STARÉ ROSTISLAVOVO MĚSTO

Hledané
Staré Rostislavovo město

… je vlastně Znojmo?!

Staré Rostislavovo město.

JINÉ: [ Retz olim Ratislawia | Kamenné kříže z Dobšic | Loupežnická věž ]
[ ZPĚT hypotéza P. Šimíka • Retz • Dobšice ]

První zmínku v historických pramenech o starém Rostislavově městě najdeme – ve Fuldských análech – kde se o něm hovoří pravděpodobně třikrát:

K roku 855 se mluví „o městě opevněném tou nejpevnější hradbou“.¹

K roku 869 o oné „nevýslovné a všem starodávným nepodobné Rostislavově pevnosti“, kde se střetla francká vojska bezúspěšně s vojsky Rostislavovými a dala se na ústup zpět do Bavorska.²

K roku 871, kdy se vrací Svatopluk ze svého zajetí z Francké říše a vstoupí do „starého města Rostislavova“, jak je ve Fuldských análech přímo uvedeno (Urbs Antiqua Rastizi).³

Kde je ale spojení mezi starým Rostislavovým městem a Znojmem?

Fuldské anály.

Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě, Jota, Brno 1992, s. 101, 141, 153.

Poznámky:
1 Annales Fuldenses a. a. 855, p. 45-46: „Rex quoque Hludowicus in Sclavos Margenses contra Rastizen ducem eorum sibi rebellantem parum prospere ducto exercitu sine victoria rediit, malens adversarium firmissimo, ut fertur, vallo munitum ad tempus dimittere quam militum suorum periculose pugnando damna sustinere. Magnam tamen provinciae partem preda et incendiis vastavit exercitus non parvam multitudinem hostium castra regis invadere cupientium usque ad internitionem delevit, sed non impune; quia post reditum regis Rastizes cum suis insecutus plurima trans Danuvium finitimorum loca praedando vastavit“.

Poznámky.

Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy, Praha 2001, s. 303 pozn. 29, 31, 32.

2 Annales Fuldenses a. a. 869, p. 69: „Qui cum exercitu sibi commisso in illam inefabilem Rastizi muntionem et omnibus antiquis dissimelem vemisset, Dei auxilio fretus omnia moenia regionis illius cremavit et absondita quae in silvis vel defossa in agris reperiens cum suis diripuit omnesque sibi congredientes fugere compulit vel interficit“.

3 Annales Fuldenses a. a. 871, p. 74: „... nam Zuentibald ceteris castrametantibus urbem antiquam Rastizi ingressus ...“.

Znojemský historik Hübner v polovině minulého století (19.-pozn. aut.) hovoří o tom, že Rostislav založil směrem na jih od Znojma novou velkomoravskou pevnost jako další překážku proti pronikajícím franckým vojskům, a sice dnešní rakouské pohraniční město Retz.

Znojemský historik Anton Hübner: Znojemské pamětihodnosti.

Při studiu Komenského mapy Moravy od rytce Samuela Dvorzaka, vydané v Praze v roce 1677 (obr. 1a), našel J. Zástěra u jména Retz:

Retz olim (již dříve) Ra(s)tislawia (obr. 1b)

„Pokud Retz skutečně byl Rostislavovou novou jižní předsunutou pevností, pak to téměř jistě prokazuje, že Znojmo bylo »Starým Rostislavovým městem«“ – říká J. Zástěra.

Komenského mapa.
Výřez viz obr. 1a,
detail viz obr. 1b.

Obr. 1a. Komenského mapa Moravy – výřez.

Obr. 1a.
Komenského mapa Moravy (1677) – výřez.

Obr. 1b. Komenského mapa Moravy – detail.

Obr. 1b.
Komenského mapa Moravy (1677) – detail.

Vedle řešení Zástěrova se ovšem nabízí i jiné. Staré Rostislavovo město – „urbs antiqua Rastizi“, do něhož vstoupil roku 971 Svatopluk, bychom mohli také přeložit jako „město kdysi (dříve) Rostislavovo“. Potom by onou Rostislavovou pevností Fuldských análů, v roce 855 nově opevněnou tou nejpevnější hradbou, mohl být přímo dnešní Retz, olim (již dříve, kdysi) Ra(s)tislawia. V tomto smyslu bychom mohli název tohoto článku poopravit.
Tehdejší důležitost tohoto místa může dokládat i velké množství církevních objektů (24 kaplí a 15 Božích muk, všechny označeny patriaršími dvojitými kříži) umístěných na trase z Retzu do Znojma (přibližně 10 km). Obě jmenované lokality nepochybně musely mít v době vlády krále Rostislava (846-870) na Velké Moravě veliký význam.
J. Zástěra (1995, s. 241-248) věcně dokládá mj. na příkladu dvanácti kostelů – Zwölferingů (ring – kruhová stavba, rotunda), že od nejstarších dob muselo být Znojmo (nebo obec v nejbližším okolí) sídlem biskupství (dvě obce s názvem Popice), za Rostislava snad i sídlem (resp. místem příchodu – pozn. aut.) cyrilometodějské misie a později sídlem prvního moravského arcibiskupa Metoděje a jeho dvora než bylo přemístěno patrně do Sadů u Uherského Hradiště.
Poznámka: Leccos z toho naznačuje obrazová výzdoba ve Znojemské rotundě a skutečnost, že byl takový námět zvolen právě pro Znojmo:
Příchod byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu na pozvání krále-oráče Rostislava.

Staré Rostislavovo město – dnešní dolnorakouský Retz, olim Ra(s)tislawia?

Jaroslav Zástěra:
Bylo první sídlo arcibiskupa Metoděje ve Znojmě? In: MHS, Ročenka MNK 1993-1994, Brno 1995, s. 241-248.

Jaroslav Zástěra:
První stát Slovanů a jižní Morava. In: MHS, Ročenka MNK 1996-1998, Brno 1998, s. 225-260.

Informace o dvou velmi starých kamenných svědcích minulosti nalezených na pomezí Znojma. Existuje domněnka, že by mohly připomínat místo, kde došlo k setkání krále Rostislava s oběma byzantskými věrozvěsty, které pak bylo na památku této význačné události dodatečně osazeno kamennými kříži:

Kamenné kříže z Dobšic

Pokračování ...
... kamenné kříže.
Klikněte ZDE.

JINÉ: [ Retz olim Ratislawia | Kamenné kříže z Dobšic | Loupežnická věž ]
[ ZPĚT hypotéza P. Šimíka • Retz • Dobšice ]

Jaroslav Zástěra: První stát Slovanů a jižní Morava – Zavinil to Kosmas.
Malovaný kraj XXX, 1994, 2, s. 7.
Volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno