![]() Nejen novinky na našem knižním trhu ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Recenze. Nejen novinky na našem knižním trhu. |
Vyhlašujeme soutěž o „Největší
blábol roku“.
Autoři nejvíce ceněných názorů
a myšlenek
budou na základě Vašich hlasů po zásluze odměněni.
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Vznik této stránky byl inspirován „Kanceláří pro uvádění románových příběhů na správnou míru“, zřízenou Saturninem Zdeňka Jirotky, jen s tím rozdílem, že nám půjde o příběhy vyprávěné našimi vědci. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v následujícím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. Použité zkratky: ČMM – Časopis Matice moravské ČsČH – Československý časopis historický VDZKČ – Velké dějiny zemí Koruny české SARS – Syndrom akutní roztroušené slepoty |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Úvod. |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce
státu, SET OUT, 168 s., Praha 1998. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. „Rozsáhlý archeologický výzkum, vedený Ivanem Borkovským, zjistil pod podlahou svatojiřské baziliky několik hrobek českých knížat. Původní Borkovského verdikt zněl, že lidský skelet z hrobu č. 92 lze ztotožnit s Boleslavem I. Antropolog Emanuel Vlček však tvrdí, že jde o kosti knížete Jaromíra, archeologové Jan Frolík a Zdeněk Smetánka se naopak nejnověji přiklánějí ke knížeti Oldřichovi. Každopádně – Boleslav I. se nám z baziliky jaksi »vytratil«“ (s. 145-146). Je proto třeba jej najít jinde, např. ve Václavově svatovítské rotundě v hrobu K1. „Vnucuje se otázka, kdo by se v době rodícího se svatováclavského kultu opovážil nechat se pohřbít před Václavovým hrobem? A hned se nabízí odpověď: hrob K1 je hrobem Boleslava I., v hrobě K2 byla pohřbena Boleslavova manželka (Biagota?). ... Jen kající se muž by se nechal pohřbít před hrobem uctívaného světce, který zahynul jeho rukou. ... A kdo se chtěl poklonit ostatkům svatého Václava, stoupl na hrob jeho vraha ...“ (s. 150) – a to autor považuje za zvláště „pikantní“. Zřejmě je také zastáncem názoru, že právo vraha je větší než právo jeho oběti. Ve skutečnosti je to vše NESMYSL. Kdyby jeho syn, Boleslav II., něco takového připustil, sotva by získal predikát „Pobožný“. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Michal
Lutovský 1998.
Hrob Boleslava I. se ze svatojiřské baziliky jaksi „vytratil“. Je třeba jej najít jinde. Např. ve Václavově svatovítské rotundě. Hrob K1, dosud přiznaný knížeti Bořivojovi, se k tomu jeví zvláště výhodný. Zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou. Získáme hrob tvůrce státu a současně zpochybníme všechny hypotézy o Bořivojově moravském původu, protože tím se zase jaksi „vytratí“ jeho hrob. A to je zřejmě hlavní účel Lutovského konstrukce! Klikněte SEM. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Josef Žemlička: Století
posledních Přemyslovců, MELANTRICH, v edici Historia Bohemica řízené PhDr. Dušanem Třeštíkem, CSc., 416 s., druhé přepracované vydání, v Melantrichu první, Praha 1998. V úvodní stati „Historia Bohemica“, sepsané D. Třeštíkem, její
autor uvádí, na čem se utvářel a dozrával český národ od přelomu
18. a 19. století: „... vedle Palackého Dějin národu českého v
Čechách a na Moravě však stály v domácích knihosběrech chalupnických
synů notoricky falešné Rukopisy. Jimi si národ vyzdobil svoji
Zlatou kapličku nad Vltavou a na staroslavném vymyšleném Vyšehradě
pohřbíval své syny Slávy pod sochami Záboje a Slavoje“. J. Žemlička, přestože se má jednat o druhé přepracované
vydání starší práce z roku 1986, se o toto „uvedení do souladu“ evidentně ani nepokusil,
protože právě v duchu výše zmíněných „notoricky falešných
Rukopisů“ se odvíjí jeho vyprávění o třetím českém králi Otakarovi,
který získal pro panovnický rod královský titul „na věky“,
což dokládá text listiny nazývané Zlatá
bula sicilská z roku 1212. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Josef
Žemlička 1998. (Poprvé vyšlo v r. 1986) Publikaci lektorovali: Dvě úvodní stati sepsal Dušan Třeštík.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() ![]() ![]() ![]() |
Názorná
ukázka vymý- vání mozků Přemyslem.
Metoda obehrané desky znovu slaví úspěch? Osobní rekord dosáhl Josef Žemlička na s. 54: Přemysl se zde objevil dokonce 14×. Průměr činí více než 3,7 Přemysla na 1 stranu. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
J. Žemlička (1998, s. 59) dokonce
uvedl: „Největšího významu (z dosud přijatých listin)
nabyla Zlatá bula sicilská, kterou 26. září 1212 udělil Přemyslovi
nový římský král Fridrich II.; sicilskou se zve proto, že ji
Fridrich pečetil královskou sicilskou pečetí“. Byla ale tato bula skutečně udělena „Přemyslovi“? Bylo by to v přímém rozporu s textem listiny! Klikněte ZDE. ![]() Takhle nějak si řídící edice Historia Bohemica a současně jeden z lektorů Žemličkovy publikace PhDr. Dušan Třeštík, CSc. představuje „soulad se současným stavem vědeckého poznání“, o němž se zmiňuje ve své úvodní stati? To mají tito „vědci“ skutečně co dohánět. A jsou to vůbec ještě vědci, nebo už jen podvodníci a padělatelé listinných pramenů? Viz také Pečeť krále Otakara I. |
Pro
tohoto „vědce“ se zřejmě drzá lež stala jeho věrnou
životní družkou. A lektoři této publikace svým podpisem jejich vztah posvětili. Lze to chápat jinak než jako falšování pramene, účelovou a úmyslnou manipulaci se čtenáři? |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámka: Pod dojmem z četby této knihy mohou čtenáře napadat různé otázky: „Jakpak to asi je se Žemličkovým univerzitním diplomem? Na koho je ve skutečnosti napsán? Získal jej on sám, nebo byl udělen někomu úplně jinému? Není náhodou »Žemlička« jen Třeštíkův pseudonym? Není to nakonec Třeštík zvaný i Žemlička?“ Kdo ví? | Český
překlad Zlaté buly sicilské naleznete ZDE. ![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Napište nám,
prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v předchozím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Závěr. Napište nám. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Petr Šimík |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
E-mail: petr.simik@volny.cz | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
OBSAH: 2006 2005 [ Třeštík ] 2004 [ Černý • Všetečková ] 2003 [ Třeštík • Bláhová ] 2002 [ Wihoda • Sláma-Třeštík • Žemlička ] 2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ] 2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ] 1999 [ Profantová • Jan • Wihoda • Měřínský ] 1998 [ Lutovský • Žemlička ] 1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ] |
Copyright © 2005 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno