„... (ve středověku) samotný termín »Moravané« označoval politické společenství Čechů z Moravy“ (s. 111). 
A termín „Čechové“ označoval nejspíš Moravany z Čech?!

Dvě kritické POZNÁMKY k „postřehům“ jednoho Čecha z Moravy,
kterým věnujeme samostatnou stranu.

„Moravané“ – neboli Čechové z Moravy.

Klikněte SEM.

Článek redaktorky Evy Hníkové zaznamenává názory a citace prof. dr. Jiřího Slámy a dr. Dušana Třeštíka, kterými se pokoušejí „bourat mýty“ o misii byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, ovšem jen za cenu polopravd a lží:

„Rozšířeným mýtem je tvrzení: Rastislav, vládce Velké Moravy, si přál, aby prostý lid rozuměl bohoslužbám. ... V pozadí Rastislavova rozhodnutí však nestála péče o blaho prostých lidí, ale spíše mocenské snahy“.
Asi tak, jako v pozadí snah těchto dvou výtečníků nestála péče o blaho vědy (hledání správnosti a tedy pravdivosti) a péče o správné a pravdivé informování čtenářů, ale spíše osobní mocenské snahy (prosazení vlastních scestných názorů). Podle sebe soudí pak i Rostislava.

Několik příkladů DEMAGOGIE velevážených představitelů české vědy.

Jiří Sláma-Dušan Třeštík 2002.

PhDr. Dušan Třeštík, CSc., člen Vědecké rady AV ČR: 
„Zavádění bohoslužeb ve srozumitelném jazyce bylo vlastně nepovedeným experimentem“.

To je názor přímo nepřekonatelný!

Klikněte SEM.

Autor zde prakticky znovu opsal svůj článek Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století (In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000, Praha 2000, s. 267-273), o kterém je již zmínka na jiném místě: J. Žemlička 2000. Malinko jej ale vylepšil.
Do německé verze tohoto sborníku, vydané ve Stuttgartu (2000, S. 430-435), se autorovi totiž podařilo, zřejmě na dokreslení textu a doložení jeho „správnosti“, propašovat obrázek jezdecké scény ze znojemské rotundy jako údajné Libušino poselstvo k Přemyslovi s tímto popisem (s. 434, obr. 300):
„300 Znaim (Znojmo), St. Kateřiny-Rotunde. Boten Libussas bei Přemysl, Fresko um 1134, so genannter Přemysliden-zyklus. Älteste Behandlung der Legende von dem Ursprung der böhmischen Přemysliden“.
Udělal tak „medvědí službu“ pražským historikům v zahraničí. Ale snad je to dobře, aby i tam si mohli udělat představu o jejich kulturní úrovni. Jestli je to dobře i pro prezentaci kulturní úrovně našich předků a České republiky v zahraničí vůbec, tak o tom lze úspěšně pochybovat.

Historik V ZAJETÍ MÝTŮ si chce s námi zahrát svoji oblíbenou hru „Na Libuši a Přemysla“. Česká kotlina už je mu ale malá, proto si tentokrát zvolil EVROPSKÉ OBECENSTVO.

Josef Žemlička: 
Die Premysliden und Böhmen, S. 434, Bild 300. In: Europas Mitte um 1000, Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie, Band 1, Stuttgart 2000, S. 430-435.
Sborník esejů k putovní výstavě „Střed Evropy okolo roku 1000“, která se konala ve Starém královském paláci na Pražském hradě ve dnech 17.3.-9.6.2002. Český překlad Praha 2002, s. 151-153.

V Žemličkově podání se smyšlený pohanský mýtus změnil na legendu.

Klikněte SEM.

Petr Šimík