STRATIGRAFIE
terénu jižně od rotundy
 1990 |
|
|
|
| Výzkumy Bohuslava
Klímy |
|
|
|
| |
|
|
|
[ ZPĚT Palácová
BUDOVA ]
STRATIGRAFIE [ J. Palliardi 1882 | B.
Klíma 1988-90 ] |
|
|
|
| |
|
|
|
| |
|
|
|
| Pro
sledování a pochopení vývoje osídlení na podhradí
měl zásadní význam východní areál skryté plochy.
Zde byl ve směru spádnice ponechán centrální
kontrolní blok, který v délce 16 m přesně
zachytil sled jednotlivých horizontů, ležících až v
7,5 metru mocném souvrství (obr. 1). Navazoval na
současnou hradbu zachycenou ve dvou fázích, z nichž
starší vystupovala jako část týlní zdi té nové,
stojící. Druhá kamenná zeď, kterou blok protínal,
měla tři stavební etapy. Držela v týlu komplex
navážek, jehož prošetření přineslo
nejpodstatnější doklady o charakteru a stáří
postupně ukládaných zemin. |
|
|
Východní
areál skryté plochy. |
| Mocné uloženiny byly
rozděleny do tří dílčích souvrství A – B
– C, krytých novodobou vrstvou X.
V nejčistší podobě se jejich materiálová náplň
dochovala právě v bezprostřední blízkosti
centrálního kontrolního bloku, a to jen v rozsahu
několika málo čtverečních metrů. Na podstatné
části ostatní plochy, zvláště pak v jižní
polovině sondy mezi oběma zdmi, mohlo dojít při
budování několika kamenných stěn kolmých na hradbu
a vzhledem k opravám hradebního tělesa k určitému
promísení navršených zemin a jejich obsahu. Proto i
snaha o přesné zachycení charakteru jednotlivých
poloh skrývala určité obtíže. |
|
|
Rozdělení
vrstev centrálního kontrolního bloku. |
| |
|
|
|
 |
| Obr. 1. Sled vrstev
centrálního kontrolního bloku dle B. Klímy
(r. 1990). |
|
|
|
Obr. 1.
Sled vrstev na centrálním kontrolním bloku
jižně od rotundy dle B. Klímy z roku 1990.
LEGENDA:
O - objekt za hradbou
Z1 - kamenná zeď (V)
Z2 -
kamenná zeď (III)
H1 -
mladší hradba (IV)
H2 -
starší hradba (II)
Půdorys průběhu zdí (II – V)
viz obr. 5. |
| |
|
|
|
[ ZPĚT Palácová
BUDOVA ]
STRATIGRAFIE [ J. Palliardi 1882 | B.
Klíma 1988-90 ] |
|
|
|
| |
|
|
|
Vrstva
X
představovala současnou povrchovou půdu se zcela
novodobými nálezy. Tvořila ji šedohnědá zemina
promísená v některých úsecích značným množstvím
stavebního rumu a nejrůznějších odpadků. Již před
vlastním výzkumem byla z podstatné části mechanicky
odebrána. |
|
|
Vrstva X. |
Souvrství A
se v různé mocnosti rozprostíralo na celé plošině
pod rotundou. Jako komplex uloženin dosahovalo za
stojící hradbou mocnosti téměř tří metrů.
Tvořily ho rovněž navážky poměrně sypkého
hlinitého materiálu šedohnědé barvy se značným
zastoupením drobných i větších kamenů a stavebního
rumu. Prostor v týlu stávající hradby byl vyplněn
sice v omezeném časovém období, ale se zřetelem ke
značné kubatuře přemísťovaných navážek se tak
dálo jakoby postupně. Svědčí o tom různorodé
polohy zemin, ale i obsah a charakter v nich obsažených
památek. Ve vyplněném prostoru v týlu hradby však
při pozdějších stavebních akcích došlo i k
opakovanému porušování vrstev a k promísení jejich
obsahu. Do svrchního souvrství konečně velice
nepříznivě zasáhly i přípravy vlastního
archeologického výzkumu, asanace starých garáží,
trhání základů a odebrání povrchové vrstvy na
celé ploše výzkumu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem
se na větší ploše ani výraznější horizonty
nemohly dostatečně dobře zachovat a samostatně
prozkoumat. |
|
|
Souvrství
A. |
Souvrství B
představovalo hlavní, poněkud již méně porušený
komplex hlinitých, z velké části rovněž
navážkových zemin. Dokumentovalo vývoj hradní
ostrožny v rozmezí 11. – 15. století a pro
dokreslení obrazu osídlení poskytlo základní
poznatky. Stratigraficky mohlo být rozděleno do deseti
výrazných horizontů, z nichž první čtyři se sice
strukturou vzájemně odlišovaly, ale jak dokládají
archeologické památky, vznikly v poměrně krátkém
časovém údobí. |
|
|
Souvrství
B. |
| Dva nejsvrchnější a
přibližně stejně mocné horizonty B 1
a B 2 se odlišovaly jen nepatrně
rozdílným zabarvením hlinité složky. Svrchnější z
obou B 1 byl tmavší a tvořil basi pro
těleso staré cesty – A 3 (obr. 1). |
|
|
Vrstva B 1
a B 2. |
| Horizont B 3
se jevil jako velmi slabý, do 8 cm mocný pruh, jen z
části překrývající podložní vrstvu B 4.
Byl sledován hlavně středověkou komunikací.
Sestával z okrově zbarveného čistého říčního
písku a neobsahoval žádné hmotné památky. Pro
stratigrafii měl však značný význam. Zastupoval
krátký časový úsek související patrně se
stavební úpravou či přestavbou palácové budovy. |
|
|
Vrstva B 3. |
| Poloha B 4
tvořila až 15 cm mocná hlinitá zemina s příměsí
značného množství úlomků i kusů mazanice. Ty jí
dodávaly nápadně cihlově červenavé zabarvení.
Horizonty B 1 – B 4 lze všechny
pokládat za vyrovnávací navážky, překryté tělesem
středověké a novověké komunikace. |
|
|
Vrstva B 4. |
| Následující výrazná
vrstva B 5 dosedala na většině plochy
výzkumu na polohu skalní drtě a pouze v pruhu
terasovitého stupně do pravěké půdy se stýkala s
vrstvou B 6. Tvořila ji šedavě
hnědá hlína o mocnosti do 30 cm, místy prostoupená
kousky mazanice. Na její basi se objevovaly volně
roztroušené větší žulové kameny. |
|
|
Vrstva B 5. |
| Plošně značně omezený
horizont B 6 byl pozorován jen v
poměrně úzkém pruhu terasovitého stupně,
zařezaného do pravěké vrstvy. Obsahovala poměrně
hojný počet hmotných památek. |
|
|
Vrstva B 6. |
| Horizont B 7
reprezentovala čistá, hlínou nepromísená
skalní drť okrově šedé až nazelenalé
barvy. Chyběly v ní jakékoli hmotné památky. Hmota
drtě byla jednorázově nahrnuta do volného prostoru za
stojící hradbou. Patrně to byl vytěžený materiál z
důlního díla pod rotundou nebo osekaná skála z
větších povrchových úprav skalního podloží v
její bezprostřední blízkosti. K takovým patřilo
výrazné upravení vnitřního příkopu mezi hradem a
předhradím. Archeologické prameny získané z
nadloží a podloží umožňují datovat vznik této
vrstvy do období druhé poloviny až závěru 13.
století. |
|
|
Vrstva B 7. |
| Horizont B 8
představuje jeden z nejvýznamnějších
stratigrafických prvků. Dosáhl mocnosti pouhých 20-25
cm a byl tvořen tmavou šedohnědou zeminou. Je s ním
spojen umělý terasovitý zásah do hřbetu sprašové
hlíny, jejíž zbytky byly přesunuty po svahu dolů.
Tím daly základ pro vrstvu B 9, která
se vyznačovala hojnými pravěkými památkami.
Vystupovala v podobě okrově zbarvené spraše,
druhotně přemístěné při terénním zásahu do
pravěkého valu. Stalo se tak v počátcích budování
Znojemského hradu v 11. století. Nejlépe mohla být
vrstva sledována za kamennou zdí ve střední části
skryté plochy. |
|
|
Vrstva B 8
a B 9. |
Horizont B 10
je nejstarším slovanským stratigrafickým prvkem ve
studovaném prostředí. Tvoří ho šedočerná hlinitá
zemina promísená značným množstvím drobných
uhlíků po nedokonale spáleném dřevě. Byl nejlépe
doložen v dosahu velkého kontrolního bloku a z něho získané
artefakty tvoří reprezentativní kolekci zobrazující
tvarové spektrum nejstarší mladohradištní keramiky
na Znojemském hradě. K této vrstvě se váže
budování první kamenné zdi (III),
stavěné z velkých žulových bloků na jíl (obr. 5).
Za stávající hradbou nabýval značné mocnosti. Při
zahrnování prostoru zde byl však promísen proplástky
vrstvy B 8. |
|
|
Vrstva B
10. |
| |
|
|
|
 |
| Obr.
2. Nálezy z vrstvy B 10. |
|
|
|
Obr. 2.
Výběr nálezů z nejstarší slovanské vrstvy
B 10 (1. část). |
| |
|
|
|
 |
| Obr.
3. Nálezy z vrstvy B 10. |
|
|
|
Obr. 3.
Výběr nálezů z nejstarší slovanské vrstvy
B 10 (2. část). |
| |
|
|
|
 |
| Obr.
4. Nálezy z vrstvy B 10. |
|
|
|
Obr. 4.
Výběr nálezů z nejstarší slovanské vrstvy
B 10 (3. část). |
| |
|
|
|
Vrstva C
vznikla nahrnutím sprašové hlíny světle okrové
barvy na skloněné skalnaté podloží. Byla poměrně
kompaktní, bez výraznějšího vnitřního členění a
působila dojmem jakoby jednorázového uložení. Na
svahu vytvářela velmi nápadnou terénní vlnu, jež
postupovala středem výzkumu po línii vrstevnice a
dosahovala maximální mocnosti 90 cm. Její severní
okraj (týl) vyzníval pod rovinou podlahy garáží a na
skále uměle upravené plošiny. Směrem po svahu dolů
dosahovala vrstva C až ke kamenné zdi
(III a V), která ji v
jejím čele porušila (obr. 5).
Níže již v souvislejší podobě nepokračovala.
Objevila se jen ojediněle ve formě pouhých slabých
útržků především v depresích podložní skály. |
|
|
Vrstva C. |
| |
|
|
|
 |
| Obr.
5. Systém kamenných zdí v jihovýchodní
části areálu. |
|
|
|
Obr. 5.
Půdorysný plán systému kamenných zdí:
I - pravěký val
II - týl staré hradby (H2)
III - zdi totožné s první fází
hradby (Z2)
IV - těleso stojící, mladší hradby
(H1)
V (Z1), VI, VII
- zdi za mladší hradbou
VIII - kamenné nároží
IX - zeď palácové budovy
X - cesta |
| |
|
|
|
| Navršený hlinitý hřbet
představoval pozůstatek pravěké fortifikace s
dřevěnou palisádou, i když byla zvažována též
možnost splachů či sesuvů zemin. Hlinitá půda je
však zcela kompaktní, beze stop uvrstvení a cizích
proplástků, které by při splachování byly patrny. V
daných podmínkách by při značném sklonu podloží
také nemohla tato vrstva dosáhnout větší mocnosti
bez zadržení příčně postavenou překážkou.
Hlinitý val postupoval dále západním směrem až do
míst, kde již na mírném terénu ve stínu rotundy
nebylo možno předpokládat intenzívní proces
splachů. Naopak pravěká fortifikace mohla postupovat
právě jen v tomto výškovém horizontu ostrožny, kde
byly pro její umístění nejvhodnější situační
podmínky. V žádném případě nelze předpokládat
posunutí valu blíže k dnešní rotundě, jejíž
skalisko, jako nejvyšší místo ostrožny, nemohlo
zůstat vně opevnění. Bylo naopak nejdůležitějším
bodem pravěkého hradiska, na němž se stopy po
osídlení zachytily při výzkumu pod podlahou rotundy.
Při hlubší úvaze, založené na znalosti konfigurace
terénu, lze tvrdit, že vzhledem k nedostatku prostoru
mohl pás valu s palisádou probíhat právě jen v
místě sprašového hřbetu. Dnes však pro řadu
pozdějších zásahů již nelze jeho čelo a korunu
přesněji vymezit. |
|
|
Pravěká fortifikace s
dřevěnou palisádou. |
| Pravěká vrstva C
byla na úbočí ostrožny navršena zřejmě
jednorázově, patrně při budování valu s
dřevěnou palisádou. Hojně nalézaný
keramický materiál, především eneolitických a
starobronzových kultur, spolu s antropologickými
pozůstatky z rozrušených hrobů napovídají tomu, že
se tak stalo ve střední či mladší době
bronzové. To plně platí i pro porušený
hrob, který mohl pocházet ze starší doby bronzové,
byl pak při transportu zemin zachycen, ve zbytcích
vyzvednut a znovu na novém místě nedbale uložen. |
|
|
Shrnutí. |
| |
|
|
|
[ ZPĚT Palácová
BUDOVA ]
STRATIGRAFIE [ J. Palliardi 1882 | B.
Klíma 1988-90 ] |
|
|
|
| |
|
|
|
