STRATIGRAFIE
terénu v blízkosti rotundy
 1882 |
|
|
|
| Výzkumy Jaroslava Palliardiho |
|
|
|
|
|
|
|
[ ZPĚT Palácová BUDOVA ]
STRATIGRAFIE [ J. Palliardi 1882 | B. Klíma 1988-90 ] |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Počátky odborného archeologického zájmu o
prostor Znojemského hradu a o rotundu sv. Kateřiny spadají k polovině minulého
století. Tehdy majitel pivovaru R. Maural zahájil etapu rozšiřování svého podniku
budováním nových výrobních prostor, zejména rozsáhlých sklepů. Při těchto
stavebních pracech docházelo k porušování vrstev nad skalnatým podložím a k
objevům nejrůznějších archeologických památek. Stručnou informaci o
nálezech získaných při výkopech rýh nových staveb, budovaných v
sedmdesátých letech vedle pivovarské pivnice, podal M. Trapp (1872,
39). Část nálezů měla být předána Městskému muzeu ve Znojmě a část měli
vlastnit A. Komers, profesor na gymnáziu, a J. Palliardi. Později se však od J.
Palliardiho dovídáme, že nálezům nebyla věnována patřičná pozornost a že se
navíc ani nedochovaly. Dle sdělení dělníků, kteří stavební a výkopové práce prováděli,
měly k objevům patřit hliněné nádoby, mnoho kostí a různých
podivuhodných předmětů, mezi nimiž byl údajně i kousek zlatého drátu (J. Palliardi 1888, 54). |
|
|
Počátky archeologického zájmu. |
První odborně vedený archeologický výzkum u rotundy
však prováděl sám J. Palliardi teprve až v roce 1882. Stalo se tak v souvislosti s
další výstavbou pivovarských sklepů jihovýchodně od rotundy, na parcele č. 84.
Výkop zachytil sled šesti vrstev, které J. Palliardi podrobněji popsal a také
schematicky zakreslil (obr. 1).
Z nich první tři A, B, C, každá o
mocnosti minimálně 30 cm, obsahovaly novověké nálezy. Následující popelovitá
vrstva D, ležící v hloubce 135 – 210 cm, představovala
nejpozoruhodnější horizont. Odtud získané nálezy z 11. – 13. století
doprovázela dobře vypálená keramika vyrobená z hlíny ostřené pískem, někdy
promísené slídou a také tuhou. Nabývala většinou šedých, ale i cihlových
odstínů. |
|
|
Palliardiho výzkum v roce 1882. |
|
|
|
|
 |
| Obr. 1. Sled
vrstev ve výkopu v blízkosti rotundy dle J. Palliardiho (r. 1888). |
|
|
|
Obr. 1.
Sled vrstev ve výkopu jihovýchodně od rotundy dle J. Palliardiho z roku 1888. |
|
|
|
|
| Palliardi si dobře povšiml užití hnědé
engoby kryjící povrch tuhové keramiky, dále střepů velkých zásobnic i
zvláštních tvarů. Výzdobný ornament v podobě jednoduchých i
vícenásobných vlnic, rýh či hřebenovitých vrypů charakterizoval jako
vkusný, umístěný v podhrdlí a na těle nádob (obr. 2 a 3). Jeho pozornosti
neunikly ani plastické značky na dnech nádob (v podobě čtverců,
mřížoví a kruhů s křížem), ale i reparační otvory ve střepech. V nich viděl
otvory k zavěšení. Kromě keramiky, kterou nedávno nově zhodnotil R. Nekuda (1989,
137-159), se J. Palliardi podrobněji zajímal také o další předměty, např.
přesleny, zhotovené někdy i ze střepů nádob, kostěné nástroje a železné i
bronzové artefakty. V souboru nálezů se objevil pozoruhodný hliněný
předmět ve tvaru razítka s oválnou plochou, po délce rozdělenou žlábkem
(obr. 2 – 19). Na opačném konci neslo vymodelované a tupě zahrocené držadlo otisky
papilárních linií, které vypálení hlíny dobře zachovalo. J. Palliardi jej
považoval za nástroj k vytahování lišt z těla nádob. |
|
|
Popis nálezů z vrstvy D. |
|
|
|
|
 |
| Obr. 2. |
|
|
|
Obr. 2.
Výběr nálezů z nejstarší slovanské vrstvy D (1. část). |
|
|
|
|
 |
| Obr. 3. |
|
|
|
Obr. 3.
Výběr nálezů z nejstarší slovanské vrstvy D (2. část). |
|
|
|
|
| K zajímavým kostěným nástrojům patřilo rydlo
s ostřím opatřeným žlábkem a také krychlová hrací kostka s oky,
rytými kružidlovitým rydlem. K hodnotným bronzovým nálezům se řadily dvě velké postříbřené
esovité záušnice, plochá jehla a kulatý dutý svršek knoflíku, zdobený
rytým ornamentem ve tvaru kříže (Palliardi 1888, tab. I, obr. 23). Železné výkovky
reprezentovaly nože, dláto, tři kroužky, trojhranný hrot kopí, přezka a zlomky
podkov. K chronologicky citlivějším náležela polovina ostruhy s
jehlancovitým bodcem na zúženém krčku, kterou lze dnes spolehlivě datovat
do druhé poloviny 11. až poloviny 12. století (Ruttkay 1976, 349). |
|
|
Další předměty z vrstvy D. |
| Pod mladohradištní vrstvou D, která je
pro řešení sledovaného úkolu nejdůležitější, následovala pouze sedm centimetrů
mocná propálená vrstva E. Obsahovala výraznou popelovitou složku s
uhlíky po dřevu, v místě označeném „x“
byla prostoupena šedožlutým proužkem spálené hlíny. Dokládala ihned v počátcích
budování hradu rozsáhlý požár předhradí, který je možno
spojovat s jeho dobytím a vypálením. |
|
|
Vrstva E dokládala požár předhradí. |
| Rozprostírala se totiž již přímo na nápadné pravěké
vrstvě F (1,00 až 1,65 m) se střepy keramiky z období eneolitu,
starší doby bronzové i halštatu. Tato poměrně mocná pravěká vrstva pokrývala
již jen značně skloněnou podložní skálu (G). Ve spodní části
této vrstvy nedaleko skalnatého podkladu byla nalezena na mnohých místech „ohniska
hnízdům podobná, kteráž hromady uhlí, do ruda vypálenou hlínu, opálené střepiny
z nádob, kosti zvířecí a ohořelé parohy jelení obsahovala“. Jedno z těchto
„ohnisek“ označené „y“ bylo 1,25 m
dlouhé a 0,38 m vysoké. V naznačené stratigrafii J. Palliardiho (obr. 1), kterou dnes již nelze ověřit,
spatřujeme významný přínos pro poznání nejstaršího osídlení hradní ostrožny.
Vlastní rotundy se však tento badatel přímo nedotkl. Hojné pravěké nálezy z jeho
výzkumů, dnes uložené v depozitáři Moravského zemského muzea v Brně (Palliardiho
sbírka), byly před nedávnem nově uspořádány, zpracovány a publikovány V.
Podborským (1988, 121-140). |
|
|
Vrstvy F a G. |
|
|
|
|
[ ZPĚT Palácová BUDOVA ]
STRATIGRAFIE [ J. Palliardi 1882 | B. Klíma 1988-90 ] |
|
|
|
|
|
|
|
