GEOLOGICKÝ
PRŮZKUM okolí Znojemské rotundy 1. část |
|
|||||||
[ Zpět PODZEMÍ ] | ||||||||
[ PADĚRA 1994 | HRUŠKA 1995 | WOZNICA 1997
| TRÁVNÍČEK 1997 ] Oponentský posudek: [ SPELEO 1998 | SÚPP, MK ČR 1998 ] |
||||||||
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA z prohlídky podzemních chodeb pod rotundou sv. Kateřiny a románského hradu ve Znojmě. Dne 17. června 1994 se uskutečnila prohlídka podzemních chodeb pod rotundou sv. Kateřiny a pod historickým jádrem Znojma, později pak i pod Znojemským hradem. Prohlídky se zúčastnili pánové PhDr. Jaroslav Zástěra, Ing. Mirko Kadeřávek, Ing. Jaroslav Pazour a Ing. Zdeněk Paděra. Účelem těchto prohlídek byla snaha o posouzení porušenosti skalního masivu pod rotundou a snaha o časové určení, kdy byly tyto podzemní chodby raženy a jakým způsobem. |
|
Ing. Zdeněk Paděra, Havířov, srpen 1994. |
||||||
SHRNUTÍ POZNATKŮ
|
|
Shrnutí poznatků (Z. Paděra 1994). 1. Stáří chodeb. |
||||||
|
|
Obr. 1. Stopy po použití želízka a mlátku na stěně chodby pod rotundou. |
||||||
|
|
2. Příčný profil chodeb. 3. Objednavatel prací. 4. Změna profilu chodeb. |
||||||
|
|
5. Původ zadavatele. | ||||||
|
|
Obr. 2. Plochá klenba stropu spojovací chodby mezi východní a západní chodbou s navážkou materiálu (zaplňuje 3/4 profilu chodeby), vykopaného při stavbě a úpravách pivovaru. |
||||||
SHRNUTÍ HISTORICKÝCH SKUTEČNOSTÍ Shrneme-li doposud známá historická fakta ohledně Znojemského hradu a rotundy, můžeme si učinit představu o nutnosti dalšího výzkumu a jeho orientaci. Je nesporné, že hrad byl vystavěn již v době římského osídlení
v období 2. až 4. století. Nesporným důkazem byla Loupežnická věž, která byla průkazně postavena
římskými legiemi a to i navzdory současné absenci někdejších archeologických
nálezů a studií. |
|
Historické skutečnosti (Z. Paděra 1994). | ||||||
Velmi důležitým je historický údaj o
útěku Konráda II. Znojemského podzemními chodbami z hradu na Hradiště sv. Hypolita
při jeho dobytí Vladislavem II. v roce 1146. Bohužel, není známo, kterými chodbami
Konrád utíkal, abychom podle toho mohli určit, jak asi dlouho byla tato útěková
trasa chodeb ražena. Pokud budeme vycházet z historicky ověřených podkladů, tak ve
13. století byl roční postup na čelbách důlních chodeb v průměru
kolem 6 až 12 metrů podle jejich tvrdosti a rozpojitelnosti a také s
ohledem na využití žárové metody. Jak již bylo řečeno, stopy po použití
žárové metody však nebyly v chodbách pod hradem a pod rotundou nalezeny.
Dále je nutno zohlednit, že uvedené roční postupy čeleb se vztahují zhruba k
polovičnímu profilu důlních chodeb ve srovnání s profily podzemních chodeb pod
hradem a pod rotundou o ploše kolem 4 m2. Z uvedených skutečností vyplývá, že alespoň část systému podzemních chodeb pod hradem musela být vyražena před koncem 11. století, tedy v době, kdy se v Čechách začínala primitivní hornická činnost v rudných dolech teprve rozvíjet. A to s minimálním počtem havířů, kteří v té době nemohli mít zkušenosti, potřebné k ražení znojemských podzemních chodeb. |
|
Útěk Konráda Znojemského (r. 1146) podzemními chodbami z hradu na Hradiště sv. Hypolita. | ||||||
K dalším podzemním dílům patří i tzv. Trappův vchod (obr. 3), který skutečně existoval, ale nebyl rovněž novodobým průzkumem ověřen jeho skutečný stav pod rotundou. | ||||||||
|
|
Obr. 3. Pohled na rotundu od jihu. Tzv. Trappův vchod se přimyká k podloží rotundy z jihozápadní strany. |
||||||
Z uvedených poznatků vyplývá, že systém podzemních chodeb v areálu původního románského hradu a rotundy byl ražen s největší pravděpodobností již v období římského osídlení. Je také možno předpokládat, že v místě nynější rotundy byl původně postaven buď římský chrám, nebo jiná stavba snad strategického významu, která vyžadovala spojení podzemními chodbami s hradem a Loupežnickou věží. |
|
Počátek ražení chodeb již v době římského osídlení. | ||||||
Nelze opomenout ani skutečnost, že jak pod hradem, tak i pod městem jsou podzemní chodby raženy v několika výškových úrovních. Pod hradem a rotundou jsou to nejméně dvě dosud známé úrovně, pod městem je těchto úrovní více. | ||||||||
Názor pana Dr. B. Klímy ohledně stáří chodeb
pod rotundou, a sice že pocházejí ze 14. až 16. století, je mylný, neboť
vychází pouze z předpokládaného stáří dlaždic objevených na podlaze tzv. paláce
jižně od rotundy u hradební zdi, kam směřovala jedna z větví podzemních chodeb
směrem od rotundy. Pozdější terénní úpravou byla tato chodba zničena. Je známo, že již Římané znali dlaždice jako podlahovou krytinu a nelze opomenout ani skutečnost, že v Čechách byly podobné dlaždice, nikoliv hladké, ale s reliéfními ornamenty a rovněž šestihranné, použity při stavbě Vyšehradského chrámu již v roce 1130 a také při stavbě kláštera Sázavského. |
B.
Klíma: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů. Brno 1995, s. 215. (pozn. aut.) |
|||||||
ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ Na základě získaných vlastních poznatků a informací z materiálů, které mi byly poskytnuty, doporučuji následující:
|
|
Závěrečná doporučení (Z. Paděra 1994). | ||||||
Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě patří k nejstarším stavebním památkám ve střední Evropě a proto by zasluhovala zvýšené péče všech zainteresovaných institucí v České republice. Jako zákonem chráněná památka by si jistě zasloužila i ochranu UNESCO. Navíc se při skutečně spolehlivém a odborně vedeném dodatečném průzkumu nabízí jedinečná možnost nových, historicky jistě nezanedbatelných a snad i významných, poznatků. |
|
Závěr. | ||||||
[ Zpět PODZEMÍ ] | ||||||||
[ PADĚRA 1994 | HRUŠKA 1995 | WOZNICA 1997
| TRÁVNÍČEK 1997 ] Oponentský posudek: [ SPELEO 1998 | SÚPP, MK ČR 1998 ] |
||||||||
Použitá literatura: Ing. Zdeněk Paděra: Zpráva o prohlídce podzemních chodeb pod rotundou sv. Kateřiny a románského hradu ve Znojmě. Havířov, srpen 1994. Volně zpracoval Petr Šimík. |
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno