SEZNAM papežů 731-1241

Chronologický seznam PAPEŽŮ od roku 731 do roku 1241		Na pomoc badatelům.
Papežové [ 731-817 \| 817-867 \| 867-897 \| 898-931 \| 931-974 \| 974-1009 \| Papežové\| 1009-1054 \| 1055-1099 \| 1099-1143 \| 1130-1168 \| 1168-1241 ]
SEZNAM [ papežů do r. 731 \| papežů 731-1241 \| římských císařů \| byzantských SEZNAM císařů \| panovníků vyobrazených v rotundě \| barev na webu ]

Papežství je jediná evropská, ba dokonce světová instituce, která spojuje postapoštolskou dobu s atomovým věkem, a lidé jsou jím stále znovu přitahováni a fascinováni. Papežství skutečně přežilo vznik, rozvoj, vrcholné období, úpadek i zánik mocných říší, významných národů i celých civilizací. Jedni v něm tedy spatřují geniální dílo lidské prozíravosti, druzí zase panování Boží na zemi. Podle katolické nauky ustavil papežství Ježíš Kristus, když pravil Petrovi: „... A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou říši a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ (Mt 16, 18-19). Tyto verše z Matoušova evangelia tvoří nápis na zaoblení kupole nad konfesí baziliky sv. Petra v Římě. Papež tak zastupuje – podle katolického pojetí – samotného svatého Petra. Symbolizuje jednotu církve a jeho úřad není jen jakýmsi čestným předsednictvím, jako nejvyšší církevní učitel, kazatel a zákonodárce vykonává i „papežský primát“ a platí za neomylného, prohlásí-li z titulu své plné moci některou část věrouky či mravouky za obecně závaznou. Vzhledem k těmto téměř nepochopitelným zplnomocněním by měl sloužit všem. Ne nadarmo mu proto od nepaměti přísluší titul „Servus servorum Dei“ – Sluha sluhů božích.		Úvodem. Josef Gelmi: Papežové, Od svatého Petra po Jana Pavla II., Praha 1994.
Žádný církevní historik není s to s jistotou říci, kdo z téměř tří set nástupců sv. Petra byl právoplatný papež a kdo vzdoropapež, a nemůže tedy sestavit jejich definitivně platnou chronologickou posloupnost. Data označená otazníkem (?) nejsou historicky s naprostou jistotou doložena. Papežové, jejichž jméno je uvedeno kurzívou, bývají zpravidla považováni za vzdoropapeže.		LEGENDA

vročení	jméno	poznámka
731-741	Řehoř III.	roku 732 jmenoval Bonifáce arcibiskupem, roku 737 ho jmenoval papežským legátem pro Germánii, ten potom roku 739 s pomo- cí bavorského vévody Odila zřídil biskup- ství v Salcburku, Freisingu, Řeznu a Pasově
741-752	Zachariáš
752-757	Štěpán II.
757-767	Pavel I.
767-768	Konstantin II.
768	Filip
768-772	Štěpán III.
772-795	Hadrián I.
795-816	Lev III.	25. 12. 800 korunoval v Římě Karla Veli- kého na císaře a složil mu hold, papež se tak do budoucna stával „tvůrcem císařů“
816-817	Štěpán IV.

11. Papežové
do roku 817.

vročení	jméno	poznámka
817-824	Paschalis I.
824-827	Evžen II.
827	Valentin
827-844	Řehoř IV.
844	Jan
844-847	Sergius II.
847-855	Lev IV.
855-858	Benedikt III.
855	Anastasius	pozdější knihovník římské kurie; v roce 868 se stal přítelem a příznivcem Kon- stantina a Metoděje, kterým prokázal neocenitelné služby
858-867	Mikuláš I.	pozval do Říma Konstantina a Metoděje, jejich příchodu se již nedožil

12. Papežové
do roku 867.

vročení	jméno	poznámka
867-872	Hadrián II.	uvítal slavnostně v Římě Konstantina a Metoděje přinášející ostatky sv. Klimenta, schválil slovanskou liturgii, bulou „Gloria in excelsis Deo“ jmenoval Metoděje arcibis- kupem v Sirmiu a legátem u slovanských národů
872-882	Jan VIII.	bulou „Industriae tuae“ potvrdil Metodě- jovi privilegia, udělená mu Hadriánem II., uvítal Fotiovo pozvání Metoděje do Kon- stantinopole
882-884	Maurinus I.
884-885	Hadrián III.
885-891	Štěpán V.	na základě falešných obvinění a naléhání biskupa Wichinga „zakázal“ slovanskou liturgii
891-896	Formosus
896	Bonifác VI.
896-897	Štěpán VI.
897	Romanus
897	Theodor II.

13. Papežové
do roku 897.

vročení	jméno	poznámka
898-900	Jan IX.	na žádost Mojmíra II. legáti arcibiskup Jan a biskupové Benedikt a Daniel na Moravě vysvětili arcibiskupa (snad Gorazda) a tři jemu podřízené biskupy
900-903	Benedikt IV.
903	Lev V.
903-904	Christoforus
904-911	Sergius III.
911-913	Anastasius III.
913-914	Lando
914-928	Jan X.
928	Lev VI.
928-931	Štěpán VII.

14. Papežové
do roku 931.

vročení	jméno	poznámka
931-935	Jan XI.
936-939	Lev VII.
939-942	Štěpán VIII.
942-946	Marinus II.
946-955	Agapetus II.
955-964	Jan XII.
963-965	Lev VIII.
964	Benedikt V.
965-972	Jan XIII.
973-974	Benedikt VI.	privilegia pro salcburského biskupa Fridricha a pasovského biskupa Pilgrima o jurisdikci v Noriku a Panonii, která jsou mu připisována, jsou padělky

15. Papežové
do roku 974.

vročení	jméno	poznámka
974	Bonifác VII.
974-983	Benedikt VII.
983-984	Jan XIV.
984-985	Bonifác VII.
985-996	Jan XV.	v roce 993 svatořečil biskupa Oldřicha z Augšpurku (†973), od té doby se stáva- lo svatořečení stále více výsadou papežů
996-999	Řehoř V.	první papež německé národnosti, 24letý příbuzný tehdy 15letého krále Oty III. Brun, kterého vzápětí korunoval na císaře (21. 5. 996)
997-998	Jan XVI. Filagathus
999-1003	Silvestr II.	první francouz na papežském stolci; v roce 1000 zřídil se souhlasem Oty III. arcibiskupství v Hnězdnu, jemuž byla podřízena tři sufragánní biskupství, uher- skému Štěpánovi I. poslal královskou ko- runu a rok poté zřídil společně s císařem arcibiskupství v Ostřihomi; byl neobyčejně vzdělaný, jako první použil ve svých spi- sech tzv. arabských číslic, v lateránském paláci nechal dokonce vybudovat hvěz- dárnu; jeho jedinou chybou bylo, že před- stihl svou dobu
1003	Jan XVII.
1003-1009	Jan XVIII.

16. Papežové
do roku 1009.

vročení	jméno	poznámka
1009-1012	Sergius IV.
1012-1024	Benedikt VIII.
1012	Řehoř
1024-1032	Jan XIX.	papežovo jméno se od nynějška přestalo uvádět v konstantinopolských liturgických knihách, což se rovnalo odluce
1032-1045	Benedikt IX.
1045	Silvestr III.
1045-1046	Řehoř VI.
1046-1047	Klement II.	v roce 1047 v Římě korunoval Jindřicha III. římským císařem
1048	Damasus II.
1049-1054	Lev IX.	za jeho pontifikátu se vyhrotil konflikt s byzantským státem a církví o jižní Itálii a dogmata víry, jehož jádrem byl zápas o primát moci v celém křesťanstvu (schiz- ma); udělení římské mitry (mitra romana) v roce 1049 trevírskému arcibiskupovi Eberhardovi bývá považovano za první bezpečný doklad o biskupské mitře, vzápětí poté následovalo ještě udělení mitry arcibiskupům v Besanconu, Mohuči, Hamburku a biskupovi v Bamberku

17. Papežové
do roku 1054.

vročení	jméno	poznámka
1055-1057	Viktor II.	poslední papež dosazený císařem
1057-1058	Štěpán IX.
1058-1059	Benedikt X.
1059-1061	Mikuláš II.	za roční poplatek 100 hřiven stříbra udělil v roce 1059 nebo 1060 českému knížeti Spytihněvovi II. právo nosit biskupskou mitru
1061-1073	Alexandr II.	kníže Vratislav II. si právo nosit biskup- skou mitru dal za stejný roční poplatek schválit a na začátku pontifikátu Řehoře VII. znovu potvrdit; první známý doklad o udělení opatské mitry pochází z roku 1063, kdy ji od papeže získal opat kláštera sv. Augustina v Canterbury Egelsin
1061-1072	Honorius II.
1073-1085	Řehoř VII.	v roce 1075 papež uvrhl krále Jindřicha IV. do klatby, pokání v Canosse mu při- neslo v lednu 1077 papežské rozhřešení, v roce 1080 sesadil německého krále podruhé
1084-1100	Klement III.	v roce 1084 v Římě korunoval Jindřicha IV. císařem
1086-1087	Viktor III.
1088-1099	Urban II.	v roce 1095 na koncilu v Clermontu vyz- val k první křížové výpravě

18. Papežové
do roku 1099.

vročení	jméno	poznámka
1099-1118	Paschalis II.	roku 1111 korunoval Jindřicha V. císařem
1100-1102	Theoderich
1102	Albert
1105-1111	Silvestr IV.
1118-1119	Gelasius II.
1118-1121	Řehoř VIII.
1119-1124	Kalixtus II.	23. 9. 1122 konkordátem Wormským do- časně skončil dlouholetý boj o investituru, císař se vzdal práva na investituru prste- nem a berlou a ponechal si pouze právo regální investitury žezlem
1124-1130	Honorius II.	roku 1126 potvrdil sv. Norbertem v Pré- montré (1120) nově založený premon- strátský řád
1124	Celestin II.
1130-1143	Inocenc II.	v roce 1133 v Římě korunoval německého krále Lothara III. (1125-1137) císařem římským

19. Papežové
do roku 1143.

vročení	jméno	poznámka
1130-1138	Anaklet II.
1138	Viktor IV.
1143-1144	Celestin II.
1144-1145	Lucius II.
1145-1153	Evžen III.	v prosinci roku 1145 vyzval křesťanský svět k další křížové výpravě, která byla zahájena roku 1147
1153-1154	Anastasius IV.
1154-1159	Hadrián IV.	roku 1155 korunoval Fridricha I. císařem
1159-1181	Alexandr III.	roku 1173 svatořečil Thomase Becketa (†1170) zvražděného v katedrále v Can- terbury
1159-1164	Viktor IV.
1164-1168	Paschalis III.	roku 1166 Fridrich Barbarossa přijal podruhé císařskou korunu

20. Papežové
do roku 1168.

vročení	jméno	poznámka
1168-1178	Kalixtus III.
1178-1180	Inocenc III.
1181-1185	Lucius III.
1185-1187	Urban III.
1187	Řehoř VIII.	byl zvolen v říjnu 1187, ale po Saladinově porážce křesťanského vojska u Hittímu v červenci 1187 papež vyzval ještě před nástupem svého pontifikátu křesťany ke křížové výpravě
1187-1191	Klement III.	roku 1188 vyrazil císař Fridrich na III. kří- žovou výpravu (skončila v Arménii jeho smrtí)
1191-1198	Celestin III.	roku 1191 korunoval císařem Jindřicha VI. (1190-1197)
1198-1216	Inocenc III.	vstoupil do dějin jako druhý zakladatel pa- pežského státu; právo svatořečení přene- sl výhradně na papežský stolec
1216-1227	Honorius III.	roku 1220 korunoval Fridricha II. císařem
1227-1241	Řehoř IX.	roku 1228 podnikl Fridrich II. křížovou výpravu; papežově přízni se těšil klášter v Subiacu; roku 1228 svatořečil Františka z Assisi

21. Papežové
do roku 1241.

Úspěšné bádání Vám přeje autor.

Zpět na stranu NOVINKY

Úspěšné bádání.

Papežové [ 731-817 | 817-867 | 867-897 | 898-931 | 931-974 | 974-1009 |
Papežové| 1009-1054 | 1055-1099 | 1099-1143 | 1130-1168 | 1168-1241 ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno