Nad obcí Strachotín vzniknePAMÁTNÍK
Velké Moravy
VELKÉ MORAVY
ve Strachotíně.
POZVÁNKA
| Nad obcí Strachotín vznikne PAMÁTNÍK Velké Moravy |
|
Památník VELKÉ MORAVY ve Strachotíně. |
| Z iniciativy Klubu přátel Znojemské rotundy Brno (viz činnost 2001) vybuduje obec Strachotín na svém katastru památník Velké Moravy. | ||
|
POZVÁNKA |
|
  |
Pozvánka: Položení a posvěcení základních kamenů pro památník Velké Moravy ve Strachotíně. |
||||||||
Obec Strachotín, si Vás dovolují pozvat
|
Společnost Památníku Velké Moravy ve Strachotíně. | |||||||||
na slavnostní položení a posvěcení PAMÁTNÍK v sobotu 4. května
2002 v 9,00 hod. |
||||||||||
 |
|
Autorem urbanisticko architektonické studie památníku Velké Moravy je doc. Ing. arch. Jiří Kubín, CSc. | ||||||||
PROGRAM
|
|
Program. |
||||||||
| AKCI PODPORUJÍ města Břeclav, Rajhrad u Brna, Staré Město u Uherského Hradiště, Znojmo a Nitra, městská část Brno-Líšeň, obce Mikulčice, Modrá u Velehradu a Strachotín, občanská sdružení Svaz Moravanů, Moravský národní kongres Brno, Královský řád Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbána, Spolek Moravanů na Slovensku Nitra a Klub přátel Znojemské rotundy Brno. |
Akci podporují. |
HISTORICKÝ EXKURZ
| Roku 855 vytáhl východofranský král Ludvík Němec proti
Rostislavovi na Moravu. Rostislav nedlouho před tímto rokem obsadil území mezi Dyjí a
Dunajem. Z údajů fuldských análů k roku 855 se dovídáme, že Ludvík „velkou
část území kořistěním a požáry zpustošil a nemalé množství nepřátel úplně
zničil“. Jiné prameny líčí událost méně tendenčně: „Ludvík ztratil
při výpravě velkou část vojska“. Nebo: „Ludvík nebyl s to Rostislava
podrobit“ a když se vracel, Moravané „ho pronásledovali a zpustošili místa
ležící hned za Dunajem“. Některé letopisy více, jiné méně se snaží
zmírnit fakt, že Ludvík byl na Moravě obrácen k útěku. Salcburské staré letopisy k roku 858 potom uvádějí: „Rostislav uzavřel s Karlomanem (nejstarším Ludvíkovým synem) přísežně smlouvu a znovu pak počali obnovovat pustiny Bavorů; setrvávali v míru a bez války“. |
|
Historický exkurz.
|
||
| V té době působilo na Moravě mnoho učitelů-křesťanů „z Vlach, též z Řecka a z Němec, rozličně nás učíce“. Král Rostislav se rozhodl církev ve své zemi organizačně sjednotit. Sjednotit dosavadní různorodé učení i praxi. Což ve svém důsledku znamenalo vytvoření arcibiskupství. Požádal proto papeže Mikuláše I. o vyslání učitele. Papež, který si nechtěl znepřátelit Ludvíka, s odpovědí váhal. Rostislav, když se nedočkal odpovědi, obrátil se se stejnou žádostí do Byzance na císaře Michala III. Nezůstala oslyšena a v roce 863 přišli na Moravu věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Pro východofranského krále Ludvíka Němce to byl jasný signál, že Rostislav usiluje o vytvoření samostatné moravské církve. Viděl v tom ohrožení zájmů svých i bavorské církve. Jeho reakce na sebe nenechala dlouho čekat. | |
Rostislavova žádost o vyslání učitele. | ||
| Z dopisu papeže Mikuláše I. kostnickému biskupu Šalamounovi z poloviny roku 864 se dovídáme o Ludvíkově úmyslu jít do Tullnu „a Rostislava, ať chce nebo nechce, učinit sobě poslušným“. Bertiniánské letopisy uvádí, že Ludvík chtěl „zřídit (resp. uspořádat) marku Vinidů, uvidí-li se, že se mu bude dařit“. | ||||
| K témuž roku můžeme ve Fuldských análech zaznamenat zprávu: »Král Ludvík vytáhl v měsíci srpnu za Dunaj s velkým vojskem a oblehl Rostislava v jakémsi městě, které jazyk onoho národa (Moravanů) nazývá Dowina, tj. puella (dívka). Ten však, když se neodvažoval střetnout s královými vojsky a když viděl, že není vůbec míst, kterými by unikl, donucen nutností postavil tolik rukojmí, kolik a která král požadoval. Nadto (Rostislav) se všemi svými velmoži potvrdil přísahou, že po všechny dny zachová králi věrnost, třebaže ji nikterak nezachoval«. Z analistovy zprávy však není patrné, zda rukojmími byli myšleni Moravané nebo východofranští velmoži, kteří již dříve u Rostislava vyhledali azyl. | |
Zpráva Fuldských análů k roku 864.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě, 1992, s. 132. |
||
| Annales Fuldenses a. a. 864, p. 62: „Hludowicus rex mense Augusto ultra Danubium cum manu valida profectus Rastizen in civitate, quae lingua gentis illius Dowina (s marginálií »id est puella« – pozn. aut.) dicitur, obsedit. At ille, cum regis exercitibus congredi nonaudert atque loca sibi effugiendi denegata cerneret, obsides quales et quantos rex praecepit, necessitate coactus dedit, insuper cum universis optimatibus suis fidem se cunctis diebus servaturum esse iuramento firmavit, licet illud minime servaverit“. | ||||
| Je zřejmé, že zpráva fuldského analisty je opět poněkud tendenční. Jestliže Ludvík „s velkým vojskem“ se spokojil pouze s několika rukojmími a vágními sliby Rostislava a moravských velmožů, znamená to, že jeho „vítězství“ nebylo tak přesvědčivé (o žádném boji není zmínka) a že si chtěl pouze zachovat svoji tvář. Ludvík ze svých původních záměrů prakticky ničeho nedosáhl, zřejmě narazila kosa na kámen. | |
Narazila kosa na kámen. | ||
| Bezpochyby šlo o oboustranně výhodnou dohodu dvou rovnocenných partnerů. Rostislav asi nebyl zdaleka tak bezbranný, překvapený a zaskočený „nenadálým“ Ludvíkovým výpadem, jak se nám dnes snaží líčit Dušan Třeštík. V každém případě je zřejmé, že Rostislav Ludvíka za Dyji nepustil. | Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy, 2001, s. 187. | |||
| Výsledek Ludvíkovy výpravy na Moravu hodnotí Lubomír E. Havlík takto: „Původní Ludvíkův plán zřídit novou marku Moravanů skončil tedy nepoměrně skromněji: samostatné postavení Moravy a Rostislava zůstalo nedotčeno, taktéž zahraničně politické postavení včetně vztahů k Byzanci. Nedotčena zůstala i činnost byzantské mise, která byla jedním z hlavních motivů franského tažení“. | Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě, 1992, s. 132. | |||
|
|
Plánek s archeologicky zkoumanými lokalitami v okolí Strachotína
před napuštěním Novomlýnských nádrží: 1 – velkomoravské pohřebiště „Na pískách“ s více než 2000 hroby 2 – velkomoravské hradiště „Louka sv. Petra“ 3 – břetislavské hradiště „Vysoká zahrada“. Dle J. Poulíka. |
||
| „Otázky budí zejména lokalizace města, ke kterému Ludvík zamířil po překročení Dunaje v Tullnu. Běžně se uvažuje o Děvíně u Bratislavy nad soutokem Moravy a Dunaje (D. Třeštík). Ten však byl spíše nedobytným hradem, pevností, ale ne městem (civitas), jak Dowinu označil fuldský letopisec“ – soudí Lubomír E. Havlík. „Jednalo se o místo s velkým slovanským osídlením na soutoku Jihlávky a Svratky s Dyjí. Potvrzují to nejen velká pohřebiště, ale zachovaný název Maydburg – Děvín, přenesený nakonec na pozdější středověký hrad Děvičky“. | |
Lokalizace města Dowiny.
L. E. Havlík |
||
| Také Josef Poulík se domnívá, že polohu Dowiny v prostoru nynějšího hradu Děvičky lze doložit rozsáhlým velkomoravským pohřebištěm Na pískách (přes 2000 hrobů) nedaleko od hradiště Louka sv. Petra u obce Strachotín. Byla zde nesporně veliká osada, jedna z největších na Moravě. V celém tomto kraji pod Pavlovskými vrchy je velké soustředění slovanských sídlišť a pohřebišť již od 6. století. V době velkomoravské existovaly již kláštery, v jejichž dílnách se také soustřeďovala výroba šperků i ostatních užitkových předmětů. Josef Poulík existenci takového kláštera v oblasti Pavlovských vrchů předpokládá, protože mezi šperky z dolnověstonické nekropole se objevují šperky a ozdobné předměty takových tvarů, které se velmi nápadně odlišují od toho, co známe z Mikulčic, ze Starého Města, z Pohanska a z jiných známých velkomoravských nalezišť. Nejde tu jen o kulturní vliv, nýbrž zde mohla být dokonce i slovinská kolonie. Obdobu nalézáme totiž ve slovanském prostředí na severním adriatickém pobřeží. |
J. Poulík
|
|||
| V souvislosti s Dowinou a glosou fuldského analisty „id est puella“ je také nutno uvést, že podle lichtenštejnského urbáře z roku 1414 se v okolí Klentnice (pod Sirotčím hrádkem) uvádí pomístný název „Puellberg“. Jaroslav Zástěra k tomu říká: „Zdá se tedy, že jak B. Dudík, tak V. Novotný se nemýlili, když kladli Dowinu na Pálavu“. Jak uvádí František Přikryl i starší badatelé (Schwoy) citují starodávné kroniky, že „tu stávalo pravěké město slovanské Děvín. Stálo 14 km západně od Podivína na hoře 550 m vysoké s nesmírným dalekým rozhledem po celé jižní Moravě a na jihu až k Dunaji. Kopec se jmenuje Děvín (Maidenberg), posud jsou kolem vrcholu zbytky valů a příkopů. Patu tohoto památného místa pravěkého objímají v pravidelném obdélníku silnice spojující na severu Dolní Vistonice a Polany (Pavlov), na západu Horní Vistonice a na jihu Pernou a Klentnice“. |
V. Richter
|
|||
| Toto místo učarovalo také kronikáři Kosmovi, když jako kanovník pražské kapituly zajížděl na Moravu do Sekyřkostela (Strachotín), Podivína a Slivnice (II., 21). K popisu své dívčí války (I., 9) si vypůjčil jméno ze zdejšího místopisu, které velmi dobře znal: „Z toho přibylo ženám tolik smělosti, že si vystavěly na jedné skále, nedaleko od hradu dříve řečeného (Praha), polohou pevný hrad, jemuž od jména »děvy« bylo dáno jméno Děvín“. |
Kosmas Karel Hrdina: Kosmova kronika česká, Praha 1949, 3. vydání, s. 27.
|
|||
| IX. ... Unde in tantum
feminea excrevit audacia, ut in quadam rupe non longe a predicta urbe
oppidum natura loci firmum sibi construerent, cui a virginali vocabulo
inditum est nomen Devin. (Podle vydání: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Herausgegeben von Bertold Bretholz. 2. unveränderte Auflage, Berlin 1955). |
Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny, Praha 1995, s. 299. |
SOUČASNÝ STAV
| Výše uvedené předpoklady vyslovené našimi badateli byly
v těchto místech doloženy bohatými archeologickými nálezy soustředěnými původně
v muzeu v Dolních Věstonicích. Dnes je tam ale již nenajdeme, byly odvezeny jinam.
Dolní Věstonice, snad aby se nám to nepletlo, zůstaly vyhrazeny pouze lovcům mamutů.
Zatímco v Pomoraví místa se vztahem k Velké Moravě mají důstojná muzea a
památníky, zde, v oblasti Pálavy, je slavná velkomoravská minulost opomíjena a
pomalu se vytrácí z obecného povědomí. Proto se Klub přátel Znojemské rotundy Brno rozhodl iniciovat výstavbu památníku Velké Moravy právě v prostoru Pavlovských vrchů. Pochopení pro takový počin a vstřícné jednání zástupců obce Strachotín dalo tomuto záměru konkrétní obrysy. Nyní můžeme být svědky uskutečnění prvního postupného kroku – položení a posvěcení základních kamenů k památníku Velké Moravy. Jednotlivé základní kameny pocházejí z bývalých velkomoravských lokalit roztroušených po celé Moravě. Jeden kámen připutuje dokonce (dnes již) „ze zahraničí“ – z Nitry. Z místa určeného pro stavbu památníku nad obcí Strachotín jsou všechny významné velkomoravské lokality této oblasti jmenované výše jako na dlani (viz obr. níže). Věříme, že náš společný záměr nejen svojí účastí podpoříte, že se sejde dostatek finančních prostředků, abychom se snad již v příštím roce mohli znovu setkat, tentokrát při slavnostním odhalení památníku Velké Moravy. |
|
Současný stav.
Přijeďte v sobotu |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Pohled z ptačí perspektivy. Letecký pohled na Pavlovské vrchy přes hladinu Novomlýnských nádrží na řece Dyji. V popředí obec Strachotín, na protějším břehu Dolní Věstonice.
Foto Miroslav Kamrla 1997, MK – letecká fotografie a laboratoř
(tel. 546 212 192, |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava do Strachotína – železniční spojení
BRNO-BŘECLAV a zpět (trať 250), výstup ve stanici Popice. Odtud po červené značce 2 km pěšky do Strachotína k Obecnímu
úřadu.
|
|
Dopravní dispozice. Květen 2002. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| OÚ Strachotín – konto PAMÁTNÍK: 8229-651/0100, v. s. 33996121  Vámi zvolenou částku můžete složit na kterékoliv pobočce Komerční banky ve prospěch účtu Obecního úřadu ve Strachotíně. Vaše příspěvky označené variabilním symbolem 33996121 budou určeny výhradně na výstavbu památníku (e-mail: strachotin@strachotin.cz). Současně nám, prosím, napište Vaše jméno, obec (adresu), výši zaslané částky a datum na e-mail: petr.simik@mbox.vol.cz. Děkujeme Vám. V případě Vašeho souhlasu, Vás zařadíme na seznam dárců, který bude uložen na Obecním úřadě ve Strachotíně a zveřejněn na našich stránkách a pozveme Vás na slavnostní odhalení památníku. |
  |
Konto PAMÁTNÍK. I Vy můžete, byť malou částkou, přispět na vybudování památníku Velké Moravy. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zpět AKCE |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| [ Malby | Chronologický přehled hypotéz | Vzájemné porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz | Pohan v církevní stavbě?! | Náramky knížat | Dotazy k ikonografii | Názory | Kniha | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ] | Další stránky, které byste neměli vynechat. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno
