RECENZE nových publikací 2004

RECENZE
Nejen novinky na našem knižním trhu

2006, 2005, 2004, 2003, 2002,

2001, 2000, 1999, 1998, 1997.

Recenze.
Nejen novinky na našem knižním trhu.

Vyhlašujeme soutěž o „Největší blábol roku“.
Autoři nejvíce ceněných názorů a myšlenek
budou na základě Vašich hlasů po zásluze odměněni.

2004 [ Černý • Všetečková ]

Na této stránce chceme upozorňovat ctěné čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k její výmalbě. V některých „vybraných“ případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát.
Vznik této stránky byl inspirován „Kanceláří pro uvádění románových příběhů na správnou míru“, zřízenou Saturninem Zdeňka Jirotky, jen s tím rozdílem, že nám půjde o příběhy vyprávěné našimi vědci. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly.
Pro snadnější orientaci v následujícím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře.
Použité zkratky:
ČMM – Časopis Matice moravské
ČsČH – Československý časopis historický
VDZKČ – Velké dějiny zemí Koruny české
SARS – Syndrom akutní roztroušené slepoty

Úvod.

2004

Pavol Černý: Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa.
Academia, Praha 2004.

Autor hledá analogie k vyobrazení českého přemyslovského knížete s mitrou a kopím s praporcem na miniatuře Svatovítské apokalypsy:
„Na pozdějších zobrazeních v médiu malby či velké plastiky z českých zemí románské doby se postavy světských vladařů objevují v duchu výše zmíněných dobových ikonografických zvyklostí vesměs prostovlasé, s výjimkou dvou případů na monumentální nástěnné malbě v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, kde u postavy identifikované v literatuře jako kníže Vratislav II. je dnes jasně rozeznatelná liliovitá koruna, představující královskou insignii, a u dalšího, zatím anonymního Přemyslovce, který nese na hlavě kónickou helmu“ (s. 177-178).

Kromě Svatovítské apokalypsy a také denárů knížete Vratislava II., o nich se autor již předtím zmínil (s. 175), na monumentální znojemské malbě věnované ve 4. pásu právě Přemyslovcům však nízké biskupské mitry na hlavách dvou vedle sebe vyobrazených panovníků Spytihněva II. a Vratislava II. už nevidí. Ono když se nechce, je to kolikrát horší než když se nemůže. Přitom A. Friedl (1966, s. 57, 58), kterého autor také několikrát cituje, ve své práci věnuje mitrám Spytihněva II. a Vratislava II. dostatečnou pozornost a na jeho obrazové dokumentaci je přehlédnout nelze (1966, obr. 64, 65, 72, 76, 88), i když oba panovníky mylně identifikuje jako Spytihněva I. a Vratislava I. Na nízké biskupské mitry těchto knížat opakovaně upozornil J. Zástěra (1986, s. 4, obr. B na 2. s. vazby; 1990, s. 41, 65, 66, 232) – viz strana „Biskupské mitry“.

Pavol Černý 2004.

Od roku 1997 žádný posun vpřed.
Vědec nám stále ještě neprohlédl.
O svatováclavské přilbě nikdy v životě neslyšel. Sotva ji pak může přiřadit nějakému určitému Přemyslovci. Ale i když o ní neslyšel, na malbách ji alespoň vidí. Daleko horší je to v případě dalších dvou Přemyslovců. O jejich nízkých biskupských mitrách sice slyšel, ale zase je nevidí! To se samozřejmě nařídit nikomu nedá. Nechce – tak prostě nevidí.

Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966.

Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny. Znojmo 1986.

Ale profesionální slepota P. Černého je zřejmě již chronická. Viz další příklady dobových vyobrazení mitry. Svědčí o tom i jeho účelové tvrzení, že (jediný) závěs na mitře ve Svatovítské apokalypse je umístěn „nad zátylím“ (s. 170, pozn. 46 na s. 190), když je zcela evidentně nad pravým spánkem knížete (závěs symetricky umístěný nad druhým spánkem je sice již setřený, ale vědeckými metodami jistě prokazatelný) – srovnej detail vyobrazení z Friedlovy dokumentace (1966, obr. 17) a text (1966, s. 57, 58), kde píše o dvou závěsech. P. Černý se pak kriticky vyjadřuje k některým poznatkům M. Vitanovského:

„Místo jednoho širokého »závoje« v zátylí předpokládá Vitanovský na tomto místě existenci dvou pásek. Dále podal (M. Vitanovský 1984, s. 185, obr. 13a) ve své rekonstrukci paralelní řasení kaloty směřující napříč od jednoho spánku ke druhému, navzdory tomu, že na zmíněné miniatuře je jasně identifikovatelný jejich průběh v podélném směru, tj. od čela k zátylí (to by bylo možné jen v případě, že by P. Černý měl čelo na spánku a spánek v zátylí a podle toho popisoval i zmíněnou miniaturu), čili způsobem, který je doložen i na jiných analogických památkách. Naproti tomu pro variantu podanou Vitanovským n e l z e nalézt žádné paralely“ (s. 190 pozn. 46).

Skutečně nelze? Na dobových českých a moravských denárech (vpravo a na vyobrazení níže) probíhá řasení mitry zcela nepochybně napříč od jednoho spánku ke druhému. Čili serióznější by od autora bylo, kdyby přiznal, že on sám raději „žádné paralely nenašel“.

Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990.

J. Hásková-M. Vitanovský: Osobnost krále Vratislava I. (1061-1092) na mincích. K oficiálnímu vyobrazení prvního českého krále a k české panovnické distinkci. In: Sborník Národního muzea v Praze, Řada A-Historie, XXXVIII, 1984, s. 169-205.

den442d.gif (1711 bytes)
Mitra se závěsy.
Detail moravského denáru Oldřicha Brněnského č. 442.


Denár Vratislava II. č. 163	Denár Litolda Znojemského č. 446

Vyobrazení nízké biskupské mitry na denárech Vratislava II. a Litolda Znojemského. Řasení kaloty směřuje napříč od jednoho spánku ke druhému.

Číslování podle katalogu
Jan Šmerda: Denáry české a moravské. Datel, Brno 1996.

Vyobrazení výše uvedeného denáru Vratislava II. č. 163 je přitom publikováno v práci J. Háskové (1992, obr. 17 na s. 63), kterou P. Černý také několikrát cituje. Jedná se tedy z jeho strany o vědomé zamlčování faktů. Pak je už také naprosto jasné, proč mu tato jeho profesionální slepota nedovoluje rozpoznat nízké biskupské mitry i na znojemských malbách. Na nich řasení kaloty probíhá také od jednoho spánku ke druhému a uprostřed je zřetelně vidět široký dělící pruh látky, jako na výše uvedených denárech – viz vyobrazení biskupské mitry v rotundě na hlavě Spytihněva II. a Vratislava II. Jak uvedl J. Žemlička (1997, s. 85) k pootočení mitry došlo až ve 12. století. To konstatuje i P. Černý (s. 165): „Zhruba v polovině dvacátých let 12. století se na zobrazeních objevuje nová varianta tohoto typu mitry, u níž se původně zakulacená »cornua« mění v ostře vybíhající špičky a jež představuje – jak se domnívá Braun – přechodnou formu, směřující vývojově ke třetímu typu. Ten se od předešlých liší tím, že mitra je nasazována na hlavu v pootočení o 90 stupňů tak, aby se špičatá »cornua« tyčila nad čelem a zátylím, přičemž jejich vyvážený trojúhelníkovitý tvar byl zdůrazněn kolmým středním pruhem, probíhajícím od špičky ke spodnímu horizontálnímu »circulu«, s nímž svíral pravý úhel“.
Protože k pootočení mitry o 90 stupňů došlo až ve 12. století, nemůže být takto pootočená již na iluminaci ve Svatovítské apokalypse. U tohoto autora tedy nevíme, kdy nám nějaký důkaz zase zamlčí nebo kdy si jej upraví k obrazu svému. Na jeho tvrzení je proto nutné pohlížet se značnou opatrností a rezervou, bez řádného ověření se na ně prostě nelze spolehnout. Takovou práci lze pak ale ztěží nazvat „vědeckou“. Proto i autorova představa, že na předmětné miniatuře je vyobrazen Vratislav II., neboť významnější prý je kopí, které kníže drží v ruce a nikoliv mitra na jeho hlavě (s. 135), je asi představa mylná a tvrzení pouze účelové k podpoře vlastní chybné úvahy. Má se údajně jednat o Rudolfovo kopí (replika sv. Kopí), které Vratislav II. získal jako trofej po vítězné bitvě u Flarchheimu v roce 1080 (s. 141). Jenže na znojemských malbách drží kopí s praporcem již první král Slovanů Sámo a po něm další předvelkomoravští a velkomoravští panovníci. A tato část znojemských maleb (3. pás) vznikla již za Břetislavovy správy Moravy v letech 1019-1034. Také první pražští Přemyslovci počínaje Bořivojem (4. pás) byli s touto panovnickou insignií namalováni dávno před rokem 1080, v letech 1035-1055 za Břetislavovy pražské vlády. Tou novinkou v ikonografii panovníka tedy nebylo kopí (viz také např. denáry Jaromíra, Oldřicha a Břetislava I. nebo iluminace ve wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy, kde sv. Václav drží kopí s praporcem již před rokem 1006), ale právě mitra! Proto je na výše zmíněné miniatuře s touto n o v o u panovnickou insignií vyobrazen nejspíš Spytihněv II., jako je s ní právě on jako první z knížat vyobrazen i v rotundě. Tato část znojemských maleb, počínaje Spytihněvem II. s mitrou a konče Soběslavem I., pochází z let 1131-1134. Detailně o jednotlivých etapách výmalby rotundy ZDE.

Jarmila Hásková:
K ikonografii českých mincí Vratislava II., s. 65. In: Královský Vyšehrad, sborník, Praha 1992, s. 59-68 (VII. typ s. 65, v textu popisován chybně jako typ VIII.).

Josef Žemlička:
Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN, Praha 1997.

J. Braun:
Die liturgische Gewandung im Occident und Orient. Freiburg i. Br. 1907, s. 450.

Denár knížete Jaromíra (1003, 1004-1112, 1033-1034).
Na averzu poprsí zpříma
s křížem a kopím
s praporcem. Na reverzu poprsí Krista zpříma.

Zuzana Všetečková: Nástěnné malby ve znojemské rotundě. Několik poznámek k jejich interpretaci. In: Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny. Sborník z 2. konference o rotundě, konané 25.-26. června 2003 ve Znojmě. Město Znojmo, Znojmo 2004, s. 124-130. „Dva výzdobné pásy s Povoláním Přemysla* na trůn a s českými panovníky a znojemskými údělnými knížaty doplňuje i výzdoba klenby“* (s. 126). „Objednavatelem maleb podle dochovaného středověkého nápisu byl Konrád II. Znojemský ...“ (s. 127). Dynastický cyklus se vždy odvozuje právě od Boží milosti, s níž panovníci přijali svůj úřad“ (s. 128). Tato a další moudra přednesla reprezentantka pražského Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky na konferenci o znojemské rotundě. Výklad maleb VYLEPŠILA i dalšími podnětnými myšlenkami:		Zuzana Všetečková 2004. Dynastický cyklus se vždy odvozuje od Boží milosti, proto znojemský údělník Konrád II. v roce 1134 tomuto cyklu nechal předřadit pohanský mytický příběh! Prostě učený blábol. Podrobnosti ZDE.

Na této stránce chceme upozorňovat ctěné čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k její výmalbě. V některých „vybraných“ případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v předchozím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře.		Závěr. Napište nám.
Petr Šimík
E-mail: petr.simik@volny.cz
OBSAH: 2006 2005 [ Třeštík ] 2004 [ Černý • Všetečková ] 2003 [ Třeštík • Bláhová ] 2002 [ Wihoda • Sláma-Třeštík • Žemlička ] 2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ] 2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ] 1999 [ Profantová • Jan • Wihoda • Měřínský ] 1998 [ Lutovský • Žemlička ] 1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno