ODPOVĚDI
na Vaše dotazy
2001


Odpověď
Konec strany
9. 2. 2001
Ladislav Tomič, Liberec.

3. Obrácené štíty nejsou obrácené?

DOTAZ:
Našel jsem stránky věnované rotundě sv. Kateřiny a přiznám se, že se mi líbí zpracování i způsob Vaší argumentace. Společně s profesionály se zabývám exp. archeologií se zaměřením na 12. a 13. století. Ale mám také praktické zkušenosti s výrobou a užíváním replik historických zbraní, zbrojí ap., tedy i mandlových štítů. Uvádím proto několik detailů k zamyšlení:
„1. Pro uchycení štítu stačí jedno madlo – kožené, dřevěné či kovové, popřípadě další kožený řemen k úchytu. Více úchytů (4, 6 ap.) proto naprosto postrádá význam.“
„2. Uvážíme-li, že se štít drží v levé ruce, a to buď vertikálně nebo mírně šikmo, pěstí vzhůru, pak mají zobrazené pruhy přesně opačný sklon.“
„3. Pokud jsou zobrazené pruhy skutečně řemeny, pak jsou na úchyt příliš dlouhé a tedy i volné – na uchycení stačí kratší a většinou křížové.“
„4. Mandlový štít je příliš těžký na ovládání jedinou rukou – zavěšoval se na další pomocný řemen kolem krku, který pomáhal nést jeho váhu a přenášel ji na tělo bojovníka – zde podobný řemen chybí úplně, a to u všech štítů, ačkoli by měl být na rubu vidět.“
„5. Dále nelze vyloučit pobíjení a zesilování štítu z vnější strany řemeny či pásy kovu – efekt by byl dost plastický, aby vysvětlil držení prstů na jednom z těchto pruhů“
„6. Pokud by se štít vyrobil s podobnými úchyty, byl by v boji skutečně nepoužitelný. Uvážíte-li smysl pro detail a celkové poměrně realistické ztvárnění výjevů v rotundě (např. jařmo nebo radlice oráče), bylo by takové hrubé porušení reality přinejmenším zvláštní.“
Osobně se domnívám, že máte pravdu pokud jde o zdvojení knížat i jednotlivé výjevy, ale po opětovném shlédnutí štítů, zvážení všech mně dostupných ikonografických pramenů, údajů a argumentů jsem došel k názoru, že se skutečně nejedná o revers štítu, ale prostě o štít jiného typu (nebo to alespoň vidím jako pravděpodobnější a prostě jednodušší vysvětlení).
Ladislav Tomič
ODPOVĚĎ:
Domněle „pravděpodobnější a jednodušší vysvětlení“ nemusí vždy vést ke správnému výsledku. V první řadě je nutno předeslat, že v malbách se nejedná o realistické zobrazení konkrétního obráceného štítu nebo snad o technický výkres, podle kterého by bylo možno vyrobit jeho přesnou repliku, jde o malířovu licenci, pouhou symboliku obráceného štítu. Ta je ale dostatečně naznačena znázorněnými koženými řemeny: světlými, tmavě konturovanými – mírně esovitě prohnutými – pásky, které překrývají svislou střední zvýrazněnou linii dělící štít na dvě poloviny (viz obr. 2 a 3 dole). Navíc postava v přilbě (sv. Václav [13]) za jeden z řemenů štít prsty drží. Prsty levé ruky má skryty (zasunuty) pod horním řemenem (nedrží prsty na něm). Nelze proto v tomto případě hovořit o nějakém zesilování lícní strany štítu koženými či kovovými pásy (pod nimi by prsty neschoval) a zobrazení ruky by zde postrádalo jakýkoliv smysl (
ad 5). Malíř nezapomněl pro srovnání namalovat ani pruhovaný štít viděný z jeho lícní strany. Drží jej Spytihněv I. [10] a jsou na něm tmavé rovné pruhy (viz obr. 1 dole). Ani zde malíř neměl na mysli nějaké zesilování lícní strany štítu, ale nějakou vlastnost právě tohoto panovníka, kterou se liší od všech ostatních, protože štít zde není namalován jen kvůli štítu samotnému. Podobně ani pluh zde není namalován proto, abychom si uměli představit, jak tehdy vypadal. Nejsme v muzeu. Pokud bychom chtěli hodnotit malířův smysl pro realitu a pro detail (ad 6), obávám se, že s vyobrazeným pluhem by nikdo brázdu nevyoral. Rovněž poselstvo na koních by daleko nedojelo, nikdo z jezdců nemá třmeny ani ostruhy, třebaže z archeologických nálezů víme, že třmeny i ostruhy se na Moravě od 9. století mezi nobilitou běžně používaly. Na přilbě sv. Václava [13] postrádáme nánosek, který najdeme na relikvii ve svatovítském pokladu. Vratislavova královská koruna [26] je nad čelem stříškovitě zalomena, přitom se jednalo o kruhovou obroučku s liliovitými výběžky. Můžeme zde proto hovořit o snaze po maximálním zjednodušení – o určité symbolice při zobrazování jednotlivých předmětů a scén, tzn. naopak vyhýbání se zbytečným a nepodstatným detailům. U žádného z panovníků nevidíme opasek a žádný není vyzbrojen mečem. Meč je přitom jedním z atributů knížete. Ale to se pokouším vysvětlit na jiném místě.
Vraťme se však ke štítům. Že se na obr. 2 a 3 v obou případech skutečně jedná o obrácený štít (přestože podle A. Merhautové to restaurace nepotvrdila, ani nemá D. Třeštíkem požadovaná archeologicky doložená kovová držadla) vyplývá z toho, že jej malíř použil poprvé právě u sv. Václava [13]. Jestliže jako čtvrtého panovníka bez pláště ve 4. pásu maleb (podle všeobecně známého pořadí) namaloval knížete Václava [12], nechtěl, aby další postava (sv. Václav s přilbou) byla chápána jako následující kníže ve známé posloupnosti panovníků (Boleslav I.). Jak měl naznačit, že jde o téhož Václava, tentokrát ovšem již jako svatého? Symboliku (stejné pláště), kterou použil pro zdvojení postav jeho předchůdce, který maloval 3. pás, použít nemohl – Břetislav nechal namalovat své předchůdce na pražském stolci bez pláště. Proto velmi vtipně a originálně použil příměr ke dvěma stranám jedné a téže mince. Na našich současných mincích najdete na reverzu dvouocasého lva – symbol našeho státu. Na všech soudobých denárech, tj. za vlády pražského knížete Břetislava I. 1035-1055, kdy tato část maleb nejspíše vznikla (II. etapa), bylo na reverzu vyobrazení sv. Václava a v opisu bylo uvedeno jeho jméno. Každý, kdo minci na rubovou stranu obrátil, měl jméno sv. Václava i jeho podobu před očima. Sv. Václav zde začal figurovat jako symbol „přemyslovského“ státu. Jako věčný kníže, jenž propůjčuje vládu vždy aktuálně vládnoucímu panovníkovi. Revers denáru – revers štítu. Domnívám se proto, že na znojemských malbách kníže Václav je jednou vyobrazený v posloupnosti knížat jako panovník [12], podruhé jako sv. Václav [13] ukazující revers štítu představuje již symbol tehdejšího státu. Právě za Břetislavovy vlády kult sv. Václava doznal značného rozšíření (např. patrocinia nově zakládaných kostelů, sv. Václavovi bylo přičteno vítězství Čechů nad Jindřichem III. v roce 1040). Malíř navíc sv. Václava opatřil ještě přilbou spasení (Ef 6, 17), aby jeho identifikace byla zcela jednoznačná. V přilbě pak byl sv. Václav zobrazován častěji (denáry, iluminace, plastiky, pečeti) – stala se jeho atributem. Vévodskou čapkou, kterou operuje D. Třeštík, byla Václavova přilba vystřídána až v době gotické. Obrácený štít sv. Václava (revers) s šikmo položenými koženými řemeny byl pak chápán jako symbol zdvojení postavy. Tazatel sice souhlasí se zdvojením postav, odmítá však obrácený štít. Jedno bez druhého, s poukazem na soudobé denáry, ale v tomto případě není možné.
O 80 až 100 let později v další III. etapě výmalby (1131-1134) byla tato symbolika použita i pro zdvojení postavy knížete Vratislava II. Jednou s biskupskou mitrou [20] v posloupnosti knížat, podruhé s královskými insigniemi [26] mimo pořadí na čestném místě proti apsidě, po pravici svého nejmladšího syna Soběslava I. [27], za jehož vlády byla domalba v letech 1131-1134 provedena. Toto zdvojení naznačené obráceným štítem malíř ještě „pojistil“ tím, že Vratislavovi v obou případech [20, 26] namaloval stejný plášť, tak jako stejného pláště pro naznačení vícenásobného zobrazení téže osoby již dříve použil malíř 3. pásu. Zřejmě jako v II. etapě výmalby podruhé vyobrazený sv. Václav [13] v přilbě představoval symbol státu, podobně ve III. etapě opakovaně vyobrazený Vratislav II. [26] mimo posloupnost na význačném místě, tentokrát ale s královskými atributy korunou a žezlem, asi představoval symbol českého království. Tím bychom také mohli zdůvodnit, proč právě jen postavy Václava a Vratislava byly zdvojeny. Je to asi jen pouhá náhoda, že pořadové číslo krále Vratislava [26] v posloupnosti panovníků je dvojnásobkem pořadového čísla sv. Václava [13]. Bylo tedy umístění jeho královské postavy náhodně zvolené, nebo záměrné? Rozhodně záměrné!
Oldřich [17] Břetislav I. [18] Vratislav II. [26] Soběslav I. [27]
ZPĚT na začátek strany
Odpověď
Koberec z Bayeux
Konec strany
Čtyři generace Přemyslovců: vždy otec a syn – kníže Oldřich [17], kníže Břetislav I. [18], kníže Vratislav II. (zde již s královskými insigniemi) jako král Vratislav I. [26] a kníže Soběslav I. [27].
Poznámka: Obě vyobrazené dvojice „otec a syn“ jsou umístěny v podélné ose rotundy ve 4. pásu naproti sobě. Oba „synové“ – Břetislav I. i Soběslav I. se zasloužili, každý ve své době, o výzdobu rotundy. I Soběslav zřejmě chtěl mít svého otce vedle sebe, tak jako Břetislav. Toto hledisko jistě hrálo svoji roli při volbě umístění postavy Vratislava s královskými atributy [26] mimo pořadí po pravici nejmladšího syna Soběslava I. [27] a nad postavou prvního krále Slovanů Sáma. (Jinak mohl být umístěn, podobně jako je tomu u dvojice kníže Václav [12] a sv. Václav [13], hned vedle svého prvního zobrazení [20] jako 21. v celkovém pořadí). Takhle bylo každému hned jasné, že Soběslav I. je synem krále! Tak je uvedeno i v Soběslavově listině z roku 1130. Umístění postavy krále Vratislava I. [26] mimo pořadí vedle svého nejmladšího syna Soběslava I. [27] bylo záměrné. Bylo to Soběslavovo přání.
Zastavme se ještě u skutečnosti, že oba obrácené štíty se navzájem liší, i když mají znamenat totéž, tj. zdvojení postavy. Většího než nezbytného počtu řemenů si samozřejmě každý hned všimne (ad 1). I jejich rozdílného počtu (4 a 6) či opačného sklonu (ad 2). (Sám tazatel je toho důkazem. Právě proto, že nemají praktický význam, musíme jejich význam hledat v něčem jiném). A s tím zřejmě malíř také kalkuloval. Záměrně nás tak na tyto štíty upozorňuje. Znamenají totiž něco víc, než jen pruhované štíty. I něco víc, než jen obrácené štíty. Malíř měl zcela jistě zájem na tom, abychom jeho kryptogram rozluštili, jinak by neměl smysl. Skutečně to není tak těžké. Počet řemenů není v žádném případě náhodný (jinak by mohl být i shodný). Pátý panovník bez pláště sv. Václav [13] má na svém obráceném štítu čtyři řemeny – ukazuje tedy, počínaje Bořivojem I. [09], na čtvrtého panovníka v pořadí – knížete Václava [12]. Tehdy (před rokem 1055) byli panovníci 4. pásu namalováni pouze v jeho severní polovině, 10 postav od Bořivoje I. [09] po Břetislava I. [18], takže bylo snadné určit počátek řady. Král Vratislav I. [26] je však, opět počínaje Bořivojem I. [09], předposledním osmnáctým v pořadí. Osmnáct řemenů by se na štít vůbec nevešlo. Navíc kruh panovníků byl v té době (1134) již uzavřen a nebylo tak na první pohled jasné, kterou postavou malby 4. pásu začínají – odkud začít počítat. Malíř tedy použil počátek jiný. Samotného držitele obráceného štítu. Kníže Vratislav II. [20] s biskupskou mitrou má na svém obráceném štítu šest řemenů a jeho druhé vyobrazení již jako krále Vratislava I. [26] najdeme právě o šest pozic dál vpravo. Tím jsme si současně vysvětlili, proč je na štítu větší počet řemenů, než jen nezbytně nutný jeden či dva. Slouží k nalezení „dvojníka“. Současně stanovení „jiného počátku“ pro odpočítání zdvojené postavy potvrzuje dřívější zjištění (viz 7. část práce), že malby 4. pásu vznikaly postupně ve dvou časově od sebe vzdálených etapách (viz výše). Kdyby tomu tak nebylo, kdyby celý 4. pás byl namalován najednou a současně až v roce 1134 za Soběslava I. (A. Merhautová 1983, B. Krzemieńska 1985, D. Třeštík 1987, A. Merhautová-A. Martan 1988), malíř by v obou případech zvolil stejný princip! Za počátek by zvolil vždy panovníka s obráceným štítem. Tzn., že na štítu sv. Václava by pak musel být znázorněn jen jeden řemen – ten, za který štít drží. Podobně, jako to vidíme na výřezu ze slavného koberce z Bayeux na obrázku níže. Zde vidíme čtyři mandlové štíty z rubové strany, každý opatřený jedním řemenem (po Třeštíkově kovovém držadle ani památky). Řemeny jsou zde naznačeny ještě volnější, než na malbách v rotundě (ad 3). Chybí zde rovněž onen požadovaný pomocný řemen k zavěšení kolem krku (ad 4). 
Dvě fáze výmalby 4. pásu podporuje i fakt, že obrácený štít nacházíme v jednom případě až u druhého vyobrazení Václava [12,
13], ve druhém případě u prvního vyobrazení Vratislava [20, 26]. V tomto druhém případě se malíř opět, tak jako již u rozdílného provedení obou obrácených štítů, nedržel principu svého předchůdce. Král Vratislav [26] s obráceným štítem by mu v roce 1134 asi nepřipadal jako dostatečně důstojně podaný, namaloval jej proto knížeti Vratislavovi [20].
Poznámka: Kdyby malby 4. pásu vznikly najednou a současně až za Soběslava I. v roce 1134, bylo by všech 19 Přemyslovců namalováno v pláštích. Ale tak tomu není. Prvních devět pražských „Přemyslovců“ je namalováno bez pláště. Jako první v plášti namalován až teprve Břetislav I., který, již jako pražský kníže, je zadavatelem první dílčí výmalby (resp. přemalby) severní poloviny 4. pásu, která proběhla někdy v letech 1035-1055 (viz 7. část práce). Plášť na znojemských malbách totiž není atributem pražských „Přemyslovců“, jak se domnívají D. Třeštík a spol., ale moravských králů, vyobrazených ve spodním 3. pásu. A z pražských „Přemyslovců“ to byl právě až Břetislav I., „jenž tu zemi (Moravu) první podrobil svému panství“ (Kosmas III, 34). 
Viz strana „Plášť moravských králů“.
Čtyři štíty viděné z rubové strany na výřezu koberce z Bayeux.
70 metrů dlouhá výšivka na plátně, nesprávně označovaná jako tapiserie.
Její vznik je neprávem přisuzován Vilémově manželce, královně Matyldě.
ZPĚT na začátek strany
4 generace Přemyslovců
Štíty se šikmými pruhy
Konec strany
Koberec z Bayeux.
Nechal jej zhotovit v Anglii nevlastní bratr Viléma Dobyvatele biskup Odon z Bayeux v roce 1077 pro chór právě dokončené katedrály v Bayeux. Jezdci ve zbroji s přilbami na hlavách, se třmeny a ostruhami, drží v levé ruce štít opatřený jedním koženým řemenem. Kožený řemen na rubové straně štítu jezdce vlevo v popředí je znázorněn tenkým tmavě konturovaným esovitě prohnutým páskem. Tak jako v rotundě.
A proč mají řemeny zcela neprakticky opačný sklon (ad 2)? Lidské oko pozoruje obrazy a předměty zleva shora směrem vpravo dolů. Daleko silněji vnímá linie, které jeho dráhu kříží, než ty souběžné. Opět zřejmě známka toho, že nás malíř chtěl na držitele těchto štítů záměrně upozornit. Tento princip je využit i dnes na různých zákazových značkách.
Také rozdíl ve vybarvení štítů má logické vysvětlení. Zatímco bíločervený štít sv. Václava [13] (obr. 2) ukazuje na postavu vlevo od něj [12], podle červenobílého štítu Vratislava II. [20] (obr. 3) musíme „dvojníka“ hledat v opačném směru, tj. vpravo [26]. Co se týče zesilování a pobíjení štítů z jejich lícní strany řemeny a pásy kovu (ad 5), nic podobného nenajdeme na žádném ze zbývajících čtyřiadvaceti štítů (viz také poznámka dole). Není proto jediný důvod, abychom je spatřovali právě na třech níže vyobrazených štítech. Už i proto, že se nejedná o nějaký otrocky popisný návod na výrobu repliky štítu, jak již bylo v úvodu řečeno, protože malby v rotundě měly nepochybně sloužit k jinému účelu, ale o malířovu charakteristiku držitele štítu, resp. návod k rozpoznání „dvojníka“. Za jasné, srozumitelné, směrodatné a zcela dostačující potvrzení tohoto názoru, předneseného na základě vlastního důkladného kritického pozorování, považuji analogii na výšivce z Bayeux (viz výše) a shodná zjištění badatelů (tj. obrácené štíty), kteří se malbami v rotundě velmi podrobně zabývali: M. Trappa (1862), O. Votočka (1949), A. Friedla (1966) a konečně J. Zástěry (1986, 1990), který jako první poskytl i zdůvodnění, proč se jedná o obrácené štíty a jaký je jejich význam. Bylo mi ctí a potěšením jeho zjištění také nade vší pochybnost prokázat.
Tazatel mohl být ovlivněn vyobrazením štítů z 12. a 13. století, ale musíme mít na paměti, že podstatná část znojemských maleb (kromě posledních devíti knížat v pláštích ve 4. pásu) vznikla již v první polovině 11. století za Břetislava I. Nemůžeme v nich proto hledat něco, co zde tehdy ještě být nemohlo (např. také Libušino poselstvo a pohana Přemysla nebo moravské údělníky či v roce 1091 žijící následníky). Při domalbě kaple za Soběslava I. v letech 1131-1134 se malíř již musel přizpůsobit svým předchůdcům, aby malby působily jednotným dojmem.
Bylo by neprozřetelné podceňovat IQ tvůrců znojemských maleb jen proto, že dnes již nejsme schopni způsob jejich uvažování a výsledek jejich práce v celém rozsahu do detailu pochopit.
Petr Šimík

stit10cl.jpg (3752 bytes) stit13cl.jpg (3501 bytes) stit20cl.jpg (3652 bytes)
Obr. 1. Obr. 2. Obr. 3.
ZPĚT na začátek strany
Koberec z Bayeux
Konec strany
Konec strany
Detaily štítů se šikmými pruhy ze 4. pásu maleb.
Obr. 1.
Druhá postava bez pláště Spytihněv I. [10] s pruhovaným štítem viděným z jeho lícní strany.
Obr. 2.
Pátá postava bez pláště sv. Václav [13] s obráceným štítem.
Obr. 3.
Třetí postava v plášti Vratislav II. [20] s obráceným štítem.
Poznámka: Nepochybně jsou na znojemských malbách iniciovaných Břetislavem I. zachyceny štíty malované. To platí i pro štít se šikmými tmavými pruhy na obr. 1. Koresponduje s tím i zmínka v Kosmově kronice k roku 1040 (II, 8). Císař Jindřich III. zde hrozí Břetislavovi I. válkou, nepošle-li mu peníze z lupu v Polsku: „neučiníte-li vy, co já chci, ukáži vám, kolik mám malovaných štítů anebo co zmohu ve válce“ (K. Hrdina: Kosmova kronika česká, 1949, s. 89). 
Podobně se to má i se štíty v Kodexu vyšehradském (1085). Srovnej A. Friedl: Přemyslovci ve Znojmě, 1966, pozn. 67 na s. 93.
V obou popisovaných případech můžeme tedy zesilování a pobíjení štítů na lícní straně pásy kůže nebo kovu zcela vyloučit.
Štíty na znojemských malbách a v Kodexu vyšehradském nejsou zesilovány pobíjením pásy kůže či kovu – jsou malované.
Odpověď na další DOTAZ. Klikněte SEM. ani_sipl.gif (699 bytes) ZPĚT na začátek strany
Štíty se šikmými pruhy

ZPĚT ani_sipl.gif (699 bytes)
na stranu
DOTAZY
 
ODPOVĚDI [ 1. Vymazání jmen | 2. Průměrná doba vlády | 3. Obrácené štíty | 4. Zdvojení postav | 5. Přemalba ruky s Písmem ]

Copyright © 1998-2002 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu