Klub
přátel znojemské rotundy • Brno • Morava Oslavili jsme 15 let klubové činnosti |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Začátek
strany.
6. května 2005. |
Klub přátel znojemské rotundy po 15
letech. Dne 15. 12. 1989 byl ustaven ve Znojmě historický klub – Klub přátel znojemské rotundy. U jeho zrodu stál tehdy PhDr. Jaroslav Zástěra z Brna a jeho příznivci ze Znojma a Brna. Především Ing. Jaroslav Pazour a Ing. Mirko Kadeřávek. Na valné hromadě dne 6. 1. 1990 ve Znojmě byly schváleny stanovy, zvolen výbor a ustaven Klub přátel znojemské rotundy – pobočka Brno, a v čele stanul Ing. J. Pazour. Po několika letech přestal však Klub vyvíjet činnost pro nedostatek aktivních a odborných zájemců ze Znojma. Avšak brněnský Klub – nejdříve jako pobočka Brno a nyní už několik let samostatně jako Klub přátel znojemské rotundy Brno – působí až do dnešních dnů. Zaměřuje se především na NKP rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě, kde v hlavní lodi je zobrazena zakladatelská scéna našeho křesťanského státu a posloupnost 27 křesťanských panovníků. Ti symbolizují boží ochránce a přímluvce za svůj lid; freska je u nás i ve světě zcela ojedinělá. Základní otázka, proč je tato genealogie našich nejstarších panovníků znázorněna právě ve Znojmě, není ještě z hlediska vědeckého poznání stoprocentně vysvětlena a všeobecně přijata. Je nutno také přiznat, že nepanuje v této oblasti jednotný názor. Klub inicioval průzkumy podzemí rotundy a jeho sanaci, stál u zrodu provádění průzkumných sond skalního podloží a inicioval provádění nedestruktivního průzkumu maleb v rotundě včetně pořádání sympozií a odborných přednášek – vše s cílem zachovat rotundu pro příští generace a rozšiřovat poznání o ní. Souběžně s tímto cílem probíhá i ověřování hypotézy PhDr. J. Zástěry, z níž, jak se ukázalo průzkumem, jsou některé části překonány (arcibiskupský sedes v apsidě rotundy, hroby panovníků pod rotundou a další). Nejdůležitější prvek – zobrazení moravských panovníků ve třetím pásu maleb – je stále součástí diskuse a probíhajícího průzkumu maleb. Konference „Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání“ v roce 1996 měla ukončit diskuse a vyvrátit zcela hypotézu PhDr. J. Zástěry, ale archeologický nález nádoby s datováním do 4. století nového letopočtu při archeologickém průzkumu sond při budování jižní přístupové cesty k rotundě v roce 2000 a zjištění některých přemaleb v malebné výzdobě rotundy v roce 1999 (skrytá druhá ruka postavy zakladatele) ukázaly, že otazníky nad malbou uvnitř znojemské rotundy jsou složitější, než zatím oficiální věda připouští. Svými poznatky přispívají k řešení ikonografie maleb i členové výboru Klubu. Příspěvky (Petra Šimíka, Ing. Jaroslava Pazoura, Ing. Mirko Kadeřávka, Ing. Jiřího Kachlíka, CSc.) jsou uvedeny ve sborníku z odborné konference „Výsledky nedestruktivního průzkumu maleb ve znojemské rotundě“ z roku 2003. Rozhodujícím činitelem v probíhajícím nedestruktivním průzkumu maleb je především cílevědomá, trpělivá a komplexní práce PhDr. Kateřiny Dvořákové z Brna (pro spolupráci ji získal Klub), která provedla historizaci přemaleb všech scén a postav malebné výzdoby v rotundě včetně nasnímání současného stavu maleb pod různým osvitem, a s výsledky svého průzkumu seznámí veřejnost na připravované další odborné konferenci Znojmo 2006. Činnost Klubu není ale zaměřena pouze na příspěvky k řešení ikonografie maleb v rotundě. Brněnská odbočka iniciovala (mimo celou řadu dalších akcí) např. výstavbu Památníku Velké Moravy ve Strachotíně, v jehož katastru bylo nalezeno jedno z největších velkomoravských pohřebišť asi s cca 2000 hroby v lokalitě „Na pískách“ poblíž bývalého hradiště Petrova louka, které skončilo pod vodami Pálavských jezer. V roce 2002 byl položen základní kámen památníku, dnes je hotový prováděcí projekt a shromážděny základní finanční prostředky, takže s boží pomocí by měl být památník v roce 2006 dokončen. Klub také vede vlastní internetovou stránku, přispívá do historických časopisů a sborníků a organizuje pro své členy a příznivce každoroční zájezdy. Členové a příznivci Klubu tak mohou dýchat atmosféru velkomoravských Mikulčic, Starého Města na Moravě, Modré u Velehradu, Hory sv. Klimenta, Pohanska, Pustiměře, Zelené hory, okolí Hodonína, okolí Pavlovských vrchů, slovenského Děvína, Skalice, ale i atmosféru památníku bitvy na Moravském Poli na bývalé Staré Moravě – dnes rakouské Suché Krůty (Dürnkrut), posoudit na vlastní oči archeologické nálezy v rakouském Stillfriedu, oblast Velkého Meziříčí a zachovalých starých rotund mezi Velkým Meziříčím a Znojmem, staroslavnou baziliku sv. Prokopa v Třebíči a mnohých dalších, často zapomenutých míst. Zvláštní místo zaujímá v oblasti zájezdů Klubu každoroční sledování archeologického průzkumu velkomoravského hradiska sv. Hypolita nad Znojmem (dnes Hradiště sv. Hypolita), který provádí doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jenž si najde vždy dost času, aby představil na odborné přednášce přímo nad archeologickými výkopy každoroční nálezy. Vůbec zajištění odborných přednášek na historických lokalitách – to je deviza našich zájezdů. Je také možno bez nadsázky tvrdit, že i když profesionální zaměření členů výboru Klubu je odlišné od historie, kunsthistorie, archeologie a pod., nashromáždili za dobu patnácti let trvání Klubu (přestože už dnes PhDr. Zástěra nežije a Ing. Kadeřávek z výboru Klubu pro stáří odstoupil a mladší ještě nepůsobí tak dlouho) spoustu znalostí a vědomostí a mohou sami pořádat pro zájemce a sdružení zajímavé přednášky. A tak lze říci, že sémě zaseté před patnácti lety ve Znojmě se ujalo a zapustilo hluboké kořeny zájmu o nejstarší historii Moravy. Nelze než přát Klubu přátel znojemské rotundy do příštích let další příznivce a hodně úspěchů v široké oblasti bádání po kultuře a minulosti naší vlasti. Ing. Jaroslav Pazour Zdroj: Dědictví Koruny české. Časopis ochránců a přátel našeho
kulturního dědictví. Vydává Nezávislá památková unie. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Text článku. |
![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Konec strany. |
Copyright © 2005 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno