FÓRUM Ing. Mirko Kadeřávek POCHYBNOSTI NAD SKUTEČNOSTMI (znojemské zajímavosti)		Fórum (1).
[ Příspěvek 1 | Příspěvek 2 | Příspěvek 3 ]
Návštěvníci památek u nás jsou o všech zajímavostech informováni od průvodců zpravidla jen rámcově. Žádný z nich, pokud na závěr prohlídky znojemského podzemí vystoupí na ochoz radniční věže, se již nedozví, že mu při pohledu k zámku vrchol střechy Znojemské rotundy ukáže přesný západ. Což dokládá, že celé město je zeměpisně orientováno dle světových stran. Pochybnost, že takové situování města je jen náhodné, však vyvrátí i další rozhlédnutí po půdorysu města, nejlépe však v městském plánu. Z něj je totiž zcela jasně patrno, že všechny čtyři středověké městské brány spolu s bývalou Loupežnickou věží (za bývalou hradní branou) jsou vůči radniční věži rozmístěny na paprscích pravidelné pěticípé hvězdy.		1. Městské brány a radniční věž.
I další významné body města, převážně sakrální stavby, ať již stávající či zejména ty nejstarší, průzkumem doložené, jsou rozmístěny tak, že tvoří jednoduché geometrické obrazce, k nimž patří přesný rovnostranný trojúhelník, v jehož středu stával snad nejstarší kostel sv. Petra. A není bez zajímavosti, že tento kostel v zákrytu s rotundou vytyčuje přímku směřující ke starému kultovnímu místu na Králově stolci. A do celého tohoto schematu geometrických vztahů a návazností zapadají dobře i okolní významné objekty nejen klášterního komplexu na Hradišti, ale i v samotné Louce.		2. Kostel sv. Petra, rotunda a Králův stolec.
Před časem jisté rozpaky způsobil poznatek, že odstup radniční věže od rotundy odpovídá hodnotě 2 olympijských stadionů, a že na dalších kružnicích opsaných rotundě poloměrem 1 a 3 olymp. stad. (tj. násobky 192,27 m) leží i další církevní objekty. Pak již ovšem nevyvolá překvapení ani to, že vzájemné vzdálenosti jednotlivých objektů odpovídají kulatým násobkům antických délkových měr. To také napovídá, že je nutno si představit na oněch místech v době jejich vzniku jiné významné objekty ještě z předkřesťanské éry, třeba pohanské chrámce či jen sloupy nebo kultovní objekty, na jejichž místě vznikaly později sakrální stavby či jiné významné stavby světské. Otázkou zůstává, jak dokázali tehdejší stavitelé provést tak složité a přesné zaměření, při němž museli překonávat značné terénní nerovnosti i vzdálenosti mezi extrémními body na Králově stolci a v prostoru města.		3. Město vytyčeno podle antických délkových měr.
K pochopení takového vývoje napomůže snad pohled na tuto lokalitu ze zorného úhlu historických cest a stezek, které mířily k brodu na řece Dyji, s tím, že vytvořily křižovatku, která se stala přirozeným obchodním centrem. Sem se v době největšího rozmachu ve středověku sbíhalo až 10 větví stezek, takže lze jen těžko předpokládat, že by mohlo, byť jen dočasně, zaniknout. Takové obchodní středisko muselo být totiž nejen zabezpečeno s ohledem na své uživatele, ale i vybaveno všemi náležitostmi pro manipulaci se zbožím od tržiště po sklady. To znamená, že v tomto místě se soustřeďovalo i obyvatelstvo, potřebné pro zajištění těchto všech služeb, které patřilo vždy k současné etnické skupině, tedy v souladu se střídáním i v období stěhování národů.		4. Historické cesty a stezky.
S tím však vyvstává další nejasnost v souvislosti s následným osídlováním slovanskými kmeny, které vytvořily doložené středisko na Hradišti (sv. Hypolita), mající charakter nejen správního a duchovního, ale i útočištného centra. Takže v tomto období se nalézaly doslova vedle sebe dvě centra, a to staré obchodní na křižovatce cest a nové na Hradišti, která však nebyla komunikačně nijak výhodně propojena. To je možné si vysvětlit jedině tím, že mezi jejich obyvatelstvem přetrvávala zásadní etnická rozdílnost, neboť staré obchodní centrum přežívalo s původním neslovanským obyvatelstvem, jak lze usuzovat z některých nálezů v této oblasti.		5. Vznik slovanského Hradiště.
Obdobná neobvyklá dualita se však zachovala až do současnosti právě v oblasti sakrální. Je možné připustit, že blízkost dvou sakrálních okrsků byla důsledkem různojazyčné liturgie, staroslověnské na Hradišti a latinské v kostelech sv. Petra a sv. Martina; těžko vysvětlitelné však zůstává situování dvou kostelů bezprostředně vedle sebe při hradbách u sv. Mikuláše. Leda že by to zpochybňovalo původní poslání toho staršího (sv. Martina), jak tomu napovídá jeho orientace (na jih) i stavební dispozice. Jiným obdobným případem je i Znojemská rotunda, považovaná za původní hradní kostel a jen několik desítek metrů vzdálená kaple v tělese zámeckého bloku. Tato (zámecká) kaple, postavená v románském slohu, se dá tudíž zařadit svým vznikem do 12. století, tedy do doby, do níž je vročena podle zřejmě mladšího nápisu vyrytého do omítky domalba resp. i přestavba vlastní rotundy. Tu jako zdůvodnění se dá připustit, že rotunda po své rekonstrukci přestala plnit původní funkci hradního kostelíka až k pozdějšímu odsvěcení, aby byla vzdor své umělecko-historické hodnotě nedůstojně světsky využívána.		6. Slovanská a latinská liturgie.
Tyto podivuhodnosti i některé další, méně markantní, v městské zástavbě nelze dost dobře přehlédnout, kdežto městské podzemí nedává návštěvníkovi tolik možností jeho pravou tvář vůbec řádně poznat. Malý zpřístupněný úsek nedává představu o skutečném rozsahu podzemí, pokud bylo celé zevrubně prozkoumáno, proto se také nikdo nepozastaví nad tím, že jeho rozsah neodpovídá potřebám počtu obyvatel středověkého města, ať již pro potřeby skladování potravin či vína, případně úkrytu před nepřáteli. Uvažovaný objem vyrubané horniny z chodeb a sálů představuje takové množství hornické práce, že by na to pracovní kapacity i možnosti v udávané době výstavby prostě nestačily. Ostatně zůstává nejasné, kam se poděly ty statisíce kubíků vyrubané skály již proto, že se převážně nedala použít ke zdění budov.		7. Městské podzemí
Ještě stále není ověřen rozsah podzemí v hradní ostrožně, ba ani jeho propojení na městské podzemí nebo okolí s ohledem na využití pro obranu hradu, třeba jen jako únikovou cestu, prokazatelně využitou v minulosti (r. 1146 Konrád II.). Stojí totiž za povšimnutí, že horizonty známých chodeb pod městem i pod rotundou se nacházejí přibližně na stejné úrovni, kdežto podzemí pod bývalým hradem odpovídá svou hloubkou nejspodnějšímu známému patru chodeb pod městem. O podzemí v hradní ostrožně však toho bylo již v době založení pivovaru známo tolik, že tyto prostory mohly být hned přímo plně využity pro umístění ležáckých sudů, stáčírnu piva či základ starého továrního komína. Zdá se, že k tomu mělo napomoci i snižování terénu v pivovaru, které vedlo také ke zřícení Loupežnické věže, která překážela výstavbě. Lze se domnívat, že mohla původně sloužit i jako vstupní místo do podzemí, zejména jeho hlubších pater.		8. Podzemí hradní ostrožny.
Jinou zajímavostí je soustava štol a šachet tzv. Jezuitského vodovodu, který měl zajistit zásobování města vodou z podzemního zdroje vně městských hradeb a podle jména měl pocházet až z novověku. Je však budován hluboko pod středověkými sklepy a chodbami, ačkoliv někde jeho větev prochází pod nezastavěnými plochami náměstí, kde se žádné podzemní prostory nenacházejí. Proto zůstává nezodpovězena otázka, jak byl tento vodovodní systém vůbec budován s ohledem na možnosti své doby. Pokud také by měl sloužit svému účelu, není jeho nynější trasa dost pochopitelná vzhledem k potřebě zásobení všech míst. Bylo přece logické, aby na něj byl napojen i zámek (nebo spíše původní hrad) prostřednictvím stávající hradní studny. K ověření by stačilo odčerpat vodu z této studny. Prokázalo by se tím, z jakého zdroje je studna zásobována, nejedná-li se jen o nádrž povrchových vod. V kladném případě by vyvstala oprávněná domněnka, že celý tento zavodňovací systém je podstatně staršího původu, poněvadž poněkud připomíná systém kanátů čili vodovodních soustav používaných u starověkých měst Blízkého východu, které byly převzaty i v některých zemích antického světa.		9. Jezuitský vodovod a hradní studna.
Nejen takovéto domněnky, ale i pochybnosti některých posuzovatelů podzemí ohledně jeho vzniku a prvotního využití, podporované rozdílnými způsoby ražení, opracování stěn a zejména tvarů stropních kleneb, i podobné nejasnosti kolem dalších podzemních prostor v Louce, spolu s neobvyklým geometrickým uspořádáním významných staveb a jejich geografickou orientací, vyvolávají podezření, že sídlo přemyslovských údělníků nebylo zakládáno na zelené louce, ale že navázalo na existenci staršího známého centra podle ověřené kontinuity osídlení – jako pozdější královské město Znojmo.		10. Kontinuita osídlení.
Brno, říjen 1998.
Mirko Kadeřávek
[ Příspěvek 1 | Příspěvek 2 | Příspěvek 3 ]

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno