždy na příslušném obrázku rotundy. V druhé části se budeme věnovat pěti rotundám pocházejícím z 10. století. Z nich se do dnešních dnů zachovaly tři. |
Nejstarší rotundy. | |||||
10. století | ||||||
Budeč u Zákolan (SZ od Prahy) – rotunda sv. Petra a Pavla.
Rotunda byla postavena patrně Spytihněvem I. jako součást raně středověkého
hradiště. Vnitřní průměr kruhové lodi: 7,9-8,3 m. Tvar apsidy: podkovovitý (téměř kruhový). Pochází včetně klenby z přelomu 9. a 10. století. Zdivo tvoří ploché, lámané a dále neopracované opukové kameny, pojené kvalitní maltou. Původní téměř kruhová apsida byla ubourána snad až v 17. století a nahrazena kvadratickým presbytářem. Severní boční apsida z první stavební fáze ustoupila ve druhé polovině 12. století románské hranolové věži. Budečská rotunda patří přes všechny mladší zásahy mezi nejstarší stojící architektury v zemích Koruny české. |
Budeč. Okolo roku 900 (Spytihněv I.). |
|||||
Pražský hrad – rotunda sv. Víta. Čtyřapsidovou rotundu
založil kníže Václav před rokem 935 nad hrobem svého děda – knížete Bořivoje (hrob
K1). Tři roky po Václavově násilné smrti, podle údajů legend, byly jeho ostatky přeneseny ze Staré
Boleslavi a uloženy v jižní apsidě tehdy již dokončeného kostela. Průměr lodi: 11,0 m. Tvar apsid: podkovovitý. Napojení apsidy na hlavní loď: pravoúhlým ústupkem. Vnější plášť: nízké kvádříky (původně omítané), patrné zbytky lisén. Vnitřní plášť: omítané lomové zdivo. Podle nejnovějších názorů (J. Frolík 2001) byla rotunda původně jednoduchý útvar s jedinou (východní) apsidou, postupně rozvíjený do čtyřapsidového tvaru přístavbami a přestavbami (J. Pošmourný 1971). Vysvěcena byla patrně v roce 930, v roce 938 se přistavěná jižní apsida stala místem posledního odpočinku svého zakladatele. Podle jiných názorů (D. Třeštík 2000) však k translaci Václavových ostatků z Boleslavi došlo až koncem 60. let v souvislosti s přípravami na založení pražského biskupství, ke kterému pak došlo v letech 973-975. Na další stavební úpravy se usuzuje při příležitosti přenesení ostatků biskupa sv. Vojtěcha z polského Hnězdna v roce 1039. V poslední době je také zpochybňován názor, že hrob K1 umístěný v jižní části lodi v ose kostela je starší než rotunda, a místo původně předpokládaného Bořivoje zde pražští archeologové nyní vidí pohřeb neznámého velkomoravského exulanta, nebo Boleslava I., či dokonce Spytihněva II. (J. Sláma 2001). A to jen proto, aby zpochybnili možné příbuzenství jedince, jehož ostatky zde byly uloženy a které byly jednoznačně přiřčeny knížeti Bořivojovi (E. Vlček 1995), s další nepochybně velmi významnou osobností pohřbenou v hrobu č. 12/59 uprostřed samostatné hrobní kaple církevního komplexu v Sadech u Uherského Hradiště – moravským králem Svatoplukem, jedním z nejmocnějších vládců své doby (L. Galuška 1996). Chtějí tak vyvrátit Bořivojův zcela zřejmý moravský původ. Jejich argumentace je však nepřijatelná. |
Pražský hrad. Před rokem 935 (Václav). |
|||||
Znojmo – rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny. Prvním
zakladatelem byl patrně kníže Václav (?). Již tato původní stavba byla uvnitř
omítnutá a vymalovaná. Rotundu, pobořenou asi v polovině 10. století maďarskými
nájezdy, dal opravit, zaklenout, nově omítnout a vymalovat buď již Boleslav II.
(967/972-999; zmínka o moravském biskupovi k roku 976), nejpozději však, a tato
možnost je nejpravděpodobnější, Břetislav I. jako moravský správce v letech 1019-1034. V dalších
etapách výmalby byl již doplňován (postupnými přemalbami) jen 4. pás. V letech
1035-1055 nechal opět Břetislav I. již jako pražský kníže malby doplnit deseti postavami prvních pražských
Přemyslovců (včetně své osoby jako poslední v řadě a současně první v plášti), mezi nimi sv. Václav v
přilbě. Za Soběslava I. v roce 1134 byly malby znovu doplněny o dalších devět
postav včetně prvního českého krále Vratislava I. (Soběslav I. jako poslední v
plášti) a v lodi byla kolem obvodového zdiva přistavěna kamenná lavice. Dle rytého nápisu v omítce v západní stěně lodi bylo v tomto roce
také rozšířeno patrocinium rotundy, nyní již královské kaple, o sv. Kateřinu. Několik stavebních etap
dokládá i archeologický průzkum (B. Klíma 1989-1990) a potvrzují malby v kupoli. Základním motivem maleb (3. pás) v této moravské rotundě – církevní stavbě, křesťanské kapli (nikoliv pohanské svatyni) – nejsou žádné české pohanské mýty (Kosmova přemyslovská pověst) a svatba Konráda II. Znojemského, jak nám různí demagogové po léta záměrně podsouvají, ale příchod Konstantina a Metoděje na Moravu na pozvání krále Rostislava a založení nové vlastní moravské zemské církve a Metodějova moravsko-panonského arcibiskupství moravským králem Rostislavem. Průměr lodi: 6,8 m. Šířka apsidy: 3,5 m (přibližně polovina průměru lodi). Výška lodi: 10,1 m (odpovídá 1,5 násobku průměru lodi). Výška apsidy: 5,9 m (odpovídá výšce rovnostranného trojúhelníka, jehož základnu tvoří průměr lodi). Délka podélné osy: 10,1 m (shodná s výškou hlavní lodi). Tvar apsidy: podkovovitý. Napojení apsidy na hlavní loď: ostrou hranou. Loď je sklenuta kupolí, apsida konchou. Vnější zdivo z nepravidelně přitesávaných kamenů různé velikosti respektující řádkovou úpravu, vnitřní z opracovaných kvádříků (35×10 cm), uložených v pravidelných řádcích na kvalitní vápennou maltu. Celkově dosahuje síly 1,1 metru a je zevně neomítnuté. Materiálově se jí velmi podobá zdivo rotundy knížecího hradu ve Starém Plzenci z 3. čtvrtiny 10. století. Znojemská rotunda je nejstarší stojící obrazovou galerií panovníků nejen na Moravě, ale i v zemích Koruny české a ve střední Evropě vůbec. |
Znojmo – hradní ostrožna. Před rokem 935 (Václav?). Podle dosavadní „oficiální“ verze měla být rotunda založena před rokem 1035 Břetislavem I. a teprve v roce 1134 zaklenuta, omítnuta a vymalována Konrádem II. Znojemským. Viz tlačítko IKONOGRAFIE. |
|||||
Starý Plzenec – rotunda sv. Petra. Je jedinou dochovanou
stavbou někdejšího hradiště Hůrka na ostrohu nad řekou Úslavou, střežícího
důležitou dálkovou cestu z Bavor do Čech. Vystavěli ji z řádkového křemencového zdiva, pojeného vápennou maltou s podřezávanými spárami. S největší pravděpodobností nebyla nikdy vyzdobena freskami, což bylo pro otonské rotundy charakteristické (fresková výmalba je naopak charakteristická pro starší, tzv. karolínské rotundy – např. v Mikulčicích). Nikdy také nebyla zaklenuta. Valenou románskou klenbou byla zakončena pouze apsida. Rotunda měla patrně původně dřevěný trámový strop a šindelovou střechu. Vnitřní průměr lodi: 6,50 m. Šířka apsidy: 3,25 m. Tvar apsidy: podkovovitý. Napojení apsidy na hlavní loď: ostrou hranou. Zdivo z drobných kvádříků kladených do řádků se zachovalo nejlépe v apsidě a přilehlé části lodi. Vršek apsidy má mnohem menší kvádříky než její spodní část. |
Starý Plzenec. Třetí čtvrtina 10. století (Boleslav I.?). |
|||||
Staré
Brno – rotunda P. Marie v areálu augustiniánského
kláštera. Severní část válcové lodi a část apsidy pohltilo mladší románské
zdivo pozdější přestavby, proto se zachovaly tyto části v úplnosti. Podobně se
původně dochovala i celá apsida rotundy, ležící uvnitř románského presbyteria.
Západní část lodi je zachována hůře, protože byla silně poškozená výstavbou
gotické kamenné krypty. Jižní část lodi zachycena nebyla. Vnější průměr lodi: 7,6 m. Vnitřní průměr lodi: 6,0 m. Šířka nadzemního zdiva: cca 0,8 m. Šířka základového zdiva: 0,95 m. Výška základového zdiva: 0,3 m. Základové zdivo: neopracovaný lomový kámen kladený do hlíny. Nadzemní zdivo: nízké kamenné kvádříky (d. 20-40 cm) kladené do řádků spojované tenkou vrstvu malty. Tvar apsidy: podkovovitý. Napojení apsidy na hlavní loď: ostrou hranou. |
Staré Brno. 10. století. |
Poznámka: Velmi přivítáme, pokud nás upozorníte na další skutečnosti, které náš přehled neobsahuje, nebo nám pomůžete doplnit či opravit předkládané údaje. |
Poznámka. | |||||
ROTUNDY chronologicky [ 9. století | 10. století | 11. století | 12. století | 13. století ] | ||||||
ROTUNDY abecedně [ seznam | mapka ] | ||||||
Archeologický výzkum na velkomoravském Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. | Klikněte ZDE. | |||||
Archeologický výzkum románské rotundy Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny na znojemské hradní ostrožně. | Klikněte SEM. | |||||
Archeologický výzkum rotundy na Starém Brně. | Klikněte SEM. | |||||
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno