NOVINKY 1998_09

NOVINKY

Znojemsko 1. 9. 1998
Velkolepý objev
10 velkomoravských hrobů s bohatou výbavou

Znojemsko 1.9.1998.

V pátek 21. srpna ukončili pracovníci archeologické expedice katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Brno třináctou výzkumnou sezónu velkomoravského výšinného hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Studenti i učitelé z praxe, kteří se zapojili do terénních prací, byli spolu s vedoucím výzkumu Doc. PhDr. Bohuslavem Klímou, CSc. s dosaženými výsledky letošního bádání velmi spokojeni.
B. Klíma dokonce hodnotí sezónu jako nejúspěšnější v celé historii zdejšího archeologického působení. Hradiště totiž – jak B. Klíma ostatně předpokládal – začalo po dvanácti letech průzkumných prací konečně vydávat významná svědectví a zcela jedinečné nálezy, které jsou stejně hodnotné jako nálezy z pomoravských center – Mikulčic, Starého Města u Uherského Hradiště a Pohanska u Břeclavi. Podtrhují velký význam pevnosti Znojemu v období 8. až 10. století jako ústředního, velmi silného mocenského, hospodářského a také kulturního centra celé jihozápadní Moravy, které tvořilo důležitý opěrný bod a zabezpečovalo první ochranu Velkomoravské říše proti nebezpečným útokům východofranských vojsk.

Zakončení 13. sezóny jedinečnými nálezy.

Letošní výzkum tak úspěšně navázal na šetření loňského roku, kdy se v těsném sousedství kostela sv. Hypolita pod dlažbou cesty podařilo při výkopu kanalizace zachytit hroby různého stáří, ale především pak bohatý hrob velkomoravského bojovníka – jezdce. Takový objev dovolil již tehdy vyslovit předpoklad o existenci dalších hrobů v jeho blízkosti.
Výzkum se letos soustředil do několika míst na Hradišti. Hlavní pozornost byla soustředěna na plochu vymezenou zdmi sakristie a věže kostela. A toto místo skutečně vydalo svá svědectví. Po skrytí svrchní, asi šedesáti centimetrové, hlinité vrstvy se začaly objevovat hustě vedle sebe ležící novověké hroby. Postupně se zkoumaná plocha (veliká asi padesát metrů čtverečních) snižovala, odebíraly se (po pečlivém zdokumentování) jednotlivé vrstvy pohřbů. Ty nejsvrchnější a nejmladší náležely 18. a 17. století. Starší středověké hroby obsahovala čtvrtá a pátá vrstva. Šestý horizont ležel již na úrovni rostlého skalního podloží. Patřil mladohradištnímu pohřebišti z 11. až 12. století.

Výzkum u kostela sv. Hypolita.

Teprve závěr výzkumu přinesl největší objevy. Nejspodnější hroby, zasekané asi 25 – 30 cm do skalního podloží a částečně zasypané spraší, náležely poslednímu – sedmému horizontu. Časově spadaly do období 9. století. Z osmi takových hrobových celků doprovázely typické milodary čtyři pohřbené. Dva bojovníci – jezdci byli vybaveni ostruhami a garniturami přezek, průvleček a nákončí a také charakteristickými zbraněmi – bojovými sekerami, tzv. bradaticemi s dlouhým topůrkem, které jsou podobné známým valaškám. V hrobech nechyběly ani dýky, břitvy a ocílky. Mrtví byli pohřbeni v rakvích, z nichž se dochovaly zbytky rozpadlého dřeva a železná pásová kování, zpevňující rohy. Další hrob patřil malému chlapci, který měl u nohou rovněž drobné dětské ostruhy.

Bojovníci – jezdci se sekerami.

Hned v jeho sousedství čekal dosud největší objev – hrob malého děvčátka. Z jeho kosterních pozůstatků se dochovalo jen několik drobných kůstek lebky, klíční kosti a zoubky. Při pečlivé preparaci se právě na místech nazelenalých klíčních kostí objevily dva krásné zlacené gombíky s nádhernou tepanou výzdobou a v místech spánků dvě stříbrné hrozníčkovité náušnice. Tedy nálezy, které patří do kategorie nejvzácnějších a dokládají přítomnost vysoké společenské vrstvy na znojemském Hradišti. Navíc je třeba zvažovat skutečnost, že se objevily v hrobě malého dítěte. Jak tedy budou vybaveny hroby zdejších vznešených a bohatých žen? To si čtenář může již sám představit. Problém však vězí v tom, že objevené hroby bojovníků – jezdců s ostruhami a sekerami jsou seřazeny za sebou v pásu, který tvoří mírný oblouk a z jižní strany ohraničuje pohřebiště. Vedle nich, blíže ke kostelu, se soustřeďují další hroby. Patří dětem a ženám. Vše nasvědčuje tomu, že mužské hroby tvořily okrajovou linii velkomoravského pohřebiště, jehož centrum s nejbohatšími pohřby se nalézá pod dnešními stavbami kostela sv. Hypolita, barokní sakristií a v místech hlavního vstupu do areálu proboštství Křížovníků. Tam však archeologicky pátrat nelze. Navíc můžeme předpokládat, že při výstavbě kostela a budovy sakristie i proboštství se památky nejen poškodily, ale i zničily.

Hrob malého děvčátka.

Letošní výzkum na znojemském Hradišti tak konečně výrazně potvrdil nejen přítomnost velkomoravského pohřebiště, ale doložil též existenci bohaté vládnoucí vrstvy, patrně některého z členů mojmírovské dynastie, která hroby svých dětí vybavovala zlatými a stříbrnými šperky. Výzdobný motiv na nalezených gombících je odlišný od podobných kusů z ostatních velkomoravských center. Proto lze uvažovat i o zdejší samostatné šperkařské dílně, která svými výrobky zásobovala příslušníky nejvyšší společenské vrstvy staroslovanského Znojemu.
K jedinečným objevům u kostela sv. Hypolita i sídlištním a hrobovým nálezům na předhradí (Znojemsko 11.8.1998) přistupuje ještě také dokončení výzkumu zbytků kamenné velkomoravské architektury, objevené v hospodářském areálu proboštství. V ní byly rozpoznány pozůstatky základového zdiva zatím nejstaršího kostela na Hradišti, pocházejícího z první poloviny 9. století.

Hradiště – sídlo mojmírovců?

Všechny poznatky a nálezy letošní sezóny tvoří bohatou základnu pro zpracování historie Hradiště a dokumentují velikost i význam velkomoravského Znojma v rámci dějin Velké Moravy.
Opět se také potvrdila nutná péče o tuto významnou památku, o její ochranu a současně také potřeba dalších výzkumů, k jejichž realizaci v letošním roce přispěli pouze členové a sponzoři Nadace sv. Hypolita.

Další informace včetně obrazové dokumentace naleznete pod heslem HRADIŠTĚ tlačítko VÝZKUM.

Další výzkum na Hradišti nutný.

Dle Znojemska (1. 9. 1998, doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc.) volně zpracoval Petr Šimík.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno