ani_nova.gif (2304 bytes)ODPOVĚDI
na Vaše dotazy
2001
Odpověď
Konec strany
30. 4. 2001
Mgr. Marcel Novotný, Brno.

 5. Přemalba Rostislavovy levé ruky s Písmem

DOTAZ:
Zúčastnil jsem se 27. 4. 2001 Vaší přednášky „Malby ve Znojemské rotundě 2001“ a prosím Vás o odpověď na zásadní otázku:
„Když je přítomnost pohanů v rotundě nepřípustná (o to více nad Narozením Páně), jak je možné, že po přemalbě Rostislavovy levé ruky dostala »oráčská scéna« význam zcela pohanský? V tom je přece zásadní spor!“  
Marcel Novotný
ODPOVĚĎ:
Biskup Jindřich Zdík si v roce 1134 mohl vybrat. Buď opraví či přepíše část první knihy otcovy Kroniky a všechny její opisyps_orb1u.jpg (6684 bytes) (Kosmas ji dokončil kolem roku 1120), anebo ze znojemských maleb odstraní Rostislavovu knihu – Písmo, které Konstantin s Metodějem přinesli (v mošně zavěšené nyní na stromě) na Moravu jako jeden z darů od byzantského císaře Michaela III. (3. pás s oráčskou scénou vznikl již někdy v letech 1019-1034 za Břetislavovy „správy“ Moravy). Obojí současně zůstat nemohlo (zdůvodnění proč přinášíme níže). Zdík si vybral druhou – jednodušší a snáze proveditelnou možnost. Nechal zamalovat knihu i ruku, která ji držela – výsledek viz obr. vpravo. Zejména stojí za povšimnutí, jak se lem oráčova pláště směrem dolů postupně rozšiřuje a nelogicky obtáčí ruku sousední postavy, která jí tak byla odejmuta a přisouzena oráči (proto tedy „zapůjčená ruka“). Plášť ale původně kryl jen obě ramena oráče – viz obr. vlevo. 
Dále zřejmě musel dát vymazat všechna jména v nápisových páskách včetně pražských Přemyslovců ve 4. pásu (pokud to neudělal již někdo před ním), aby přítomnost (Velko)Moravanů a byzantských věrozvěstů na stěnách rotundy nebyla tak jednoznačná, aby se náhodou někdo nedovtípil. S lety přibývajícími od napsání Kroniky, ať už se někdo dovtípil nebo ne, totiž také narůstalo nebezpečí, že by si někdo mohl myslet, že malby vznikly podle Kroniky a ne naopak. Kosmův popis oráčské scény (I, 6): „Quos ille grata vice hospitum invitat ad prandium et de pera subere contexta excuit muscidum panem et formatici partem et ipsam peram in cespite pro mensa et super rude textum ponit et cetera“ a její domnělý „obrazový přepis“ v rotundě by tak vyzněly jako znevažování Kristova učení (muscidum panem – plesnivý chléb; Písmo – duchovní potrava všech křesťanů). I z tohoto důvodu musela kniha z maleb zmizet.
muscus – mech; panis – chléb
Kosmas (I, 6) v českém překladu: „On je vlídně jako hostitel pozval k snídani, vyňal z lýkové mošny plesnivý chléb a kus sýra, mošnu položil na trávník místo stolu, na to režný ubrus a tak dále“. (Karel Hrdina: Kosmova kronika česká, Melantrich, Praha 1949, s. 24).
Biskup Jindřich Zdík si tyto možné důsledky zřejmě včas uvědomil a konal. Tímto zásahem do maleb však ještě z křesťana Rostislava neudělal pohana Přemysla. Pohani se v 11. a první třetině 12. století po stěnách kaplí a kostelů nemalovali. Natož, aby tu byli glorifikováni. Přemyslovo jméno také v nápisových páskách nikde nenajdete. Pohana Přemysla udělali z oráče přece až všichni pozdější vykladači této scény už v domnění, že malby vznikly podle Kosmovy kroniky.  
A. Merhautová (2000, s. 63): Programátor znojemských maleb „musel znát i Kosmovu kroniku, protože jiný pramen by sotva vedl k takovému pojetí scény Povolání Přemysla Oráče, která zachycuje i detaily, uvedené právě v kronice“. A přitom v téže publikaci současně tvrdí:
A. Merhautová
(2000, s. 124, pozn. 281): „Ve znojemských malbách nelze hledat pohanské, magické prvky. To nebylo přípustné v kostele knížecího hradu a v době funkce olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka“
V jiném kostele a za jiného biskupa to snad přípustné bylo? Jára Cimrman by to sotva napsal lépe.
Ovšem k prvnímu geniálnímu postřehu A. Merhautové také ještě nutno dodat, že to bylo přesně opačně. Že Kosmas ve svém libušopřemyslovském mýtu zachytil i detaily, které viděl v rotundě na malbě oráčské scény, neboť ta tu byla namalována někdy v letech 1019-1034, tzn. dávno před Kosmovým narozením (*1045). Programátor tedy nutně musel vycházet z jiného písemného pramene – a tím jiným pramenem byly nepochybně staroslověnské Životy Konstantina a Metoděje (869, 886) a Kristiánova legenda, kap. 1 a 2 (993).
Biskup Zdík si mohl s klidným svědomím „mýt ruce“. Udělal jen to, co udělat musel. Jeho nejlepší úmysly potvrzuje i nové zasvěcení rotundy sv. Kateřině, které rovněž vyobrazení pohanů v této kapli vylučuje. Kdo chtěl, mohl zde i nadále vidět krále Rostislava (i když bez knihy) s Konstantinem a Metodějem po boku, druzí v této scéně viděli povolání pohana Přemysla od pluhu na knížecí stolec jako obrazový přepis příslušné části Kosmovy kroniky (někteří i dnes a dokonce to vydávají za „vědecký“ názor). Není potom divu, že se této kapli, nejen pro její kruhový tvar či užívanou staroslověnskou liturgii, později začalo říkat „pohanská“ (Heidentempel), že nakonec byla odsvěcena a prodána městu Znojmu (1555). 
Po odstranění přemaleb při poslední restauraci se objevil zajímavý detail. Při experimentálním snímkování maleb v UV osvětlení na sklonku roku 1998 jej zachytil restaurátor ak. mal. František Sysel na jedné ze svých fotografií (viz obr. vlevo nahoře). Poprvé na něj upozornil odbornou veřejnost známý badatel a rotundolog PhDr. Jaroslav Zástěra již v únoru 1999 na odborném semináři „Malby ve Znojemské rotundě“, který se konal na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na zvětšeném detailu (vpravo) vystoupila u pasu krále-oráče Rostislava jeho levá, dříve v lemu pláště „skrytá ruka“, otočená dlaní vzhůru. Není to proto, že by Rostislav snad čekal na nějaký milodar, ale proto, že na původní malbě král-oráč Rostislav v této ruce něco držel – pravděpodobně knihu (Písmo). Onen předmět i ruka, která jej držela, pak zmizely překryty pláštěm. Ústřední postava oráčské scény nemohla ovšem zůstat pouze jednoruká. A tak byla „skrytá ruka“ nahrazena „zapůjčenou rukou“ vedle stojícího Metoděje.
Kdyby tu původně byl namalovaný Přemysl, jak tvrdí převážně pražští „odborníci“, nebylo přece třeba ho později na „jejich“ Přemysla přemalovávat! K čemu by také Přemyslovi, jehož Kosmas (I, 9) přirovnal k dobytku, byla kniha?

Příklady analogických vyobrazení k postavě krále-oráče Rostislava s knihou v levé ruce najdete 
v příloze
KNIHA
Srovnáním zobrazení „zapůjčené ruky“ s rukama dalších postav na znojemských malbách se zabývá příloha LEVÁ, nebo PRAVÁ?
Legenda o sv. Kateřině, její souvislost s novým zasvěcením rotundy a proč padla volba právě na ni je vysvětleno v příloze SINAJSKÝ KLÁŠTER.
Další informace, analogie a důkazy přinášejí 2c. část či 10a. část hypotézy.

Petr Šimík

To byl zatím poslední dotaz.

Nedostižné myšlenky A. Merhautové byly citovány ze spisku:
B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, Set out, Praha 2000.
V tom nebyla ani nezůstala osamocena – viz RECENZE.

ZPĚT na začátek strany
Odpověď
ZPĚT ani_sipl.gif (699 bytes)
na stranu
DOTAZY 
ODPOVĚDI [ 1. Vymazání jmen | 2. Průměrná doba vlády | 3. Obrácené štíty | 4. Zdvojení postav | 5. Přemalba ruky s Písmem ]

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu