IKONOGRAFIE maleb – základní přehled

IKONOGRAFIE maleb ve Znojemské rotundě Ikonografická problematika románské výmalby znojemské rotundy: Petr ŠIMÍK Základní členění hypotéz dle různých hledisek:		IKONOGRAFIE – základní členění.
chronologický přehled • systematické utřídění • vzájemné porovnání • hypotézy • příspěvky řešící dílčí oblasti výmalby • další práce věnované malbám v rotundě

CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED HYPOTÉZ OD ROKU 1820

Na třech samostatných stranách se můžete seznámit s vývojem jednotlivých názorů na obsah a stáří znojemských maleb:

Chronologický přehled hypotéz podle data jejich publikování.

SYSTEMATICKÉ UTŘÍDĚNÍ HYPOTÉZ

Systematické utřídění hypotéz jednotlivých autorů se stejnými nebo podobnými prvky do skupin (A a B), podskupin (1, 2, 3) a oddílů (a, b, c, d) podle tří základních klíčů: První rozlišovací klíč – postava, kterou začíná 4. pás maleb. Může to být první postava v plášti [18] (skupina A), nebo první postava bez pláště [09] (skupina B). Druhým rozlišovacím klíčem je 9 postav bez pláště [09-17] ve 4. pásu. Jsou považovány za moravské údělníky (1); za veškeré (v době výmalby rotundy) žijící členstvo přemyslovského rodu, následníky trůnu či přemyslovské prince, kteří dosud nedosáhli pražského stolce (2); za první pražské Přemyslovce, počínaje Bořivojem [09] a Oldřichem konče [17], vládnoucí pouze v Čechách (3). Třetím rozlišovacím klíčem je 8 postav v plášti [01-08] ve 3. pásu. Jsou považovány: za mytické Přemyslovce (a); za první historické pražské Přemyslovce, počínaje Bořivojem (b); za předvelkomoravské a velkomoravské panovníky, počínaje králem Sámem (c); jsou jejich kombinací (d). Výchozí kritéria • Schéma výmalby lodi rotundy • Přehledná tabulka • Stanovisko k hypotézám A2 • Stanovisko k hypotézám A1 • Doba vzniku maleb A1 • Doba vzniku maleb A2 • Vznik maleb B3 • Shrnutí • „Boj o rotundu“ trvá • Přežijí rok 2000?		Systematické utřídění hypotéz podle 3 základních klíčů. Zdůvodnění, proč nelze přijmout hypotézy spatřující v postavách bez pláště ve 4. pásu jakési (v době výmalby) nežijící moravské údělníky či naopak (v době výmalby) všechny žijící následníky či přemyslovské prince.

VZÁJEMNÉ POROVNÁNÍ HYPOTÉZ

Vzájemné porovnání hypotéz těch autorů, kteří se pokusili
o jmenovité určení postav jednotlivých vyobrazených panovníků
ve 3. a 4. pásu maleb:
Antonín Friedl (1966), Anežka Merhautová (1983), Barbara Krzemieńska (1985),
Jaroslav Zástěra (1986), Lubomír Jan Konečný (1997), Petr Šimík (1999).
Schéma maleb v lodi rotundy.
Přehledné tabulky:
1. část: 3. pás maleb – tzv. „Přemyslovská scéna“.
2. část: 3. pás maleb – 8 panovníků v plášti.
3. část: 3. pás maleb – tzv. donátoři.
4. část: 4. pás maleb – 9 panovníků bez pláště.
5. část: 4. pás maleb – 10 panovníků v plášti.
6. část: Předpokládaná doba vzniku maleb.

Pořadí pražských panovníků podle Kosmovy kroniky (1125).

Pořadí panovníků na pražském stolci podle VDZKČ I. (1999).
1. část: 867-1003,
2. část: 1003-1061,
3. část: 1061-1140.

Vzájemné porovnání hypotéz některých autorů.

JEDNOTLIVÉ HYPOTÉZY NĚKTERÝCH AUTORŮ

Na tomto místě najdete podrobné zpracování některých hypotéz: [ J. Zástěra 1992 \| L. J. Konečný 1997, 1999 \| P. Šimík 1999-2004 ]. Odkaz na stručný výtah z hypotéz dalších autorů najdete ZDE.		Jednotlivé hypotézy některých autorů – podrobný rozbor maleb.

PhDr. Jaroslav ZÁSTĚRA Zkrácená verze hypotézy publikovaná původně jen v sešitovém vydání: Původ péřové koruny – postavy panovníků na českých a moravských denárech. Znojmo 1986 a 1990. Podruhé vyšla v rozsáhlejší publikaci vydané vlastním nákladem autora: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990. Následovalo stručné shrnutí hypotézy jako příležitostný tisk v únoru 1992, ze kterého vychází toto znění uveřejněné na našich stránkách. V únoru 1999 byla pak prezentována na odborném semináři „Malby ve Znojemské rotundě 1999“ na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zde J. Zástěra vystoupil s novým poznatkem k výkladu oráčské scény opřeným o nové experimentální snímky restaurátora ak. mal. Františka Sysla pořízené v rotundě v závěru roku 1998: [ Zapůjčená ruka ]. Další Zástěrovy články vztahující se ke znojemským malbám najdete na těchto stránkách: [ Biskupské mitry \| Původ mandlového tvaru štítů \| Inspirační zdroje autorů maleb ]. Poslední článek J. Zástěry publikovaný v regionálním tisku ZNOJEMSKO 6. února 2001: [ Rotunda vstoupila do 3. tisíciletí ].		Jaroslav Zástěra († 2001).

PhDr. Lubomír Jan KONEČNÝ V roce 1997 publikovaná hypotéza: Ikonografická problematika románské výmalby znojemské rotundy (stručný výtah). - - - - - - - - - In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání, vědecká konference, Znojmo 23.-25. 9. 1996, sborník příspěvků, ed. P. Ciprian, s. 59-78. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 176 s., první vydání, Znojmo 1997. - - - - - - - - - Příspěvek přednesený na semináři Malby ve Znojemské rotundě 1999, PdF MU v Brně, a v srpnu téhož roku autorem upravený: Ikonografický výklad maleb. - - - - - - - - - Několik let připravoval autor k vydání novou rozsáhlou publikaci o románské rotundě ve Znojmě, která spatřila světlo světa začátkem roku 2006 (viz publikace). Přinesla některé novinky v dokumentaci (Melicherův realizovaný návrh restaurace), barevné snímky maleb, velké množství srovnávacího materiálu (iluminace, malby, mozaiky). Ve výkladu maleb však (bohužel) autor setrval na své původní mylné domněnce (vznik maleb v roce 1091).		Lubomír Jan Konečný.

Petr ŠIMÍK První stručná verze hypotézy: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb ve Znojemské rotundě se objevila na těchto internetových stránkách 23. 12. 1999 pod názvem „Stručná ikonografie 3. pásu maleb ve Znojemské rotundě“. Navázala na Zástěrův výklad 4. pásu maleb a plně jej potvrdila. Odlišně ale vysvětlovala 3. pás maleb včetně datování jak maleb, tak i stavby samotné. V této první verzi (21 s.) byla zaslána k odbornému posouzení. Vyjádření naleznete ZDE. Poté byla prezentována v rozhovoru na Rádiu Proglas (15. dubna 2001) a na přednášce s diapozitivy pod názvem „Malby ve Znojemské rotundě 2001“ dne 27. dubna 2001 na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na internetu byla hypotéza postupně doplňována další obrazovou dokumentací, odkazy na literaturu, citacemi a samostatnými přílohami, až konečně dospěla do své dnešní podoby:		Petr Šimík.
Úvod – stručný obsah hypotézy; 1a – potvrzení správnosti hypotézy J. Zástěry (1986, 1990) o ikonografii 4. pásu; přilba sv. Václava, kopí šikmo napříč Boleslava I., nízké biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II., ukázky analogií; 1b – porušení Břetislavova stařešinského řádu; Svatoplukovo svržení Bořivoje II; dvojí vyobrazení Vratislava II.; Vladislav I. arcičíšníkem; korouhev – symbol suverenity; plášť moravských králů; moravské kořeny „Přemyslovců“; 4. pás maleb – výchozí předpoklad; 2a – Bořivojův moravský původ; velkomoravské Hradiště sv. Hypolita; rozdílné vzory na ozdobných lemech plášťů u čtyř z osmi panovníků se štítem a kopím s praporcem ve 3. pásu; jeden ze vzorů se opakuje u dalších čtyř postav tohoto pásu: vedoucího jízdní družiny, oráče, fundátorského páru – formulace hypotézy; 2b – fundátoři, jízdní družina, oráčská scéna, kněžna s diadémem – identifikace a symbolika postav; 2c – král-oráč Rostislav zakladatel mocné dynastie a Metodějova arcibiskupství; pohan ve městě Božím či Nebeském Jeruzalému (?!); zapůjčená ruka; 3 – detailní rozbor tzv. „Přemyslovské scény“ ve 3. pásu; příspěvek K. Honzkové; pohanské prvky nebyly v kostele přípustné; 4 – kdo je vyobrazen jako první v následné osmičlenné posloupnosti panovníků ve 3. pásu: Přemysl, Bořivoj, nebo Sámo (?);		Obsah: Úvod a 1.-4. část.
5 – I. etapa výmalby proběhla nejpozději za Břetislava (1019-1034); II. etapa poté, co usedl na pražský stolec (1035-1055); koryfej všech věd; přilba jako atribut sv. Václava; Břetislav jako první z Přemyslovců v plášti moravských králů; III. etapa v letech 1131-1134; 6 – moravské a české denáry a pečeti s obrazem sv. Václava v přilbě; údajné pohanské motivy (?) na denárech dle J. Bažanta; důkaz podvodu A. Merhautové; 7 – šikmé pruhy na štítu sv. Václava; podélná osa rotundy a dělící rovina maleb v ose západ-východ; Břetislav v plášti namalován společně s postavami bez pláště; 8 – několik etap výmalby – důkazy: rozdílná výška 3. a 4. pásu, jiná technologie, rozdílné provedení postav, rozdílné štíty, rozdílné typy a tvary královských korun; postavy v plášti ve 4. pásu časově následují až za postavami bez pláště; 9 – podvod jako legitimní metoda práce; odmítnutí hypotézy A. Merhautové, B. Krzemieńske a D. Třeštíka – výklad neodpovídá malbám, na detailech nezáleží (!); chybné schéma, zpackaná obr. příloha; 10 – malba nebo přemalba; Zesnutí Bohorodičky nebo Nanebevzetí P. Marie (?); schéma; dva žluté půloblouky; dvojité a trojité zakončení praporců; „Břetislav zemi moravskou první* podrobil svému panství“*; v roce 1134 – tj. 80 let po církevním schizmatu (1054) – by v rotundě nikdo Rostislava a Konstantina s Metodějem nemaloval, z toho plyne: celý 3. pás musel být namalován před rokem 1054, dokonce ještě před rokem 1035 za Břetislavovy správy Moravy;		Obsah: 5.-10. část.
10a – pluh, orba, střevíce i mošna jsou křesťanské symboly; zapůjčená ruka; příloha KNIHA; býk – symbol apoštolů; ne jeden, ale tři oráči; velkomoravská nákončí opasku v podobě knihy; Proglas: „Nahé jsou všechny národy bez knih“; u Kosmy plesnivý chléb – u Konstantina „dar duším nikdy se nekazící“ a „slovo, jež krmí lidské duše“; Třeštíkovy demagogické výlevy; Moravané nejsou národ; Velká Morava a cyrilometodějská misie jako historický fenomén; apoštolský list Egregiae virtutis papeže Jana Pavla II. 10b – srovnání maleb se zněním Kosmovy kroniky; 3. pás musel být namalován předtím než se Kosmas vůbec narodil; proč české prameny Rostislavovo jméno důsledně neuvádějí, popřípadě je nahrazují Svatoplukem starším (?); „perpetuum silentium“; 10c – Kosmův omyl – chybně si vyložil význam jednotlivých štítů; Vlčkem stanovený dožitý věk prvních „Přemyslovců“ a symbolika štítů panovníků vyobrazených v severní polovině 4. pásu; časové údaje v legendách nejsou spolehlivé; legendy nelze považovat za historický pramen; štíty dalších panovníků; vymazané nápisy; 10d – původnost maleb – přemalba, nikoliv podvrh; SARS ohrožuje vědu; byl sv. Václav zobrazován bezvousý (?), nebo s plnovousem (!) – příklady vyobrazení; 11 – vzájemné vazby mezi obrazy ve svislém směru; proč je král Rostislav v rotundě vyobrazen čtyřikrát (?); Znojmo křižovatkou cest, kamenné kříže z Dobšic; 12 – rekapitulace panovníků; jednotlivé etapy výmalby; proč jsou praporce některých panovníků zdvižené (?); poselství malíře (malířů) budoucím generacím; světci Konstantin-Cyril a Metoděj v roce 1980 papežem Janem Pavlem II. prohlášeni spolupatrony Evropy; moravský král Rostislav svatořečen pravoslavnou církví v roce 1994.		Obsah: 10a.-12. část.

Petr ŠIMÍK – přílohy • Otázky spojené s vlastní stavbou rotundy v souvislosti s výmalbou kupole (jednotlivé etapy výstavby a výmalby): [ Malby a stavba rotundy – 1. a 2. část ]. • Pomůže dobu výstavby a výmalby rotundy a jejich jednotlivé etapy upřesnit nápis vyrytý v přízemním pásu s drapérií na západní stěně lodi proti apsidě, nalezený restaurátorem Františkem Fišerem v roce 1949?: [ Rytý nápis ]. • Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem a některými jeho názory publikova- nými v článku „Objevy ve Znojmě“ (1987), ve kterém napadá hypotézu dr. Jaroslava Zástěry o ikonografii maleb (1986), a jejich vyvrácení: [ Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat ].		Petr Šimík – přílohy 1.
• Pohádku „Jak pohan Přemysl do Znojemské rotundy přišel“ si vymyslela romantizující historiografie v 19. století, snad aby doložila původní slovanské osídlení Znojemska (Kosmova typicky česká přemyslovská pověst se k tomu zdála být zvláště vhodná). Slovutní vědci z nejrůznějších ústavů AV ČR a FF UK v Praze ji koncem 20. století ve svých publikacích povýšili na „vědecké dogma“. Co všechno stihli napáchat od roku 1997 zaznamenává strana: [ Recenze ]. • Odpověď na otázku: „Proč na malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě nemůže být glorifikován pohan* Přemysl?!“* naleznete zde: [ Pohan v církevní stavbě?! – 1., 2. a 3. část ]. • „Bořivoje zplodil Hostivít?“ Skutečným původem pražských „Přemyslovců“ se zabývají následující stránky. Je vůbec správné nazývat je „Přemyslovci“? Vlčkův průzkum koster z hrobů K1 na Pražském hradě a 12/59 v Sadech u Uherského Hradiště. Galuškova hypotéza o moravském původu Bořivoje. Staroslověnská legenda „O poustevníku Ivanovi“ označila Bořivoje jako knížete moravského! Historický příběh Bořivoje, syna krále-oráče Rostislava, a jeho manželky Ludmily inspiroval Kristiána k pověsti o Přemyslovi. Kosmas zase použil, vedle Kristiána, znojemské malby jako obrazový scénář ke svému přemyslovskému mýtu, v němž skutečnou historii rodu zcela záměrně změnil. Učebnice dějepisu bude opravdu nutné přepsat: [ Svatopluk a Bořivoj byli příbuzní \| Bořivojův moravský původ – 1., 2. a 3. část \| Bořivoj a hrob K1 – 1. a 2. část ]. • „Rodné a křestní listy knížat“ v podobě štítu víry (Ef 6, 16); z 27 vyobrazených panovníků si každý nese ten svůj. Jejich symbolika nám může pomoci o s v ě t l i t leccos z „temného“ 10. století: [ Knížecí štíty ].		Petr Šimík – přílohy 2.
Několik dalších příloh, které tvoří nedílnou součást hypotézy: • Příklady analogických vyobrazení postav s knihou v levé ruce k postavě krále-oráče Rostislava v oráčské scéně: [ Kniha ]. • Klášter sv. Kateřiny na Sinaji a rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě – co je spojuje?: [ Sinajský klášter ]. • Proč je prvních devět pražských „Přemyslovců“ ve 4. pásu namalováno bez pláště?: [ Plášť moravských králů ]. • Čím se odlišuje osm knížat v plášti ve spodním 3. pásu od ostatních?: [ Náramky knížat ]. • Komu patří sporná ruka v oráčské scéně? Oráči, nebo jeho asistentovi po levici? Je k nám obrácena dlaní, nebo hřbetem?: [ Levá, nebo pravá? ]. • Okolnosti vraždy knížete Václava a její zachycení na malbách: [ Boleslav I. – kníže a bratrovrah? ]. • Na mincích většiny moravských údělníků nechybí plášť, ale praporec: [ Denáry moravských údělníků ]. • Shoda ve vyobrazení Vladislava I. v rotundě a na jeho denáru: [ Odznak hodnosti arcičíšníka Vladislava I.? ].		Petr Šimík – přílohy 3.
• Apoštolský list papeže Jana Pavla II., kterým byli 31. 12. 1980 svatí Cyril a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy: [ Egregiae virtutis ]. • Třetí český král se jmenoval Otakar, nebo Přemysl (?); dědičný titul krále byl prý udělen Přemyslovi (!?), tvrdí v rozporu se skutečností historik doc. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. Vědec, nebo mýtoman (?): [ Zlatá bula sicilská ]. Některé dílčí pasáže hypotézy jsou ještě velmi podrobně vysvětleny v odpovědích na dotazy čtenářů (viz také tlačítko DOTAZY): 1. Vymazání jmen v nápisových páskách. 2. Průměrná doba vlády předvelkomoravských panovníků. 3. Obrácené štíty nejsou obrácené? 4. Zdvojení postav Václava a Vratislava II. 5. Přemalba Rostislavovy levé ruky s Písmem v oráčské scéně.		Petr Šimík – přílohy 4. Dokumenty. Odpovědi na dotazy čtenářů.

PŘÍSPĚVKY ŘEŠÍCÍ DÍLČÍ OBLASTI VÝMALBY

Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě nese stavební znaky raně románské stavby s byzantskou výmalbou. DONÁTORSKÝ PÁR Příspěvek Ing. Jaroslava Pazoura k ikonografii 3. pásu maleb (viz také tlačítko NÁZORY).		Jaroslav Pazour.

Oráčská scéna v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě v sobě skrývá křesťanskou symboliku. ORÁČSKÁ SCÉNA ve slovech Příspěvek paní Karly Honzkové k ikonografii 3. pásu maleb. Autorka, dnes žijící v Německu, je původem z Moravy (viz také tlačítko NÁZORY).		Karla Honzková.

Může křesťanský cyklus maleb napomoci datování dynastického cyklu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě? MARIÁNSKÝ CYKLUS Příspěvek Ing. Jiřího Kachlíka, CSc. ke genezi vzniku maleb ve Znojemské rotundě. Obsah referátu předneseného na odborné konferenci ZNOJEMSKÁ ROTUNDA (Znojmo 25.-26. června 2003) (viz také tlačítko NÁZORY).		Jiří Kachlík.

DALŠÍ PRÁCE ZABÝVAJÍCÍ SE VÝMALBOU ROTUNDY

Zde se pouze zmíníme o dalších odborných článcích, ve kterých se jejich autoři zabývali znojemskými malbami, nikoli však určením postav panovníků ve 3. a 4. pásu lodi rotundy: PhDr. Ing. Pavel Černý: Zobrazení přemyslovské genealogie v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě a některé aspekty její interpretace In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání, vědecká konference, Znojmo 23.-25. 9. 1996, sborník příspěvků, ed. P. Ciprian, s. 78-92. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 176 s., první vydání, Znojmo 1997. PhDr. Zuzana Všetečková: Christologický cyklus v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání, vědecká konference, Znojmo 23.-25. 9. 1996, sborník příspěvků, ed. P. Ciprian, s. 92-101. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 176 s., první vydání, Znojmo 1997. PhDr. Jan Bažant: Znojemská rotunda a raně křesťanské malířství In: Jan Bažant: Umění českého středověku a antika, KLP, 272 s., první vydání, Praha 2000, s. 59-72. PhDr. Lubomír Jan Konečný: Malby v apsidě rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica, Phil.-aesth. 23, Historia artium IV, Sborník k osmdesátým narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc., ed. P. Černý. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2002, s. 51-85. PhDr. Zuzana Všetečková: Nástěnné malby ve znojemské rotundě. Několik poznámek k jejich interpretaci. In: Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce rotunda sv. Kateřiny. Sborník z 2. konference o rotundě, konané 25.-26. června 2003 ve Znojmě. Město Znojmo, 208 s., Znojmo 2004, s. 124-130.		Práce dalších autorů.

Zde zatím končí náš přehled hypotéz o ikonografii maleb ve Znojemské rotundě. Pokud víte o dalších autorech, které náš souhrn neobsahuje, nebo jste sami dospěli ve svém bádání k výsledkům, které by se měly publikovat na našich stránkách, nebo s některými názory nesouhlasíte, některé publikované myšlenky chcete lépe vysvětlit, chcete se na něco zeptat, dejte nám zprávu poštou či e-mailem. „Každý názor v této oblasti můžeme považovat za přínos k poznání cesty, kterou se ubírala naše historie, a to i v případě, kdy se ukáže, že tato cesta je slepá.“		Závěr.

Hypotézy [ L. Konečný ] [ J. Zástěra ] [ Původ mandlového tvaru štítů \| Inspirační zdroje autorů maleb \| Biskupské mitry \| Zapůjčená ruka \| Rotunda vstoupila do třetího tisíciletí ]
[ P. Šimík ] [ 1a • 1b • 2a • 2b • 2c • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ] [ Porovnání hypotéz \| Systematické utřídění hypotéz \| Pohan v církevní stavbě?! \| Plášť moravských králů \| Svatopluk a Bořivoj byli příbuzní \| Bořivojův moravský původ – 1 • 2 • 3 \| Bořivoj a hrob K1 – 1 • 2 \| Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat \| Boleslav I. – kníže a bratrovrah? \| Odznak hodnosti Vladislava I.? \| Denáry moravských údělníků \| Sinajský klášter \| Kamenné kříže z Dobšic \| Levá, nebo pravá? \| Kniha \| Náramky knížat \| Knížecí štíty \| Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno