![]() Nejen novinky na našem knižním trhu ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Recenze. Nejen novinky na našem knižním trhu. |
Vyhlašujeme soutěž o „Největší
blábol roku“.
Autoři nejvíce ceněných názorů
a myšlenek
budou na základě Vašich hlasů po zásluze odměněni.
1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ]
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Vznik této stránky byl inspirován „Kanceláří pro uvádění románových příběhů na správnou míru“, zřízenou Saturninem Zdeňka Jirotky, jen s tím rozdílem, že nám půjde o příběhy vyprávěné našimi vědci. Napište nám, prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v následujícím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. Použité zkratky: ČMM – Časopis Matice moravské ČsČH – Československý časopis historický VDZKČ – Velké dějiny zemí Koruny české SARS – Syndrom akutní roztroušené slepoty |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Úvod. |
![]() |
||
Josef Žemlička: Čechy v době
knížecí (1034-1198), NLN, 664 s., Praha 1997. „Výhledy na Konrádovu skvělou budoucnost se zrcadlí ve státoprávním rozkladu o dynastii českých knížat, jímž dal Konrád malířsky vyzdobit kapli znojemského hradu (tzv. přemyslovská pověst v rotundě sv. Kateřiny)“ (s. 226). „V umění naprosto převládaly církevní motivy. Výjimkou,
byť také nevynechala křesťanskou symboliku, je přemyslovský nástěnný
cyklus ze znojemské hradní rotundy, vymalovaný v roce 1134 na příkaz
Konráda II. Znojemského. Cenu násobí historický
význam, neboť dílo je zároveň ideovým průvodcem po dějinách
Přemyslova rodu a památníkem sebevědomí
místních údělníků“ (s. 382-383). Opět jeden marný POKUS historika o zvěrohodnění nesmyslné hypotézy. O „sebevědomí“ vůbec nezobrazených údělníků lze z maleb sotva co usoudit. Z citovaných vět snad jen to, že „sebevědomí“ je to jediné, co autorovi nechybí. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Mýtoman a fantasta.
Pohanský přemyslovský mýtus a jeho historický (?) význam. Autor je dokonce ochoten připustit, že vynechána nebyla ani křesťanská symbolika! Sebevědomá moravská údělná knížata bez plášťů, zatímco sedláci Libušina poselstva jsou namalováni v plášti. Klikněte SEM. |
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců,
vstup Čechů do dějin (530-935), NLN, 660 s., Praha 1997. K roku 972 se ve Fuldských análech objevuje vedle jmen pěti českých knížat (Zuentislan, Witislan, Heriman, Spoitamar, Moyslan) jméno „Goriwei“ (Bořivoj). Původně prý (v „Recenzi 1“), i když mluvil o pěti knížatech, analista omylem zapsal šest jmen včetně Bořivoje (nebyla to glosa!), což v další recenzi („Recenze 2“) údajně opravil tím, že poslední jméno – Bořivoj – vynechal. Byl to prý jistě jen „pouhý mechanický škrt“ (podobně prý vynechal o kousek dál „nepříliš šťastně“ ještě další tři slova) a my to podle D. Třeštíka „musíme“ takto chápat (s. 182-188). Nepříliš důvtipná SNAHA historika udělat z analisty osla. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Fuldský analista prý neuměl
do šesti napočítat, protože 200 let po něm se údajně měl i Kosmas
splést v počtech. Klikněte SEM. |
Libor Jan: Několik poznámek
k nejstarší církevní organizaci na Znojemsku. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání, Sborník vědecké konference, ed. Pavel Ciprian, JMM, Znojmo 1997, s. 46-50.
„Vrcholem stavební aktivity bylo vybudování »ukázkové« domácí kaple sv.
Kateřiny v areálu hradu, hradiska, nikoli předhradí, která porušila ono starší
osídlení z 11. století. V této souvislosti bude třeba přehodnotit
výklad známého nápisu a především jeho pasáže:“ Autor VYTRHL z kontextu 5. řádek známého rytého nápisu umístěného pod konsekračním křížem na západní stěně Znojemské rotundy a jeho alternativním výkladem se snaží dokázat, že rotunda byla postavena v jediné fázi Konrádem II., zakladatelem, a nikoliv upravena Konrádem jako druhým zakladatelem. Přesto má zřejmě pravdu v tom, že kunsthistorické úvahy o dvou fázích stavby jsou chybnou premisou, protože stavební fáze musely být nejméně tři. Chybná je také utkvělá představa některých odborníků, že Břetislav původně postavil pouze plochostropou rotundu, kterou pak dal zaklenout a vymalovat Konrád. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Libor
Jan 1997.
Libor Jan „objevil Ameriku“, ostatní teď budou muset začít pěkně kmitat a „přehodnocovat“. Klikněte SEM. |
Martin Wihoda: Znojemští údělníci
v politickém a mocenském systému přemyslovské monarchie. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání, Sborník vědecké konference, ed. Pavel Ciprian, JMM, Znojmo 1997, s. 18-45. „Osobně se domnívám, že zdejší sídliště opevnil až Litold
Znojemský na počátku 12. století a snad až Konrád II. (?)
doplnil okrsek nového hradu soukromou knížecí kaplí, tedy rotundou
sv. Kateřiny. Unikátní výzdobu znojemské rotundy bych nespojoval ani
tak s r. 1134, jako spíše
s nepokoji v letech 1140-1146“ (s. 36-37, pozn. 56). Autorovy osobní DOMNĚNKY ovšem není o co opřít. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Martin
Wihoda 1997.
Rotundu prý postavil až Konrád II. za panování Soběslava I. a vymaloval ji rovněž Konrád II., ale až v letech 1140-1146 za panování Vladislava II., který ovšem na malbách chybí. Což je „v naprostém pořádku“, protože podle B. Krze- mieńske a D. Třeštíka zde chybí už Soběslav. Klikněte SEM. |
Pavel Černý: Zobrazení přemyslovské
genealogie v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě a některé aspekty její
interpretace. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání, Sborník vědecké konference, ed. Pavel Ciprian, JMM, Znojmo 1997, s. 78-92. „Za demonstrativní projev tradicionalismu možno pak ve Znojmě
považovat spojení genealogického cyklu se zobrazením
Přemysla Oráče v narativní scéně, představující významově
mýtický počátek první vladařské dynastie. Zařazování elementů
inspirovaných panovnickým mýtem na počátku genealogií je totiž
charakteristické pro západoevropskou historiografii 7. až 10. století
a v případě její vizualizované podoby ve Znojmě by potvrzovala – většinou
dosavadního bádání konstatovanou – spojitost koncepce obrazového
cyklu se zněním Kosmovy kroniky, i když sotva
přímým ilustračním způsobem. Na tomto místě je nutno zdůraznit
singulární charakter znojemského genealogického cyklu, jež je nápadný
i zobrazením scény čerpané z pohanského
předkřesťanského mýtu přímo v křesťanské
svatyni“ (s. 86). |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pavel
Černý 1997.
Je to zkrátka singulární projev demonstrativního tradicionalismu! Je až dojemné, s jakou vynalézavostí si někteří naši „vědci“ dokážou navzájem „mazat med kolem úst“. Kdo to od nich asi vyžaduje? Nebo to snad dělají dobrovol- ně a rádi? Mají nutkavou potřebu sebe i druhé ubezpečovat o tom, jak jsou „geniální“? |
„Demonstrativní projev tradicionalismu“ bez jakékoliv
tradice!? Vědec rezignoval před „většinou dosavadního bádání“
a pozbyl najednou vlastní názor i zbytky zdravého rozumu. Tuto náhlou
autorovu indispozici lze pochopit, pokud víme, kdo se za onou „většinou“
skrývá (viz např. „kapacity“ uvedené výše). Je to podle Kosmy a současně
není! „Důsledně“ a přitom „sotva přímo“. Je to pak vůbec ještě
Přemysl, nebo není? Proti menšině se ale ohradit lze. Zde již žádné nebezpečí nehrozí (s. 92, pozn. 50): „Další výhrady je možné zde vyslovit ... ke srovnání ... Přemysla Oráče se samotným Kristem, jak to činí citovaný autor“ (Jan Bažant 1995). Přemysl a Kristus – to najednou není singulární, to už by bylo příliš, natolik se náš srdnatý vědec ještě vzmužil, aby řekl „ne“. Ale POHAN v kapli – to je přece úplně normální (!?), zvlášť, když to tvrdí autority. Těm není radno odporovat a tím, že s nimi souhlasí se může mezi ně sám jaksi také počítat. Vědec-odborník jako jedinec si nemůže dovolit takový luxus: „mít vlastní názor“ a dokonce odlišný od toho většinového. Veškerá srdnatost je najednou ta tam. Důležité je hlavně nevyčnívat. Pohan v kapli navíc potvrzuje onu objevnou singularitu maleb! Konečně můžeme být v něčem světoví. Pohana v kapli jistě nikdo jiný nemá. Celý svět se teď bude sjíždět ve Znojmě, aby mohl na vlastní oči spatřil tu zrůdu, to dvouhlavé tele s jednou hlavou bílou a druhou černou, které naši slovutní vědci – tito velikáni české a moravské uměnovědy – v rotundě objevili a dodnes starostlivě s příkladnou pečlivostí uměle udržují při životě, i když mozková smrt nastala již v roce 1861, kdy M. Trapp zachytil malby na svých akvarelech (proto asi nebyly dosud vcelku publikovány?!). Ale pozor! „Nápadná singularita“ a „demonstrativní tradicionalismus“ – jde to vůbec dohromady? Netrefil náš pan Vědec náhodou kozla? No jo, už je to tak. Pravda, je to sice nehorázný žvást, ale zní to moc pěkně, tak nějak hodně „vědecky“. Mohli bychom to snad považovat za projev Černého „černého humoru“, kdyby to ovšem nebyly pouze typické „kunsthistorické kydy“. Zatímco v oráči autor identifikoval pohana Přemysla zcela bezpečně, protože to již učinila „většina dosavadního bádání“, o postavě s přilbou na hlavě prý „je sotva možné vyslovit se konkrétněji“ (s. 84), protože to již v roce 1987 (a znovu v roce 2000) „zakázal“ D. Třeštík (Objevy ve Znojmě). A s tímto grafomanem je přece lépe býti zadobře. |
Ten,
kdo odmítne vidět ve znojemském oráči pohana Přemysla, bude mít
zaražený plat, postup, větry a vůbec všechno.
Podle P. Černého „tradicionalismus = většina dosavadního bádání“. Jan Bažant: Budování minulosti: Znojemská rotunda a renesance 12. století. In: Listy filologické CXVIII, 1995, s. 20-37. Kam si náš Vědec položil onu hranici, za níž se z ještě pro něj zcela přijatelné „hovadiny“ (pohan v křesťanské kapli) stane již „hovadina“ nepřijatelná (Přemysl Oráč zastupuje Krista)?
Klikněte SEM.
Vědu ohrožuje SARS! |
|
Na této stránce chceme upozorňovat ctěné
čtenáře na „zvláště vypečené“ názory našich vědců, které
uplatnili ve svých vědeckých publikacích, sbornících, výstavních
katalozích, v tisku, na internetu ap. Zabývat se budeme pouze pracemi se
vztahem k naší nejstarší historii, ke stavbě Znojemské rotundy a k
její výmalbě. V některých „vybraných“
případech autorovi (autorům) věnujeme i samostatnou stránku. Zvláště
plodní autoři se zde mohou objevit i víckrát. Napište nám,
prosím, které názory Vás nejvíce zaujaly. Pro snadnější orientaci v předchozím textu jsou „kurzívou“ odlišeny citace jednotlivých autorů od vlastního komentáře. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Závěr. Napište nám. |
Petr Šimík |
||
E-mail: petr.simik@volny.cz | ||
OBSAH: 2006 2005 [ Třeštík ] 2004 [ Černý • Všetečková ] 2003 [ Třeštík • Bláhová ] 2002 [ Wihoda • Sláma-Třeštík • Žemlička ] 2001 [ Bravermanová-Lutovský • Třeštík • Sláma • Benešovská-Chotěbor ] 2000 [ Bažant • Třeštík • Krzemieńska • Merhautová • Žemlička ] 1999 [ Profantová • Jan • Wihoda • Měřínský ] 1998 [ Lutovský • Žemlička ] 1997 [ Žemlička • Třeštík • Jan • Wihoda • Černý ] |
Copyright © 2005 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno