RECENZE Nejen novinky na našem knižním trhu 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000, 1999, 1998, 1997. |
Recenze. Nejen novinky na našem knižním trhu. |
Vyhlašujeme soutěž o „Největší
blábol roku“.
Autoři nejvíce ceněných názorů
a myšlenek
budou na základě Vašich hlasů po zásluze odměněni.
2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ]
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Vznik této stránky byl inspirován „Kanceláří pro uvádění románových příběhů na správnou míru“, zřízenou Saturninem Zdeňka Jirotky, jen s tím rozdílem, že nám půjde o příběhy vyprávěné našimi vědci. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v následujícím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. Použité zkratky: ČMM – Časopis Matice moravské ČsČH – Československý časopis historický VDZKČ – Velké dějiny zemí Koruny české SARS – Syndrom akutní roztroušené slepoty |
Úvod. |
|
||
2000 | ||
Jan Bažant:
Znojemská rotunda a raněkřesťanské malířství. In: Jan Bažant: Umění českého středověku a antika, Koniasch Latin Press, Praha 2000, s. 59-72. V rotundě „za Přemyslem a jeho nástupci na českém trůně musíme vidět především Nebeský Jeruzalém s Kristem, apoštoly a světci“. Dokonce zde prý pohan „Přemysl Oráč zastupuje Krista“ (s. 69). Kritický ROZBOR
autorovy hypotézy o ikonografii znojemských maleb, kterou navázal na názory
své konzultantky a dovedl je ad absurdum. Jen trochu oprášil
svoji starší práci: |
Jan
Bažant 2000.
V křesťanské kapli prý pohan zastupuje Krista. Tuto urážku všech křesťanů a další trapné omyly (?) tohoto vědce, pracovníka pražského Ústavu pro klasická studia Akademie věd ČR, najdete v jeho publikaci, kterou jsme podrobili kritickému rozboru. Klikněte SEM. Nad textem první verze této práce s autorem diskutovali prof. Pavel Spunar a dr. Anežka Merhautová. (Dobou „obecného rudého blbství“ bylo nazváno období totality v komponovaném pořadu České televize [2] o době nesvobody). |
|
|
||
Dušan
Třeštík: Objevy ve Znojmě. In: B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští údělníci ve znojemské rotundě, SET OUT, Praha 2000, s. 67-108. Nejdříve se od autora dozvíme, že znojemské malby
jsou katalogem českých knížat (Bořivojem počínaje, Vladislavem I.
konče) a údělných knížat moravských „a předeslána mu je scéna
líčící vznik knížecí vlády v Čechách, povolání Přemysla Oráče
od pluhu“. Následuje obsáhlá
POLEMIKA
s názory tohoto slovutného pražského salónního historika (mj. člena Vědecké rady pražské
Akademie věd), jimiž se snaží zpochybnit Zástěrův výklad 4. pásu
maleb. Zejména předpokládaná
přítomnost velkomoravských a předvelkomoravských panovníků v plášti
ve 3. pásu
maleb je mu velmi „proti srsti“.
Poprvé byl Třeštíkův
článek „Objevy ve Znojmě“ publikován již v roce 1987 v ČsČH
XXXV-4 – viz „Rozporuplný
Dušan Třeštík“. V odborných kruzích tak vyvolal jakousi „atmosféru
strachu“ (ostatně cíl každého teroristy), aby si již nikdo netroufl
zpochybnit přítomnost pohana Přemysla na znojemských malbách
nebo nadále spojovat přilbu se sv. Václavem. |
Dušan
Třeštík 2000.
Objevy ve Znojmě – recenze Zástěrovy hypotézy z roku 1986.
Nepodařený paklíč Dušana Třeštíka. Svoje „čtyři námitky pražské“ nemá o co opřít! Ani „obecně přijímaný názor“ ještě není žádný důkaz, zvláště když víme, kdo jej obecně přijímá. Je to stále jen dokola mlácení prázdné slámy. A tak tyto čtyři Třeštíkovy
námitky pěkně jednu za druhou poměrně snadno vyvrátíme. Z vědců se dosud nikdo neodvážil zpochybnit onen nehorázný nesmysl s pohanem Přemyslem na malbách v křesťanské kapli, stojící navíc na Moravě. To přece o něčem svědčí! Všechny „vědecké“
hypotézy hovoří pouze o Přemyslovi. To, že byl pohan,
kterého Kosmas (stejně jako jeho mytické následovníky) přirovnal k dobytku,
z nějakého
„neznámého“ důvodu zamlčují. Snad v domnění, že se tím jeho přítomnost
na malbách v křesťanské kapli najednou stane obecně přijatelná. |
|
|
||
Barbara Krzemieńska:
Moravští údělníci ve znojemské rotundě. In: B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští údělníci ve znojemské rotundě, SET OUT, Praha 2000, s. 3-46. „Jestliže se tedy naše počty moravských údělníků shodují s počty znojemského navrhovatele přemyslovského programu, znamená to nejspíše, že jsme postihli právě ty zásady, kterými se znojemský autor posloupnosti Přemyslovců řídil sám. U postav bez pláště se přece nemohl řídit jinými zásadami než u postav v pláštích“. Znojemský údělník Konrád II. neměl svého panovníka
Soběslava I. rád, protože jej 6 let věznil (1128-1134). Proto asi na oplátku
Soběslava na malbách údajně vynechal. Sám se však nechal vyobrazit v plášti
pražských Přemyslovců jako donátor a budoucí pražský kníže, což
prý mělo být zajištěno údajnou hypotetickou smlouvou o nástupnictví právě se Soběslavem
I., i
když k jejímu naplnění nikdy nedošlo. Smlouvu „na paměť“, se kterou B. Krzemieńska
operuje, však nikdy nikdo neviděl. Tu si vymyslela A. Vidmanová při
zjevně chybné interpretaci rytého nápisu. Rotunda pak měla být za přítomnosti
Soběslava I. olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem v roce 1134 znovu
posvěcena
i s namalovaným pohanem Přemyslem. Jindřich
Zdík by musel být šílený, kdyby něco takového udělal. |
Barbara
Krzemieńska 2000. Vyobrazeni jsou prý jen nežijící panovníci! S jedinou výjimkou. Žijící znojemský údělník Konrád II. vyobrazený je a dokonce v plášti praž- ských Přemyslovců, i když pražského stolce nikdy nedosáhl. Ale vycházejí počty! Jenže A. Merhautová trvá
na tom, že tím posledním vyobrazeným Přemyslovcem musí být tehdy žijící
Soběslav
I. (v tom ji podpořil i L. Konečný 1997). Klikněte SEM. |
|
|
||
Anežka Merhautová:
Znojemská rotunda a její nástěnné malby. In: B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští údělníci ve znojemské rotundě, SET OUT, Praha 2000, s. 47-66. Autor námětu a motivů maleb – „programátor“ – „musel znát i Kosmovu kroniku, protože jiný pramen by sotva vedl k takovému pojetí scény Povolání Přemysla Oráče, která zachycuje i detaily, uvedené právě v kronice“ (s. 63). „Podle již dříve uvedených důvodů jsme nadále přesvědčení, že zpodobené přemyslovské postavy jsou pojímány jako členové Boží obce či Nebeského Jeruzaléma“ (s. 64). „Základním obsahovým motivem znojemských maleb nebylo ani Přemyslovo nastolení, ani nějaké pohanské mýty, nýbrž myšlenky plně křesťanské, již proto, že malby zdobily interiér kostela“ (s. 66). „Ve znojemských malbách nelze hledat pohanské, magické prvky. To nebylo přípustné v kostele knížecího hradu a v době funkce olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka“ (pozn. 281 na s. 124). Zatímco v jiném kostele a za jiného biskupa to přípustné bylo?! Po přečtení těchto ukázek nevyhnutelně dospějeme
k zjištění, že jejich autor musí trpět vážnou duševní chorobou, neboť
si evidentně protiřečí. Jenže
je vyplodila PhDr. Anežka Merhautová, DrSc., dlouholetá pracovnice Ústavu
dějin umění pražské Akademie věd.
Několik zásadních kritických PŘIPOMÍNEK
k autorčiným fantaziím. |
Anežka
Merhautová 2000.
Proč se autorka úzkostlivě vyhýbá Přemyslovu označení POHAN? Odkud autorka zjistila, že námětem oráčské scény v rotundě může být právě jen Povolání Přemysla Oráče podle Kosmy? Pohan Přemysl jako člen
Boží obce či Nebeského Jeruzaléma a jako reprezentant křesťanských
myšlenek, protože zdobil interiér kostela. Klikněte SEM.
Spisek výše uvedeného autorského trojlístku byl vyhodnocen jako CZECH ŠMEJD roku 2000 české historické vědy. |
|
|
||
Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní
10. a 11. století. In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000, NLN, 384 s., Praha 2000, s. 267-273. „Pod názvem »Přemyslovci« se rozumí příbuzenství lidí, kteří odvozovali svůj původ od bájného Přemysla Oráče. Nejpozději od poloviny 9. století patřili k aristokratické elitě Čech a posléze se zmocnili vlády nad celou zemí. Mluvou středověkých kronikářů šlo o prastarý rod českých knížat a králů, jemuž teprve romantizující historiografie (podobně jako Piastovcům) dala jméno Přemyslovci“ (s. 268). Svoje tvrzení však autor vzápětí popírá (s. 272) – viz první věta následujícího odstavce. Nebyli to tedy sami Přemyslovci, kdo „odvozoval svůj původ od bájného Přemysla Oráče“, ale „byl jim odvozen“. Nejdříve Kristiánem jen tak halabala, potom důkladněji Kosmou a nyní našimi historiky, jak dokumentuje sám autor. Kdo z údajných Přemyslovců patřil v polovině 9. století k oné aristokratické elitě Čech? Byl to Křesomysl, Neklan nebo snad Hostivít? ... Ale ty si vymyslil až Kosmas nejméně 260 let poté! Jak se až do té doby „Přemyslovcům“ asi „odvozovalo“? A od koho vlastně? Měli to holt těžký. ... A kolik měli do té doby „králů“? Kosmas osobně zažil a zaznamenal toliko jednoho. Velkomoravské krále, na rozdíl od Břetislava, do svého výčtu, jak víme, přece nezahrnul. Předkové onoho „příbuzenství lidí“, jimž J. Žemlička (také) odvodil původ od bájného Přemysla Oráče, patřili ovšem od poloviny 9. století výhradně k aristokratické elitě Velké Moravy – viz král-oráč Rostislav (846-870) a jeho syn Bořivoj, první křesťanský kníže Čechů moravského původu. „Ještě v 11. století vykrystalizovala v kruzích pražského
kapitulního kléru, zájmově spojeného s hlavními liniemi Přemyslovců, přemyslovská
pověst. Ve finální podobě ji počátkem 12. století zachytil kronikář
Kosmas. Kromě jiného dávala odpověď na otázku, proč potomci Přemysla
Oráče jako prapředka rodu, Bořivoje jako prvního křesťanského knížete
a svatého Václava jako zemského patrona mají nejen morální nárok, ale
doslova povinnost vládnout lidu »Čechů«“. Pan docent nám dočista usnul a zase se mu o Přemyslovi něco pěkného
„zdá“. Ale snad by se už konečně mohl probudit. Jak se vlastně k Břetislavovi
dopracoval? No přece na základě svého staršího nápadu, že i „moravská
údělná knížata odvozovala svoji moc od praotce Přemysla Oráče“!
– viz J. Žemlička 1997. A moravské úděly přece vznikly
na sklonku Břetislavovy vlády. Proto v tom „logicky“ musí mít prsty právě
Břetislav. A to není zdaleka vše, J. Žemlička vymyslil ještě další „důkazy“! |
|
Josef
Žemlička 2000.
Další Žemličkova
mystifikace, zase jsme jej nachytali na hruškách. „Lhář musí mít dobrou paměť“ (Quintilianus).
Zavinil to skutečně Břetislav I.
osobně? Nikoliv,
to je křivé nařčení. Břetislav nechal vymalovat ve Znojemské rotundě
zcela jiný – křesťanský
námět, a to z historie Moravy a moravské církve: Klikněte SEM. |
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Napište nám,
prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v předchozím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. |
Závěr. Napište nám. |
|
Petr Šimík |
||
E-mail: petr.simik@volny.cz | ||
OBSAH: 2006 2005 [ Třeštík ] 2004 [ Černý • Všetečková ] 2003 [ Třeštík • Bláhová ] 2002 [ Wihoda • Sláma-Třeštík • Žemlička ] 2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ] 2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ] 1999 [ Profantová • Jan • Wihoda • Měřínský ] 1998 [ Lutovský • Žemlička ] 1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ] |
Copyright © 2005 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno