![]() Nejen novinky na našem knižním trhu ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Recenze. Nejen novinky na našem knižním trhu. |
Vyhlašujeme soutěž o „Největší
blábol roku“.
Autoři nejvíce ceněných názorů
a myšlenek
budou na základě Vašich hlasů po zásluze odměněni.
2004 [ Černý • Všetečková ]
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Vznik této stránky byl inspirován „Kanceláří pro uvádění románových příběhů na správnou míru“, zřízenou Saturninem Zdeňka Jirotky, jen s tím rozdílem, že nám půjde o příběhy vyprávěné našimi vědci. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v následujícím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. Použité zkratky: ČMM – Časopis Matice moravské ČsČH – Československý časopis historický VDZKČ – Velké dějiny zemí Koruny české SARS – Syndrom akutní roztroušené slepoty |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Úvod. | ||||
|
||||||
![]() |
||||||
Pavol Černý: Evangeliář zábrdovický
a Svatovítská apokalypsa. Academia, Praha 2004. Autor hledá analogie k vyobrazení českého přemyslovského knížete
s mitrou a kopím s praporcem na miniatuře Svatovítské apokalypsy: Kromě Svatovítské apokalypsy a také denárů knížete Vratislava II., o nich se autor již předtím zmínil (s. 175), na monumentální znojemské malbě věnované ve 4. pásu právě Přemyslovcům však nízké biskupské mitry na hlavách dvou vedle sebe vyobrazených panovníků Spytihněva II. a Vratislava II. už nevidí. Ono když se nechce, je to kolikrát horší než když se nemůže. Přitom A. Friedl (1966, s. 57, 58), kterého autor také několikrát cituje, ve své práci věnuje mitrám Spytihněva II. a Vratislava II. dostatečnou pozornost a na jeho obrazové dokumentaci je přehlédnout nelze (1966, obr. 64, 65, 72, 76, 88), i když oba panovníky mylně identifikuje jako Spytihněva I. a Vratislava I. Na nízké biskupské mitry těchto knížat opakovaně upozornil J. Zástěra (1986, s. 4, obr. B na 2. s. vazby; 1990, s. 41, 65, 66, 232) – viz strana „Biskupské mitry“. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pavol
Černý 2004.
Od roku 1997 žádný
posun vpřed. Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966. Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny. Znojmo 1986. |
||||
Ale profesionální slepota P. Černého
je zřejmě již chronická. Viz další příklady
dobových vyobrazení mitry. Svědčí o tom i jeho účelové
tvrzení, že (jediný) závěs na mitře ve Svatovítské apokalypse je umístěn
„nad zátylím“ (s. 170, pozn. 46 na s. 190), když je zcela
evidentně nad pravým spánkem knížete (závěs symetricky umístěný nad druhým spánkem
je sice již setřený, ale vědeckými metodami jistě prokazatelný) –
srovnej detail vyobrazení z Friedlovy dokumentace (1966, obr. 17) a text
(1966, s. 57, 58), kde píše o dvou závěsech.
P. Černý se pak kriticky vyjadřuje k některým poznatkům M. Vitanovského: „Místo jednoho širokého »závoje« v zátylí předpokládá Vitanovský na tomto místě existenci dvou pásek. Dále podal (M. Vitanovský 1984, s. 185, obr. 13a) ve své rekonstrukci paralelní řasení kaloty směřující napříč od jednoho spánku ke druhému, navzdory tomu, že na zmíněné miniatuře je jasně identifikovatelný jejich průběh v podélném směru, tj. od čela k zátylí (to by bylo možné jen v případě, že by P. Černý měl čelo na spánku a spánek v zátylí a podle toho popisoval i zmíněnou miniaturu), čili způsobem, který je doložen i na jiných analogických památkách. Naproti tomu pro variantu podanou Vitanovským n e l z e nalézt žádné paralely“ (s. 190 pozn. 46). Skutečně nelze? Na dobových českých a moravských denárech (vpravo a na vyobrazení níže) probíhá řasení mitry zcela nepochybně napříč od jednoho spánku ke druhému. Čili serióznější by od autora bylo, kdyby přiznal, že on sám raději „žádné paralely nenašel“. |
Jaroslav
Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990.
J. Hásková-M. Vitanovský: Osobnost krále Vratislava I. (1061-1092) na mincích. K oficiálnímu vyobrazení prvního českého krále a k české panovnické distinkci. In: Sborník Národního muzea v Praze, Řada A-Historie, XXXVIII, 1984, s. 169-205.
|
|||||
|
Vyobrazení nízké biskupské mitry
na denárech Vratislava II. a Litolda Znojemského. Řasení kaloty směřuje
napříč od jednoho spánku ke druhému.
Číslování podle
katalogu |
|||||
Vyobrazení výše uvedeného denáru
Vratislava II. č. 163 je přitom publikováno v práci J. Háskové
(1992, obr. 17 na s. 63), kterou P. Černý také několikrát cituje. Jedná se
tedy z jeho strany o vědomé zamlčování faktů. Pak je už také
naprosto jasné, proč mu tato jeho profesionální slepota nedovoluje
rozpoznat nízké biskupské mitry i na znojemských malbách. Na nich řasení
kaloty probíhá také od jednoho spánku ke druhému a uprostřed je zřetelně
vidět široký dělící pruh látky, jako na výše uvedených denárech –
viz vyobrazení biskupské mitry
v rotundě na hlavě Spytihněva II. a Vratislava II. Jak uvedl J. Žemlička
(1997, s. 85) k pootočení mitry došlo až ve 12. století. To
konstatuje i P. Černý (s. 165): „Zhruba v polovině dvacátých let
12. století se na zobrazeních objevuje nová varianta tohoto typu mitry,
u níž se původně zakulacená »cornua«
mění v ostře vybíhající špičky
a jež představuje – jak se domnívá Braun – přechodnou formu, směřující
vývojově ke třetímu typu. Ten se od předešlých liší tím, že
mitra je nasazována na hlavu v pootočení o 90 stupňů tak, aby
se špičatá »cornua« tyčila nad čelem a zátylím, přičemž jejich
vyvážený trojúhelníkovitý tvar byl zdůrazněn kolmým středním
pruhem, probíhajícím od špičky ke spodnímu horizontálnímu »circulu«,
s nímž svíral pravý úhel“. Protože k pootočení mitry o 90 stupňů došlo až ve 12. století, nemůže být takto pootočená již na iluminaci ve Svatovítské apokalypse. U tohoto autora tedy nevíme, kdy nám nějaký důkaz zase zamlčí nebo kdy si jej upraví k obrazu svému. Na jeho tvrzení je proto nutné pohlížet se značnou opatrností a rezervou, bez řádného ověření se na ně prostě nelze spolehnout. Takovou práci lze pak ale ztěží nazvat „vědeckou“. Proto i autorova představa, že na předmětné miniatuře je vyobrazen Vratislav II., neboť významnější prý je kopí, které kníže drží v ruce a nikoliv mitra na jeho hlavě (s. 135), je asi představa mylná a tvrzení pouze účelové k podpoře vlastní chybné úvahy. Má se údajně jednat o Rudolfovo kopí (replika sv. Kopí), které Vratislav II. získal jako trofej po vítězné bitvě u Flarchheimu v roce 1080 (s. 141). Jenže na znojemských malbách drží kopí s praporcem již první král Slovanů Sámo a po něm další předvelkomoravští a velkomoravští panovníci. A tato část znojemských maleb (3. pás) vznikla již za Břetislavovy správy Moravy v letech 1019-1034. Také první pražští Přemyslovci počínaje Bořivojem (4. pás) byli s touto panovnickou insignií namalováni dávno před rokem 1080, v letech 1035-1055 za Břetislavovy pražské vlády. Tou novinkou v ikonografii panovníka tedy nebylo kopí (viz také např. denáry Jaromíra, Oldřicha a Břetislava I. nebo iluminace ve wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy, kde sv. Václav drží kopí s praporcem již před rokem 1006), ale právě mitra! Proto je na výše zmíněné miniatuře s touto n o v o u panovnickou insignií vyobrazen nejspíš Spytihněv II., jako je s ní právě on jako první z knížat vyobrazen i v rotundě. Tato část znojemských maleb, počínaje Spytihněvem II. s mitrou a konče Soběslavem I., pochází z let 1131-1134. Detailně o jednotlivých etapách výmalby rotundy ZDE. |
Jarmila Hásková: K ikonografii českých mincí Vratislava II., s. 65. In: Královský Vyšehrad, sborník, Praha 1992, s. 59-68 (VII. typ s. 65, v textu popisován chybně jako typ VIII.). Josef Žemlička: J. Braun:
|
|||||
|
Zuzana Všetečková: Nástěnné
malby ve znojemské rotundě. Několik poznámek k jejich interpretaci. In: Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny. Sborník z 2. konference o rotundě, konané 25.-26. června 2003 ve Znojmě. Město Znojmo, Znojmo 2004, s. 124-130. „Dva výzdobné pásy s Povoláním Přemysla na trůn a s českými panovníky a znojemskými údělnými knížaty doplňuje i výzdoba klenby“ (s. 126). „Objednavatelem maleb podle dochovaného středověkého nápisu byl Konrád II. Znojemský ...“ (s. 127). Dynastický cyklus se vždy odvozuje právě od Boží milosti, s níž panovníci přijali svůj úřad“ (s. 128). Tato a další moudra přednesla reprezentantka pražského Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky na konferenci o znojemské rotundě. Výklad maleb VYLEPŠILA i dalšími podnětnými myšlenkami: |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zuzana
Všetečková 2004.
Dynastický cyklus se vždy odvozuje od Boží milosti, proto znojemský údělník Konrád II. v roce 1134 tomuto cyklu nechal předřadit pohanský mytický příběh! Prostě učený blábol. Podrobnosti ZDE. |
|
||
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Napište nám,
prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v předchozím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Závěr. Napište nám. |
Petr Šimík |
||
E-mail: petr.simik@volny.cz | ||
OBSAH: 2006 2005 [ Třeštík ] 2004 [ Černý • Všetečková ] 2003 [ Třeštík • Bláhová ] 2002 [ Wihoda • Sláma-Třeštík • Žemlička ] 2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ] 2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ] 1999 [ Profantová • Jan • Wihoda • Měřínský ] 1998 [ Lutovský • Žemlička ] 1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ] |
Copyright © 2005 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno