Klub přátel znojemské rotundy • Brno • Morava
Oslavili jsme 15 let klubové činnosti


Text článku
Konec strany
Začátek strany.

6. května 2005.


Klub přátel znojemské rotundy po 15 letech.
   Dne 15. 12. 1989 byl ustaven ve Znojmě historický klub – Klub přátel znojemské rotundy. U jeho zrodu stál tehdy PhDr. Jaroslav Zástěra z Brna a jeho příznivci ze Znojma a Brna. Především Ing. Jaroslav Pazour a Ing. Mirko Kadeřávek. Na valné hromadě dne 6. 1. 1990 ve Znojmě byly schváleny stanovy, zvolen výbor a ustaven Klub přátel znojemské rotundy – pobočka Brno, a v čele stanul Ing. J. Pazour.
   Po několika letech přestal však Klub vyvíjet činnost pro nedostatek aktivních a odborných zájemců ze Znojma. Avšak brněnský Klub – nejdříve jako pobočka Brno a nyní už několik let samostatně jako Klub přátel znojemské rotundy Brno – působí až do dnešních dnů. Zaměřuje se především na NKP rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě, kde v hlavní lodi je zobrazena zakladatelská scéna našeho křesťanského státu a posloupnost 27 křesťanských panovníků. Ti symbolizují boží ochránce a přímluvce za svůj lid; freska je u nás i ve světě zcela ojedinělá. Základní otázka, proč je tato genealogie našich nejstarších panovníků znázorněna právě ve Znojmě, není ještě z hlediska vědeckého poznání stoprocentně vysvětlena a všeobecně přijata. Je nutno také přiznat, že nepanuje v této oblasti jednotný názor. 
   Klub inicioval průzkumy podzemí rotundy a jeho sanaci, stál u zrodu provádění průzkumných sond skalního podloží a inicioval provádění nedestruktivního průzkumu maleb v rotundě včetně pořádání sympozií a odborných přednášek – vše s cílem zachovat rotundu pro příští generace a rozšiřovat poznání o ní. Souběžně s tímto cílem probíhá i ověřování hypotézy PhDr. J. Zástěry, z níž, jak se ukázalo průzkumem, jsou některé části překonány (arcibiskupský sedes v apsidě rotundy, hroby panovníků pod rotundou a další). Nejdůležitější prvek – zobrazení moravských panovníků ve třetím pásu maleb – je stále součástí diskuse a probíhajícího průzkumu maleb.
   Konference „Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání“ v roce 1996 měla ukončit diskuse a vyvrátit zcela hypotézu PhDr. J. Zástěry, ale archeologický nález nádoby s datováním do 4. století nového letopočtu při archeologickém průzkumu sond při budování jižní přístupové cesty k rotundě v roce 2000 a zjištění některých přemaleb v malebné výzdobě rotundy v roce 1999 (skrytá druhá ruka postavy zakladatele) ukázaly, že otazníky nad malbou uvnitř znojemské rotundy jsou složitější, než zatím oficiální věda připouští. Svými poznatky přispívají k řešení ikonografie maleb i členové výboru Klubu. Příspěvky (Petra Šimíka, Ing. Jaroslava Pazoura, Ing. Mirko Kadeřávka, Ing. Jiřího Kachlíka, CSc.) jsou uvedeny ve sborníku z odborné konference „Výsledky nedestruktivního průzkumu maleb ve znojemské rotundě“ z roku 2003. Rozhodujícím činitelem v probíhajícím nedestruktivním průzkumu maleb je především cílevědomá, trpělivá a komplexní práce PhDr. Kateřiny Dvořákové z Brna (pro spolupráci ji získal Klub), která provedla historizaci přemaleb všech scén a postav malebné výzdoby v rotundě včetně nasnímání současného stavu maleb pod různým osvitem, a s výsledky svého průzkumu seznámí veřejnost na připravované další odborné konferenci Znojmo 2006.
   Činnost Klubu není ale zaměřena pouze na příspěvky k řešení ikonografie maleb v rotundě. Brněnská odbočka iniciovala (mimo celou řadu dalších akcí) např. výstavbu Památníku Velké Moravy ve Strachotíně, v jehož katastru bylo nalezeno jedno z největších velkomoravských pohřebišť asi s cca 2000 hroby v lokalitě „Na pískách“ poblíž bývalého hradiště Petrova louka, které skončilo pod vodami Pálavských jezer. V roce 2002 byl položen základní kámen památníku, dnes je hotový prováděcí projekt a shromážděny základní finanční prostředky, takže s boží pomocí by měl být památník v roce 2006 dokončen.
   Klub také vede vlastní internetovou stránku, přispívá do historických časopisů a sborníků a organizuje pro své členy a příznivce každoroční zájezdy. Členové a příznivci Klubu tak mohou dýchat atmosféru velkomoravských Mikulčic, Starého Města na Moravě, Modré u Velehradu, Hory sv. Klimenta, Pohanska, Pustiměře, Zelené hory, okolí Hodonína, okolí Pavlovských vrchů, slovenského Děvína, Skalice, ale i atmosféru památníku bitvy na Moravském Poli na bývalé Staré Moravě – dnes rakouské Suché Krůty (Dürnkrut), posoudit na vlastní oči archeologické nálezy v rakouském Stillfriedu, oblast Velkého Meziříčí a zachovalých starých rotund mezi Velkým Meziříčím a Znojmem, staroslavnou baziliku sv. Prokopa v Třebíči a mnohých dalších, často zapomenutých míst.
   Zvláštní místo zaujímá v oblasti zájezdů Klubu každoroční sledování archeologického průzkumu velkomoravského hradiska sv. Hypolita nad Znojmem (dnes Hradiště sv. Hypolita), který provádí doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc. z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jenž si najde vždy dost času, aby představil na odborné přednášce přímo nad archeologickými výkopy každoroční nálezy. Vůbec zajištění odborných přednášek na historických lokalitách – to je deviza našich zájezdů.
   Je také možno bez nadsázky tvrdit, že i když profesionální zaměření členů výboru Klubu je odlišné od historie, kunsthistorie, archeologie a pod., nashromáždili za dobu patnácti let trvání Klubu (přestože už dnes PhDr. Zástěra nežije a Ing. Kadeřávek z výboru Klubu pro stáří odstoupil a mladší ještě nepůsobí tak dlouho) spoustu znalostí a vědomostí a mohou sami pořádat pro zájemce a sdružení zajímavé přednášky.
   A tak lze říci, že sémě zaseté před patnácti lety ve Znojmě se ujalo a zapustilo hluboké kořeny zájmu o nejstarší historii Moravy. Nelze než přát Klubu přátel znojemské rotundy do příštích let další příznivce a hodně úspěchů v široké oblasti bádání po kultuře a minulosti naší vlasti.

Ing. Jaroslav Pazour

Zdroj: Dědictví Koruny české. Časopis ochránců a přátel našeho kulturního dědictví. Vydává Nezávislá památková unie. 
Ročník XIV, č. 1, 2005.

ZPĚT na začátek strany
Začátek strany
Konec strany
Konec strany
Text článku.

Zpět na stránku: „NOVINKY“.
ZPĚT na začátek strany
Text článku

Konec strany.

Copyright © 2005 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu