ZNOJEMSKÁ ROTUNDA 2003-ohlédnutí

Ohlédnutí za odbornou konferencí
ZNOJEMSKÁ ROTUNDA
25. a 26. června 2003 ve Znojmě

Město Znojmo, odbor školství a kultury, uspořádalo odbornou konferenci s mezinárodní účastí pod záštitou starosty Města Znojma Ing. Pavla Balíka, za spolupráce Jihomoravského muzea ve Znojmě a Klubu přátel Znojemské rotundy Brno,
s tématikou:
Malby v NKP rotunda sv. Kateřiny
a výsledky současného výzkumu

Vzniká nová tradice.

UNIVERZITNÍ
NOVINY		ROČNÍK 10 7-8/2003 ISSN 1211 6866
List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana		31. srpna 2003

Ohlasy v tisku.

Univerzitní noviny
7-8/2003, s. 51-52.

Aktuálně o znojemské rotundě
JOSEF UNGER

Po sedmi letech se ve Znojmě sešli odborníci i zájemci, aby zhodnotili a sumarizovali výsledky výzkumů různých oborů týkajících se nejstarší stojící stavby na Moravě – znojemské rotundy. Konference nazvaná „Znojemská rotunda: Malby v Národní kulturní památce – rotundě sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu“ byla pečlivě připravena Odborem školství a kultury města Znojma a proběhla 25. a 26. června 2003 jednak přímo v areálu znojemského hradu a jednak v nádherně renovovaném prostředí znojemského městského divadla.

Aktuálně o znojemské rotundě (Josef Unger).

V 17 referátech probrali účastníci konference problematiku z různých hledisek. Přestože hlavní pozornost byla upřena na malby v rotundě, nechyběly ani referáty obecnějšího charakteru. Jednalo se o příspěvky zabývající se městem Znojmem a jeho nejbližším okolím. K nim patřil referát Vladimíra Podborského o významu znojemského hradního návrší v době předslovanské, Jaromíra Kovárníka o výzkumu v bývalém minoritském klášteře, Mirko Kadeřávka využívající astronomické hypotézy pro lokalizaci některých památek a Bohuslava Klímy o nejnovějších výsledcích archeologických výzkumů v okolí rotundy, při nichž se podařilo objevit doklady osídlení v pozdní době římské (4. století n. l.).

Referáty obecnějšího
charakteru.

Referáty dotýkající se problematiky znojemské rotundy jen částečně přednesli např. Jan Klobušický (Kult sv. Kateřiny Alexandrijské a jeho šíření), nebo Jiří Bílý (Znojmo ve správní struktuře mojmírovského a přemyslovského státu), Josef Unger (Hroby ve zdi, k problematice pohřbu arcibiskupa Metoděje), Alexander Ruttkay (Najstaršie rotundy na Slovensku a ich funkcia), Manfred Koller (Konstrukce a signatura v románské nástěnné malbě střední Evropy) a Ingrid Gajdošová (Nález a reštaurovanie stredovekých figurálných nástenných malieb v Trenčianských Biskupiciach).

Referáty dotýkající se problematiky znojemské rotundy jen částečně.

Ostatní referáty se pak více či méně týkaly již přímo rotundy a jejích unikátních maleb. Zvláště přínosné byly referáty Kateřiny Dvořákové týkající se nového využití metod nedestruktivního průzkumu maleb a Milana Vlčka s Jitkou Dobrovolnou dokumentující podrobný termovizní průzkum interiéru rotundy s překvapivými výsledky, při nichž jsou dokumentovány i malé zásahy do zdiva.
Nelze opomenout ani zasvěcené příspěvky

Františka Sysla o věrohodnosti dnešní podoby maleb, Aleše Novotného o znojemských malbách jako rébusu, Zuzany Všetečkové o akceptovatelnosti různých hypotéz vztahujících se k malbám, Jiřího Kachlíka, který se pozastavoval nad fragmentárností kristologického a mariologického cyklu v rotundě, Jaroslava Pazoura reflektujícího některé starší publikace a Petra Šimíka s hypotézami využívajícími zobrazení lemu plášťů k identifikaci některých postav.

Referáty zabývající se rotundou a její výmalbou.

Velmi zajímavá byla i závěrečná diskuse, v níž se ukázalo, že existují poněkud rozdílné názory na počátky stavby rotundy (10. až 12. století) a také celá řada interpretací, z nichž některé jsou na úrovni nápadu, jiné na úrovni hypotézy a některé jsou již podepřené řadou poznatků. Jasně se ukázalo, že i některé názory renomovaných historiků, např. Dušana Třeštíka týkající se přilby jako atributu sv. Václava, je možno překonat (Petr Šimík).

Závěrečná diskuse.

Konference prokázala, že město Znojmo se o tuto památku stará, že od minulé konference vybudovalo nový přístup a zamýšlí se nad vhodnou prezentací.
S napětím se také očekává již mnoho let avizovaná publikace Lubomíra Konečného shrnující poznatky o znojemské rotundě a zasazující ji do evropského kontextu.
Pokud vysvětlení jednotlivých scén na malbě v rotundě, stejně jako identifikace jednotlivých postav či datování bude patrně dlouhým či nikdy nekončícím procesem, pak ale zabezpečení maleb, či spíše jejich zbytků, je úkol naléhavý.

Město Znojmo se o rotundu dobře stará.

Prof. PhDr. Josef Unger, CSc. (1944), archeolog a kulturní antropolog, profesor Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Přednáší základy vědecké práce, antropologii pravěku a středověku, pohřební ritus. Ve výzkumné práci se zabývá především sídly a životem šlechty ve středověku, archeologií církevních objektů a pohřebním ritem. Člen redakční rady časopisů Archeologické rozhledy, Jižní Morava, Vlastivědný věstník moravský, Castelologica bohemica, Rekonstrukce a experiment v archeologii. Člen správní rady Nadace Universitas Masarykiana, společnosti Archaia, člen výboru Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a Klubu Augusta Sedláčka, pobočka Brno. Spoluvydavatel sborníku „Pravěké a slovanské osídlení Moravy“ (1989), „Z pravěku do středověku“ (1997) a periodika „Ve službách archeologie, 1-4“ (1998-2002). Jako host přednášel na univerzitách v Bratislavě, Bamberku, Göttingen, Olomouci a Opavě. Publikoval u nás i v zahraničí mnoho vědeckých studií. Vydané monografie: Pohořelice-Klášterka: pravěké sídliště, slovanská osada a zaniklá středověká ves (1980), Hrádky a tvrze na Moravě (spolu s V. Nekudou, 1981), Středověké votivní předměty z Mušova (1984), Hrady na Pavlovských vrších (1985), Archeologické památky na okrese Břeclav (1988), Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (1989), Koválov: Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě (1994), Život na lelekovickém hradě ve 14. století: Antropologická sociokulturní studie (1999), Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1.-16. století (2002). Adresa: Katedra antropologie, Přírodovědecká fakulta MU, Vinařská 5, 603 00 Brno, e-mail: unger@sci.muni.cz.

Několik slov o autorovi.

Ve Znojmě zase někdy nashledanou.

Těšíme se ve Znojmě nashledanou!

Sborník z konference

Grafické zpracování: Studio COMET Brno