Průměrná DOBA VLÁDY

ODPOVĚDI
na Vaše dotazy

2000

5. 10. 2000
Mgr. Pavel Hasenkopf, Praha.

2. Průměrná doba vlády předvelkomoravských panovníků

DOTAZ:
V několika posledních dnech jsem si podrobně prostudoval Vaši hypotézu o znojemské rotundě, a uznávám, že je pro mě coby laika poměrně dost přesvědčivá. Ale jedna věc se mi tam nezdá:
„Pokud je první panovník ve 3. pásu Sámo [01] (626-658/661) a pátý Mojmír I. [05] (820-842), potom se musí panovníci [02, 03, 04] roztáhnout do období 160 let. Na každého by tak vyšlo cca 53 let vlády – i kdyby to byla léta života, je to na tu dobu asi příliš. Dále píšete, že panovníky [02, 03, 04] nelze zatím jednoznačně určit. Máte nějakou představu o tom, jak by to jednou někdy později mohlo jít?“

Pavel Hasenkopf

ODPOVĚĎ:
Je pravděpodobné, že oněch prvních osm panovníků v pláštích ve 3. pásu maleb nepředstavuje jednu nepřetržitou řadu, ve které jeden bezprostředně navazuje na druhého. Domnívám se, že po rozpadu Sámovy říše, resp. kmenového svazu (v malbách znázorněný král Sámo [01] a snad jeden z jeho synů [02]), došlo k delší časové přetržce, v rotundě patrně naznačené 3. oknem a stromem, pokud nebudeme předpokládat, že „někdo“ záměrně vložil do našeho kalendáře a tím i do historie ve skutečnosti neexistujících cca 100 let. Jedná se o konec 7. a téměř celé 8. století. Nevíme, jaké informace pro tuto dobu měl autor námětu maleb, my máme jen údaje pozdní tradice. Na přelomu 8. a 9. století se začaly na Moravě stavět první kamenné kostely – Hradiště sv. Hypolita s kostelem stejného zasvěcení, Modrá u Velehradu s kostelem sv. Jana Křtitele. Zřejmě začalo docházet k soustředění moci v rukou některých knížat [03, 04], snad prvních Mojmírovců, i když o jejich jménech soudobé prameny mlčí. Opět máme k dispozici pouze údaje pozdní tradice. Tito první stavitelé kostelů byli nepochybně křesťany, neboť křesťanství se šířilo „shora“. První písemná zmínka o Moravanech pochází z roku 822, kdy se jejich zástupci zúčastnili obecného sněmu, svolaného císařem Ludvíkem do Frankfurtu. „Na tomto sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, (již řečených) Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary ...“.
Až teprve o posledních čtyřech velkomoravských panovnících máme spolehlivé údaje a známe bezpečně i jejich jména: Mojmír I. [05] (820?-842?), Rostislav [06] (846-870), Svatopluk [07] (870-894), Mojmír II. [08] (894-906?). O tom, že za Mojmíra I. již byla Velká Morava plně centralizovaná, může svědčit úspěšný výpad moravského vojska do Nitry a vypovězení Pribiny. V roce 831 měla také být celá Morava pokřtěna pasovským biskupem Reginharem (biskupem Moravanů).
Na výše uvedených šest panovníků [03-08] pak připadá období mezi roky 796-906, tzn. že jednomu panovníkovi odpovídá průměrně něco málo přes osmnáct let vlády.
Myšlenky, že se někdy podaří nalézt v nápisových páskách jména jednotlivých panovníků nebo alespoň jejich zlomky, se nevzdávám, protože zatím pro jejich odhalení nebylo uděláno téměř nic. V rotundě byla sice v průběhu let několikrát pořizována kompletní fotodokumentace, černobílá i barevná, při osvitu normálním, IR i UV světlem, klasickou metodou i digitálně. To však ještě neznamená, že byly vyčerpány všechny možnosti. Fotoaparát přece není tím vrcholným technickým zázrakem, špičkou soudobé přístrojové techniky, která by měla být v této výjimečné národní kulturní památce v každém případě použita. Na to jsou potřeba peníze. Hodně peněz. Ty by muselo uvolnit Ministerstvo kultury ČR. Ale to se zatím chová tak, jako bychom takových autentických obrazových galerií z první poloviny 11. století měli nazbyt. Nezanedbatelnou roli hraje i fakt, že rotunda nestojí v Praze, ale ve Znojmě. Přitom se jedná o jedinečný a nenahraditelný historický pramen, jehož význam nebyl zdaleka ještě doceněn.
Ovšem, co kdyby se pak nezvratně potvrdilo, že naši vědci v Praze nemají pravdu? Co by pak bylo s mytickým Přemyslem Oráčem? Ministerstvo kultury přece také sídlí v Praze. Nebude proto systematicky pracovat na popření pohana Přemysla v moravské rotundě, když už jsou na něj všichni tak nějak zvyklí. Jak by si to zodpovědělo před českým národem? Co to dalo práce, kolik knih muselo být napsáno, kolikrát musel být ten absurdní nesmysl zopakován, aby se pohan v církevní stavbě, v křesťanské kapli mohl stát pro všechny naprostou samozřejmostí, nad níž se dnes již nikdo ani nepozastaví. Jen co by stálo peněz, kdyby se teď musely opravovat všechny učebnice, kde se tento nehorázný blud vštěpuje studentům. A co všechny ty mezinárodní výstavy a katalogy k nim, odborné zasvěcené historické studie a publikace o dějinách výtvarného umění? A těch recenzentů a členů vědeckých redakcí, kteří to všechno schválili. Kolik je pod tím podepsáno univerzitně vzdělaných jedinců? Jak by pak všichni vypadali? (Asi ne jinak než vypadají dnes!)
To si přece nikdo nevezme na svědomí. A kromě toho, kdo nic nedělá, také nic nepokazí.
„Lépe je v sladké nevědomosti žíti, nežli strašlivou poznati jistotu“.

Petr Šimík

Odpověď na další DOTAZ. Klikněte SEM.

Ve vymývání mozků pohanem Přemyslem dnes úspěšně pokračuje D. Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století), Tři studie ke „starým pověstem českým“, Lidové noviny, Praha 2003, s podporou grantu Grantové agentury ČR č. A90115804. Kdo by to také za ty peníze neudělal?

ZPĚT

na stranu
DOTAZY

ODPOVĚDI [ 1. Vymazání jmen | 2. Průměrná doba vlády | 3. Obrácené štíty | 4. Zdvojení postav | 5. Přemalba ruky s Písmem ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno