PODZEMÍ
Znojemského hradu, rotundy a města
Dvě patra chodeb
Konec strany
PODZEMÍ Znojemského hradu, rotundy a města.

Co odhalil archeologický výzkum v letech 1987-1990

[ Podzemí HRADU | Podzemí ROTUNDY | Podzemí MĚSTA | Palácová BUDOVA ]
Velmi záhy po zahájení archeologických prací se v areálu jižního předhradí narazilo na stopy, dokládající přítomnost zavalených podzemních prostor. Povědomí o přítomnosti a existenci chodeb setrvávalo již od minulého století, kdy v průběhu budování nových pivovarských provozů docházelo k jejich narušování. Objevovaly se jako dutiny zejména při odstřelování skalního skeletu ostrožny. Hovoří o nich konečně i archivní prameny, především pak různá nařízení majitele pivovaru.
V případě objevu chodeb při hloubení základů budov a sklepů platil přísný zákaz vnikat do podzemních prostor a místa jejich proražených ústí na stropech a stěnách musela být ihned zavážena a zazdívána. Přesná představa o trasách důlních děl na hradní ostrožně, jejich vzhledu a hloubkách pod povrchem však zůstávala nepoznána a byla spojována s nejrůznějšími dohady.
Na základě posledního průzkumu systému chodeb v dosahu rotundy, který umožnily archeologické výkopy, lze rozhodně tvrdit, že hradní podzemí je složitější, než se předpokládalo, a že počátky jeho výstavby sahají hluboko do středověku (obr. 1).
Vlastní hloubení chodeb představovalo nesmírně náročný úkol. To již proto, že základními horninami ostrožny jsou tvrdé, v různé míře usměrněné, středně až hrubě zrnité biotitické granity a granodiority dyjského masivu. Jejich ahomogenita je zaviněna přítomností četných žil aplitu, pegmatitu a křemence. Častá jsou jejich tektonická porušení, projevující se v puklinách, vzdálených od sebe 30 – 50 cm. A právě tyto spáry byly při hloubení chodeb dokonale využívány k vylamování celých bloků horniny. Opracování nerovností se dále provádělo sekáči. Zatímco na povrchu je granodiorit zvětráváním rozrušen a místy má až charakter ulehlého eluvia, navětrávání a poruchy do hloubky 20 m zcela mizí.
S důlními díly se setkáváme právě v uvedeném výškovém sloupci porušené horniny, protkané tvrdšími žilami aplitu.
Archeologický výzkum Znojemského hradu a předhradí byl zahájen na podzim roku 1987 dvěma orientačními sondážemi, aby se v následující výzkumné sezóně zahájil jeden z plošně nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na Moravě, který umožnil prošetřit plochu téměř šesti set čtverečních metrů. V jeho průběhu se uskutečnil ještě také odkryv pod celou podlahou rotundy (Klíma 1990a, 52-54).
Mnohé okolnosti napovídají tomu, že podzemní chodby, jejichž určitou část se zatím podařilo zachytit a prozkoumat, byly raženy ve dvou patrech. Vyšší z nich, probíhající v nadmořské výšce 289-291,5 m/m, bylo právě pro snadnější přístupnost porušováno novodobými zásahy. Spodní patro chodeb leží v úrovni sklepů původního knížecího hradu, v nadmořské výšce 276,5-279 m/m. Jeho rozsah se však nepodaří tak snadno odhalit, a bylo by možno ho zjistit jen nákladným geologickým vrtným průzkumem, či postupným vyklizováním zavalených úseků.
Začátek strany
Začátek strany
Obr. 1
Konec strany
Chodby raženy ve dvou patrech.
 Obr. 1. Schematický plánek podzemních prostor a chodeb.
Začátek strany
Dvě patra chodeb
Podzemí hradu a rotundy
Konec strany
Obr. 1. Legenda:
1. Rotunda.
2. Loupežnická věž.
3. Budovy hradu.
4. Budovy pivovaru.
5. Podzemní chodby a prostory
6. Příkopy.
7. Hradby.
8. Plocha výzkumu předhradí.
9. Budova palácového typu u jižních hradeb.
Obecně známé a dokonce i volně přístupné byly do nedávné doby pouze podzemní prostory vnitřního hradu, které sloužily jako suterénní palácové místnosti, hradní sklepy a spojovací či únikové chodby. Posledně jmenované mají patrně přímou souvislost i s podzemím u rotundy.
I v ostatních částech podzemního labyrintu lze předpokládat další dutiny. K ověření takového předpokladu přispěly významnou měrou i geologické vrty, prováděné v těsné blízkosti rotundy v r. 1990.
Začátek strany
Obr. 1
Geologický průzkum
Konec strany
Podzemní prostory hradu a rotundy.
[ Podzemí HRADU | Podzemí ROTUNDY | Podzemí MĚSTA ]
[ PADĚRA 1994 | HRUŠKA 1995 | WOZNICA 1997 | TRÁVNÍČEK 1997 ]
Oponentský posudek: [ SPELEO 1998 | SÚPP, MK ČR 1998]
Začátek strany
Podzemí hradu a rotundy
Podzemí města
Konec strany
Geologický průzkum: Paděra 1994, Hruška 1997, Woznica 1997, Trávníček 1997, SPELEO 1998. SÚPP a MK ČR 1998.
podz_ch0.gif (2844 bytes)Západně od rotundy, na úrovni dnes dostupných důlních děl, zachytily částečně zasucené dutiny, které lze interpretovat jako pokračování dosud odkrytých chodeb (Hruška 1995).
Při jejich vynesení do celkového schematického plánku se vnucuje myšlenka o existenci centrální chodby, vedoucí osou hradní ostrožny, která, i když je dnes zcela zničená a zjistitelná snad pouze v několika málo místech, mohla tvořit základní tepnu podzemí s napojením na únikovou cestu z hradu. Hovoří o ní ve zmínkách některé historické prameny (Havlík 1956, 76).
V roce 1146 tudy z hradu na Hradiště sv. Hypolita prchal Konrád II. Znojemský při dobytí Znojma Vladislavem II. Pravděpodobná trasa vedla od hradu kolem rotundy pod Loupežnickou věž, okolo kláštera minoritů podél hradeb ke kostelu sv. Michala. Odtud na SZ za městské hradby, kde se chodba lomila směrem k JZ a pod Granickým potokem na Hradiště sv. Hypolita (pozn. aut.).
Uvažovat lze též o pravděpodobném spojení s rozsáhlým a dodnes ještě ne zcela prozkoumaným podzemím starého města Znojma. Jeho sklepy, propojené chodbami, vytvářejí bludiště o třech patrech, které je četnými návštěvníky pokládáno za přední turistickou atrakci města.
Podzemní systém zde byl budován již od 13. století. Nejprve měl jen formu sklepů s různými výklenky, které však postupným rozšiřováním a vzájemným propojováním nabývaly ve 14. – 17. století též funkci útočiště. Způsob jejich hloubení v tvrdé hornině i velikost, forma a vzhled jsou naprosto totožné s nově objevenými chodbami na hradě. Datování podzemních prostor pod rotundou do období 14. – 16. století nejvíce podporují výsledky provedeného archeologického výzkumu.
Začátek strany
Geologický průzkum
Palácová budova
Konec strany
Podzemí starého města Znojma.
Dokládají minimálně totožné stáří chodby s odkrytou budovou palácového charakteru, do jejíhož zčásti suterénního prostoru ústila. Hojné nálezy především keramiky, získané sondami pod podlahu této budovy, dovolovaly datovat zahájení stavby do konce 14. – poloviny 15. století.
Začátek strany
Podzemí města
Tzv. Trappův vchod
Konec strany
Renesanční palácová budova na gotických základech.
Z nápadného zúžení chodby, kterou je palácová budova propojena se systémem chodeb u rotundy, lze usoudit, že tato spojovací chodba byla vybudována až dodatečně – současně se stavbou této budovy. Systém chodeb spojujících hrad s loupežnickou věží včetně znovuobjevených chodeb JV od rotundy bude proto patrně daleko starší (pozn. aut.).
[ Palácová BUDOVA ]
Nadzemní část a místy i dlažba byly v průběhu dalšího vývoje upravovány, až konečně v druhé polovině 17. století zanikly. Doklady pro toto tvrzení nalézáme nejen v archeologickém materiálu suťového horizontu nad dlažbou, ale také v rytinách Znojemského hradu. V období zániku budovy muselo dojít též k některým zazděním ve vstupu i v prostorách podzemí. Sem je možné zařadit pečlivě provedené kamenné zdi.
Současně však musel být do podzemí probourán nový vstup, protože přístupová chodba z budovy byla propadená a zavalená. K otevření druhotného vstupu muselo dojít ještě v době, kdy se o existenci podzemní chodby ještě vědělo a znalo se místo jejího nejsnazšího otevření. Vzhledem k uvedené skutečnosti musíme předpokládat vznik nového vchodu do podzemí v období od konce 17. do poloviny 18. století. Nový vstup obezděný cihlami máme pak doložený kresbou M. Trappa až k r. 1862 (obr. 2).
Začátek strany
Palácová budova
Obr. 2
Konec strany
Tzv. Trappův vchod.
 Obr. 2. Tzv. Trappův vchod.
Začátek strany
Tzv. Trappův vchod
Je a nebo není …?
Konec strany
Obr. 2. Na kresbě M. Trappa z r. 1862 jsou zachyceny dodatečně proražené široké dveře v jižní stěně apsidy a krytý, cihlami obezděný vstup do podzemí pod JZ oknem rotundy.
Vchod blíže k rotundě není možný proto, že ve skalnatém hřbetu nebyla kromě chodby zjištěna žádná další dutina a tzv. Trappův vchod by zde nikam nevedl. Prostor ke skále byl minimální. Proto musí být zobrazený vchod totožný s objeveným druhotným vstupem do chodby.
Začátek strany
Obr. 2. Tzv. Trappův vchod
Obr. 3. Transpozice
Konec strany
Je a nebo není možné ztotožnit tzv. Trappův vchod s druhotným vstupem do podzemí rotundy?
podz_ch0.gif (2844 bytes)Zde si dovolím s B. Klímou zásadně nesouhlasit. Nové inženýrsko-geologické průzkumy v posledních letech prokázaly možnou přítomnost dalších dutin a objektů v těsném okolí rotundy i pod ní – viz GEOLOGICKÝ PRŮZKUM (Hruška 1995) – takže je pravděpodobné, že odhalení původního tzv. Trappova vchodu (na obr. vpravo označen písmenem A) na nás teprve čeká. Napovídá tomu ostatně i jeho umístění na JZ straně rotundy v její těsné blízkosti (obr. 2), kdežto dnes známý druhotný vstup do chodby (na obr. vpravo označen písmenem B) se nalézá jižním směrem více než 10 metrů od lodi (Podzemí rotundy – obr. 1). Situaci nám přibližuje také transpozice na následujícím obr. 3 níže, kde je vlevo vidět přístavbu tzv. Trappova vchodu a šipkou označen druhotný vstup do podzemí – pozn. aut.
 Obr. 3. Tzv. Trappův vchod × druhotný vstup do chodby (šipka).
Začátek strany
Je a nebo není …?
Porušování chodeb výstavbou pivovaru
Konec strany
Obr. 3. Transpozice kresby M. Trappa z r. 1862 do současného snímku rotundy (foto 26. 9. 1998 autor).
V období závěru druhé poloviny 19. století došlo při výstavbě pivovarských provozů k porušování chodeb a v zájmu určité bezpečnosti a statiky k jejich zasypávání a zazdívání. Rozhodně ze statických důvodů byla s úmyslem podepření skály zazděna slepá odbočka, vedoucí z „křižovatky podzemních cest“ pod rotundu. I přes další zazdění však využívali pracovníci pivovaru velmi dlouho vstupní část do podzemního systému. Zde získali dobré skladovací prostory pro suroviny a topivo. Nálezy zlomků pivních lahví s plasticky vyznačeným letopočtem 1902 jasně dokládají dobu plného využívání chodeb ještě v tomto (tj. 20. - pozn. aut.) století. Po zrušení provozu nad chodbou došlo také k zavalení vchodu a postupem času se na místo vstupu zapomnělo.
Začátek strany
Obr. 3
Konec strany
Konec strany
Porušování chodeb výstavbou pivovaru.
Archeologický výzkum u rotundy umožnil i následné prošetření a částečné zpřístupnění podzemních chodeb. Podařilo se tak upřesnit dosavadní informace, vnést více světla do problematiky znojemského hradního podzemí a odbourat tak současně nejrůznější dohady o hrobových komorách a dutinách ve skále pod rotundou (Klíma 1992, 43-59).
Začátek strany
Porušování chodeb
Závěr.
J. Hruška: Výsledky georadarového průzkumu podloží rotundy ve Znojmě, Sborník Znojmo 1997, s. 150-160.
Na tomto místě je nutné poněkud upřesnit závěry B. Klímy v tom smyslu, že při znovuobjevení podzemních chodeb jižně a východně od rotundy sice nebylo nalezeno jejich přímé napojení na předpokládané podzemní prostory ve skalním masivu pod rotundou. Tento fakt sám o sobě však v žádném případě nevylučuje jejich existenci. Na základě výsledků georadarového průzkumu (J. Hruška 1997, s. 150-160) lze uvažovat o jejich napojení na severní přístupovou chodbu. Ostatně sám B. Klíma (1995, s. 214) zde předpokládá další dutiny doložené geologickými vrty (L. Woznica 1997, vrty J1, J2, J3, J7, s. 143-148) a kouřovou zkouškou (M. Vlček 1997, s. 161-165) – pozn. aut. L. Woznica: Inženýr- skogeologická problematika hradní rotundy ve Znojmě a M. Vlček: Znojemská rotunda z pohledu stavebního inženýra, Sborník Znojmo 1997, s. 143-148 a 161-165.
[ Podzemí HRADU | Podzemí ROTUNDY | Podzemí MĚSTA | Palácová BUDOVA ]
Archeologický výzkum raněrománské rotundy P. Marie na Starém Brně. Klikněte ZDE.ani_sipl.gif (699 bytes)
Archeologický výzkum velkomoravského Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Klikněte SEM.ani_sipl.gif (699 bytes)
Použitá literatura:
Bohuslav Klíma: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů.
Brno 1995 s. 205 a d.
Volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu