ČINNOST 2001

INFORMACE
o různorodé činnosti Klubu v roce
• 2008

2001 • 2000 • 1999 • 1998

2001

Činnost Klubu tvoří dvě základní oblasti:

	ODBORNÁ:	zadávání a financování projektů a odborných posudků, spolufinancování průzkumů, výzkumů a osobní účast na dalších akcích, které mají vztah ke Znojemské rotundě ve smyslu stanov Klubu. Koordinace činnosti institucí, které se podílejí na řešení dané problematiky. Informování široké veřejnosti o výsledcích této činnosti.
	ZÁJMOVÁ:	činnost financovaná výhradně z vlastních prostředků členů Klubu: účast na zájezdech, návštěvy výstav a přednášek ap.

Zástupci Klubu se účastnili
jednání na Městském úřadu ve Znojmě
Za přítomnosti vedoucí odboru kultury MěÚ ve Znojmě Ing. Marie Čejkové, ředitele JMM ve Znojmě PhDr. Pavla Cipriana, vedoucího archeologického výzkumu ve Znojmě-Hradišti doc. PhDr. Bohuslava Klímy, CSc. z PdF MU Brno a zástupců Klubu přátel Znojemské rotundy se uskutečnilo jednání ve Znojmě.
Základem jednání byl „Program 2001“ s tématikou NKP Znojemská rotunda navržený Klubem přátel Znojemské rotundy. Z něj vyjímám jen některé body:
• obnovení konání konferencí s tématikou NKP znojemská rotunda, nejbližší termín konání v roce 2002
• Klub uhradí náklady spojené s pořízením srovnávacích fotografií ze SÚPP v Praze pro ikonografický průzkum
• dokončení nasnímání zbylé části maleb v UV a IR světle – restaurátor ak. mal. František Sysel a PhDr. Kateřina Dvořáková – a vypracování zprávy o vyhodnocení současného stavu maleb dle srovnávacích fotografií
• vytvoření odborné komise pro vyhodnocení zprávy o stavu maleb
• provedení kopané sondy u „severní cesty“ k doplnění znalostí o historickém vývoji hradní ostrožny
• zřízení památníku pro prezentaci velkomoravských nálezů na Hradišti sv. Hypolita
• výstavbě koupaliště v areálu bývalého louckého kláštera bude předcházet archeologický průzkum

14. 2. 2001
Jednání zástupců Klubu na Městském úřadu ve Znojmě

Pravidelné setkání všech členů Klubu přátel Znojemské rotundy
Členská schůze Klubu
Výbor Klubu přátel Znojemské rotundy, pobočka Brno, si Vás dovoluje pozvat na členskou schůzi, která se koná

ve čtvrtek 22. 3. 2001 v 16 hodin

v zasedací síni Poslaneckého klubu zastupitelů města Brna, Mečová 5, druhé nádvoří Staré radnice.
Program:

Zahájení
Zpráva o jednání Výboru Klubu na MěÚ ve Znojmě
Přednáška Petra Šimíka o ikonografii maleb v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě
Zpráva PhDr. Jaroslava Zástěry o článku „Znojemská rotunda vstoupila do 3. tisíciletí“ v listu Znojemsko
Program zájezdů Klubu na rok 2001
Prezentace činnosti Klubu v médiích
Různé

Srdečně zveme i všechny nové zájemce o členství v našem Klubu.

22. 3. 2001
Členská schůze Klubu

Rádio PROGLAS Velikonoční neděle 15. dubna 2001 v 17 hodin
Pohan Přemysl v křesťanské kapli a Libušini poslové-sedláci vyslaní k Přemyslovi
v knížecích pláštích pražských Přemyslovců
BRNO, frekvence 107,5 MHz
S těmito (v názvu uvedenými) a dalšími tvrzeními některých pražských vědců, klíčových opor současné AV ČR, na rádiových vlnách polemizoval autor nejnovější hypotézy o ikonografii maleb ve Znojemské rotundě Petr Šimík. Věcnými a logickými argumenty zpochybnil tzv. „pražský oficiální názor“ s jasným nacionálním podtextem, který spatřil světlo světa ještě za komunistické totality, kdy naši marxističtí odborníci s oblibou a rádi propagovali pohanství. Po roce 1989 svoji rudou knížku mnozí jistě odložili, svoje názory s ní odložit nedokázali. Křesťané na Moravě si prý malovali v 11. a první třetině 12. století po stěnách kaplí a kostelů pohany. Dokládají to na příkladu Znojemské rotundy, kde se má jednat konkrétně o Kosmova mytického Přemysla. Stejně nesmyslná a naivní je představa, že by malíř v rotundě namaloval Libušiny posly (které Kosmas označil za nevzdělané a nevědomé sedláky) v knížecích pláštích pražských Přemyslovců (když v této mytické době žádného knížete ještě neměli a už vůbec ne pražského), aby vzápětí údajná přemyslovská knížata vládnoucí ve svých moravských údělech namaloval bez plášťů! Tyto a další nápady včetně domnělého vzniku maleb najednou a současně až v roce 1134 pak tito vědci dále na sebe vršili v průběhu osmdesátých let, aby své dílo nakonec korunovali v roce 2000 vydáním spisku „Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě“ (B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík).
Plášť je obecně – a také na malbách v rotundě – atributem urozených a vysoce postavených osob (nikoliv sedláků). Protože rotunda byla postavena na znojemské hradní ostrožně v bezprostředním sousedství rozsáhlého dosud archeologicky zkoumaného velkomoravského hradiště sv. Hypolita (20 ha opevněné plochy), je naprosto logické na malbách hledat namísto smyšlených mýtů pražského Kosmy zachycení skutečné moravské historie. Je proto také zcela legitimní otázka: „Jaké nejznámější historicky doložené poselstvo složené z urozených a vysoce postavených osob mohlo dorazit na Moravu před vznikem maleb?“ Odpověď je nasnadě: „Mohli to být jen Konstantin s Metodějem, kteří na Moravu přišli na pozvání velkomoravského krále Rostislava jako vyslanci byzantského císaře Michaela III.!“ A tato nejvýznamnější událost v dějinách Velké Moravy a (velko)moravské církve je také zachycena na malbách ve Znojemské rotundě v tzv. „Přemyslovské scéně“, správněji „Rostislavské“. Tato část maleb vznikla ještě před Kosmovým narozením, nejpozději v době Břetislavovy „správy“ Moravy v letech 1019-1034. Dostatečné důkazy o tom přináší hypotéza Petra Šimíka na internetových stránkách Klubu přátel Znojemské rotundy: www.znojemskarotunda.com.

15. 4. 2001
Prezentace v médiích: rádio PROGLAS Brno

Deník ROVNOST úterý 24. dubna 2001, místní zpravodajství, str. tři
Přemysl v rotundě by prý mohl být Rostislav
ZNOJMO, BRNO (hš). Ústřední Přemyslovskou scénu v malbách Znojemské rotundy, oficiálně tradovanou jako obrazový přepis Kosmovy kroniky, vysvětluje počítačový grafik Petr Šimík z Brna jako příchod Konstantina a Metoděje na Moravu.
Podle něho totiž není možné, aby v církevní stavbě byly nad sebou dva obrazy, z nichž jeden představuje Narození Ježíše Krista a druhý pak scénu, ve které je pohan Přemysl povolán od pluhu na knížecí stolec. Rovněž považuje za vyloučené, aby měli mj. podle „obecně přijímaného názoru“ poslové k Přemyslovi, které Kosmas označil za nevědomé a neučené sedláky, knížecí pláště, když ty naopak svědčí o poselstvu složeném z osob urozeného původu a velmi význačného postavení. Krom toho Konstantina a Metoděje najdeme na všech dalších vyobrazeních po Evropě v pláštích. A orba párem volků? Tou je údajně nepochybně symbolika, kterou se již ve starém Řecku a Římu znázorňovalo zakládání nových měst.
Tento i další zajímavé příspěvky ke skutečnému poznání příběhu o Velké Moravě a počátcích přemyslovského státu publikuje spolu s obrazovou dokumentací amatérský badatel, člen výboru Klubu přátel znojemské rotundy, ve zhruba 15 kapitolách příští knihy na internetu. Zájemci o zmíněnou problematiku však nemusejí procházet jen webovými stránkami na adrese www.znojemskarotunda.com, mohou přijít i v pátek 27. dubna v 16 hodin do nové auly Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity na Poříčí 9/11. Petr Šimík tam (místo původně ohlášené Mahenovy knihovny) bude přednášet ve spolupráci s Nadací sv. Hypolita, která finančně přispívá na archeologický průzkum stejnojmenného velkomoravského hradiště ve Znojmě, i díky katedře historie PdF MU právě na téma Malby ve znojemské rotundě aneb tzv. „Přemyslovská scéna“ není přemyslovská. Přehled dosavadních hypotéz, včetně té své, i archeologického výzkumu v rotundě doplní samozřejmě četnými diapozitivy skvělých snímků akademického malíře Františka Sysla z Kroměříže, které tento restaurátor pořídil v UV světle.
Petr Šimík je přesvědčen, že malby v rotundě dokumentují naši nejstarší histo- rii: „Podle mne dokazují, že nejstarší dějiny Moravanů i Čechů jsou společné“.

24. 4. 2001
Prezentace v médiích: moravský deník ROVNOST

Příprava a organizace odborné přednášky s promítáním diapozitivů
MALBY ve Znojemské rotundě 2001
aneb tzv. „Přemyslovská scéna“ není přemyslovská
konané v pátek 27.4.2001 v 16,00 hod. v nové aule PdF MU Brno, Poříčí 9/11. Program přednášky najdete na straně AKCE současně se stručným obsahem. Přednášející Petr Šimík, člen našeho Klubu, seznámil posluchače s naprosto novým výkladem ikonografie 3. pásu maleb v rotundě. Mimo jiné, srovnáním maleb tohoto pásu se zněním odpovídajících partií Kosmovy kroniky doložil, že malby nejsou jejich obrazovým přepisem. Že pohan Přemysl nemohl být namalován v této církevní stavbě nad obrazem Narození Ježíše Krista. Že tato část maleb vznikla ještě před Kosmovým narozením a představuje nejvýznamnější událost v dějinách Velké Moravy – příchod byzantské misie Konstantina a Metoděje na Moravu na pozvání krále Rostislava.
Byl tak vyvrácen letitý hluboko zakořeněný mýtus, který se, především díky názorům některých pražských vědců, dostal i do nově vydávaných vědeckých publikací (M. Bláhová-J. Frolík-N. Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv., vědecká redakce D. Třeštík, Praha 1999, s. 563, 565; B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, Praha 2000, s. 8, 9, 35, 50, 55, 56, 63, 65, 66!, 70, 75, 76, 77, 78, 80; J. Bažant: Umění českého středověku a antika, konzultanti P. Spunar a A. Merhautová, Praha 2000, s. 59-72) určených i široké veřejnosti.
Jestliže svého mytického pohana Přemysla údajně namalovaného v moravské rotundě stavějí dnes (2001) světu na odiv pražští vědci na výstavě „Deset století architektury“ na Pražském hradě, v části věnované architektuře románské (vč. katalogu a videokazety v jazyce českém a anglickém), což je možné pochopit (nikoliv však omluvit), není pak divu, že tento pražský názor dále šíří do světa i odborný správce rotundy Jihomoravské muzeum ve Znojmě propagačními tiskovinami, odborným výkladem v rotundě, ale i prostřednictvím svých internetových stránek (www.znojmuz.cz), podobně jako její majitel město Znojmo (www.znojmocity.cz), a popírají tak vlastní velkomoravskou minulost. Že „vlk v gramofónu je blbina“ víme již od Voskovce a Wericha a nikdo jej tam proto nehledá. Podobně se to má i s pohanem v kapli s tím rozdílem, že jej tam naši vědci usilovně hledají a někteří dokonce i slavně nacházejí.
Křesťané v Čechách, tím spíše na Moravě si ale v 11. a 12. století po stěnách kaplí a kostelů pohany nemalovali (důkazy viz strana „Pohan v církevní stavbě?!“).
Předloženými argumenty Petr Šimík zpochybnil také nejnovější projekt pražského historika PhDr. Dušana Třeštíka, CSc. na vymazání Velké Moravy z dějin našeho státu, který lze stručně nazvat: „Vzhůru do Evropy, ale bez Velké Moravy“ (viz D. Třeštík: Mysliti dějiny, Praha 1999, s. 158-174).
Úděl mladších sourozenců se někomu prostě hůř snáší. To ale nikoho neopravňuje k očividnému účelovému zkreslování historie a vnášení nacionalistických hledisek, zejména historika ne.

27. 4. 2001
Přednáška s diapozitivy

Výbor Klubu uspořádal tématický poznávací zájezd pod názvem
„CESTOU PERSKÝCH KUPCŮ“
s odborným výkladem Jana Galatíka, po trase:
Brno – Hodonín – Holíč – Vrádiště – Skalica – Sudoměřice – Rohatec – Ratíškovice – Náklo – Milotice (zámek) – Žarošice – Nechvalín – Brno

Foto J. Kachlík
Pohled na rotundu ve Skalici (11. stol.) od východu a ze západní strany.

Foto P. Šimík
V propasti Nákla. Pohled na její severní vyústění. Návrší vpravo možná skrývá nejedno archeologické překvapení.

19. 5. 2001
Zájezd „Cestou perských kupců“

Starý název Dowina Fuldských análů (k roku 864) žije ve jméně Děvín.
U Strachotína vyroste památník Velké Moravy
STRACHOTÍN (špo). V katastru obce Strachotín na Břeclavsku by měl vyrůst památník Velké Moravy.
Jeho vybudování inicioval brněnský Klub přátel Znojemské rotundy (viz strana Památník Velké Moravy). Ten se mimo jiné zabývá nejstaršími památkami na Velkou Moravu.

„Zatímco některá místa se vztahem k Velké Moravě mají důstojná muzea a památníky, jinde je tento první státní útvar na našem území opomíjen“, říká předseda klubu Jaroslav Pazour. Proto chce, aby se více vědělo i o jednom z největších pohřebišť Velké Moravy (více než 2000 hrobů), které se nachází v lokalitě Na pískách mezi obcemi Dolní Věstonice a Strachotín v těsné blízkosti bývalého hradiště Petrova louka.
Podle závěrů akademika Josefa Poulíka pohřebiště zřejmě souviselo s velkomoravským městem Dowina (tj. dívka). Původní domněnka, že jím byl současný Děvín u Bratislavy, se nepotvrdila. Naopak je možné, že označení Dowina se v oblasti Pálavy dochovalo v názvu Děvičky nad Dolními Věstonicemi a nejvyššího pálavského vrcholu Děvín. (Podle deníku Rovnost, úterý 26. 6. 2001, s. 4).
K lokalizaci Dowiny viz také dílčí recenze publikace D. Třeštíka: Vznik Velké Moravy (2001).

26. 6. 2001
Památník Velké Moravy u Strachotína.

Autorem urbanisticko architektonické studie památníku Velké Moravy je doc. Ing. arch. Jiří Kubín, CSc.

Znojemská hradní ostrožna – okraj příkopu při severních hradbách
Zjišťovací průzkumná sonda
Ve dnech 30.-31. července 2001 proběhl na znojemské hradní ostrožně zjišťovací průzkum, iniciovaný Klubem přátel Znojemské rotundy ve smyslu zápisu z jednání ve Znojmě dne 14. 2. 2001 (viz výše). Sonda byla situována do míst předpokládaného okraje příkopu před opevněným předhradím u severních hradeb.

Vedoucí archeologického výzkumu na sousedním velkomoravském hradišti sv. Hypolita, současně také autor archeologického výzkumu ve znojemské rotundě a jejího jižního předpolí (1989-1990) a zjišťovacího archeologického průzkumu při budování „Jižní cesty“ (2000) doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. (PdF MU Brno) k tomu podává vysvětlení: „Úmyslně jsme nevolili umístění sondy v týlu hradby, kde bychom odstraňovali mocné mnohametrové navážkové vrstvy, ale vně hradby. Náročná práce potvrdila i zde přítomnost mocných navážek. Marně jsme očekávali okraj příkopu – skloněné skalní podloží. I ve dvoumetrové hloubce se objevovaly novověké a recentní nálezy, které doložily poměrně nedávné znivelování terénu a zahrnutí hlavního příkopu v místech vstupu do předhradí. Získané artefakty představovaly směs hlavně keramického materiálu od doby mladohradištní až po dobu současnou“.

30.-31. 7. 2001
Zjišťovací průzkumná sonda u okraje příkopu při severních hradbách znojemské hradní ostrožny

Foto M. Hotárek

Výbor Klubu uspořádal tradiční „archeologický“ zájezd na
Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě
s odborným výkladem vedoucího archeologického výzkumu doc. PhDr. Bohuslava Klímy, CSc. a po trase se zasvěceným výkladem ing. Mirko Kadeřávka:
Brno – Rajhrad – Pravlov – Loděnice – Miroslav – Hostěradice – Suchohrdly – Mašovice – Znojmo-Hradiště – Znojmo, podzemí města – Znojmo, kostel sv. Rostislava – Znojmo, údolí Gránice – Hluboké Mašůvky – Plaveč – Vémyslice – Ivančice – Brno

Foto P. Šimík
Rotunda Nanebevzetí P. Marie v Plavči (druhá čtvrtina 13. století).

18. 8. 2001
Zájezd do Znojma-Hradiště

Velkomoravské hradiště sv. Hypolita ve Znojmě
Jednání komise odborníků
K jubileu patnáctiletého trvání zachraňovacích archeologických výzkumů na velkomoravském výšinném hradišti sv. Hypolita ve Znojmě svolali vedoucí archeologického výzkumu doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc., Nadační fond sv. Hypolita a město Znojmo jednání archeologické komise domácích i zahraničních odborníků – archeologů a historiků, rozšířené o představitele státních orgánů, vědeckých institucí, vysokých škol, sponzorů zdejšího výzkumu, zástupců rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, SM Karla Boromejského a dalších přizvaných hostů, mezi nimi i členů našeho Klubu (celkem 104 účastníků).

Foto P. Šimík
Na obr. vedoucí výzkumu doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. podává zúčastněným výklad u plochy výzkumu, odkryté v roce 2001.

22. 8. 2001
Jednání komise odborníků ve Znojmě-Hradišti

Sonda STATEK I
o ploše 8×25 m odkrytá v roce 2001

Na improvizované výstavce dosavadních nejzajímavějších hmotných nálezů figurovaly keramická miska a bronzová spona z pozdní doby římské (vpravo), velkomoravská keramika s vlnicemi, žernov, přesleny, lité bronzové a pozlacené nákončí, ostruhy a garnitura kování, nůž, dýka v pochvě s rytou kostěnou ploténkou, sekery, bronzové a stříbrné záušnice, skleněné korálky, zlacené tepané gombíky, stříbrné hrozníčkovité náušnice.

Keramická miska
a bronzová spona
z pozdní doby římské

Foto P. Šimík
Ve středu zájmu odborníků byly zejména pozůstatky kamenné církevní stavby – kostela I. Podélný kostel (pohled na JZ nároží s vyznačením umístění dětského hrobu u západní stěny kostela) s pravoúhlým presbytářem (na vzdálenější straně) autor výzkumu klade do první poloviny a snad i do konce první třetiny 9. století. Jeho patrocinium sv. Hypolita určil metodou „toto sole oriente“ L. E. Havlík. Jedná se patrně o jeden z nejstarších kostelů na Moravě.

Podélný kostel
s pravoúhlým presbytářem z konce první třetiny 9. století

V následné diskusi vyjádřili někteří účastníci komise názor, že zjištěné skutečnosti lze interpretovat v různých variantách. Na základě návrhu z řad účastníků komise bude proto na místě zorganizováno ještě odborné zasedání, jehož úkolem bude všechny tyto interpretační varianty zvážit. Je reálné toto zasedání zorganizovat v rámci roku 2002. Některým účastníkům komise se totiž zdálo, že pro předložený výklad chybí více průkazných dokladů. V silně porušené nálezové situaci se však další doklady budou nesnadno sbírat, neboť ty dosavadní jsou výsledkem nejen velkého štěstí, ale současně i velice pozorného tříletého terénního šetření. S dalšími závěry vedoucího výzkumu vyjádřili přítomní souhlas.

Foto
P. Šimík

Členové odborné komise (zleva): prof. PhDr. Alexander Ruttkay, DrSc., prof. PhDr. Jiří Sláma, DrSc., doc. PhDr. Petr Sommer, CSc., prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc., doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. (zády) a doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.

Členové odborné komise

V závěru komise vyslovila dík a uznání archeologickému výzkumu PdF MU v Brně a expedici Nadačního fondu sv. Hypolita. A to jak vedoucímu, tak rovněž všem členům a spolupracovníkům, kteří zde nejen letos, ale i v minulých letech odvedli velký kus dobré práce a dosáhli tak velmi hodnotných výsledků pro poznání Hradiště sv. Hypolita, a v obecné rovině nejstarších národních dějin. Komise je přesvědčena, že stejným způsobem bude archeologická expedice ve Znojmě i nadále pracovat. Její členové současně konstatovali, že výzkum byl vedený dobře a že byly rozumně, hospodárně a efektivně využity poskytnuté finanční prostředky sponzorů, především MěÚ ve Znojmě. Všem vyjádřili také upřímné poděkování za příkladnou podporu vědeckovýzkumné činnosti.

Ověření současného stavu maleb ve Znojemské rotundě
Srovnávací analýza maleb
Výbor Klubu předal PhDr. Kateřině Dvořákové poslední část fotografické dokumentace maleb z fotoarchivu Státního ústavu památkové péče v Praze. Za celkem 219 černobílých fotografií formátu 13×18 cm Klub zaplatil 35.000 Kč. Fotografie budou sloužit týmu odborníků k posouzení současného stavu maleb ve znojemské rotundě srovnáním s aktuální fotodokumentací v normálním, IR a UV světle, jejíhož pořízení se ujal restaurátor ak. mal. František Sysel společně s výše jmenovanou dr. Dvořákovou a je právě před dokončením. Výsledky porovnání a vyhodnocení snímků by měly být prezentovány na připravované odborné konferenci v červnu 2003 ve Znojmě.

24. 8. 2001
Srovnávací fotografie maleb ze SÚPP Praha

ve čtvrtek 18. 10. 2001 v 16, 00 hod.

v zasedací síni Poslaneckého klubu zastupitelů města Brna, Mečová 5, druhé nádvoří Staré radnice.
Program:

Zahájení
Zpráva o činnosti Klubu za minulé období, zpráva o hospodaření Klubu
Návrh činnosti Klubu na rok 2002
Různé
Závěr

Srdečně zveme i všechny nové zájemce o členství v našem Klubu.

18. 10. 2001
Členská schůze Klubu

Jaroslav Pazour

Činnost [ 2008 | 2001 | 2000 | 1999 | 1998 ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno