![]() na Vaše dotazy ![]() |
|
30. 4. 2001 Mgr. Marcel Novotný, Brno. |
5. Přemalba Rostislavovy levé ruky s Písmem
DOTAZ: Zúčastnil jsem se 27. 4. 2001 Vaší přednášky „Malby ve Znojemské rotundě 2001“ a prosím Vás o odpověď na zásadní otázku: „Když je přítomnost pohanů v rotundě nepřípustná (o to více nad Narozením Páně), jak je možné, že po přemalbě Rostislavovy levé ruky dostala »oráčská scéna« význam zcela pohanský? V tom je přece zásadní spor!“ |
||||||
Marcel Novotný | ||||||
ODPOVĚĎ:
Biskup Jindřich Zdík si v roce 1134 mohl vybrat. Buď opraví či přepíše část první knihy otcovy Kroniky a všechny její opisy ![]() ![]() Dále zřejmě musel dát vymazat všechna jména v nápisových páskách včetně pražských Přemyslovců ve 4. pásu (pokud to neudělal již někdo před ním), aby přítomnost (Velko)Moravanů a byzantských věrozvěstů na stěnách rotundy nebyla tak jednoznačná, aby se náhodou někdo nedovtípil. S lety přibývajícími od napsání Kroniky, ať už se někdo dovtípil nebo ne, totiž také narůstalo nebezpečí, že by si někdo mohl myslet, že malby vznikly podle Kroniky a ne naopak. Kosmův popis oráčské scény (I, 6): „Quos ille grata vice hospitum invitat ad prandium et de pera subere contexta excuit muscidum panem et formatici partem et ipsam peram in cespite pro mensa et super rude textum ponit et cetera“ a její domnělý „obrazový přepis“ v rotundě by tak vyzněly jako znevažování Kristova učení (muscidum panem – plesnivý chléb; Písmo – duchovní potrava všech křesťanů). I z tohoto důvodu musela kniha z maleb zmizet. muscus – mech; panis – chléb |
||||||
Kosmas (I, 6) v českém překladu: „On je vlídně jako hostitel pozval k snídani, vyňal z lýkové mošny plesnivý chléb a kus sýra, mošnu položil na trávník místo stolu, na to režný ubrus a tak dále“. (Karel Hrdina: Kosmova kronika česká, Melantrich, Praha 1949, s. 24). | ||||||
Biskup Jindřich Zdík si tyto možné důsledky zřejmě včas uvědomil a konal. Tímto zásahem do maleb však ještě z křesťana Rostislava neudělal pohana Přemysla. Pohani se v 11. a první třetině 12. století po stěnách kaplí a kostelů nemalovali. Natož, aby tu byli glorifikováni. Přemyslovo jméno také v nápisových páskách nikde nenajdete. Pohana Přemysla udělali z oráče přece až všichni pozdější vykladači této scény už v domnění, že malby vznikly podle Kosmovy kroniky. | ||||||
A. Merhautová
(2000, s. 63): Programátor znojemských maleb „musel znát i Kosmovu
kroniku, protože jiný pramen by sotva vedl k takovému pojetí scény
Povolání Přemysla Oráče, která zachycuje i detaily, uvedené právě
v kronice“. A přitom v téže publikaci současně tvrdí: A. Merhautová (2000, s. 124, pozn. 281): „Ve znojemských malbách nelze hledat pohanské, magické prvky. To nebylo přípustné v kostele knížecího hradu a v době funkce olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka“. V jiném kostele a za jiného biskupa to snad přípustné bylo? Jára Cimrman by to sotva napsal lépe. Ovšem k prvnímu geniálnímu postřehu A. Merhautové také ještě nutno dodat, že to bylo přesně opačně. Že Kosmas ve svém libušopřemyslovském mýtu zachytil i detaily, které viděl v rotundě na malbě oráčské scény, neboť ta tu byla namalována někdy v letech 1019-1034, tzn. dávno před Kosmovým narozením (*1045). Programátor tedy nutně musel vycházet z jiného písemného pramene – a tím jiným pramenem byly nepochybně staroslověnské Životy Konstantina a Metoděje (869, 886) a Kristiánova legenda, kap. 1 a 2 (993). |
||||||
Biskup Zdík si mohl s klidným svědomím „mýt ruce“.
Udělal jen to, co udělat musel. Jeho nejlepší úmysly potvrzuje i nové
zasvěcení rotundy sv. Kateřině, které rovněž
vyobrazení pohanů v této kapli vylučuje. Kdo chtěl, mohl zde i nadále vidět krále Rostislava
(i když bez knihy) s Konstantinem a Metodějem po boku, druzí v této scéně viděli povolání
pohana Přemysla od pluhu na knížecí stolec jako
obrazový přepis příslušné části Kosmovy
kroniky (někteří i dnes a dokonce to vydávají za „vědecký“ názor). Není potom divu, že se této kapli,
nejen pro její kruhový tvar či užívanou staroslověnskou liturgii, později začalo říkat
„pohanská“ (Heidentempel), že nakonec byla odsvěcena a prodána městu
Znojmu (1555). ![]() Kdyby tu původně byl namalovaný Přemysl, jak tvrdí převážně pražští „odborníci“, nebylo přece třeba ho později na „jejich“ Přemysla přemalovávat! K čemu by také Přemyslovi, jehož Kosmas (I, 9) přirovnal k dobytku, byla kniha?
Příklady analogických vyobrazení k postavě krále-oráče Rostislava s knihou v
levé ruce najdete |
||||||
Petr Šimík | ||||||
To byl zatím poslední dotaz.
Nedostižné myšlenky A. Merhautové byly citovány ze
spisku: |
|
ZPĚT ![]() na stranu DOTAZY |
||||
ODPOVĚDI [ 1. Vymazání jmen | 2. Průměrná doba vlády | 3. Obrácené štíty | 4. Zdvojení postav | 5. Přemalba ruky s Písmem ] | ||||||
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno