FÓRUM
Ing. Mirko Kadeřávek
POCHYBNOSTI NAD SKUTEČNOSTMI
(znojemské zajímavosti) |
|
Fórum (1). |
|
|
|
[ Příspěvek 1 |
Příspěvek 2 | Příspěvek 3 ] |
|
|
|
|
|
Návštěvníci památek u nás jsou o všech zajímavostech
informováni od průvodců zpravidla jen rámcově. Žádný z nich, pokud na závěr
prohlídky znojemského podzemí vystoupí na ochoz radniční
věže, se již nedozví, že mu při pohledu k zámku vrchol střechy Znojemské rotundy
ukáže přesný západ. Což dokládá, že celé město je zeměpisně orientováno dle
světových stran. Pochybnost, že takové situování města je jen náhodné, však
vyvrátí i další rozhlédnutí po půdorysu města, nejlépe však v městském plánu.
Z něj je totiž zcela jasně patrno, že všechny čtyři středověké městské brány
spolu s bývalou Loupežnickou věží (za bývalou hradní
branou) jsou vůči radniční věži rozmístěny na paprscích pravidelné pěticípé
hvězdy. |
|
1. Městské brány a radniční věž. |
|
|
|
I další významné body města, převážně sakrální
stavby, ať již stávající či zejména ty nejstarší, průzkumem doložené, jsou
rozmístěny tak, že tvoří jednoduché geometrické obrazce, k nimž patří přesný
rovnostranný trojúhelník, v jehož středu stával snad nejstarší kostel sv. Petra. A
není bez zajímavosti, že tento kostel v zákrytu s rotundou vytyčuje přímku
směřující ke starému kultovnímu místu na Králově stolci. A do celého tohoto
schematu geometrických vztahů a návazností zapadají dobře i okolní významné
objekty nejen klášterního komplexu na Hradišti, ale i v
samotné Louce. |
|
2. Kostel sv. Petra, rotunda a Králův stolec. |
|
|
|
Před časem jisté rozpaky způsobil poznatek, že odstup
radniční věže od rotundy odpovídá hodnotě 2 olympijských stadionů, a že na
dalších kružnicích opsaných rotundě poloměrem 1 a 3 olymp. stad. (tj. násobky
192,27 m) leží i další církevní objekty. Pak již ovšem nevyvolá překvapení ani
to, že vzájemné vzdálenosti jednotlivých objektů odpovídají kulatým násobkům
antických délkových měr. To také napovídá, že je nutno si představit na oněch
místech v době jejich vzniku jiné významné objekty ještě z předkřesťanské éry,
třeba pohanské chrámce či jen sloupy nebo kultovní objekty, na jejichž místě
vznikaly později sakrální stavby či jiné významné stavby světské. Otázkou
zůstává, jak dokázali tehdejší stavitelé provést tak složité a přesné
zaměření, při němž museli překonávat značné terénní nerovnosti i vzdálenosti
mezi extrémními body na Králově stolci a v prostoru města. |
|
3. Město vytyčeno podle antických délkových měr. |
|
|
|
K pochopení takového vývoje napomůže snad pohled na tuto
lokalitu ze zorného úhlu historických cest a stezek, které mířily k brodu na řece
Dyji, s tím, že vytvořily křižovatku, která se stala přirozeným obchodním
centrem. Sem se v době největšího rozmachu ve středověku sbíhalo až 10 větví
stezek, takže lze jen těžko předpokládat, že by mohlo, byť jen dočasně,
zaniknout. Takové obchodní středisko muselo být totiž nejen zabezpečeno s ohledem na
své uživatele, ale i vybaveno všemi náležitostmi pro manipulaci se zbožím od
tržiště po sklady. To znamená, že v tomto místě se soustřeďovalo i obyvatelstvo,
potřebné pro zajištění těchto všech služeb, které patřilo vždy k současné
etnické skupině, tedy v souladu se střídáním i v období stěhování národů. |
|
4. Historické cesty a stezky. |
|
|
|
S tím však vyvstává další nejasnost v souvislosti s
následným osídlováním slovanskými kmeny, které vytvořily doložené středisko na
Hradišti (sv. Hypolita), mající charakter nejen správního a duchovního, ale i
útočištného centra. Takže v tomto období se nalézaly doslova vedle sebe dvě
centra, a to staré obchodní na křižovatce cest a nové na Hradišti, která však
nebyla komunikačně nijak výhodně propojena. To je možné si vysvětlit jedině tím,
že mezi jejich obyvatelstvem přetrvávala zásadní etnická rozdílnost, neboť staré
obchodní centrum přežívalo s původním neslovanským obyvatelstvem, jak lze usuzovat
z některých nálezů v této oblasti. |
|
5. Vznik slovanského Hradiště. |
|
|
|
Obdobná neobvyklá dualita se však zachovala až do
současnosti právě v oblasti sakrální. Je možné připustit, že blízkost dvou
sakrálních okrsků byla důsledkem různojazyčné liturgie, staroslověnské na
Hradišti a latinské v kostelech sv. Petra a sv. Martina; těžko vysvětlitelné však
zůstává situování dvou kostelů bezprostředně vedle sebe při hradbách u sv.
Mikuláše. Leda že by to zpochybňovalo původní poslání toho staršího (sv.
Martina), jak tomu napovídá jeho orientace (na jih) i stavební dispozice.
Jiným obdobným případem je i Znojemská rotunda, považovaná za původní hradní
kostel a jen několik desítek metrů vzdálená kaple v tělese zámeckého bloku. Tato
(zámecká) kaple, postavená v románském slohu, se dá tudíž zařadit svým vznikem
do 12. století, tedy do doby, do níž je vročena podle zřejmě mladšího nápisu vyrytého do omítky domalba resp. i přestavba vlastní
rotundy. Tu jako zdůvodnění se dá připustit, že rotunda po své rekonstrukci
přestala plnit původní funkci hradního kostelíka až k pozdějšímu odsvěcení, aby
byla vzdor své umělecko-historické hodnotě nedůstojně světsky využívána. |
|
6. Slovanská a latinská liturgie. |
|
|
|
Tyto podivuhodnosti i některé další, méně markantní, v
městské zástavbě nelze dost dobře přehlédnout, kdežto městské podzemí nedává
návštěvníkovi tolik možností jeho pravou tvář vůbec řádně poznat. Malý
zpřístupněný úsek nedává představu o skutečném rozsahu podzemí, pokud bylo
celé zevrubně prozkoumáno, proto se také nikdo nepozastaví nad tím, že jeho rozsah
neodpovídá potřebám počtu obyvatel středověkého města, ať již pro potřeby
skladování potravin či vína, případně úkrytu před nepřáteli. Uvažovaný objem
vyrubané horniny z chodeb a sálů představuje takové množství hornické práce, že
by na to pracovní kapacity i možnosti v udávané době výstavby prostě nestačily.
Ostatně zůstává nejasné, kam se poděly ty statisíce kubíků vyrubané skály již
proto, že se převážně nedala použít ke zdění budov. |
|
7. Městské podzemí |
|
|
|
Ještě stále není ověřen rozsah podzemí v hradní
ostrožně, ba ani jeho propojení na městské podzemí nebo okolí s ohledem na
využití pro obranu hradu, třeba jen jako únikovou cestu, prokazatelně využitou v
minulosti (r. 1146 Konrád II.). Stojí totiž za povšimnutí, že horizonty známých
chodeb pod městem i pod rotundou se nacházejí přibližně na stejné úrovni, kdežto
podzemí pod bývalým hradem odpovídá svou hloubkou nejspodnějšímu známému patru
chodeb pod městem. O podzemí v hradní ostrožně však toho bylo již v době
založení pivovaru známo tolik, že tyto prostory mohly být hned přímo plně využity
pro umístění ležáckých sudů, stáčírnu piva či základ starého továrního
komína. Zdá se, že k tomu mělo napomoci i snižování terénu v pivovaru, které
vedlo také ke zřícení Loupežnické věže, která překážela výstavbě. Lze se
domnívat, že mohla původně sloužit i jako vstupní místo do podzemí, zejména jeho
hlubších pater. |
|
8. Podzemí hradní ostrožny. |
|
|
|
Jinou zajímavostí je soustava štol a šachet tzv.
Jezuitského vodovodu, který měl zajistit zásobování města vodou z podzemního
zdroje vně městských hradeb a podle jména měl pocházet až z novověku. Je však
budován hluboko pod středověkými sklepy a chodbami, ačkoliv někde jeho větev
prochází pod nezastavěnými plochami náměstí, kde se žádné podzemní prostory
nenacházejí. Proto zůstává nezodpovězena otázka, jak byl tento vodovodní systém
vůbec budován s ohledem na možnosti své doby. Pokud také by měl sloužit svému
účelu, není jeho nynější trasa dost pochopitelná vzhledem k potřebě zásobení
všech míst. Bylo přece logické, aby na něj byl napojen i zámek (nebo spíše
původní hrad) prostřednictvím stávající hradní studny. K ověření by stačilo
odčerpat vodu z této studny. Prokázalo by se tím, z jakého zdroje je studna
zásobována, nejedná-li se jen o nádrž povrchových vod. V kladném případě by
vyvstala oprávněná domněnka, že celý tento zavodňovací systém je podstatně
staršího původu, poněvadž poněkud připomíná systém kanátů čili vodovodních
soustav používaných u starověkých měst Blízkého východu, které byly převzaty i
v některých zemích antického světa. |
|
9. Jezuitský vodovod a hradní studna. |
|
|
|
Nejen takovéto domněnky, ale i pochybnosti některých posuzovatelů podzemí ohledně jeho vzniku a prvotního
využití, podporované rozdílnými způsoby ražení, opracování stěn a zejména
tvarů stropních kleneb, i podobné nejasnosti kolem dalších podzemních prostor v
Louce, spolu s neobvyklým geometrickým uspořádáním významných staveb a jejich
geografickou orientací, vyvolávají podezření, že sídlo přemyslovských
údělníků nebylo zakládáno na zelené louce, ale že navázalo na existenci
staršího známého centra podle ověřené kontinuity osídlení – jako pozdější
královské město Znojmo. |
|
10. Kontinuita osídlení. |
Brno, říjen 1998. |
|
|
Mirko Kadeřávek |
|
|
|
|
|
[ Příspěvek 1 |
Příspěvek 2 | Příspěvek 3 ] |
|
|
|
|
|