ani_nova.gif (2304 bytes)ROTUNDY
na Moravě, v Čechách a na Slovensku
Přehled stojících i zaniklých staveb – 5. část: 13. století
Petr Šimík


Nejstarší rotundy
Konec strany
Rotundy na Moravě, v Čechách a na Slovensku – dosud stojící i zaniklé.
5. část: 13. století.
Předkládáme Vám seznam moravských, českých a slovenských rotund v chronologickém uspořádání. U staveb zaniklých je připojen půdorys, stavby dosud stojící jsou představeny fotografií. Některé z uvedených staveb budou postupně zpracovány podrobněji na samostatných stránkách. Případný odkaz najdete vždy na příslušném obrázku rotundy. 
V páté části se budeme věnovat desíti rotundám pocházejícím z 13. století. Z nich se do dnešních dnů zachovaly všechny, některé jen částečně a některé ovšem v poněkud pozměněné podobě. 
ZPĚT na začátek strany
Začátek strany
Zborovy
Konec strany
Nejstarší rotundy.

13. století
Zborovy – rotunda sv. Jana Křtitele. K původní rotundě s válcovou lodí se pojí kvadratický chór převýšený hranolovou věží, na nějž je napojena půlkruhová apsida, sklenutá konchou. Při barokních úpravách byla loď zvýšena a zaklenuta kupolí.
Průměr lodi: 7,0 m.
Šířka apsidy: 3,0 m.
Tvar apsidy: půlkruhový.

ZPĚT na začátek strany
Nejstarší rotundy
Štěpkov
Konec strany
Zborovy.
Počátek 13. století.
Štěpkov – rotunda sv. Václava. Při stezce z Moravských Budějovic na Dačice. Oblast náležela k velkofarnímu obvodu břetislavského Bítovska. Rotunda zbudována z lomového kamene, apsida sklenutá konchou, hlavní loď opatřena v 17. století barokní cihlovou kupolí.
Tvar apsidy: podkovovitý.
Typ je příbuzný starším knížecím rotundám ve Znojmě a v Podolí u Jemnice. Štěpkovská rotunda však sloužila i jako opevněné útočiště. Podstřešní patro (západní okénko umístěné vysoko pod korunou zdiva lodi) bylo přístupné po schodišti stoupajícím pravotočivě vzhůru v síle severní zdi.

ZPĚT na začátek strany
Zborovy
Holubice
Konec strany
Štěpkov.
První čtvrtina 13. století.
Holubice – rotunda Narození P. Marie. K původní jednoapsidové rotundě (1225) z pravidelného řádkového opukového zdiva byla kolem poloviny 13. století přistavěna druhá (jižní) podkovovitá apsida s pozdější gotickou klenbou z doby kolem roku 1400. Ve 40. letech 14. století byla přistavěna západní hranolová věž před vstupním portálem. Původní románská okénka v apsidě, z vnější strany lemovaná třemi slepými románskými arkádami tvořenými lisénami, byla rozšířena a opatřena gotickými kružbami. Nejmladším přístavkem je barokní pravoúhlá sakristie na severní straně, která zřejmě nahradila původní starší a menší. Hlavní loď je sklenutá kupolí s lucernou ve vrcholu, východní apsida konchou.
Průměr lodi: 5,9 m.
Síla zdiva lodi: 1,15 m.
Šířka východní apsidy: 4,0 m.
Síla zdiva apsidy: 1,05 m.
Tvar apsidy: podkovovitý.

ZPĚT na začátek strany
Štěpkov
Libouň
Konec strany
Holubice.
Druhá čtvrtina 13. století.
Libouň – rotunda sv. Václava. Rotunda s válcovou lodí, apsidou a západní hranolovou věží. Apsida má stejnou výšku jako loď a spolu s ní je kryta prejzovou střechou. Loď je plochostropá, apsida je sklenutá konchou. Zdivo celé stavby je lomové, vyspravené cihlami, římsa lodi i apsidy jsou nyní rovněž z cihel.
Průměr lodi: 7,0 m.
Šířka apsidy: 3,6 m.
Tvar apsidy: půlkruhový.
Napojení apsidy: ostrou hranou.

ZPĚT na začátek strany
Holubice
Plaveč
Konec strany
Libouň.
Druhá čtvrtina 13. století.
Plaveč – rotunda Nanebevzetí P. Marie. Válcová klenutá loď se vzácně dochovanou lucernou, apsida sklenuta konchou. Nepravidelné lomové zdivo s množstvím malty ve spárách bylo bezpochyby původně omítáno.
Tvar apsidy: podkovovitý.
Napojení apsidy na hlavní loď: ostrou hranou.

ZPĚT na začátek strany
Libouň
Tasov
Konec strany
Plaveč.
Druhá čtvrtina 13.  století.
Tasov (okr. Třebíč). Zaniklá. V současné době předmětem archeologického výzkumu.
ZPĚT na začátek strany
Plaveč
Želkovice
Konec strany
Tasov.
První polovina 13. století.
Želkovice – rotunda sv. Petra a Pavla. Loď je sklenutá kupolí, která je oddělena od stěn římsou v podobě desky vespod zkosené. Apsida se pojí k lodi triumfálním obloukem o jednom ústupku, přerušeným římsou, která pokračuje dále i po stěnách apsidy. Loď byla stavěna kvádříkovou metodou.
Průměr lodi: 5,4 m.
Šířka apsidy: 3,0 m.
Tvar apsidy: půlkruhový.
Napojení apsidy na hlavní loď: pravoúhlým ústupkem.

ZPĚT na začátek strany
Tasov
Šebkovice
Konec strany
Želkovice.
Kolem roku 1230.
Šebkovice – rotunda sv. Maří Magdalény. Rotunda s válcovou lodí a kvadratickým presbytářem má dochované schodiště v síle zdi, které spojovalo přízemí s horním útočištným patrem. Další schodiště vedlo na západní emporu. Rotunda v Šebkovicích představuje zajímavý příklad spojení válcové lodi s kvadratickým presbytářem (podobně i Rybníky nebo Žďárná) a také kostela-útočiště podobně jako rotunda ve Štěpkově či Častohosticích.
ZPĚT na začátek strany
Želkovice
Častohostice
Konec strany
Šebkovice.
Před polovinou 13. století.
Častohostice – rotunda sv. Barbory. Rotunda, jejíž apsidu nahradil gotický chór, byla stavěna z kamenných kvádrů různé velikosti, pravidelně vrstvených a kladených na vápennou maltu. V horním patře lodi je doložen útočištný prostor, podobně jako v nedalekém Štěpkově a Šebkovicích. Jádro tvoří románská vysoká válcová loď, obestavěná mladšími přístavbami (gotický chór, sakristie, boční kaple, západní schodiště a barokní úpravy).
ZPĚT na začátek strany
Šebkovice
Moravské Budějovice
Konec strany
Častohostice.
Kolem poloviny 13. století.
Moravské Budějovice – rotunda sv. Michala. Rotunda s válcovou lodí a nevýrazně vystupující apsidou. Pod kaplí v horním podlaží se v dolním podlaží nachází karner s kostnicí (ossarium). V baroku došlo ke zrušení kostnice, zaklenutí patra kupolí a vymalování prostoru. Apsida byla ubourána roku 1892. Typická rotundovitá stavba, náležející k vybavení hřbitovů u farních kostelů zejména na Moravě (karner ve Vranově nad Dyjí, ve Stonařově, u kostela sv. Mikuláše ve Znojmě) a v sousedních rakouských zemích (Hartberg, Pottenstein, Moding, Pulkau ad.).
ZPĚT na začátek strany
Častohostice
Česká Třebová
Konec strany
Moravské Budějovice.
Polovina 13. století.
Česká Třebová – rotunda sv. Kateřiny. Jediná zachovaná rotunda ve východních Čechách. Stojí na vyvýšeném ostrohu na pravém břehu Třebovky v městské části U kostelíčka. Rotunda s válcovou lodí a podkovovitou apsidou, nad níž se vypíná klenba s pískovcovými štíhlými žebry gotického tvaru. Apsida na půdorysu dvou třetin kruhu je stejně vysoká jako loď. Pod základy je umístěna krypta s nedatovanými kosterními pozůstatky. K hlavnímu vchodu na západní straně byla v roce 1801 přistavěna zděná předsíň, jejíž součástí je dnes i kruchta. K ní přiléhá dřevěná pavlač, podpíraná čtyřmi dřevěnými sloupy.
Průměr lodi: 7,0 m.
Šířka apsidy: 3,0 m.
Tvar apsidy: dvě třetiny kruhu.
Napojení apsidy na hlavní loď: ostrou hranou.
ZPĚT na začátek strany
Moravské Budějovice
Poznámka
Konec strany
Česká Třebová.
Druhá polovina 13. století.

Poznámka:
Velmi přivítáme, pokud nás upozorníte na další skutečnosti, které náš přehled neobsahuje, nebo nám pomůžete doplnit či opravit předkládané údaje.
ZPĚT na začátek strany
Česká Třebová

Poznámka.
ROTUNDY chronologicky [ 9. století | 10. století | 11. století | 12. století | 13. století ]
ROTUNDY abecedně [ seznam | mapka ]

Archeologický výzkum na velkomoravském Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Klikněte ZDE.ani_sipl.gif (699 bytes)
Archeologický výzkum románské rotundy Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny na znojemské hradní ostrožně. Klikněte SEM.ani_sipl.gif (699 bytes)
Archeologický výzkum rotundy na Starém Brně. Klikněte SEM.ani_sipl.gif (699 bytes)

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu