RECENZE Nejen novinky na našem knižním trhu 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000, 1999, 1998, 1997. |
Recenze. Nejen novinky na našem knižním trhu. |
Vyhlašujeme soutěž o „Největší
blábol roku“.
Autoři nejvíce ceněných názorů
a myšlenek
budou na základě Vašich hlasů po zásluze odměněni.
2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ]
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Vznik této stránky byl inspirován „Kanceláří pro uvádění románových příběhů na správnou míru“, zřízenou Saturninem Zdeňka Jirotky, jen s tím rozdílem, že nám půjde o příběhy vyprávěné našimi vědci. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v následujícím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. Použité zkratky: ČMM – Časopis Matice moravské ČsČH – Československý časopis historický VDZKČ – Velké dějiny zemí Koruny české SARS – Syndrom akutní roztroušené slepoty |
Úvod. |
|
||
2001 | ||
Milena Bravermanová-Michal
Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a
králů. Odborní recenzenti: PhDr. Jan Frolík, CSc., PhDr. Vladimír
Kupka Ph. D. LIBRI, 296 s., Praha 2001. „Místo posledního odpočinku knížete Spytihněva
(†915) lze nejspíše ztotožnit s hrobem objeveným Ivanem Borkovským
v zaniklém kostelíku Panny Marie na Pražském hradě“ (s. 116).
Po tomto zjištění je pak velmi překvapivé, že M. Lutovský v téže publikaci (2001, s.
120-124) spojuje HROB
K1, umístěný ve Václavově svatovítské rotundě
před hrobem tohoto světce, s pohřbem Boleslava I.
(†972), který by se ovšem podle historiků musel dožít bezmála
60 let, či ještě více: To je názorný recept, jak si zvýšit citační index. K tomu je třeba do svého článku vložit libovolnou pitomost (např. tříletého bratrovraha) a pak stačí už jen čekat, kdo se na připravenou návnadu chytí. Jedni ji budou vyvracet, ale najdou se i tací, kteří budou nejen vřele souhlasit, ale dokonce se budou snažit ji „křehkými vědeckými argumenty“ podpořit (viz Lutovského oblíbený recenzent J. Sláma 2001). M. Lutovský vše nakonec v „přehledu“ uzavírá
(s. 281): |
Milena
Bravermano- vá-Michal Lutovský 2001.
Autoři se aktivně zapojili do kampaně vyvolané Dušanem Třeštíkem za zpochybnění výsledků antropologicko-lékař- ských průzkumů koster nejstarších Přemyslov- ců provedených E. Vlčkem (1997). M. J. Becker: Human Skeletal Remains Recovered from Excavations in the Area of the Church of the Virgin Mary, Prague Castle, Czech Republic. In: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu. Výpověď archeologic- kých pramenů, Praha 2000, s. 289-353. Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Pokud chtěli autoři zcela
zpochybnit antropologické určování věku, příliš se jim to nepodařilo.
Poukázali pouze na to, že s výjimkou Vlčkových průzkumů jsou výsledky
těch ostatních nepřijatelné stejně tak, jako Lutovského okamžitý nápad
s pohřbem Boleslava I. v hrobu K1. Klikněte SEM. Podle vyjádření mnoha odborníků patří hrob K1 k nejstarším na Pražském hradě a právě Bořivoj je pokládán za jeho zakladatele. Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, NLN, Praha 1997, s. 177. Jak si lze snadno zvýšit citační index!
Bořivojovy ostatky z hrobu K1 mají být znovu pohřbeny pod jménem Boleslava I.! Největší archeologický podvod století. |
|
|
||
Dušan Třeštík:
Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, 384 s., Praha 2001. „... civitas = hrad“, aneb kde ležela Dowina fuldských análů (k r. 864) (s. 185-186). Ale hned v úvodu svého dílka (s. 10) si autor neodpustil, aby neutrousil několik slov na obhajobu svého oblíbeného pohana Přemysla (je prý třeba se na něj dívat ne z úzce konfesijního hlediska, ale historického; pak už to není pohan, ale pouze Přemysl – „téměř“ historická postava). Dílčí RECENZE s množstvím poukazů na zjevné nelogičnosti v autorem předkládané identifikaci Dowiny. Také tomuto dílku jsme vyhradili samostatnou stranu. |
Dušan
Třeštík 2001.
Civitas = hrad, alespoň podle D. Třeštíka, Dowina je tudíž Děvín nad soutokem Moravy a Dunaje poblíž Bratislavy. Klikněte SEM. |
|
|
||
Jiří Sláma:
K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště, Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353. „Poukaz na
označení Bořivoje ve staroslověnské legendě o sv. Ivanu jako
»knížete moravského« je v této souvislosti zcela
bezcenný s ohledem na velmi pozdní původ uvedené legendy sepsané
na Rusi; vzpomenutá titulatura je pouze dokladem o pozdním doplňování
a rozšiřování tradice o Bořivojově moravském
křtu“ (s. 352, pozn. 17). „Stranou úvah ponechávám zcela nesporné duchovní příbuzenství mezi Bořivojem a Svatoplukem, které se mezi nimi vytvořilo Svatoplukovým kmotrovstvím při Bořivojově křtu“ (s. 350, pozn. 7). Jejich pokrevní příbuzenství J. Sláma nahradil příbuzenstvím duchovním. Ne že by to byl jeho nápad, to „vymyslil“ již před ním jeho duchovní spřízněnec D. Třeštík (1997, s. 335, 445). J. Sláma jej jen necitoval. Toto Slámovo-Třeštíkovo „zcela nesporné duchovní příbuzenství“ nejspíš také způsobilo, že Bořivoj i Svatopluk měli stejnou krevní skupinu B, stejnou anomálii zevního zvukovodu a značnou podobnost v dalších znacích (E. Vlček 1995, s. 207). Kromě toho je jisté, že Svatopluk Bořivojovým kmotrem být nemohl. A to je skutečně „zcela nesporné“! Proč nemohl? Vyvrácení těchto a dalších Slámových pokusů o zpochybnění moravského původu knížete Bořivoje i metody, které k tomu používá, najdete na stránkách BOŘIVOJ a HROB K1. |
Jiří
Sláma 2001.
Bořivoj prý není moravský kníže, protože jeho hrob K1 je údajně mladší než Václavova rotunda!?
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, NLN, Praha 1997, s. 335, 445. |
|
|
||
Klára Benešovská-Petr Chotěbor-Tomáš
Durdík-Zdeněk Dragoun: Architektura románská,
Katalog výstavy Deset století architektury, Správa Pražského hradu a
DaDa, Praha 2001, s. 41, 98.
„O důležitosti postavení moravských údělných knížat přinášejí svědectví monumentální malby ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, původně zasvěcené P. Marii. Z dochovaných maleb, kdysi pokrývajících celou apsidu i loď, je pozoruhodné zejména zobrazení kronikářem Kosmou zapsané legendy o uvedení Přemysla Oráče na český trůn a posloupnosti přemyslovských knížat demonstrující Břetislavem stanovené právo moravských údělníků na panovnický stolec (právo seniorátu). Malby v hradní kapli při sídle znojemských údělných knížat z rodu Přemyslovců byly zhotoveny roku 1134, patrně u příležitosti znovuuvedení Konráda II. Znojemského do jeho údělu a sňatku se srbskou princeznou Marií“ (K. B., P. Ch., s. 41). „Třetí a čtvrtý pás se slavnou posloupností přemyslovských panovníků zahajuje vyobrazení legendy o uvedení Přemysla Oráče na trůn kněžnou Libuší, jak byla zaznamenána Kosmovou kronikou. Za ním pokračují postavy devíti moravských údělných knížat (bez plášťů) (což ovšem neodpovídá skutečnosti, autorka se ani neobtěžovala zeptat své ústavní kolegyně na skutečné pořadí postav) a konečně Přemyslovci, kteří dosedli na český trůn (v pláštích), včetně krále Vratislava II. s žezlem a korunou. Objednavatelé maleb – znojemský údělný kníže Konrád II. a jeho žena Marie jsou vymalováni na bocích apsidy v pozicích donátorů“ (K. B., s. 98). Autoři jednotlivých článků jsou uvedeni v přehledu na s. 6-7, k osobní odpovědnosti
za uvedené nesprávnosti o Znojemské
rotundě a její výmalbě se zde odvážně přihlásili K. Benešovská
s P. Chotěborem. |
|
Deset
století architektury – architektura románská 2001.
„Důležité postavení“ (?) vůbec nezobrazených moravských údělníků demonstrujících tak právo na panovnický stolec. Mytický pohanský příběh se autorům najednou změnil v legendu „o sv. (?!) Přemyslovi“. Semínko demagogie vykvetlo. Autorka si popletla i pořadí vyobrazených skupin knížat. Fundátoři nejsou vyobrazeni na bocích apsidy, ale v lodi, a představují zcela jiné osoby. Také před- kládaný půdorys od Jaroslavy Lencové neodpovídá popisované stavbě – je smyšlený. Pražští ústavní pracov- níci v rotundě zřejmě nikdy v životě nebyli. Z Prahy je to přece jen poněkud z ruky. Jejich dokumentace tomu také odpovídá. Inu „Jaký pán, takový krám“. Katalog byl vydán i v anglické verzi včetně videokazety. Nesmysl o pohanovi v kapli se tak může dál nerušeně šířit Evropou. |
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Napište nám,
prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v předchozím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. |
Závěr. Napište nám. |
|
Petr Šimík |
||
E-mail: petr.simik@volny.cz | ||
OBSAH: 2006 2005 [ Třeštík ] 2004 [ Černý • Všetečková ] 2003 [ Třeštík • Bláhová ] 2002 [ Wihoda • Sláma-Třeštík • Žemlička ] 2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ] 2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ] 1999 [ Profantová • Jan • Wihoda • Měřínský ] 1998 [ Lutovský • Žemlička ] 1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ] |
Copyright © 2005 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno